Aktuální číslo

Pro přihlášené čtenáře jsou k dispozici všechna starší čísla časopisu TelekomunikaceNext Generation/Telekomunikace ke stažení v PDF, pro nepřihlášené jsou přístupné pouze úvodní části článků.


Vážení čtenáři,
podle nové zprávy společnosti Grand View Research, Inc., se očekává, že celosvětový trh s optickými vlákny dosáhne do roku 2025 přes 9 miliard USD, tj. více než 225 mld.Kč. K tomu se přidává celý segment konektorů, spojek, rozvaděčů, nástrojů, měřící techniky a dalších doplňků. A dále pak vlastní realizační fáze projektování a výstavby. Avšak významně bude růst využití optiky v ne-telekomunikačních oblastech, jako je vojenský a letecký průmysl, v lékařských, železničních a dalších přidružených technologických aplikacích. Údajně půjde o další technologickou revoluci díky vláknu…  Sledujme další události na trhu sítí NGN:

… Americký prezident Donald Trump sdělil, že zlepšení dostupnosti vysokorychlostního připojení ve venkovských oblastech bude součástí jeho ambiciózního plánu infrastruktury ve výši jednoho trilionu dolarů, který předloží Kongresu a umožní malým městům zlepšit připojení a jejich ekonomický status. … Open Fiber je zřejmě vítězem druhého výběrového řízení na vysokorychlostní sítě v Itálii. Projekt se týká zavádění optických sítí v 3710 obcích v deseti italských regionech.

… Společnost Orange Poland plní svůj závazek na základě dohody s ministerstvem pro digitalizaci z března o připojení více než 4500 škol na internet (100Mbit/s) prostřednictvím infrastruktury s optickými vlákny do tří let.

…  Společnosti skupiny InfraCapital a Nokia vybraly společnosti, aby vybudovaly sítě FTTH v rámci projektu 1.1 POPC (Operační program Digital Poland). Společnosti skupiny InfraCapital / Nokia obdržely spolufinancování ve třinácti regionech, zejména v severním a středním Polsku. Síťová výstavba začne v létě.

… Vedoucí společnost TELECOM AUSTRIA na rakouském telekomunikačním trhu získává většinu  dotací na vysokorychlostní připojení.  Z rakouského širokopásmového dotačního programu Broadband Billion se dosud vynaložilo 204 milionů EUR.

…takto bych mohl přidávat další a další aktuality ze světa optických sítí. Všude se něco děje. Avšak  pootočte svůj pohled do našich „luhů a hájů“. Rozvoj sítí nové generace, tedy zejména FTTx se odehrává v České republice bez vlivu přijatých státních strategií, bez vlivu evropských dotací, bez skutečných ambicí vládnoucích politiků něco pro oblast všude-přítomného vysokorychlostního internetu udělat. Rozvoj sítí zajišťuje soukromý sektor operátorů vlastními silami, asi ne v takovém tempu jaký vidíme v některých zemích světa. Ale i tak je tomu dobře, protože čekat pouze na slíbené evropské dotace by naši zemi posunulo v žebříčku vysokorychlostního připojení na samý konec.  Přitom v mnoha zemích, právě jejich „osvícené“ vlády mohou urychlit rozvoj infrastruktury a významně tím podpořit rozvoj celé ekonomiky země. Ať už je to dotační politikou nebo dobře udělanými zákony pro výstavbu či daně.

Ronan Kelly: „Rychlost rozšiřování sítí a chuť investorů využívat optické sítě, ale závisí na politických opatřeních a regulaci. Ambiciózní politické cíle, stabilní a předvídatelné regulační prostředí podporující zavádění optických vláken hrají významnou úlohu při podpoře investic do optických sítí.“

Našemu časopisu se podařilo uskutečnit rozhovor s prezidentem FTTH Council Europe Ronanem Kellym, přečtěte si prosím jeho pohled na věc. Pohled tak trochu z Bruselu.

Jaká je však realita u nás…?

Svatoslav Novák

Evropská unie

  • Roamingové poplatky v EU skončily 15. června 2017.Očekávané spuštění nového roamingu EU přináší od 15. června 2017 mnoho nových možností, ale zároveň řadu otevřených otázek jak pro uživatele služeb mobilních sítí, tak i jejich poskytovatele. Na často kladené otázky uživatelů služeb odpovídá Fact sheet Evropské komise uvedený pod sloganem Roaming jako doma. Praktické zkušenosti však potvrzují, že provádění jednotné politiky nového evropského roamingu je složitější než se původně očekávalo. V posledních několika měsících totiž docházelo k zajímavému vývoji. V první řadě se projevovala snaha některých operátorů o úpravy plánů s využitím výjimky z práva EU pro daný členský stát. Možnost využily především členské státy v Pobaltí. Výjimku schválenou NRA již získali např. všichni operátoři v Litvě a Estonsku, zčásti i ve Finsku a k nim se s aktuální žádostí připojuje O2 Slovakia. Další operátoři již v předstihu využili regulaci jako příležitost pro úpravu dalších cen ve vybraných měsíčních tarifních plánech, zpravidla svázaných s většími datovými balíčky (např. ve Velké Británii 3 Group)nebo využitím pravidel EU v oblasti fair use policy. Po dohodě s Evropskou komisí to umožňuje operátorům omezit objem dat, které lze při roamingu využít. Více informací je na stránkách https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/faq/frequently-asked-questions-roam-home
  • Iniciativa WiFi4EU: Jak to bude fungovat? Dne 29. května dosáhly Evropský parlament, Rada a Komise politické dohody o iniciativě WiFi4EU a jejím financování. Podle této dohody budou tyto tři instituce spolupracovat na tom, aby zajistily financování ve výši 120 milionů EUR na zřízení bezdrátových hotspotů po celé EU do roku 2020.
    Kdo může podat žádost?
    Program WiFi4EU bude otevřený pro subjekty veřejného sektoru, jako jsou obce, veřejné knihovny, nemocnice atd. Každý členský stát bude mít k dispozici určité množství poukázek. Podrobnosti zatím nejsou stanoveny – rozhodne se o nich společně s členskými státy.
    Výběr veřejných míst, kde budou hotspoty WiFi4EU zřízeny, bude na příjemcích (např. orgánech místní správy). Mohou být zřízeny na nádražích, v parcích, v knihovnách nebo v jakýchkoli jiných veřejných prostorách.
    Kdy bude zveřejněna první výzva k předkládání projektů?
    Až vstoupí v platnost nová právní úprava (na podzim), může Komise dokončit nezbytné administrativní kroky. První výzva by mohla být zahájena ke konci letošního roku nebo začátkem roku 2018.
    Existují pro projekty nějaká zvláštní pravidla?
    Veřejné instituce, které chtějí program využít, by měly navrhnout, že vybaví ty oblasti, v nichž na stejném místě neexistují podobné nabídky bezplatného připojení Wi-Fi.
    Jak požádat o WiFi4EU?
    Pro žadatele bude k dispozici online platforma. Projekty budou vybírány v pořadí podle došlých žádostí, avšak tak, aby z programu měly prospěch všechny členské státy.
    Co bude EU financovat?
    EU bude financovat náklady na zařízení a instalaci Wi-Fi hotspotů (internetových přístupových bodů) a příjemce (tj. obec nebo jiná místní veřejná instituce) zaplatí konektivitu (připojení k internetu) a údržbu zařízení.
    Jaký je rozpočet programu WiFi4EU?
    Komise, Parlament a Rada schválily částku celkem 120 milionů EUR, jak navrhla Evropská
    komise v minulém roce. Financování bude pocházet z Nástroje pro propojení Evropy (telekomunikační části).
    Jak se zapojí operátoři?
    Každý příjemce (např. obec nebo jiná místní veřejná instituce) uzavře smlouvu s telekomunikačním operátorem podle svého vlastního výběru. Operátor pak zajistí instalaci a fungování připojení Wi-Fi po dobu nejméně tří let.
    Jaké další kroky budou následovat?
    Evropský parlament a Rada co nejdříve formálně schválí novou právní úpravu (ta vstoupí v platnost asi na podzim). Poté může být přijato rozhodnutí o financování a zahájena první výzva k předkládání projektů.
  • Agenda digitální ekonomiky a společnosti EU bude mít zřejmě novou komisařku. Mariya Gabrielová byla nominována bulharskou vládou a je nejmladší kandidátkou na tuto funkci. Převezme oblast, kterou měl v působnosti německý komisař Guenther Oettinger. Nyní ji dočasně zabezpečoval Andrus Ansip, místopředseda pro digitální jednotný trh. Členové Evropského parlamentu prověřovali kandidátku, zda je připravena na výkon funkce, při slyšení v Evropském parlamentu v úterý 20. června. Poslanci EP zde přijali její obecné prohlášení a sliby, aniž by byli silnými kritiky. Europoslanci budou hlasovat, zda schválí její jmenování během plenárního zasedání na začátku července.
  • List The Guardian uvádí, že se britská vláda chystá požádat občany EU v Británii, aby se zaregistrovali jako součást širšího úsilí legalizovat svůj status. Osud některých ze 3 milionů občanů EU ve Velké Británii je jedním ze záludnějších otázek spojovaných s Brexitem a registrační plán je zaměřen na měření jejich zájmu o setrvání poté, co země opustí blok v roce 2019.
  • Odborné skupiny v telekomunikacích varují před aktuálním stavem zpracování regulační reformy EU. Evropská budoucnost 5G může být podle stanoviska předních odborných skupin ohrožena, pokud instituce EU nepředloží další podklady v oblasti navrhovaných reforem v odvětví. Společné prohlášení vydaly Asociace GSMA, Cable Europe, ETNO, DigitalEurope, Cocir a Developers Aliance z obav o současný stav přijímání nového kodexu elektronických komunikací, který bude základem všech regulací telekomunikačních sítí a revidované směrnice ochrany soukromých dat u poskytovatelů.
  • Evropský parlament na plenárním zasedání přijal 15. června kritickou rezoluci o realizaci investičního plánu pro Evropu (tzv. „Junckerův plán“) a jeho stěžejních iniciativách – Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Zpráva byla přijata, přesto, že mezi problematickými otázkami stále zůstávají záležitosti, jejichž dopadům nebyla věnována pozornost. Jedná se o podpořené projekty životního prostředí, zejména v oblasti fosilních paliv. Dále byla kriticky posouzena geografická koncentrace investic EFSI s příliš omezeným zaměřením na země a regiony, které to nejvíce potřebují a rovněž nejasná dostatečnost investic. Poslanci Evropského parlamentu rovněž poukázali na skutečnost, že „ rozhodovací procesy mají mít větší transparentnost “. Mimo jiné rovněž odsoudili podporu projektů rozdělených prostřednictvím daňových rájů.
  • Čtvrtek 22. června 2017. Evropský parlamentní výbor aktuálně zdržel hlasování o reformě telekomunikací v EU a odložil své hlasování až do září. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku zvážil návrhy k navrhovanému kodexu o elektronických komunikacích na svém nynějším zasedání v Bruselu. Očekává se, že výbor připraví návrh k hlasování na příští schůzi v červenci, neboť velký počet změn navrhovaných k tomuto předpisu znamenal další zpoždění v procesu. Po schválení výborem se očekává, že o kodexu v plném znění se bude v Evropském parlamentu hlasovat do konce roku.
  • Evropská komise hledá všechny typy projektů bez ohledu na velikost, umístění nebo technologie budované veřejnými a soukromými organizacemi. Přihlášené projekty které poskytují občanům přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému internetu budou soupeřit o udělení European Broadband Award 2017. Vítěze oznámí zástupce EK pro digitální ekonomiku a společnost v listopadu v rámci akce Broadband Day a Evropská komise je představí v médiích, internetových stránkách, informačních bulletinech a v databázi osvědčených postupů. Uzávěrka přihlášek je 7. září.
  • Informace jsou na stránkách EC/Regional Policy
    http://ec.europa.eu/regional_policy/en/newsroom/news/2017/05/17-05-2017-apply-for-the-european-broadband-awards-2017

