2021 – 03–04

Budoucnost naší každodenní práce
Digitalizace je globální megatrend, který bude permanentně měnit podstatu naší každodenní práce a tradičních obchodních modelů. Není proto divu, že se objevují projekty, které se snaží poskytnout zaměstnancům a podnikům pomoc a podporu v průběhu digitální transformace.
Digitalizace dnes představuje hlavní výzvy pro komerční a občanskou společnost, politické instituce a průmysl. Společně s megatrendy demografických charakteristik, ekonomické globální spolupráce a výzev řízení pro podnikající společnosti a celé státy bude digitalizace hrát klíčovou roli jako řídící síla i potenciální řešení pro globální problémy. To, co odlišuje digitalizaci od předchozích společenských změn, je exponenciální křivka jejího vývoje, kombinace rozmanitých kvantových skoků v technologickém vývoji a jejich přeshraniční a transinstitucionální dopad.
Proto je nezbytné vytvářet povědomí o této nové vývojové kategorii a hledat prostor nebo platformu pro diskuzi možných přístupů k řešením těchto výzev přesahujících rámec tradičních paradigmat. Abychom toho dosáhli musíme sledovat nové projektové cesty. Internet věcí, práce a uvažování v ekonomických dimenzích ekonomiky platforem typu Airbnb a Uber staví dobře známá paradigmata pracovní činnosti a obchodu na hlavu, a vyžaduje větší flexibilitu přizpůsobení všech zúčastněných. Vezmeme-li v úvahu kvalitativní skok v ekonomickém vývoji, pouhé pokračování logiky rostoucí efektivnosti se míjí cílem. Digitalizace neznamená mechanizaci a automatizaci, ale „narušení“; ne využití nového plánovacího paradigmatu, ale zvládnutí neznámého; ne jistotu ex-ante, ale znalosti ex-post.
Nicméně není k dispozici dostupná empirická zkušenost, která by mohla pomoci zvládnout toto narušení – a výsledkem je vysoká obecná úroveň komplikovanosti a zmatenosti.
Až dosud neexistuje konkrétní mentální obraz toho, jak společnost, svět politiky a obchodu, bude postupovat cestou od analogového k digitálnímu.
Naším cílem je tudíž zvýšení vědomostí malých a středních podniků s ohledem na řízení jejich digitalizace. Současně by mohla vzniknout myšlenka možného narušení existujících obchodních modelů, které může zavdat příčinu k digitalizaci.
Vznikající případové studie identifikují některé příklady společností, které úspěšně vyřešily přechod svých pracovních a výrobních procesů do digitálního věku, včetně přizpůsobení svých vlastních tradičních obchodních modelů.
Neradujme se tedy předčasně. Výsledkem digitalizace nebude nic jiného, než další vytrvalé každodenní pracovní úsilí … jenom už ne v konzervativním pestrém analogovém světě, na který jsme byli po probuzení zvyklí.
Petr Beneš

Rozhovor vedl Petr Beneš, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2021-03-04.

Záběr současných telekomunikací se výrazně rozšiřuje, často se tak i překrývá s inovačními obory jako jsou například kybernetická bezpečnost, či zpracování signálů. Problematika studia je mnohem více orientována na koncové aplikace než na samotné technologie. Odběrateli absolventů studijních programů nejsou jen telekomunikační firmy, či mobilní operátoři, ale rovněž velké energetické firmy, poskytovatelé Internetu, ICT firmy, státní sektor v oblasti kybernetické bezpečnosti. Evidentní je posun k moderním „smart“ technologiím, a síťovým službám Internetu věcí, Průmyslu 4.0, sítí 5G.
O rozhovor jsme požádali vedoucí dvou v současnosti špičkových pracovišť zaměřených na problematiku nové generace telekomunikací, která pod zkratkou NG-T je i hlavní obsahovou náplní tohoto časopisu. O svoje názory a myšlenky se s námi podělili Prof. Ing. Jiří Mišurec, CSc., vedoucí Ústavu telekomunikací Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně a Prof. Ing. Miroslav Vozňák, Ph.D., vedoucí Katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

Více v časopise…

Autor: Petr Šimoník, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2021-03-04.