Ze světa

  • Prezident Donald Trump sdělil, že zlepšení dostupnosti vysokorychlostního připo-jení ve venkovských oblastech bude součástí jeho ambiciózního plánu infrastruktury ve výši jednoho bilionu dolarů, který předloží Kongresu a umožní malým městům zlepšit připojení a jejich ekonomický status. Trump to slíbil podle zprávy listu Bloomberg 22. června na Kirkwood Community College in Cedar Rapids ve státu Iowa na návštěvě kampusu. Podle zprávy FCC z roku 2016 má jen 55% venkovských obyvatel přístup k rychlosti 25 Mbit/s ve srovnání s 94% dosažených v městských aglomeracích.
  • Americký prezident Donald Trump bude diskutovat o rozvoji 5G, inovacích a nových technologiích. Trump chce vědět, jak může vláda vytvořit náležité prostředí pro příští mobilní generace a inovace, uvedla agentura Reuters a dodala, že se prezident 22. června setká s řediteli společnosti AT & T, Verizon, T-Mobile USA a skupinou dalších zástupců technologických společností. CEO AT&T Randall Stephenson, CEO Sprint Marcelo Claure and CEO CenturyLink Inc Glen Post budou s výkonnými manažery diskutovat o pokročilých komunikačních technologiích 5G, univerzálním širokopásmové připojení, o bezpilotní letecké technice a dronech.
  • Společnosti AT & T a Verizon 5G stlačují ceny vláken na velkoobchodních trzích. S tím, jak AT & T, Verizon a Sprint dále postupují v plánu zahušťování bezdrátových sítí a přípravy na 5G, operátoři pevných síti vidí příležitost dále zhodnotit své optické sítě. Tyto příležitosti jsou však spojeny s novou realitou tvrdých jednání o tom, co jsou provozovatelé bezdrátových sítí ochotni platit za tmavé nebo nasvícené optické prostředky. Poskytovatelé velkoobchodních služeb pevných sítí budou muset být v zájmu zvýšení svých velkoobchodních výnosů blízké budoucnosti flexibilní. Flexibilní postoj pomůže nejen při získávání krátkodobých výnosů, ale i stanovení dlouhodobého růstového modelu na vyvíjejícím se vztahu mezi bezdrátovým nosičem a dodavatelem vláken.
  • Jižní Korea je partnerem Spojených států pro projekty v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jižní Korea spolupracuje se Spojenými státy na podpoře spolupráce v široké škále oblastí kybernetické bezpečnosti, informují agentury a odvolávají se na prohlášení korejského ministerstva vědy, ICT a plánování. Korejské ministerstvo a Úřad pro vědecký výzkum amerických leteckých sil budou v příštích třech letech společně investovat významné částky na zajištění klíčových technologií v tomto odvětví.
  • Společnosti Sprint a Samsung oznámily, že při nedávném testu v Jižní Koreji dosáhly maximální rychlosti 330 Mbit/s na kanál s využitím kanálu 20 MHz v 2,5 GHz spektru. Test představoval skutečně světovou aplikaci nové technologie, která dramaticky prolamuje bezdrátové kapacity LTE+ a umožňuje nabídnout službu Gigabit LTE, uvedl Sprint v tiskové zprávě.
  • Open Fiber je zřejmě vítězem druhého výběrového řízení na vysokorychlostní sítě v Itálii. Corriere delle Comunicazioni píše, že jednotka Enel předložila vládnímu orgánu Infratel odpovědnému za nabídky nejlepší nabídku a cena je nyní oficiální, ačkoli se na potvrzení ještě čeká. Smlouva se týká zavádění optických sítí v 3710 obcích v deseti italských regionech: Piemont, Valle d‘Aosta, Ligurie, Friuli Venezia Giulia, Umbria, Marche, Lazio, Kampánie, Basilicata a Sicílie a v autonomní provincii Trento. Open Fiber vyhrála v lednu letošního roku v prvním vládním tendru zahrnující regiony Abruzzo, Molise, Lombardie, Emilia Romagna, Toskánsko a Veneto. Třetí a poslední výběrové řízení pro provincie Puglia, Kalábrie a Sardinie je zatím v přípravě.
  • Telecom Italia (TIM) oznámila významný upgrade své sítě FTTC (fiber-to-cab) v celé Itálii, což umožňuje uživatelům přístup k internetu rychlostí stahování 200Mbit/s, dvojnásobným předchozím maximem a rychlostí uploadu 20Mbps. Operátor uvedl, že upgrade probíhá po celé zemi, počínaje 138 městy v Kampánii, 131 v Kalábrii, 145 v Apulie, 24 v Basilicata, 108 v Sicílii, 72 v Emilia-Romagna, 27 v Friuli Venezia Giulia, 31 V Ligurii, 230 v Lombardii, 8 v Trentino Alto Adige, 97 v Benátsku a 62 městech v Piemontu.
  • Italské ministerstvo pro hospodářský rozvoj (MiSE) oznámilo, že hodlá předvolat vedoucí pracovníky společnosti Telecom Italia (TIM) k diskusi o budoucích plánech zavádění vysokorychlostních optických sítí ve venkovských oblastech. Ministr průmyslu Carlo Calenda uvedl ve svém prohlášení, že vláda nemá v úmyslu zabránit nebo bránit investicím společnosti TIM, ale že musí respektovat právní závazky a příslušné právní předpisy Evropského společenství pro rozšíření vysokorychlostního připojení v ekonomicky neživotaschopných oblastech. Pokud investování společnosti TIM nedosáhne tohoto právního základu, „vláda bude jednat za účelem ochrany veřejného zájmu“.
  • Společnost Nokia Bell Labs oznámila, že se stala první společností, která předvedla použití ultralehké latence 10G PON v pro mobilní fronthaul jako demonstraci důkazu o konceptu. Ukazuje se, že operátoři mohou využívat stávající nasazení typu FTTH k uspokojení požadavků na latenci a potřebu kapacit mobilního přenosu v sítích 4G a budoucích 5G v nákladově efektivních mezích.
  • Společnost Orange Poland plní svůj závazek na základě dohody s ministerstvem pro digitalizaci z března o připojení více než 4500 škol (15%) na internet prostřednictvím infrastruktury s optickými vlákny do tří let. To podporuje vládní cíl k vytvoření celostátní vzdělávací sítě. Během posledních dvou měsíců provozovatel připojil prvních 138 škol, což umožnilo poskytnout internetové služby až do rychlosti 100 Mbit / s.
  • SDN a NFV jsou dvě spojené technologie, které mají potenciál zvýšit kapacitu sítě, zlepšit služby zákazníkům a zvýšit ziskovost sítě. Děje se tak prostřednictvím vyššího stupně automatizace a efektivnosti, dosažené samostatně na vrstvě jejich vlastní infrastruktury. Přestože operátoři dále investují do rozšiřování a sítí a jejich kvality, využívání sítě rychle roste. Proto se zabývají optimalizací využití zdrojů ve svých sítích. Příkladem může být využití SDN a NFV pro sítě SON (self-organizing network), které jsou souborem technologií a konceptů, umožňujících poskytovatelům dosáhnout automatizace síťových operací. Dosud se řešení SON soustředilo výlučně na síť s rádiovým přístupem (RAN). Výzva optimalizace sítě se však netýká pouze přístupu, ale i sítí přípojných a transportních.
  • Společnost Samsung Electrics oznámila, že zahajuje plnohodnotnou hromadnou výrobu čtvrté generace 256Gb V-NAND čipů, což vyplývá ze zprávy agentury Yonhap. Samsung uvedl, že čipy čtvrté generace V-NAND budou použity v různých produktech, včetně SSD, vestavěné paměti UFS a paměťových kartách pro servery, počítače a mobilní zákazníky.
  • Společnost Cisco zavádí strojové učení s cílem zlepšit své síťové vybavení pro firmy. Společnost ji nazývá „intent-based networking“, kde se zařízení odsune od nudných IT procesů a automatizuje zaměření sítě k účelu správy milionů zařízení. Nové systémy se budou moci přizpůsobit na základě shromážděných dat a jejich kontextu.
  • Švýcarský operátor Sunrise oznámil, že plánuje postupné ukončení provozu své GSM sítě do konce roku 2018. GSM, GPRS a EDGE budou ukončeny do konce roku 2018 ve prospěch rozšířeného pokrytí 4G a 4G +. Provozovatel má na konci roku 2017 v síti 4G pokrytí 92% a zavádí kromě volání Wi-Fi také VoLTE, takže zákazníci již nemusí u hlasových volání přecházet zpět do sítí 3G nebo 2G.
  • Sdružení Broadband Forum založilo Radu Gfast jejímž cílem je centralizace rozšiřování odborné znalosti a zkušenosti na trhu k usnadnění zavádění Gfast. Rada Gfast bude informovat trh prostřednictvím událostí, reportů s využitím zkušeností a dalších zdrojů. Broadband Forum oznámilo, že prvních šest produktů již absolvovalo certifikační program. Certifikace produktů proběhly s garancí fóra ve zkušební laboratoři G.fast na univerzitě New Hampshire InterOperability Laboratory (UNH-IOL v souladu s certifikačním testem certifikačního testu IR-337. Pro certifikaci nabídly produkty společnost ARRIS, Calix, Huawei, Metanoia, Nokia a Technicolor.
  • Společnost Wind Hellas má zelenou pro investice do optických sítí. Společnost Wind Hellas oznámila, že telekomunikační úřad EETT schválil implementaci 3letého investičního plánu optických sítí. Celková investice společnosti činí 500 milionů EUR a pokryje vybrané geografické oblasti v celém Řecku, včetně oblastí, kde bude optické vlákno zavedeno až domů koncových uživatelů. (poskytovateli telekomunikačních služeb jsou OTE, Vodafone, Wind)
  • Vedoucí společnost na rakouském telekomunikačním trhu získává většinu dotací na vysokorychlostní připojení. Z rakouského širokopásmového dotačního programu Broadband Billion se dosud vynaložilo 204 milionů EUR, uvedl Der Standard. Tyrolsku bylo přiděleno 5,5 milionů EUR na dotování prázdných trubek; Burgenland a Salcburk ještě neproinvestovaly ani cent. Většina prostředků byla poskytnuta společnosti Telekom Austria. Pro propojení mobilních stožárů s optickými linkami bylo 90 procent přiděleno vedoucímu na trhu. Pro srovnání, u Hutchison Drei Austria to činí 3 procenta a T-Mobile Austria, asi 1 procento.
  • Společnost Huawei získala exkluzívně nabídku na síťový projekt Reconfigurable Optical Add / Drop Multiplexer (ROADM) společnosti China Telecom ve středním a dolním toku řeky Yangtze. Tento projekt páteřní sítě ROADM WDM představuje začátek optické přenosové sítě China Telecom, směřující k inteligentní optické síti.
  • Ve Švýcarsku byla vytvořena nová oborová skupina, která má rozvíjet úroveň odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií. Švýcarská certifikační asociace ICT Leaders je přístupná všem, kteří mají švýcarský diplom ICT. Cílem je vytvořit kontaktní síť pro profesionály v oboru a současně zdůraznit důležitost federálních škol a školicího systému. Členové budou těžit z platformy pro výměnu nápadů a rozvíjení svých odborných znalostí a mohou používat titul „Švýcarský certifikovaný ICT Leader“. První setkání organizace se bude konat v září v Bernu.
  • Společnost Samsung SDS, filiálka systému IT společnosti Samsung Group, představila platformu pro analýzu založenou na technologii umělé inteligence (AI). Platforma pod názvem „Brightics AI“ je navržena tak, aby umožnila podnikovým zákazníkům analyzovat velké množství dat. Podle zpráv agentur nová platforma Brightics AI nyní umožňuje klientům zkrátit analýzy v rozsahu big data, které běžně trvají tři měsíce, na dvě hodiny. Platforma může být použita v různých průmyslových oblastech, výrobě, marketingu a logistice.

Domácí zprávy

  • Aukce ČTÚ na 3,7 GHz začala u souhrnné ceny 145 mil. Kč. Republic, T-Mobile Czech Republic, PODA, Suntel Net, O2 Czech Republic a Nordic Telecom 5G se účastní výběrového řízení na kmitočtové příděly v pásmu 3,7 GHz. Informoval o tom Český telekomunikační úřad (ČTÚ) s tím, že aukční fáze byla zahájena 13. června 2017. Předmětem je pět kmitočtových bloků, každý o velikosti 40 MHz. Zájemci mohou získat kmitočtové příděly až 80 MHz, zatímco pro stávající operátory platí spektrální limit 40 MHz. Souhrnná vyvolávací cena byla stanovena na 145 mil. Kč.
  •  Senát schválil zákon o opatřeních ke snížení nákladů na vysokorychlostní internet. Senát Parlamentu ČR 31. května 2017 projednal a schválil vládní návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Návrh, který Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 7. dubna 2017, převádí do právního řádu evropskou Směrnici 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
  •  Univerzální služba. Český regulátor ČTÚ uložil provozovateli O2 Česká republika povinnost poskytovat parciální službu v rámci USO za zvýhodněnou cenu. Lidé se sociálními potřebami si budou moci zvolit ceny nebo cenové plány odlišné od těch obvyklých. O2 byl jediným uchazečem o nabídku. Tato povinnost má platnost do července 2020.
  •  O2 Česká republika představuje O2 Smart Box. O2 představil O2 Smart Box, který je muttifunkčním zařízením, které kombinuje modem, router a zároveň centrum chytré domácnosti bez komplikované instalace a dodatečné kabeláže Celá soustava se ovládá pomocí mobilní aplikace. Z chytrého telefonu je možné zkontrolovat stav připojení Wi-Fi i všech dalších zapojených zařízení, např. zabezpečení domácnosti. Na dálku lze zhasnout světla či zapnout zalévání zahrady. S doplňkovými službami zvládne i zabezpečení domácnosti, dálkové ovládání a požární hlášení. Vývoj vlastního řešení byl v O2 zahájen v roce 2016.

Rozhovor vedl Svatoslav Novák, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-02.

V současné době vidíme rozmach vývoje sítí nové generace (NGN). Viděli jsme to na konferenci FTTH v roce 2017 v Marseille. Myslíte si, že optické vlákno bude udržovat své technologické postavení v dlouhodobém horizontu?

Předpokládám, že současná rychlost vlákna se v budoucnosti dále zrychlí, neboť vysokorychlostní propojení je nepostradatelné pro většinu aspektů života, včetně podnikání a veřejné správy. Optické vlákno je jedinou infrastrukturou budoucnosti, která umožní vysokorychlostní, vysoce kvalitní pevné a bezdrátové širokopásmové přístupové sítě a podporuje inovaci a konkurenceschopnost ve všech odvětvích podnikání. Všechny špičkové technologie a služby, které přeměňují naše hospodářství a společnost prostřednictvím jejich využití v oblastech, jako je průmysl, doprava, zdraví a vláda, se budou stále více opírat o optické vlákno. Vysokorychlostní připojení se téměř stalo naším základním právem, a proto se dostupnost konkurenceschopného a cenově dostupného optického vlákna stále více stává politickou prioritou, neboť přínosy pro společnost podle investorů často přesahují přímé hospodářské výhody.

Více v časopise…

Autor článku: redakce, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-02.

Internet věcí přináší transformaci obchodní politiky firem.

Z nejnovější analýzy Frost & Sullivan vyplývá, že na celém světě podniky ztrácí více než 300 miliard dolarů ročně z důvodu špatných zkušeností zákazníků.

Více v časopise…

 

Autor článku: ČRA, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-02.

Česká republika je už čtvrt století připojena k internetu. Ten je již běžnou a nedílnou součástí moderního života. Do internetové éry nyní vstupuje nový trend – velmi masivně se rozvíjí technologie a sítě, kde spolu komunikují „věci“ – přesněji řečeno senzory a čidla. Internet věcí přináší nové možnosti vzájemné interakce nejen mezi jednotlivými systémy, ale také nové možnosti jejich ovládání, sledování a vyhodnocování včetně dalších pokročilých služeb. I v České republice máme první reálné projekty, vzniká prostor pro chytrou výrobu, chytrou energetiku, chytrá města i chytré domácnosti.

 

Více v časopise…

 

Autor článku: Ing. Václav Křepelka, Ph.D. – ČVTSS – FITCE CZ, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-02.

EMC, tedy elektromagnetická kompatibilita či chcete-li slučitelnost je definována jako schopnost elektrických spotřebičů, zařízení a instalací pracovat uspokojivě ve svém elektromagnetickém prostředí, aniž by samy způsobovaly nepřípustné elektromagnetické rušení čehokoli v tomto prostředí. Samozřejmě v prvním přiblížení si každý představí silová vedení proti sdělovacím. Ovšem i samotné přeslechy mezi jednotlivými vedeními by měly být zahrnuty mezi tyto jevy, byť se jedná spíše vlivy elektrostatické. Jestliže tedy dnes mohou být využívány tato vedení donedávna naprosto nepředstavitelnými přenosovými rychlostmi, tak je to zajištěno velmi promyšleným potlačením těchto jevů za uplatnění nejnovějších technologií.

Více v časopise…

 

Autor článku: PR, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-02.

Současný svět vyžaduje rychlou reakci a flexibilně dostupné zdroje prakticky v každém podnikání. Tento trend ještě více vynikne u malých firem, které nemají vždy zajištěné prostředky na dlouhodobé financování v případě výpadku zakázek nebo v důsledku změn tržního prostředí. Jednou z důležitých oblastí, která dnes ovlivňuje podnikání, jsou informační a telekomunikační technologie.

Více v časopise…

 

Autor článku: Jaroslav Hrstka, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-02.

Internet věcí stimulovaný nárůstem počtu připojených zařízení M2M je již významnou oblastí průmyslu a během několika let lze očekávat připojení miliard zařízení v mnoha oblastech využití.
Článek poskytuje přehled síťových technologií LPWAN (Low Power Wide Area Network), které jsou určeny pro nízkorychlostní komunikaci s nízkou spotřebou mezi vzdálenými koncovými zařízeními a centrálními servery v rámci Internetu věcí. Dále jsou stručně rozebírány otázky využívaných kmitočtových pásem, standardizace a funkční architektury a typické oblasti využití.

Více v časopise…

 

Autor článku: Zdeněk Vaníček, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-02.

Věru už není mnoho těch, kteří se profesionálně či jinak zabývají problematikou sítí a služeb elektronických komunikací a stačí se ještě vyznat v přečetných změnách zákona o elektronických komunikacích. Tento zákon ze dne 22. února 2005 č. 127/2005 Sb., ve znění mnoha změn, novel a také nálezu Ústavního soudu,1 sice ještě stačí držet krok s evropskou úpravou, z níž je odvozen, ale trpí politickými zadáními, která mu diktují jak moc zákonodárná, tak výkonná. Tuto neblahou skutečnost lze demonstrovat na příkladu návrhu poslední novely zákona – vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 1053), který Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení na 57. schůzi 24. května 2017.

Více v časopise…

 

Autor článku: Petr Beneš, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-02.

Na mezinárodní tiskové konferenci v Lisabonu oznámili zástupci asociace gfu Consumer & Home Electronics a společnosti Messe Berlin, že výstava IFA 2017, která se uskuteční v Berlíně ve dnech 1. až 6. září, se hodlá významně podílet na řízení růstu a podpoře inovací na trzích spotřební elektroniky a domácích spotřebičů.

Více v časopise…

 

Starší čísla

Všechna starší čísla naleznete v archivu


SÍŤUJE SE CELÝ SVĚT aneb FIBRE TO EVERYTHING
Vážení čtenáři, vážení členové klubu,
dostává se vám do rukou letošní první číslo časopisu NEXT GENERATION/Telekomunikace, zkráceně NG/T. Jsem velmi rád, že se nám podařilo nastartovat opět vydávání „hmatatelného“ odborného media. Tím udržujeme více než padesátiletou tradici tohoto časopisu, dříve pod názvem Telekomunikace.

Tento úvodník píši na malém konferenčním stolku v Marseille, na FTTH Conference 2017, v obležení stovek telekomunikačních odborníků a vystavujících firem.
GIGABIT SOCIETY, to je pojem, který je vidět na mnoha místech této konference. Ať jsou datové mobilní služby nebo bezdrátové technologie v rychlém rozvoji, vše se zde orientuje k optickým sítím. Největší důraz je kladen na „poslední míli“, na snadnou a levnou instalaci, na vlákno až k samotnému uživateli. Konektivita je základním fundamentem všech nám známým výrazům jako je IoT, e-health, IPTV, smart home, smart metering, autonomní řízení vozidel, atd. Proto byl na FTTH Conference 2017 definován nový směr Moving from FTTH to Fibre to Everything. Nejpříznačnější vyjádření jsem si přečetl v dokumentu FTTH Council o „chytrých městech“… „SMART CITIES, IT´S THE NETWORK, STUPID!“. A je to pravda, nic z oblasti SMART by nemohlo fungovat bez spojení a sítí. S návazností na nové SMART telefony/počítače a aplikace je otevřeno neuvěřitelné pole pro kreativitu a vynalézavost. A to je dobře. Tedy nejen pro náš telekomunikační obor, ale i pro všechny další oblasti života. Samozřejmě na druhé straně jistá ztráta soukromí a osobní bezpečnosti je negativem těchto nových věcí. Rád bych se s vámi podělil o několik momentů, které mě zaujali.

Vlákno má zelenou! To je znát ve všech prezentacích různých operátorů, ISPs a ve svém důsledku i politiků. Ti chytří, svou podporou a účastí, na tom reálně staví nejen svou vlastní politickou kariéru, ale hlavně tím pomáhají lidem a podnikání v obcích všeho druhu. Bohužel v mnoha případech u politiků vidíme a slyšíme jen hesla, která přečtou z papíru, a vzápětí již nevědí, o čem hovořili. Britský ministr, odpovědný za stát a digitální politiku prohlásil: „Se zájmem jsem přečetl INCA´s report (Building Britain Report), který říká, že pouze plně „fiber optic“ infrastruktura je dostatečným důkazem pro britský digitální růst. Souhlasím s tím: vlákno je budoucnost.“ Zajistil vytvoření “Full Fibre and 5G“ státní politiku, která pomáhá operátorům a podnikatelům realizovat optické sítě, služby a aplikace. Jednoznačná politika, která zamezuje hádkám mezi ICT podnikateli, lobování za technologie, která zamezila „brzdným“ efektům ohrožených operátorů starších technologií, ale hlavně pomáhá k čerpání 1 bilionu € pro digitální infrastrukturu a 850 milionům € pro rozvoj mobilní 5G sítě. Asi dobrý případ pro náš „český dvoreček“.

Mile mě překvapila prezentace Marca Hudsona, CEO společnosti Rocket Fiber https://rocketfiber.com/. Tato společnost nedávno vznikla na „zelené louce“ v městě automobilek, v Detroitu, jako poskytovatel sítě internetu. Nemusím popisovat tristní stav tohoto města po finančních krizích a přesunování výroby do levných zemí. Tato firma začala budovat super rychlou optickou síť nejen v kdysi vylidněném centru města, ale i v dalších místech státu Michigan. Tato síť je motorem rozvoje nových podnikatelských aktivit ve městě a významně podporuje příchod lidí a rodin zpět do města. To je přesně to, co by se mělo propagovat a ukazovat u nás, v rámci podpory ekonomicky slabých regionů, např. formou dotací na budování sítí vysokorychlostního internetu. To znamená, že to není jen o finanční podpoře ze strany státu/EU na pokrytí části nákladů nově budovaných sítí, ale je nezbytně nutné ukazovat obyvatelům těchto regionů, co mohou s takovou sítí dělat. Samozřejmě takovou osvětovou činnost musí podporovat zejména vláda, ministerstvo pro místní rozvoj a kraje. Zkoušel jsem jim to v minulosti vysvětlovat přes jeden výbor Rady vlády, ale marně. Snad se k někomu z nich dostane i tento časopis a snad uvidí, co lze dělat. Je mi jasné, že nejde jen o super rychlou síť, ale jde přece o souhrn aktivit aktivních lidí, municipalit a odpovědných ministerských úředníků, kteří opravdu mohou vybudovat něco jedinečného, o čem budou psát třeba i v Detroitu.
Svatoslav Novák

  • Národní centrum pro kybernetickou bezpečnost Velké Británie (NCSC) vydalo společně s Národní kriminální agenturou (NCA) první společnou výroční zprávu, v níž posuzuje hrozby v oblasti kybernetické trestné činnosti. Tato zpráva poskytuje hloubkovou analýzu vývoje hrozeb a přehledem praktických kroků, které mohou být ve Velké Británii uplatňovány. Uvedl to NCSC ve svém novém prohlášení.
  • Kabelový sektor se připravuje na rychlejší broadband i změny regulace. V nejbližších letech se očekávají společenské změny. Generace X dospívá a má zcela jiné požadavky na obsah a konektivitu. Budoucnost, jíž nezávisí jen na klasické kabelové infrastruktuře, ale sektor musí být na změny připraven. Pokud jde o symetrické připojení v NGA jde vývoj kupředu. Vývojová pracoviště pracují na nové verzi Full Duplex Docsis3.1 s kapacitou 5/5 Gbit/s což v několika následujících létech přeroste na verzi 10/10 Gbit/s. Nové čipsety však nebudou k dispozici dříve než v létech 2019–2020.
    Např. TDC nasazuje verzi 3.1 s rychlostí stahování až 1 Gbit/s a celou akci dokončí v roce 2017. Počítá se smíšenou strategii, v níž lze DOCSIS3.0, DOCSIS 3.1 a FTTX použít v jedné lokalitě ve vzájemné kombinaci. Pozor však na slogan vše v IP!
  • Výnosy z telekomunikací v Evropě vzrostly v roce 2016 o 4,6 procenta na objem 23,45 mld. EUR, uvedla to konzultační společnost IHS na odborné akci Cable Congress v Bruselu v březnu 2017. Růst táhly služby vysokorychlostního přístupu s výnosy 7,5 procent a vydělaly 7,70 mld. EUR, což je podíl 32,8 procent na výnosech celkem. Výnosy z TV dosáhly 3,7 procent s výší 10, 91 mld. EUR, s podílem 46,5 procenta na výnosech celkem. Výnosy byly taženy zejména růstem služeb VOD a přechodem k digitálnímu přenosu. Výnosy z telefonních služeb se v roce 2016 zvýšily o 2, 1 procenta na 4,83 mld. EUR.
  • Microsoft oznámil, že zpřístupnil produkt Microsoft Teams jako novou konverzační platformu pro podniky využívající služby Office 365. První předvedení proběhlo v listopadu minulého roku a tento nástroj spolupráce je nyní k dispozici na 181 trzích a v 19 jazycích. Týmům společnosti Microsoft to umožňuje vést spolupráci „one-to-one“ a skupinové rozhovory se zabezpečením přístupu a soukromí. Microsoft Teams tím nabízí možnost přizpůsobit práci se zařízením s prvky od partnerů třetích stran a rovněž nástrojům společnosti Microsoft, např. Microsoft Planner a Visual Studio Team Services.
  • Švédská vláda zřizuje radu pro digitalizaci. Švédské Broadband Forum uvedlo, že rada má v této oblasti garantovat realizaci vládní politiky. Rada, která bude mít deset členů bude mít záštitu ministra Peter Ericssona, do jehož kompetencí digitalizace patří. Radě se bude dostávat podpory i ze strany švédského regulátora PTS.
  • British Telecom (BT) formálně kapituloval pod tlakem regulátora Ofcom. Zástupci BT a Ofcom po dlouhém a nesnadném vyjednávání dosáhli dohody o oddělení velkoobchodní divize. Openreach jako organizační jednotka BT a tento proces rozdělení odmítal i přes hrozbu uvalení sankcí. Openreach bude mít vlastní zaměstnance, management a strategii. Dohoda celkovou situaci zjednodušuje, neboť v této situaci dobrovolného strukturálního rozdělení společnosti nemusí Ofcom rozdělení firmy nařizovat.
    V této souvislosti si připomeňme, že strukturální rozdělení společnosti českého operátora O2 proběhlo již 1. června 2015 a tímto dnem vznikly dobrovolným rozdělením dvě na sobě nezávisle společnosti O2 a CETIN.
  • Amazon plánuje výstavbu kampusu datových center v předpokládané výši nákladů až 1 miliardy EUR v Dublinu Tím reaguje na globální růst svých webových služeb a zejména vlastní online obchodní sítě. Společnost požádala místní úřad Fingal County Council o povolení výstavby svého velkého, v tomto případě již desátého datového centra v okolí Dublinu. Nové centrum umístěné v Mulhuddart vyžádá náklady až 200 milionů EU a pravděpodobně zde Amazon bude investovat dalších 700 milionů EUR do menších datových center na celkové výměře 26 hektarů.
  • Izraelská společnost ECI nově nabízí zákaznické řešení k zabezpečení přenosu šifrováním optického přenosu na vrstvě L1. Tento způsob zabezpečení umožňuje šifrování jednotlivých služeb až do rychlosti 200 Gbit/s, přičemž podle vyjádření ECI řešení zachovává přenos bez omezování interoperability, škálovatelnosti nebo flexibility. Nabízená služba je atraktivní zejména pro poskytovatele služeb, finanční, lékařské a vládní instituce.
  • Ministr financí Velké Británie Philip Hammond podle oznámení agentury ISP zveřejnil údaje rozpočtu na rok 2017 určené novým opatřením na podporu 5G a alokuje dalších 200 milionů GBP pro FTTH / P. Částka je určena na místní projekty výstavby sítí FTTH s investiční podporou ze soukromého sektoru. K dispozici bude rovněž nový investiční fond digitální infrastruktury (DIIF) s dalšími 400 miliony GBP.
  • Firmy Huawei a Vodafon představily na Mobile World Congress 2017 v živém provozu celulární technologii V2x speciálně instalovanou ve vozu Audi. Systém C-V2x umožňuje vozidlu, uživatelům silničního provozu a infrastruktury sdílení informací prostřednictvím mobilních sítí. Řidič předvedl čtyři scénáře. Auto bylo pro navigaci vybaveno čelním video zdrojem, obdrželo výstrahu z připojeného semaforu, rozpoznalo přicházející chodce prostřednictvím jejich mobilního zařízení a aktivovalo nouzovou brzdu.
  • Firmy Nokia a Facebook oznámily, že úspěšné dokončily sérii provozních testů nových optických technologií pro zpracování digitálního signálu při transatlatickém přenosu v délce 5500 kilometrů při spojení mezi New Yorkem a Irskem. Pro dosažení vyšší přenosové kapacity se odborníci museli vyrovnávat s aplikacemi náročnými na šířku pásma zejména využitím nově testované PCS technologie vyvinuté v Nokia Bell Labs. Test prokázal možnosti navýšení kapacity až o 2,5 násobek ve srovnání s kapacitou stávajícího optického přenosu, což prokazuje reálnou využitelnost testované technologie.
  • Telefónica a Vodafone Madrid oznámily 16. března 2017, že společnosti uzavřely obchodní dohodu o velkoobchodním přístupu k optické sítě společnosti Telefónica. Na základě dohody bude mít Vodafone okamžitý přístup k optickým sítím Telefóniky a to nejen v územních celcích, které spadají do regulace, ale také v dalších místech, ve kterých byl velkoobchodního přístup k sítím Telefóniky již uvolněn.
    Uzavřená dohoda umožňuje společnosti Vodafone podílet se na případném doplněním stávajícího pokrytí sítí Telefóniky optikou a výrazně rozšířit možnosti nabídek superrychlého širokopásmového připojení a televizních služeb.
    Pro Telefóniku je tato dohoda ve velkoobchodní strategii milníkem, neboť jí umožňuje zaujmout aktivnější roli při nabízení velkoobchodních služeb v dynamickém podnikatelském prostředí a počítat s dalšími alternativami při poskytování služeb dalším provozovatelům buď cestou sdružených investic nebo vlastními dodávkami.
    Dohoda se závazkem na dobu pěti let klade důraz na synergie plynoucí z možnosti přístupu Vodafone k optické síti společnosti Telefónica a které umožňují zvýšit jejích využití, a tudíž i zvyšovat efektivitu nasazování a optimalizovat vynakládání investic obou společností.
  • Švédská Telia oznámila, že rozšiřuje rozsah služeb sociálních sítí poskytovaných bez daně s přidanou hodnotou, což ještě nedávno bylo v rozporu kvůli jejich implikacím se síťovou neutralitou. Nyní nabízí přístup bez daně s přidanou hodnotou k sociálním sítím Facebook, Instagram, WhatsApp, Twitter and Kik a dále ještě doplňuje Pinterest, Viber, LINE and Welcome App.
  • Téměř 90 % pařížských domácností pokrývají optické sítě FTTH. Operátor Orange sdělil, že to odpovídá 1,357 milionům domácností. Otevřený přístup Orange k zavádění sítí FTTH zvýšil počet připojených bytových účastníků v Paříži na 75 % .
    Podle databáze GlobalComms TeleGeography přistoupili operátoři v dubnu 2015 na vytvoření „optických zón“ s pokrytím 100 % optickou sítí v devíti městech – Bayonne, Brest, Caen, Lyon, Metz, Montpellier, Nice, Paříži a sedm obcí Lille Metropole (Villeneuve d’Ascq, Marcq-en-Baroeul, Wasquehal, Lezennes, La Madeleine, Lambersart a Mons-en-Baroeul) s se stanoveným termínem realizací do konce roku 2016. Orange uvedl, že optická síť je budována podél dopravních cest až na úroveň poslední míle.
  • IoT specialista EUROMICRON Deutschland prodává svoji telekomunikační divizi německé skupině Ostertag Group. Podle dohody Ostertag převezme veškerý telekomunikační majetek EUROMICRONu, včetně zákaznických vztahů, pracovních smluv a činností v oblasti skladování a logistiky. Podrobnosti byly zatím považovány za důvěrné.
  • Německá vláda vede konzultace o způsobech rozšiřování optických sítí. Německá spolková agentura pro sítě nyní zahájila veřejnou konzultaci o strategiích jejíž cílem je urychlení budování optických sítí. K zahájení konzultací vydala agentura diskusní dokument představující různé návrhy způsobů regulace síti FTTH/B. Podklad k diskusi poukázal na význam flexibilní cenotvorby, která má podpořit tržně orientovanou expanzi sítě. Jeden návrh využívá maloobchodní ceny jako výchozí bod pro stanovení cen využívaných třetí stranou.
  • Telefonica Germany migruje zákazníky na společnou platformu. Jedná se o její privátní zákazníky O2 a E-Plus. Telefonica převádí desítky milionů tarifních zákazníků a zákazníků předplacených služeb na společný systém. V prohlášení označila Telefonica tento proces jako nazval „doposud největší migrační projekt svého druhu v Evropě.“ Tento krok byl vynucen již provedeným sloučením Telefóniky s E-Plus v červenci 2014.
  • Turin se má stát prvním italským městem se službami sítě 5G, cílem je rok 2020 poté, co městská rada podepsala memorandum of understanding s Telecom Italia (TIM).
    Projekt má být spuštěn jako metropolitní trial v roce 2018 s tím, že celé město má být pokryto k roku 2020. Operátor postaví v hlavních částech města více než 100 malých buněk a současně ve městě pokryje území univerzit. Zkušební provoz se uskuteční s cca 3000 uživateli.
  • Finská Nokia oznamuje, že byla vybrána operátorem Vodafone jako globální dodavatel platformy Software-Defined Networking (SDN). Nuage Networks – společný podnik Nokie – bude dodávat SDN pro datová centra. Součástí výběru je i běžící pilotní projekt VPN+ v němž má Vodafone demonstrovat benefity SD-WAN při poskytování NFV a aplikací IoT.