V červnu 2021 byl zástupcům Ministerstva průmyslu a obchodu vedeným náměstkem ministra Petrem Očkem představen unikátní testbed pro nadčasovou laboratorní činnost s názvem CPIT TL3 (Centrum pokročilých inovačních technologií – těžké laboratoře 3), který byl otevřen v univerzitním kampusu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Projekt „Platforma nových technologií FEI CPIT TL3“ byl schválen v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.
Projekt se zaměřuje na zkvalitnění infrastruktury pro vzdělávání a vývoj VŠB-TUO prostřednictvím výstavby samotného objektu testbedu CPIT TL3 s vazbou na další objekty a činnosti a pořízení infrastruktury pro zajištění vzdělávání v moderních studijních programech Průmysl 4.0, Počítačové systémy pro průmysl 21. století, Automobilové elektronické systémy, Biomedicínské asistivní technologie a praktickou spolupráci s aplikační sférou. V testbedu jsou budovány nadčasové technologie ve spolupráci s partnery z aplikační sféry, např. Bosch Rextroth, ČEPS, DEL, Dytron, Elvac, Ericsson, Hella, IdeHub, Leuze, Siemens, Škoda Auto, T-Mobile, Valeo, TEMEX a další.

Více v časopise…

Autoři: Ing. David Hrubý, Ing. Jakub Jaroš, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2021-03-04.

Optická vlákna lze využít i jinak, než pro telekomunikace a přenos dat, lze je využívat i jako senzory. Jedním vláknem můžeme snímat celou jeho trasu nebo její jednotlivé části, díky čemuž vyhodnocujeme jak teplotu podél vlákna, tak i mechanické namáhání nebo místo případného porušení, pomocí čehož můžeme lokalizovat například úniky kapalin a plynů, posuvy zemin nebo místa požárů či narušení oblasti.
Výzkum použití optických kabelů jakožto snímacích elementů začal zhruba v 90. letech minulého století. „Senzorický systém, kterým jevy sledujeme, se skládá z optického vlákna, obslužného softwaru a mobilní vyhodnocovací jednotky,“ přibližuje David Hrubý z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava. K měření teplot či mechanického napětí, mezi něž řadíme tah a tlak v optickém vlákně, slouží opticko-elektrické zařízení, založené na principu reflektometru, které je zároveň distribuovaným systémem. „Tah, tlak i teplota optické vlákno ovlivňují tak, že v určitém místě změní charakteristiku přenosu světla v něm. V případě použití distribuovaného systému je chápáno jako lineární senzor. Optická vlákna proto nejsou využívána pouze pro účely telekomunikační, ale i senzorické,“ dodává Hrubý.

Více v časopise…

Autor: Ing. Jan Skapa, Ph.D., NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2021-03-04.

V současné době neustále narůstají požadavky na přenosové rychlosti komunikačních tras. Je třeba umožnit připojení k internetu, sledování televize či telefonování skrz jedno přenosové médium, které musí umožňovat přenos dat vysokými přenosovými rychlostmi. Přenosové médium přirozeně musí umožňovat přenos dat takto vysokými přenosovými rychlostmi. Běžně používaným médiem pro přenosy velmi vysokými přenosovými rychlostmi jsou optická vlákna. Jak fungují optická vlákna, jaké mají vlastnosti a v čem spočívají zásadní výhody používání optických vláken, odpovíme v článku.

Více v časopise…

Autor: Odbor kontroly ČTÚ, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2021-03-04.