Rozhovor vedl Svatoslav Novák, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-01.

Od Vašeho jmenování členem Rady ČTÚ a posléze jeho předsedou uplynuly 4 roky, co přinesly, jaké úspěchy nebo jste s něčím vyloženě nespokojen?

Jsem rád, že se povedlo zrealizovat dvě úspěšné aukce, které přinesly do Česka rychlý mobilní internet. Úřad také více klade důraz na komunikaci a nebojí se nových technologií. Výrazně jsme zrychlili vyřizování sporů o nezaplacené faktury a zvyšujeme naši expertízu v NGA sítích a v internetu věcí. Bohužel mě mrzí, že v části trhu jsou negativně vnímané naše aktivity v ochraně spotřebitele a naprosto přehlížena role, kterou jsme například sehráli při přípravě národního plánu rozvoje NGA nebo implementace směrnice na snížení nákladů na výstavbu NGA sítí. Ale jak se říká, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.

 

Více v časopise…

Mgr. Zbyněk Loebl, LLM, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-01.

V souvislosti s postupující výstavbou sítí nové generace dochází i k radikálnímu zvyšování objemu dat přenesených novými sítěmi. S pohybem a zpracováním údajů, zejména osobních, souvisí i vysoce aktuální problematika ochrany těchto údajů. Jak se vypořádat s touto problematikou v návaznosti na přijatou legislativu EU?

GDPR: již se připravujete?
GDPR neboli Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů je přelomová nová legislativa, přinášející zásadní posílení ochrany osobních údajů a řadu nových povinností nebo změny stávajících povinností pro všechny správce a zpracovatele.
Průzkum mezi členy Svazu průmyslu a dopravy České republiky z počátku tohoto roku ukázal, že více než 50 % průmyslových firem, které se průzkumu zúčastnily, si nejsou vědomy základních povinností, které jim GDPR přináší.
GDPR bylo přijato 27. 4. 2016 a začne platit od 25. 5. 2018. Větší firmy a organizace v rámci veřejné správy potřebují zahájit přípravu na GDPR již nyní.

Více v časopise…

Jan Vašátko, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-01.

Na prosincovém zasedání Rady pro telekomunikace členských států EU (2. prosince 2017) přijali ministři obecný přístup k iniciativě EU s názvem WiFi4EU. Díky této iniciativě by se měla počínaje rokem 2018 budovat v EU veřejná Wi-Fi síť, která bude dostupná pro širokou veřejnost do roku 2020.
EU navrhuje, aby podle této iniciativy bylo do roku 2020 vybaveno bezplatným Wi-Fi přístupem k internetu okolí hlavních center veřejného života v místních komunitách celé EU.

Iniciativa veřejně přístupných sítí WiFi
Z bezplatného poskytnutí přístupových bodů by měli mít užitek všichni občané, aniž by záleželo na tom, kde žijí a jaký je jejich příjem. Program WiFi4EU umožní místním obyvatelům i návštěvníkům EU vysokorychlostní připojení k internetu na radnicích, ve veřejných budovách, v parcích, knihovnách, muzeích, náměstích a v dalších centrech společenského dění. To má význam zejména pro obyvatele, kteří nemusí mít přístup k internetu ve svých domácnostech nebo v místech aktuálního ubytování. Pro místní orgány to má být současně výzva, aby rozvíjely a podporovaly rozvoj vlastních digitálních služeb zejména v oblastech elektronické veřejné správy, elektronického zdravotnictví a elektronického cestovního ruchu a tím zároveň napomohly ke zvyšování všeobecného povědomí o výhodách tohoto připojení.

Více v časopise…

Svatoslav Novák, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-01.

Všechny firmy podnikající v ČR v oblasti provozování sítí elektronických komunikací, operátoři, ISP, provozovatelé metropolitních optických sítí, instalační firmy a dodavatelé technologií pro FTTx již několik let netrpělivě očekávají, jak vlastně dopadne společný projekt státu a podnikatelů v budování přístupových vysokorychlostních sítí v ekonomicky slabých oblastech naší republiky. Před pár dny bychom „oslavili“ čtyřleté výročí vzniku státní politiky v elektronických komunikacích – Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice, kdy ji 20.3.2013 schválila Vláda ČR. Tzn., že již čtyři roky trvá příprava podmiňujících dokumentů, tak aby se mohlo investovat alokovaných 14 miliard Kč z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (tzv. OP PIK), který byl zveřejněn koncem roku 2013 a popisoval dotační tituly v období mezi lety 2014 až 2020.
Před několika lety jsem upozorňoval na rizika, která projekt mohou potkat. Pojďme si je zopakovat a konstatovat kde se nacházíme.

Více v časopise…

Micos Telcom, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-01.

Způsoby budování optických sítí v poslední míli jsou různé, ale není jich nekonečně mnoho. Mezi ty levnější patří výstavba pomocí závěsných kabelů, nebo vedení po fasádách. Výstavba pomocí závěsných kabelů je populární například ve skandinávských zemích kde výstavbu provádí především energetické firmy na své vlastní vedení. Fasádní řešení je zase oblíbené v zemích jako Španělsko a Belgie. Obě tyto varianty jsou v České republice brány jako okrajové. Energetické firmy na své sloupy telekomunikační operátory nepustí a vlastní výstavbou se nezabývají. Jediné převěsy, které můžeme v ČR vidět jsou mezi panelovými domy a ty jsou z velké části úřady brány jako dočasné řešení a povolují se s podmínkou umístění do země v horizontu 5 až 10 roků. Fasádní řešení naráží kromě úřadů samotných i na majitele objektů.

Nezbývá než nové optické kabely pokládat do země. I zde máme několik variant, jak k výstavbě přistoupit. Praxe z minulých let určila směr, kterým se výstavba ubírá. Ustupuje se od kabelů přímo položených do země z mnoha nepraktických důvodů, jako jsou komplikace při výstavbě samotné, nebo následná zranitelnost kabelů. Nastupuje éra plastových chrániček v podobě mikrotrubičkových systémů. Systém jednoduchý pro výstavbu umožňující následné zafukování kabelů, dle různých konfigurací. Systém, kde za rozumnou cenu, můžeme dát do země mnoho rezerv do budoucna.

Více v časopise…

Jan Vašátko, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-01.

Všeobecná očekávání jsou vysoká. Za samozřejmost se pokládá, že pokrytí a konektivita jsou hygienické faktory a pevné, mobilní a Wi-Fi sítě budou hladce spolupracovat. Rovněž používání zařízení má být snadnější a přizpůsobené té konektivitě, která je k dispozici, nebo nejlépe poskytuje požadovanou službu. Inteligentní domy, energie a města se mají stát normou.
Pokrok, jakého Česká republika dosahuje v roce 2017 v přípravě na celkovou digitální transformaci společnosti a posun k těmto metám v oblasti konektivity, digitálních dovedností, ale i veřejných služeb, vynikne ve srovnání s nejlépe hodnocenými členskými státy Evropské unie, jejichž výsledky přinášíme v poslední části tohoto příspěvku.

Na naší politické scéně mezitím vrcholí lokální boj za ochranu spotřebitelů na trhu mobilních služeb. Věcná problematika se přenáší na úroveň politických debat, které se momentálně vedou v oblastech cen za objem mobilních dat, nevyváženosti tarifů firemních a spotřebitelských, a konečně ve střetech politických špiček o podobách další regulace v procesu přípravy novely zákona o elektronických komunikacích. Mimoběžné linie postojů vládních činitelů, soutěžního úřadu a regulátora, které navíc probíhají v ovzduší vzájemné nedůvěry, tak postrádají srozumitelný způsob komunikace, odvádí pozornost od merita věci a nebrání dalšímu matení uživatelské veřejnosti. V popředí je tvrzení, že očekávání uživatelů služeb při strmě rostoucí „spotřebě pásma“ a potřeb pokrytí populace se dají zajistit zejména ráznějšími nástroji regulace a případně přísliby rychlé nápravy. Ostatně v této situaci nejsme sami, obdobným procesem procházely i další země vyspělého světa, ovšem na konsolidovanější politické základně a mnohem dříve. Směr působení politických a regulatorních opatření však vždy bude závislý na plnění základních podmínek, jimiž jsou odbornost, uvážlivost a pochopení věci, bez nichž nemá žádná regulace smysl.

Více v časopise…

PROFiber Networking CZ, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-01.

Motto: „Dotované sítě NGA – co se dá získat a co ztratit?“

PROFiber Networking CZ s.r.o. uspořádal společně se vzdělávací aktivitou AKADEMIE VLÁKNOVÉ OPTIKY A OPTICKÝCH KOMUNIKACÍ® již dvanáctý ročník odborného semináře Sítě FTTx v roce 2017 se uskutečnil ve dnech 9. a 10. března 2017 na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno.
Letošní ročník uvedl aktuální informace a nabídl zajímavé inovace, které mělo možnost shlédnout 280 účastníků. Velký dík patří partnerům i přednášejícím, kteří se na setkání aktivně podíleli.
Během dvou dnů bylo k vidění 29 přednášek odborníků a specialistů z oblasti ICT. Témata přednášek a způsob organizace semináře byly zvoleny tak, aby účastníci získali co možná nejvíce nových a užitečných poznatků, včetně zkušeností z projektů realizovaných v rámci České a Slovenské republiky.

Více v časopise…

Redakce, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-01.

Jasnou odpověď na tuto lechtivou otázku najdeme především v “highendové” audiotechnice.
Kde jsou ty doby, kdy se vyhazovaly kazeťáky, gramofony a gramofonové desky na smetiště … jsou ale i tací, kterým to rozhodnutí trvalo trochu déle, jako mojí sousedce, která při posledním úklidu vyhodila přes 400 vybraných gramofonových desek do kontejneru … takže suma sumárum v dnešní době skoro 600.000 Kč v háji … pardón, v kontejneru.
Jenže časy se nejenom mění, ale i vrací, což se v první řádě dá napsat o highendové branži, kde dominují opět tranzistory, či elektronky a A-class zesilovače a která sbírá stále nové rekordy, jak je i vidět každý rok na největší výstavě v Evropě Highend Munich, která se bude konat opět v květnu 2017.

K trvalým vystavovatelům patří i dlouholetý člen Highend society a majitel rodinného podniku Fischer&Fischer, pan Thomas Fischer, který vyrábí s manželkou a malým týmem kousek na jih od Dortmundu v malebném městečku Schmallenberg s plným ručním nasazením reprosoustavy z břidlice, ano čtete správně, z 500.000.000 let staré břidlice.

Více v časopise…

SITEL, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-01.

Výsuvný energetický rozvaděč, který slouží k zajištění elektrické energie při pořádání trhů, poutí, koncertů a mediálních prezentací na veřejných i neveřejných plochách.
Multifunkční sloupek SITEL se po většinu roku skrývá v zemi a slouží pouze v případě, když je ho potřeba.

V kombinaci elektrických a datových zásuvek se nalézá ideální řešení pro připojení „stánkařů i pro elektronické pokladny (EET)“ nebo například pro zvukové aparatury hudebních skupin i pro „velkoplošné promítání sportovních přenosů“. Energetický sloupek je vybaven univerzálním víkem s nosností B125 (12,5 t) a s možností vložení 40 mm výplně do jeho vrchní části. To nabízí jedinečnou možnost výběru jeho vzhledu, v návaznosti na jeho okolí, například vyplněním zámkovou dlažbou. Znamená to, že pokud je sloupek v klidové poloze pod zemí, neruší vzhledově okolí a navíc je tak chráněn i proti poškození a vandalům.

 

Více v časopise…

Tomáš Sedláček, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-01.

V nedávném rozhovoru se Warren Buffett, jeden z nejbohatších lidí světa, vyjádřil, že sází na to, že firma Apple bude první firmou, jejíž tržní hodnota přesáhne bilion dolarů. Apple je prostě na vrcholu a její akcionáři si po vzoru slavného scény z filmu bratří Coenů „Záskok“, můžou jen říkat: „Prostě rýžujeme!“. Právě letos přitom uplynulo 10 let, kdy Steve Jobs představil první iPhone.

Bylo 9. ledna 2007, kdy se na pódiu v San Franciském divadle odehrála legendární prezentace. Právě zde představil v rámci Macworldu Steve Jobs revoluční mobilní telefon. iPhone byl na světě a výrazně ovlivnil další trendy v segmentu smartphonů.

Za uplynulých deset let prošel iPhone řadou vývojových kroků a Steve Jobs tu již s námi více než pět let není. Nicméně není pochyb o tom, že žijeme v době, kdy je značka Apple opravdovou ikonou. Žebříček značek se u lidí utváří nejsilněji do 15 let věku a u našich teenagerů dnes zabírá nejčastěji Apple čelní místo tohoto pořadí. V posledních letech se, dle výzkumů agentury Millward Brown, předhání na trůnu nejdražších značek světa s Googlem. Čím je Apple tak výjimečný? Kupodivu to není tím, že by Apple prezentoval nejsilnější „reklamní příběh“, i když o Stevu Jobsovi již byly natočeny dva velkofilmy. Apple je prostě geniální marketingová strategie, která razí cestu být za každou cenu vůdčí značkou z pohledu toho, co je v reklamě nejdůležitější. A tím je bez debat image.

Více v časopise…

Zdeněk Vaníček, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-01.

Je zajímavé a pozoruhodné zároveň, jak často se opakují jevy v různých oblastech lidského konání, včetně našeho oboru, ať jej již nazýváme „telekomunikacemi“ (jak to například důsledně činí ve svých dokumentech Evropská komise), „elektronickými komunikacemi“ či jinak. Vybavuji si například svůj článek z roku 2002 USA se ubírají širokopásmově, Česko zatím veseloherně • Poznámka na okraj senátního návrhu zákona o širokopásmových telekomunikacích.
Dovolil jsem si v něm hned v úvodu napsat:
„Americký senátor Ernest Hollings, předseda vlivného senátního Výboru pro obchod, předložil návrh zákona o širokopásmových telekomunikacích („Broadband Telecommunications Act“). Nový zákon má pomoci při financování činnosti těch poskytovatelů a přepravců širokopásmových služeb, kteří najdou způsob, jak je dovést do venkovských oblastí a tam, kde panuje nedostatek vhodných komunikačních infrastruktur (kromě jiného do menších měst a vesnic a do univerzit).

Tento už patnáct let starý článek mne napadl nedávno, když jsem v rámci řady prohlášení našich vládních představitelů o cenách mobilních dat zaznamenal názor důležitého politika, že to jsou operátoři, „kteří zavinili velké zpoždění při zavádění sítí nové generace“. Protože vyznávám zásadu „budiž slyšena i druhá strana“, pokusím se na tento svérázný názor, které jsem vyslechl v pořadu televize veřejné služby, podívat z oné druhé strany, byť ji nezastupuji, nebráním a její postupy nechci obhajovat.

Více v časopise…

-sat-, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2017-01.

Na konferenci FTTH 2017, která se konala v polovině února 2017 v Marseille představila sdružení FTTH Council Europe se svým partnerem při výzkumu Idate čerstvou studii, která shrnuje aktualizovaná data o stavu rozvoje optických přístupových sítí v Evropě.

Podle tiskové zprávy z konference se počet uživatelů optického připojení domácnosti (FTTH) nebo vlákna přivedeného k budově (FTTB) v Evropě za prvních devět měsíců roku 2016 zvýšil o 23 % a celkem dosáhl počtu téměř 44,3 milionů.

Více v časopise…


Broadband hnacím motorem pro IoT

Svět vysokorychlostního přístupu k Internetu získává reálnou podobu a spolu s tím experti opatrně tvoří předpovědi, jak bude broadband vypadat a jaké aplikace bude přenášet. Video – v současné době z hlediska šířky pásma nejhladovější aplikace – je nevyhnutelně na seznamu vysoko a na globální úrovni bude vytvářet obrovské požadavky na kapacitu sítí. Avšak broadband může podobně plně podporovat i jiný rozměr konektivity. Komunikace M2M (Machine-to-Machine) je myšlenka, jejíž čas nadešel. Díky inovacím v oblastech, jako jsou smart senzory a RFID čipy, se neživé objekty stávají stále více součástí sítí jako tak zvaný Internet věcí (Internet of Things – IoT). Podstatou akronymu IoT je základní koncepce – využít Internet a transponovat fyzický svět na ten prosíťovaný. IoT činí předměty každodenního života chytrými (smart) a vědomými si souvislostí. Díky tomu nabízejí významné ekonomické přínosy a ohromný rozsah nových možností – smart služeb, protože smart předměty mohou vnímat své okolí a reagovat na něj­ bez potřeby zásahu člověka.

Původní myšlenka IoT se točila kolem abstraktních možností, co by bylo možné dosáhnout s dostatečným rozsahem a rozvojem Internetu. Dnes jsou možnosti, které se omezovaly na království vědecko-fantastických představ, stále rostoucí měrou uskutečnitelné. Smart objekty jsou stále více schopné přizpůsobit svoji reakci prostředí, v němž se nacházejí, a to bez ohledu na to, jak složité to může být. Pokud to dělají, smyčka snímání a řízení může preciózně optimalizovat přírodní, finanční a lidské zdroje, odstraňovat plýtvání v oblastech tak rozmanitých jako jsou zemědělství, řízení zásob nebo výroba, přičemž v každém případě zvyšují produktivitu a kvalitu.

Rezidenční aplikace jsou další oblastí, kde se očekává značný přínos IoT, tím, že propojí aplikace od multimediální zábavy po energetický management a domácí bezpečnost. Vznikající širokopásmová infrastruktura naopak znamená příslib kultivované a současně nákladově efektivní komunikace mezi nespočetným množstvím smart prvků.

Rozsah potenciálních aplikací je ohromný. Smart billboardy skrytě analyzují nákupní návyky kolemjdoucích a přizpůsobují jim zprávy, které zobrazují. Smart farmářství může analyzovat části pole, která jsou obdělávána a nastavovat šíření hnojiva podle převládajících podmínek. Výrobní závody mohou provádět za provozu změny detailů výrobků, když své výrobní linky a produkty udělají „chytřejší“ prostřednictvím smart senzorů a akčních členů.

Širokopásmový přístup představuje životně důležitý konečný kousek skládačky. Potřeba šířky pásma, která je stále k dispozici, spojená s potenciálně ohromnými počty propojených objektů – některé odhady hovoří o mnoha miliardách – vyžaduje enormní datovou propustnost v sítích. Předpovědi Evropské komise naznačují, že některé aplikace by mohly v celoevropském měřítku zahrnovat až 70 miliard zařízení. Ekonomika komunikací a úspory z rozsahu, které broadband přináší, jsou klíčem k úspěchu. Nové myšlení v oblasti širokopásmového přístupu by mohlo poskytnout rozhodující startovní impuls pro opravdovou explozi aplikací IoT/M2M a budování potřebné národní infrastruktury.

Petr Beneš

 

 

Aktuálně ze světa

  • AT&T posiluje optickou síť a ohlašuje službu „Stream Server“
    Jako podpory ekonomického rozvoje a investic v Severní Karolíně, ohlásila v listopadu společnost AT&T, že její „ncDataCampus“ může nést označení jako AT&T Fiber Ready. Je to první business park v Severní Karolíně, který se může pyšnit tímto označením. Pro AT&T je to jeden z mnoha projektů, který staví na tom, že v globální ekonomice je konektivita zásadní pro budování nových pracovních míst a všeobecný rozvoj podnikání. Označení „AT& T Fiber Ready“ zdůrazňuje, že daná lokalita má dostupný vysokorychlostní internet a služby na bázi optických vláken. AT&T oznámila již letos v lednu, že má 1 milion zákazníků na své optické síti. Přitom její agresivní expanze v oblasti optiky začala teprve v roce 2012.AT&T širokopásmová optická síť ideálně podporuje služby spojené s intenzivním využíváním dat. To je například video, online spolupráce na projektech, cloudové služby a další činnosti využívané prostřednictvím produktů jako je Ethernet, virtuální privátní sítě či MIS (Managed Internet Service) Zákazníci si mohou doplnit svůj vysokorychlostní internet o síťové zabezpečení a zálohování online a přispět tak k ochraně jejich dat. V roce 2017 chce AT&T nabízet zákazníkům také tzv. Stream Saver, kdy umožní zákazníkům získat více svých dat v rámci flexibilního tarifu, kdy budou lidé moci využívat jen ty data, která nezbytně potřebují. Významným prvkem bude možnost snížení rozlišení videa na standardních 480p, kdy AT&T operuje tím, že stejně jako u CO2 emisí, by byli zákazníci pobouřeni, kdyby by měli platit za něco, co pro ně není nezbytné.
  • Samsung s China Mobile provedli úspěšně zkoušku prototypu 5G sítě
    Potom, co se stal Samsung v červnu oficiálně členem China Mobile 5G Innovation Centre, což představovalo nový milník ve vzájemných vztazích, bylo začátkem listopadu oznámeno, že po mnoha letech výzkumu byly úspěšně provedeny zkoušky 5G sítě. Zkoušky prováděné v Pekingu prokázaly, že klíčové jsou dvě technologie – prostorová modulace, která umožní zvýšení rychlosti přenesených dat bez zvýšených požadavků na šířku pásma a FBMC (Filter Bank Multicarrier), což je nový způsob dělení nosných signálů na různých kanálech při stejném stavu frekvenčního spektra. Samsung a China Mobile přitom používají dvě pásma spektra – 28 GHz a 3,5 GHz – při zkoušce v terénu.China Mobile se jako státní mobilního operátor může pochlubit přibližně 840 miliony předplatitelů! Tato obrovská uživatelská základna umožní společnosti Samsung proniknout na jeden z největších světových telekomunikačních trhů. Navíc společnost Samsung Electronics již získala licenci k provádění prvních zkoušek 5G sítě u čínského ministerstva průmyslu a informačních technologií. Samsung hrál také klíčovou roli ve tvorbě standardů 3GPP a usiluje o dosažení globálního a jednotného standardu sítě 5G, který má být dokončen v roce 2018.