V pátek 17. září 2021 spustil Český telekomunikační úřad (ČTÚ) dlouho očekávaný veřejně dostupný měřicí nástroj NetTest (https://nettest.cz). Tento nástroj, který lze z pohledu Nařízení (EU) 2015/2120 označit jako certifikovaný, přináší široké veřejnosti možnost nejen jednorázově nebo opakovaně otestovat kvalitu svého internetového připojení, resp. služby přístupu k síti internet, ale i možnost provedení certifikovaného procesu měření pro případ reklamace, pokud skutečně dosahovaná rychlost ve směru download nebo upload internetového připojení neodpovídá smluvně uvedeným rychlostem. Cílem tohoto příspěvku je představit veřejnosti princip činnosti nástroje NetTest a také nastínit jeho další vývoj.

Více v časopise…

Autor: RNDr. Petr Beneš, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2021-03-04.

Evropská iniciativa EuroQCI, na které se aktivně podílejí i významné akademické a vzdělávací instituce v České republice, se zaměřuje na výstavbu bezpečné kvantové komunikační infrastruktury, která se rozvine na celou EU, včetně jejích zámořských teritorií.
V červnu 2019 všech 27 členských států EU deklarovalo svoji iniciativu EuroQCI (European Quantum Communication Infrastructure). Zúčastněné země spolupracují s Evropskou komisí a Evropskou kosmickou agenturou ESA (European Space Agency) na projektu a výstavbě infrastruktury Evropských kvantových telekomunikací EuroQCI. Cílem je její plná provozuschopnost do roku 2027.
EuroQCI bude chránit citlivá data a kritické infrastruktury integrací systémů na kvantové bázi do existujících komunikačních infrastruktur, poskytnutím dodatečné bezpečnostní vrstvy založené na principech kvantové fyziky. To posílí ochranu evropských vládních institucí, jejich datových center, nemocnic, energetických sítí i dalších systémů a stane se tak jedním z hlavních pilířů nové Strategie kybernetické bezpečnosti (Cybersecurity Strategy) pro nadcházející desítky let.

Více v časopise…

Autor: Ing. Zuzana Drašnarová, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2021-03-04.

Existence sítí elektronických komunikací by měla v dnešní době být stejně důležitým ukazatelem jako například kvalitní pozemní komunikace, dostatečné pouliční osvětlení, či celková občanská vybavenost. Zejména pak připojení k Internetu představuje jednu ze základních charakteristik moderní společnosti. Avšak samotná možnost připojení je pouze jedna strana mince, tou druhou stranou je využití této možnosti a s ní spojená i poskytovaná běžně dostupná přenosová rychlost.
K ucelenému přehledu o stavu sítí elektronických komunikací slouží geografický sběr dat, který je pravidelně prováděn Českým telekomunikačním úřadem a při kterém je zjišťována existence infrastruktury a s tím související parametry. Výstupy z tohoto sběru dat jsou následně předávány Ministerstvu průmyslu a obchodu, které provádí jejich vyhodnocení.

Více v časopise…

Autor: Ing. Milan Lindovský Ph.D., MBA, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2021-03-04.

VAE CONTROLS je česká inženýrská společnost s dlouholetou tradicí, bohatými zkušenostmi ve svém oboru a s jasnou vlastnickou strukturou. Od roku 1993, kdy byla firma VAE CONTROLS, s.r.o. založena, se zaměřujeme zejména na komplexní výstavbu a rekonstrukci terminálů a skladů ropných látek a řídicí systémy vodárenských sítí, čistíren a úpraven vod.
Naše firma vystupuje jako EPC dodavatel. Zabezpečujeme projektování a komplexní dodávky technologií skladů a terminálů ropných produktů, projektujeme a dodáváme zařízení a řídicí systémy pro úpravny a čistírny vod a centrální vodárenské dispečinky. Disponujeme vlastním projekčním útvarem, softwarovým vývojářským a servisním centrem.

Více v časopise…

Autor: Doc. Ing. Petr Číka, Ph.D., NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2021-03-04.