Informační servis z domova

  • UNICAPITAL koupil 29,04 % v ČD-Telematika
    Akciová společnost UNICAPITAL koupila od Dial Telecom 29,04% podíl ve společnosti ČD-Telematika. Majoritním vlastníkem ČD-Telematika (69,18 %) zůstávají České dráhy. Zbývajících 1,78 % drží OHL ŽS.
  • Vláda schválila Národní plán sítí nové generace
    Vláda ČR na svém zasedání 5. října 2016 schválila Národní plán sítí nové generace. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) sdělil, že na základě materiálu dojde ke zvýšení míry dostupnosti kvalitního vysokorychlostního připojení domácností a podnikatelů k internetu, které v konečném důsledku pozitivně ovlivní hospodářský růst České republiky a přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelů.
  • Vláda schválila opatření ke snižování nákladů na budování sítí
    Vláda ČR schválila 5. října 2016 zákon o opatřeních ke snižování nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že cílem vlády je zajistit pro všechny obyvatele do roku 2030 přístup k internetu rychlejšímu než 30 Mbit/s. Nejméně polovina domácností by měla mít internetové připojení rychlejší než 100 Mbit/s. Tuto vizi lze dle ministra Mládka realizovat prostřednictvím veřejné podpory a odstraňováním překážek bránící rozvoji sítí nové generace.
  • Operátoři žádají od státu jasnou strategii
    Ředitelé O2, T-Mobilu a Vodafonu se shodují na tom, že pro miliardové investice do datových sítí a mobilních technologií potřebují znát jasnou strategii státu, uvádějí Hospodářské noviny. Mobilní sítě nové generace s označením 5G budou v tuzemsku spuštěny nejdříve v roce 2020. Pilotní projekty této technologie mohou vznikat už příští rok.

Rozhovor se Svatoslavem Novákem, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2016-04.

V dubnu tohoto roku jste skončil svá dvě volební období v pozici prezidenta ICT UNIE. Nelitujete svého odchodu?

Nelituji v žádném případě. V podstatě se nejedná jen o pětileté období v ICT UNII, ale i o dalších 11 let v APVTS. To je dobrých 16 let práce pro rozvoj telekomunikací a IT v ČR. Nadešel čas, abych se začal věnovat svým obchodním a osobním aktivitám. Musím se přiznat, že impulsem k odchodu byla i dlouhodobě nečinně zoufalá pozice státu k eGovernmentu k evropským dotacím do vysokorychlostních sítí

a ke spolupráci obecně. Nešlo však o mě, ale šlo o celou oblast ICT a hlavně o její dynamický rozvoj právě ve vztahu občan – instituce – stát. Cítil jsem, že je nutné předat tzv. „bidlo“ dalšímu „bidelníkovi“ (jak říkali ve forbínách pánové Werich a Horníček), který najde novou komunikační cestu k odpovědným státním úředníkům. A Zdeněk Zajíček ji nachází. Byla to správná volba.

Více v časopise…

Autor: Tomáš Sedláček, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2016-04.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se stále jeví jako překvapení. Většina světových médií vůbec tuto variantu nepřipouštěla a když ano, tak formou „oooh, to bude katastrofa“. Zajímavé je, že zatím k žádné katastrofě nedochází a americká burza naopak vykázala rekordní výsledky. Bude tomu tak i nadále?

Více v časopise…

Autor: redakce, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2016-04.

Jak si stojíme?
Aktuální hodnocení české digitální společnosti v rámci EU.

Česká republika spadá v Evropě do skupiny zaostalejších zemí, jejichž skóre je pro průměrem EU a jenž rostly za poslední rok rovněž pomaleji než celkový průměr EU.

Více v časopise…

Autor: redakce, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2016-04.

(Brusel) Dne 14. listopadu, Günther H. Oettinger, komisař pro digitální ekonomiku a společnost, oznámil vítěze soutěže European Broadband Awards 2016. Bylo vybráno pět projektů v různých kategoriích zaměřených na inovativní modely financování, snížení nákladů, cenovou dostupnost či kvalitu služeb. Některé projekty se zaměřují na širokopásmové připojení na venkově, zatímco jiné mají širší rozsah i celostátní pokrytí. Vítězové mají sloužit jako příklady projektů pro každého, kdo plánuje rozvoj širokopásmového připojení v Evropě. Cílem soutěže je také snaha upozornit na to, že jen jeden ze čtyř obyvatel EU venkova má možnost připojení vysokorychlostním internetem.

Více v časopise…

Rozhovor Petra Beneše s Lubomírem Bokšteflem, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2016-04.

V polovině listopadu se v Jízdárně Pražského hradu uskutečnilo pod záštitou ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka Czech ICT Broader Way Forum 2016 firmy Huawei. Zásadní keynote na téma „výstavby digitálně propojené země jako klíčové součásti ekonomického růstu“ zde přednesl Lubomír Bokštefl, poradce ministra průmyslu a obchodu pro oblast elektronických komunikací. A při této příležitosti jsme dokončili i následující rozhovor, který jsme spolu delší dobu vedli.

 

Více v časopise…

ICT UNIE, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2016-04.

Ve čtvrtek 15. září 2016 předseda vlády (za účasti státního tajemníka a koordinátora digitální agendy Tomáše Prouzy, poslance a hejtmana Jiřího Běhounka, prezidenta ICT UNIE Zdeňka Zajíčka a dalších) slavnostně zahájil „boj“ o lepší umístění České republiky zejména ve využívání elektronických služeb. Cílem, který si přípravný výbor stanovil, je umístit se do 20. místa v porovnání s dalšími zeměmi. Hodnocení bude probíhat podle EGDI metodiky OSN – EGDI je průměr tří skóre v nejdůležitějších disciplínách eGovernmentu, jmenovitě: rozsah a kvalita on-line služeb, stav rozvoje telekomunikační infrastruktury a vlastní lidský kapitál.

 

Více v časopise…

HiTES CE, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2016-04.

Cloud computing je dnes jedním z nejskloňovanějších pojmů v oblasti informačních a komunikačních technologií. Lze ho zjednodušeně chápat jako poskytování služeb či programů uložených na serverech v internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče nebo klienta dané aplikace a používat je prakticky odkudkoliv.

Více v časopise…

Aktuálně z blogu, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2016-04.

Po jarním obvinění Googlu Evropskou komisí pro dominantní zneužívání své pozice na trhu v rámci operačního systému Android, reagoval před nedávnem na svém blogu Kent Walker, viceprezident společnosti Google. Zdůraznil několik zajímavých argumentů na obhajobu Googlu a jeho systému Android.

Více v časopise…


Vážení čtenáři digitálního časopisu,
rád bych vás informoval o novém směrování časopisu TELEKOMUNIKACE. Na základě rozhodnutí hlavního partnera došlo k významnému snížení nákladů na výrobu klasického časopisu, a proto bylo dohodnuto, že bude vydáván pouze v digitální verzi. Na rovinu, digitální časopis není ten klasický, tištěný, který můžete prohlížet kdekoli a kdykoli. Proto jsme se rozhodli, že se vrátíme zpět ke klasické formě, ale na vyšší úrovní s dosahem na klíčové osoby a odborníky z oblasti ICT. Chci, abychom dostali do žil TELEKOMUNIKACÍ novou a čerstvou krev. Vždyť obor elektronických komunikací prochází pozvolnou, ale významnou revolucí, týkající se zejména technologií přenosu obrovských objemů dat. A to nejen v klasických páteřních sítích, ale „boom“ (alespoň ve světě), probíhá právě v přístupových sítích. A svět musíme tomu našemu českému dvorečku právě ukazovat!
Mám tu čest se účastnit zahraničních veletrhů a konferencí na všech světadílech a tahounem oboru jsou opravdu sítě nových generací a nové optické technologie. Bohužel my už v naší zemi žádný mega-veletrh typu INVEX nemáme, takže pokrok není tak viditelný. Přesto je třeba vyjádřit poděkování těm, kteří organizují regionální výstavy v oboru FTTx, Wifi, apod. Například MIKROEXPO v Uherském Hradišti, Nymburský seminář LICA, Kam kráčí české bezdrátové sítě v Srní, Sítě FTTX v roce XY docenta Filky a Honzy Broučka…
Naší snahou bude dát česko-slovenským odborníkům do rukou magazín, který bude popisovat, jak se u nás rodí sítě nové generace s podporou (ne – podporou) státu, jak k tomu všemu přistupuje regulátor, co se vlastně skutečně děje na českém telco trhu a hlavně jak to dělají v zahraničí, na čem umí operátoři a ISP vydělávat. A mnoho dalšího. Jsem rád, že jsme se již dohodli s britským časopisem z oboru NGN, se kterým chceme spolupracovat, jak na našem časopisu TELEKOMUNIKACE, tak přispívat i jim.
Časopis TELEKOMUNIKACE bude chtít vytvářet i reálné společenské prostředí nejen pro nás, kteří v oboru pracujeme již desítky let, ale také pro nové, mladší kolegy a firmy. Proto chci vytvořit Klub kolem našeho časopisu, který bude možná dílem navazovat na klubové večery APVTS (Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí). Na podzim tohoto roku to vše vypukne!

Tak se těšte. Slunečné prázdniny vám přeje,

Svatoslav Novák

 

 

Aktuality z EU

  • Webový portál Nástroje pro propojení Evropy (CEF)
    Evropská komise zveřejnila informaci o jednotném digitálním webovém portálu, Bude ústředním on-line přístupem pro informace související s Nástrojem pro propojení Evropy (CEF) a informace o odvětví specifických služeb digitální infrastruktury (DSI). Stavební bloky CEF nabízejí základní funkce, které mohou být použity v jakémkoliv evropském projektu s cílem usnadnit poskytování digitálních veřejných služeb přes hranice. Tyto základní stavební kameny byly vyvinuty a testovány v průběhu několika let v rámci EU. Portál, který byl vytvořen v úzké spolupráci s CEF Digital community, pomůže dalšímu rozvoji a využití stavebních bloků CEF v celé Evropě.
  • Akční plán EU pro eGovernment 2016-2020
    Na základě konzultací, které shromažďují potřeby evropských občanů a podniků a očekávání od služeb eGovernmentu v EU a jaké mohou nebo mají v úmyslu orgány veřejné správy poskytnout, workshopů se zainteresovanými stranami, každoročního srovnávacího průzkumu eGovernmentu a revize předchozího akčního plánu v polovině období bude připraven nový Akčního plánu EU pro eGovernment 2016-2020. Nový akční plán bude modernizovat digitální veřejné služby a učiní z EU lepší místo pro práci, život a investice. Tento akční plán umožní lidem získat plný prospěch z digitálních veřejných služeb, které by měly být k dispozici bez problémů v celé EU.
  • Nové snížení poplatků za roaming před jeho koncem v červnu 2017
    Dne 30. dubna vstoupila v platnost nová pravidla pro roaming a neutralitu sítí. Volání, textové zprávy nebo surfování on-line z jiného členského státu (roaming) se stal levnější. Od poloviny června 2017 Evropané platí stejnou cenu, ať používají svá mobilní zařízení doma nebo někde jinde v EU. A ukončení roamingu nás čeká v roce 2017.

Aktuality z ČR

  • Spotřebitelský semafor ČTÚ
    Spotřebitelský semafor zveřejněný na webu Českého telekomunikačního úřadu ukazuje, jak vypadají smluvní podmínky operátorů.  Cílem je poskytnout účastníkům/spotřebitelům takové informace, aby se dokázali vyhnout rizikovým situacím, podvodnému jednání a nekalým obchodním praktikám v oblasti elektronických komunikací. Šest nových sloupečků přibylo na spotřebitelském semaforu Českého telekomunikačního úřadu. K O2, T-Mobilu, Vodafonu a UPC totiž úřad nově připojil i virtuální operátory.
  • NAKIT se aktivizuje
    Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT) si připisuje první velkou státní zakázku bez výběrového řízení. Ministerstvo vnitra, které je zakladatelem podniku, NAKITu po schválení vládou přidělí kontrakt za zhruba 300 milionů korun na vybudování takzvaného Dohledového centra eGovernmentu (DCeGOV). Vnitro zakázku zadává na základě in-house výjimky, kterou může uplatnit v případě, že daný podnik majetkově ovládá a zároveň se tento podnik věnuje především pracím pro stát.
  • Návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
    Důvodem předložení návrhu zákona je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování sítí elektronických komunikací do českého právního řádu. Cílem implementace této směrnice je usnadnit zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a meziodvětvovou koordinaci. Snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací by rovněž přispělo k dosažení digitalizace veřejného . Legislativní rada vlády projednávání tohoto návrhu zákona přerušila. Podle neoficiálních informací z důvodu drobné legislativně právní formality. Po jejím odstranění by nemělo nic bránit k odeslání na vládu ke schválení.
  • Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání – schváleno
    Vláda na svém zasedání dne 20. července 2016 na druhý pokus schválila přechod na DVB-T2 k 1. únoru 2021. Zemské digitální televizní vysílání je v ČR jediným bezplatným způsobem příjmu volně dostupného televizního vysílání. Současně je nejsilnější platformou pro příjem televizního vysílání v ČR, kterou využívá více než 60 % domácností, 40 % domácností pak jako jediný způsob příjmu TV vysílání. MPO na podzim zahájí informační kampaň pro 60 % diváků, kterých se to týká.
    V podmínkách ČR je nutno nejprve uskutečnit přechod zemského digitálního televizního vysílání na technologicky vyšší vysílací standard DVB-T2/HEVC. Za tím účelem je nutné odstartovat v průběhu druhé poloviny roku 2016 řízený proces přechodu na efektivnější technologie, a to prostřednictvím souběžného vysílání v současném standardu DVB-T/MPEG-2 a novém DVB-T2/HEVC, s využitím dvou nových celoplošných přechodových sítí a jedné regionálně členěné přechodové sítě.
  • Malá, ale důležitá zpráva nakonec
    Energetická společnost E.ON otevřela jako první v republice elektrickou nabíjecí stanici pro elektromobily u Humpolce. Najdete zde celkem 9 nabíjecích stojanů, 5 od TESLY, 2 od VoltDrive a 2 od ABB. Je vidět, že v elektromobilitě se blýská na lepší časy… nezapomeňme, že se jedná také o další významnou oblast IT a komunikací.

Autor článku: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Telekomunikace 2016-03.

Cílem Národního plánu rozvoje sítí nové generace (dále rovněž Národní plán) je definovat strategický přístup České republiky při výstavbě sítí nové generace a současně prostřednictvím cíleně směřované podpory realizovat vliv státu na rozvoj budování těchto sítí. Sítě nové generace svým významem a rozsahem v konečném důsledku pozitivně ovlivní hospodářský růst České republiky, přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelských subjektů, kvantitativně a kvalitativně posílí českou ekonomiku především s ohledem na vyšší přidanou hodnotu produkce, přispějí k růstu vzdělanosti a v neposlední řadě rovněž zvýší efektivitu státní správy a místní samosprávy

Více v časopise…

Autor článku: Accenture/HfS Research, Telekomunikace 2016-03.

Podle nejnovější zprávy společností Accenture a HfS Research jsou krádeže firemních dat a napadení malwarem v čele seznamu nejvážnějších hrozeb výkonných ředitelů s odpovědností za ochranu podnikových dat. Krádež nebo poškození dat vlastním zaměstnancem, případně pokus o ně, zažilo v posledních dvanácti měsících 69 % z oslovených respondentů. Nejčastější výskyt hlásí mediální a technologické firmy (77 %). Obavy odborníků stále narůstají – dvě třetiny z nich předpokládají, že je interní krádež firemních informací čeká v následujících 12–18 měsících. Průzkum také ukázal, že chybějící prostředky na najímání odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti a zaměstnanců s kvalitním vzděláním snižuje schopnost firem účinně se bránit před podobnými útoky.

Více v časopise…


Zůstaneme opět stát vzadu nebo vykročíme mezi úspěšné a prosperující státy?

Hledal jsem aktuální téma pro úvodník tohoto čísla, tak abych nepsal stále o komplikacích při přípravě Národního plánu pro rozvoj sítí nové generace a nekritizoval některá ministerstva. A téma se objevilo. Je to tzv. eIDAS, tedy elektronická identifikace a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. Na první pohled složitá věc, něco jako elektronický podpis či občanka, ale ve svém důsledku klíčová věc pro rozvoj moderní ekonomiky. Digitalizace obchodu, digitální zábava, digitální výroba, elektronizace služeb státu, elektronické zdravotnictví, chytrá auta, chytré domácnosti a chytrá města, to vše nás začíná obklopovat a měnit tradiční způsoby, jak nakupovat, uzavírat smlouvy, vyřizovat si věci se státem, léčit se nebo cestovat. V digitálním světě si však musíme být jisti, že náš digitální protějšek je skutečně ten, za kterého se vydává. Potřebujeme mít maximální možnou důvěru, že digitální dokumenty a nástroje prokazující naší identitu jsou stejně bezpečné jako papír a tužka nebo doklad prokazující, že jsem, kdo jsem, že můžu řídit auto nebo, že jsem lékař nebo advokát. V globalizovaném světě je nezbytné důvěřovat lidem na dálku několika tisíc kilometrů bez možnosti je osobně potkat nebo vidět. A proto bylo v rámci EU přijato Nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (CELEX 32014R0910, se zkratkou „Nařízení eIDAS“).

Čas je nenahraditelným zdrojem. Čas ekonomicky produktivního občana ČR je zdrojem nutným k vytváření hodnot. Český občan tráví plněním daňových povinností 405 hodin ročně. Naproti tomu v Belgii nebo v Rakousku je to pouze 166 hodin ročně. Čas trávený přípravou daňového přiznání nebo vyřizováním záležitostí na úřadě je neproduktivní. Ve frontě na úřadě nevznikají žádné hodnoty. Jak může eIDAS pomoci? Ušetřit ekonomicky produktivnímu občanovi 239 hodin ročně na práci? Jaké hodnoty mohou vzniknout? Výpočet ukazuje, že je-li hodnota hodiny ekonomicky aktivního občana (5 800 000 občanů platících daně a odvody) na HDP 372 Kč a je-li 550 000 aktivních plátců DPH, pak jenom u nich jde o potenciál zvýšit produktivní činností HDP o téměř 50 miliard Kč, což je celé jedno procento HDP ČR.

Naši podnikatelé jsou omezováni v obchodování se zahraničními zejména daňovými regulacemi. Registrace k DPH a podobným daním v zahraničí (i doma, bohužel) je komplikovaným procesem většinou vyžadujícím osobní přítomnost podnikatele. Jednoduché a zaručené prokazování identity podnikatele v zahraničí otevře našim podnikatelům celý jednotný trh, a to zejména v oblasti nehmotných komodit, tedy především při obchodování s informačním obsahem. Právě v této oblasti zaostává celé EU nejvíce za USA. Stovky milionů Evropanů mohou být novými zákazníky našich podnikatelů. Ekonomický přínos je obtížně vyčíslitelný. Platí zde ale více než jinde: kdo dřív přijde, ten dřív mele. Budeme-li schopni vyvážet zaručenou identitu českých podnikatelů, bude s nimi obchodovat celý jednotný trh. Tato elektronická forma obchodování vylučuje daňové úniky a bude přímo přínosem pro státní rozpočet.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/20014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/96/ES bude účinné a závazné již od 1. července 2016. Tedy již za necelý měsíc! Toto nařízení je příležitostí pro Českou republiku. Při správném pochopení a využití tohoto nařízení je možné reálně zvýšit HDP České republiky, ušetřit občanům čas při plnění povinností vůči autoritám a otevřít pro české podnikatele jednotný evropský trh. Nepochopením, pomalostí či bázlivostí je však možno tuto příležitost promeškat a potenciál této změny nechat využít jiné země, ty, které budou rychlejší, odvážnější a uchopí svou příležitost.

(Text využit ze zdrojů ICT UNIE)

 

Aktuality z EU

  • Opatření Evropské komise pro budoucnost
    Evropská komise zveřejnila v dubnu své soubor opatření, jak pomoci evropskému průmyslu, malým a středním podnikům, vědcům a veřejným orgánům co nejlépe využít nové technologie. Komise navrhuje konkrétní opatření k urychlení vývoje společných standardů v prioritních oblastech, jako jsou 5G komunikační sítě nebo kybernetická bezpečnost, a modernizaci veřejných služeb. V rámci plánů Komise zřídí evropský cloud, jehož prvním cílem bude poskytnout 1,7 milionu evropských výzkumníků a 70 milionům vědeckých a technických odborníků virtuální prostředí pro velký objem výzkumných dat. Prostřednictvím trvalého celoevropského dialogu se všemi zúčastněnými stranami bude koordinovat vnitrostátní a regionální iniciativy týkající se digitalizace průmyslu. Dále investuje 500 milionů EUR do celounijní sítě středisek pro digitální inovace (center technologické excelence), v nichž budou podniky moci získat poradenství a testovat digitální inovace. Přijme legislativu, která bude podporovat volný tok dat. Vyjasní otázku vlastnictví dat vytvářených senzory a inteligentními zařízeními. Přezkoumá předpisy o bezpečnosti a odpovědnosti autonomních systémů, předloží agendu dovedností EU, která občanům pomůže získávat dovednosti nutné pro pracovní místa v digitální době. Navrhovaná opatření by měla zaktivovat více než 50 miliard EUR. Na jednotném digitálním trhu by měly bezpečně a hladce komunikovat miliardy propojených zařízení – včetně telefonů, počítačů a senzorů – bez ohledu na jejich výrobce, technické vlastnosti nebo zemi původu. Komise navrhuje zrychlení postupu stanovování standardů zaměřením se na pět prioritních oblastí, na něž by se měli soustředit zástupci průmyslu a standardizační orgány při stanovování standardů. Jedná se o 5G, cloud computing, internet věcí, datové technologie a kybernetická bezpečnost, spolufinancováním testování technologií a experimentování s nimi k urychlení stanovování standardů. Akční plán pro „eGovernment“ zmodernizuje digitální veřejné služby. Komise zřídí jednotný digitální portál umožňující uživatelům získat veškeré informační, asistenční a problémy řešící služby, jež potřebují k efektivnímu působení napříč hranicemi. Propojí všechny obchodní a insolventní rejstříky a napojí je na evropský justiční portál (e-justice), který se stane jednotným kontaktním místem. Pomůže členským státům EU při rozvíjení přeshraničních služeb elektronického zdravotnictví, například elektronických předpisů a zdravotních záznamů pacientů. Urychlí přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek, elektronické podpisy a uplatňování zásady „pouze jednou“ ve veřejných zakázkách.
  • Veřejná konzultace týkající se hodnocení a přezkumu směrnice o soukromí a elektronických komunikacích
    Do 5. července se lze zúčastnit konzultace Evropské komise ohledně stávajícího znění směrnice o elektronické ochraně osobních údajů, jakož i možných změn stávajícího právního rámce. Přezkum směrnice o soukromí a elektronických komunikacích je jednou z hlavních iniciativ zaměřených na posílení důvěry a bezpečnosti v oblasti digitálních služeb v EU s důrazem na zajištění vysoké úrovně ochrany pro občany a rovné podmínky pro všechny účastníky trhu. Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích byla naposledy aktualizována v roce 2009. Konzultace je otevřena do 5. července 2016.
  • Evropský parlament požaduje lepší regulaci jednotného trhu
    Zpráva schválená Evropským parlamentem požaduje, aby došlo ke zlepšení regulace jednotného trhu, tj. aby dobře fungovala legislativa ku prospěchu občanů, stimulovala konkurenceschopnost, vytvářela pracovní místa. Mělo by dojít k řádnému provádění, uplatňování a prosazování pravidel jako nedílné součásti využití výhody jednotného trhu.Regulace jednotného trhu by rovněž měla brát v úvahu nové příležitosti poskytnuté digitální revolucí stanovením pravidel pro budoucnost. Evropský parlament zároveň navrhl několik nástrojů s cílem zlepšit regulaci jednotného trhu, včetně účinného posouzení dopadu a otevřenou, transparentní a inkluzivní konzultaci s reprezentativními sdruženími, občanskou společností, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. Národní parlamenty by samy o sobě mohly hrát aktivnější úlohu, zejména v konzultačních procesech. Komise by měla rovněž zvážit vytvoření „Evropského fóra zainteresovaných subjektů“ pro lepší regulaci a méně byrokracie. Evropský parlament zdůrazňuje, že zlepšení regulace jednotného trhu neznamená, že se odstraní všechny regulace nebo sníží úroveň jeho ambicí. Spíše znamená odstranění zbytečné regulace, byrokracie a negativních dopadů při dosahování politických cílů a zajištění konkurenčního regulačního prostředí, které podporuje zaměstnanost a podnikání v Evropě.
  • Společný dopis z 11 členských států
    Ve společném dopise Spojené království, Česká republika, Polsko, Lucembursko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Bulharsko žádají, aby Komise vzala při zvažování a přípravě politik a iniciativ týkajících se digitální ekonomiky následující. Rozvoj nových digitálních technologií, vzorců chování a obchodních modelů zpochybňuje status quo a vyvolává otázky o tom, jak digitální platformy fungují v rámci jednotného digitálního trhu. Platformy je třeba vnímat především jako příležitost, nikoliv hrozbu, protože jsou pozitivní pro vývoj. Podniky využívají platformy k oslovení více zákazníků a expandování na nové trhy. Spotřebitelé mají prospěch z více informací a pohodlí, výběru a kvality služeb a úspor času a peněz. Je proto důležité, aby platformy mohly být i nadále hnací silou inovace a splnění poptávky zákazníků. Přitom platformy jsou již předmětem významných regulací. Platformy nesmí být omezovány těžkopádným nařízením. Jsou velmi pestré a pokrývají širokou škálu obchodních modelů. Přijetí nové ex-ante regulace cílené na on-line platformy jako segment digitální ekonomiky není žádoucí, pokud nejsou jasné a přesvědčivé důkazy o nezbytnosti, protože je zde vysoké riziko, že tato nová úprava by byla nevhodné pro dynamický charakter tohoto odvětví. Pokud je to možné, neměly by být zavedeny právní předpisy, které by mohly působit jako překážka vývoje nových digitálních obchodních modelů a vytváření překážek vstupu a růstu evropského digitálního trhu.
  • Digitální jednotný webový portál
    Generální ředitelství Evropské komise pro informatiku (DIGIT) zprovoznilo CEF Digital. Digitální jednotný webový portál je víc než jen webové stránky. Portál bude ústředním on-line zdrojem informací a nástrojem týkajícím se stavebních bloků CEF a poskytují informace o konkrétním odvětví služeb digitální infrastruktury (DSI). Stavební bloky CEF nabízejí základní funkce, které mohou být použity v jakémkoliv evropském projektu s cílem usnadnit poskytování digitálních veřejných služeb přes hranice, zatímco pro konkrétní odvětví DSI jsou projekty, které jsou podporovány základními stavebními kameny CEF napříč politickými oblastmi. Ty jsou souhrnně označovány jako CEF Digital.