Kvantová komunikační infrastruktura (QCI – Quantum Communication Infrastructure) je v podstatě počítačová síť, která používá ke svému zabezpečení mechanismy založené na kvantové fyzice. Bezpečnost takové sítě pak nespoléhá na tradiční kryptografii, která je zranitelná např. vůči útokům kvantovými počítači, ale na platnost neměnných principů kvantové fyziky. VUT v Brně v září otevřelo na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií unikátní laboratoř s kvantovou infrastrukturou, která využívá kvantové mechanismy pro proces ustanovení šifrovacího klíče (QKD – Quantum Key Distribution).
Část zařízení instalovaného v Laboratoři kvantové bezpečnosti na Ústavu telekomunikací VUT v Brně, zejména prvky pro kvantové ustanovení klíčů, je zakoupena od švýcarské jedničky v oblasti kvantové komunikace, společnosti ID Quantique. Konkrétně jsou použity systémy Clavis 3, které slouží nejen pro běžný provoz sítě, ale také pro vědecké experimenty. Další součásti, mezi něž patří zejména vysokorychlostní šifrátory založené na programovatelných hradlových polích (FPGA) schopné pracovat až rychlostí 100 Gb/s, si VUT vyvíjí samo. Infrastruktura je vybavena také simulátory útočníků, generátory datového provozu, analyzátory vysokorychlostního provozu nebo prvky pro simulaci optických tras různých délek až do vzdálenosti několika desítek kilometrů.

Více v časopise…

Autor: Tomáš Sedláček, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2021-03-04.

Zaklínadlo digitalizace státní správy, vzdělávání i rozvoje ekonomiky má nesporně jednu podmínku. To je dostupnost rychlého internetu pro všechny obyvatele. Je to však vůbec reálné?
V některých vyspělých zemích jako je Velká Británie či Německo se „právo“ na rychlý internet stává realitou. Stále více zemí přijímá zákony, které činí z rychlého přístupu k internetu v domácnostech základní právo – podobně jako práva týkající se přístupu k teplu, vodě a elektřině. Realita je však složitější a situace je odlišná v jednotlivých zemích. Vlády s novou regulací zejména odlišně definují pojem „rychlý“. Co tedy dnes můžeme považovat za rychlý internet?

Více v časopise…

Autor: Marie Potůčková, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2021-03-04.

Junior centrum excellence pro kybernetickou bezpečnost (JCEKB) na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví funguje v Brně teprve od loňského roku a bylo budováno i za podpory odborníků na kybernetickou bezpečnost z Ústavu telekomunikací VUT v Brně. „Centrum využíváme pro výuku předmětu Kybernetická bezpečnost, ale také pro praktickou výuku předmětů Operační systémy, Informační sítě a Databázové systémy, kde žáci během výuky získají představu o zranitelnosti systémů, aktivních prvků a sítí a jejich zabezpečení. Prostředí našeho centra sdílí studenti dalších pěti středních škol v regionu. Pro ně zde probíhají online kurzy se zaměřením na operační systém Linux. V následujících letech plánujeme společné kybernetické hry studentů SŠ vs VŠ, na kterých úzce spolupracujeme se studijním programem Informační bezpečnost na FEKT VUT v Brně.“ objasnil vedoucí centra Roman Koláčný.
Letos poprvé ve zmíněném unikátním centru v ČR probíhaly maturitní zkoušky. Poprvé je skládali maturanti čtyřletého oboru Kybernetická bezpečnost. Byť jejich praktická příprava ve čtvrtém ročníku vzdělávání probíhala převážně distančně, vedoucí Junior centra excellence pro kybernetickou bezpečnost a ICT Roman Koláčný nezastírá nadšení: „Mám z toho velmi dobrý pocit a jsem velice spokojen s tím, jak se naši maturanti dokázali kvalitně připravit. Je to dáno nejen jejich zodpovědným přístupem ke vzdělávání, ale rovněž špičkovým technologickým zázemím našeho centra. Také se potvrdila skutečnost, že kybernetická bezpečnost není jen doménou vysokých škol, ale že dobrý základ této profese lze zvládnout již na střední škole.“

Více v časopise…