Aktuality z ČR

  • Spory zůstávají na ČTÚ
    Vláda schválila ponechání agendy účastnických sporů o peněžitá plnění v oblasti elektronických komunikací na Českém telekomunikačním úřadu při zachování současné úrovně jeho personálního a finančního zajištění. Podle analýzy ministerstva spravedlnosti, by v případě převodu agendy tzv. účastnických sporů o peněžitá plnění z ČTÚ na obecné soudy byl značný dopad na soudní soustavu. Vzhledem k současnému stavu počtu sporů u ČTÚ lze oprávněně očekávat nápad v řádu desítek tisíc věcí ročně. Zároveň je zde riziko, že i přes požadované posílení soudů převodem agendy dojde k podstatnému zatížení soudů, které nebudou schopné unést. Jen stěží si lze představit, že by obecné soudy tyto spory řešily, aniž by současně došlo k zásadnímu personálnímu posílení soudů v řádech stovek zaměstnanců. To by vša, podle vyjádření ministerstva spravedlnosti, kladlo nemalé nároky na státní rozpočet.
  • Televizní digitalizace 2.0
    Ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádalo konferenci Televizní digitalizace 2.0, kde ministr Jan Mládek uvedl, že Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání v České republice by měl být předložen k projednání vládě do konce letošního června. Konečné rozhodnutí, které se dotkne diváků v celé Evropě, ale dosud nepadlo. Pilotní vysílání v novém standardu DVB-T2 by mohlo začít nejdříve letos na podzim. V Evropské unii by mělo být pásmo 700 MHz pro širokopásmový internet uvolněno v letech 2020 až 2022. Pozemní vysílání je jedinou možností bezplatného příjmu televizního signálu, který momentálně využívá zhruba šedesát procent českých domácností. Nejzazší termín přijetí technického plánu přechodu na vysílání ve standardu DVB-T2 vládou by měl být rok 2018. Na přelomu let 2020 a 2021 by pak mělo dojít k vypnutí vysílání ve standardu DVB-T a definitivnímu uvolnění pásma 700 MHz.
  • Návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů sítí NGA
    Legislativní rada vlády (LRV) přerušila projednávání návrhu zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Přerušení má poskytnout Ministerstvu průmyslu a obchodu dostatek času na doplnění připomínek jednotlivých komisí LRV. Cílem zákona je snížit náklady na budování sítí nové generace a zrychlit jejich výstavbu, včetně stanovení práv a povinností pro dotčené společnosti spojených s touto činností. Předpokládá se, že ministerstvo průmyslu a obchodu předloží doplněný návrh v průběhu června 2016.
  • Aukce kmitočtů v pásmech 1 800 MHz a 2 600 MHz
    Do aukce volných kmitočtů v pásmech 1 800 MHz a 2 600 MHz obdržel Český telekomunikační úřad tři přihlášky. O účast ve výběrovém řízení projevily zájem společnosti O2 Czech Republic a.s., Vodafone Czech Republic a.s. a T-Mobile Czech Republic a.s. Všechny došlé žádosti splňují formální požadavky stanovené v kapitole 8.2.1 Vyhlášení výběrového řízení a obsahují i povinné přílohy. Aukce dosud není ukončena. Předmětem výběrového řízení je celkem sedm kmitočtových úseků. Jejich souhrnná vyvolávací cena byla stanovena na 734 milionů Kč.
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo informaci o přípravě Národního plánu sítí nové generace
    Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek se dohodl se zástupci odborné veřejnosti na vzniku a intenzivní činnosti pracovní skupiny pro dokončení Národního plánu rozvoje sítí nové generace na dalším pravidelném setkání k problematice tzv. vysokorychlostního internetu. Výsledky schůzky považuje Jan Mládek za průlomové odstranění hlavních překážek v pohledech ministerstva a zástupců ICT sektoru na Národní plán sítí nové generace a věří, že pracovní skupina rychle dokončí konzultační práce na celém materiálu. Národní plán je nezbytným předpokladem pro další jednání s Evropskou unií o možnosti čerpat spolufinancování ve výši až 14 miliard korun pro rozvoj vysokorychlostního internetu. Podle předpokladů MPO by měl být návrh plánu předložen vládě k projednání ve druhé polovině června.
  • Zdeněk Zajíček zvolen prezidentem ICT UNIE
    Novým prezidentem ICT UNIE, která sdružuje firmy z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, se na tříleté funkční období stal Zdeněk Zajíček. Rozhodlo o tom na svém zasedání představenstvo ICT UNIE.  Nově zvolený prezident se své funkce ujal 17. března letošního roku. Představenstvo ICT UNIE zároveň poděkovalo odcházejícímu prezidentovi Svatoslavu Novákovi, který se rozhodl znovu nekandidovat a jeho mandát skončil 16. března.
  • Vládním zmocněncem jmenován Tomáš Prouza
    Vláda na svém zasedání dne 18. května 2016 rozhodla, že koordinátorem pro digitální agendu se stane vládní zmocněnec pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.  Přímá podřízenost koordinátora pro digitální agendu předsedovi vlády má konečně zajistit digitální agendě adekvátní prioritu. Koordinátor digitální agendy získá navíc funkce místopředsedy Rady vlády pro informační společnost a Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst.

Autor článku: Jiří Kříž, Telekomunikace 2016-02.

Když se před dvaceti léty na ČVUT rozhodovalo o zřízení pracoviště, které by bylo schopno poskytovat technickou a technologickou podporu nejen českým vysokým školám a ústavům Akademie věd ČR při budování centrální počítačové sítě pro vědu a výzkum, ale i nabízet speciální telekomunikační služby pro širší odbornou veřejnost, jistě malou skupinku nadšenců na Oblastním výpočetním centru (OVC) ČVUT odhodlaných pustit se do tehdy neprobádaných oblastí digitalizujícího se světa, ani nenapadlo, že se ocitli na začátku hodně dlouhé trati, že to nejspíš nebude krátká procházka růžovou zahradou, ale náročná, systematická, ale technicky velmi zajímavá práce, která možná nikdy úplně neskončí.

Více v časopise…

Autor článku: Jaroslav Hrstka, Telekomunikace 2016-02.

Článek se zabývá významem standardizace pro zajištění interoperability v oblasti eHealth a poskytuje přehled hlavních organizací, které se podílí na standardizaci služeb a infrastruktury eHealth. Dále jsou zmíněny některé obecné standardy ITU-T, které jsou nezbytné pro podporu moderních aplikací eHealth. Na závěr je shrnuto pět předpokladů standardizace, které jsou nezbytné pro dosažení cílů eHealth.

Více v časopise…

Autor článku: Ing. Patrik Jalamudis, Telekomunikace 2016-02.

Propojení miliard zařízení v rámci Internetu věcí představuje do budoucna velkou výzvu a technologie LoRa (Long Range) je jedním z horkých horkých adeptů pro komunikaci zařízení v rámci Internetu. Článek nabízí pohled společnosti České Radiokomunikace na Internet věcí a výběr vhodné technologie pro české prostředí. Dále popisuje standardizaci technologie LoRa, technické aspekty a možnosti využití, včetně plánovaného pokrytí a cenových podmínek.

Více v časopise…

Autor článku: Thomas Rinn, Telekomunikace 2016-02.

Přechod průmyslového sektoru na Průmysl 4.0 je více než jen otázkou technologií. Změna se promítne nejen do podnikových strategií, ale také do národní ekonomiky a politiky zaměstnanosti. Studie Kvantifikace dopadů přechodu na Průmysl 4.0 [1] společnosti Roland Berger ukazuje, jak by tyto efekty mohly vypadat. Klíčem je pohled na návratnost investovaného kapitálu (ROCE) ve výrobním sektoru.

Více v časopise…


Autor článku: Ing. Petr Kabilka, Telekomunikace 2016-01.

Zemní komora Micos 315 nabízí komplexní řešení spojování vláken s uložením do země. Konstrukce komory je speciálně zvlněná proto, aby se veškerá zátěž způsobená dopravním provozem nepřenášela přímo na dno. Pružnost materiálu a zvlněný tvar způsobuje, že impulsy vnějších zatížení jsou přenášeny do půdy a ne na konstrukci komory.

Více v časopise…

Autoři článku: Ing. Olga Müllerová, CSc., Ing. Richard Ryvola, Telekomunikace 2016-01.

Od posledního ročníku konference Radiokomunikace 2015 již uplynula řada měsíců a tak je možné se s určitým odstupem zamyslet nad odezvou, kterou měla jak ze strany účastníků, tak vystavovatelů a partnerů. Její organizační zázemí má již prostor zvážit, do jaké míry se podařilo záměr programu naplnit a zamyslet se nad tím, jak na něj navázat v roce následujícím. Cílem, který konference trvale sleduje, je nabídnout odborné veřejnosti v podání renomovaných odborníků sestavu zajímavých a aktuálních témat z oblasti radiokomunikací i z oblastí jiných, které se s ní v současné době konvergujících oborů prolínají.

Více v časopise…

Autor článku: RNDr. Petr Beneš, Telekomunikace 2016-01.

Industry 4.0 se soustředí na výrobní proces ve „smart factory“, zatímco Internet věcí (IoT) se soustředí na fázi využití digitalizovaných a propojených zařízení a produktů. Trh Industry 4.0 a IoT je stále ještě v plenkách. Segmentace trhu je obtížná, protože nabídky dodavatelů řešení (HW a SW) a poskytovatelů služeb (konzultačních firem a systémových integrátorů) se silně překrývají. Rovněž existuje mnoho částečných řešení a poptávka po konzultacích je velká. Většina dnešních praktických řešení se soustředí na scénáře vzdáleného monitorování a vzdáleného řízení.

Více v časopise…

Autoři článku: RNDr. Petr Beneš, Ing. Jan Vašátko, Telekomunikace 2016-01.

Celkové změny v telekomunikacích přispěly všeobecně k růstu napětí nejen v tradičních telekomunikačních strukturách, ale hlavně připravily cestu k zavádění nových obchodních modelů. Nad rámec modelů tradičních, dosud hájených většinou významných operátorů, se v červnu letošního roku vydala společnost O2 a to dobrovolným procesem svého strukturálního rozdělení, jehož základními cíli bylo zefektivnění podnikání, zmírnění regulace a řešení aspektů finančních. Uvítali jsme proto možnost setkání s CEO společnosti CETIN Petrem Slováčkem a členem představenstva této společnosti Michalem Franklem se žádostí o vyjádření jak se cíle po půl roce daří naplňovat.

Více v časopise…

Aktuality z EU

  • Evropská komise zveřejnila první výsledky veřejné konzultace o standardech jednotného digitálního trhuVeřejná konzultace o přijetí priorit plánu ICT standardů navrženého ve strategii jednotného digitálního trhu se konala od 23. září 2015 do 4. ledna 2016. Konzultace je součástí evropské strategie jednotného digitálního trhu a týká aktivity rozvoje norem a interoperability v oblasti ICT. Komise se snažila získat od zúčastněných stran zpětnou vazbu a názory zúčastněných stran na případné budoucí politiky stanovování priorit v oblasti normalizace informačních a komunikačních technologií. Konzultace pokrývá klíčové technologické oblasti považované za zásadní pro dosažení jednotného digitálního trhu a časové plány pro rozvoj potřebných norem. Ve veřejné konzultaci se shromáždilo celkem 156 odpovědí (135 organizací a 21 jednotlivců). Účast stran byla celkově vyrovnaná, pokrývá pohled všech důležitých zúčastněných skupin v této oblasti politiky. Účastníci konzultace se shodly na důležitosti zlepšení ekosystému normalizace ICT pro zvýšení konkurenceschopnosti a usnadnění přístupu na světový trh. Většina respondentů se také shodla na důležitosti stanovení priorit pro posílení vedoucího postavení Evropy a potřebu posílit evropskou přítomnost v globální standardizaci. V současné době Komise provádí analýzu odpovědí z veřejné konzultace.
  • Evropská komise a Spojené státy se dohodly na novém rámci pro přenos údajů přes Atlantik (Pri-vacy Shield) mezi EU a USA
    Sbor komisařů Evroské komise schválil 2. února 2016 politickou dohodu a pověřil místopředsedu Ansipa a komisařku Jourovou přípravou nezbytných opatření k zavedení nového režimu. Tento nový rámec bude chránit základní práva Evropanů v případech, kdy jsou jejich údaje předávány do Spojených států, a zároveň zajistí právní jistotu pro podniky. Štít mezi EU a USA pro ochranu osobních údajů splňuje požadavky, které stanovil Evropský soudní dvůr ve svém rozhodnutí ze dne 6. října 2015, jímž byl prohlášen za neplatný starý rámec „bezpečný přístav“ (Safe Harbour).
    Evropský soudní dvůr dne 6. října 2015 ve svém rozsudku ve věci „Schrems“ prohlásil rozhodnutí Komise o dohodě „bezpečný přístav“ za neplatné. Nová dohoda zpřísní povinnosti společností v USA a zajistí důslednější kontrolu a dohled ze strany ministerstva obchodu USA a Federální obchodní komise (FTC), mimo jiné prostřednictvím intenzivnější spolupráce s evropskými orgány pro ochranu údajů. V rámci této nové dohody se USA mimo jiné zavazují k tomu, že veřejné orgány budou moci přistupovat k osobním údajům předávaným v novém režimu pouze při dodržení jasných podmínek a omezení a pod dohledem. Evropané budou mít možnost obracet se v této souvislosti s dotazy a stížnostmi na nového, zvlášť určeného veřejného ochránce práv.
    Nová dohoda bude obsahovat zejména:
    – Přísné podmínky pro společnosti zpracovávající osobní údaje Evropanů a důsledná kontrola, kromě toho se každá společnost zpracovávající osobní údaje z Evropy musí zavázat k dodržování rozhodnutí evropských orgánů pro ochranu údajů.
    – Jasné záruky a povinnosti týkající se transparentnosti, pokud jde o přístup vlády USA k údajům. Účinná ochrana práv občanů EU s několika možnostmi nápravy – každý občan, který se domnívá, že byly jeho údaje v rámci nového režimu zneužity, bude mít k dispozici několik možností nápravy.
    Sbor komisařů pověřil místopředsedu Ansipa a komisařku Jourovou tím, aby v nadcházejících týdnech připravili návrh „rozhodnutí o přiměřenosti“, který by mohl sbor následně přijmout.
  • Další rádiové frekvence pro mobilní internetové služby
    Komise 2. února 2016 předložila návrh na koordinované využívání kmitočtového pásma 700 MHz pro mobilní služby. Podle návrhu se zlepší přístup k internetu pro všechny Evropany a podpoří se rozvoj přeshraničních aplikací. Do roku 2020 naroste mobilní internetový provoz v porovnání se současností téměř osminásobně. Komise navrhuje vyvážený dlouhodobý přístup k využívání pásma ultra krátkých vln (UKV, 470–790 MHz). V současné době je toto pásmo využíváno zejména pro televizní vysílání. Podle předkládaného návrhu bude do roku 2020 větší část spektra v pásmu 700 MHz (694–790 MHz) uvolněna pro mobilní služby. Toto pásmo je ideální pro poskytování vysoce kvalitního internetového připojení, ať jsou jeho uživatelé kdekoli, ve velkoměstě, malé zapadlé vesnici či na dálnici. Kmitočty v pásmu do 700 MHz (470–694 MHz) zůstanou dostupné v prvé řadě pro audiovizuální služby. Evropanům se tak zajistí přístup k tvůrčímu obsahu na tabletech a chytrých telefonech, které jsou stále oblíbenější, ale také prostřednictvím klasického televizního vysílání.
    Komise navrhuje, aby pásmo 700 MHz bylo ve všech zemích EU přiděleno bezdrátovému širokopásmovému přístupu nejpozději do 30. června 2020, od kdy se má začít spouštět technologie 5G. Pokud chtějí členské státy tuto lhůtu dodržet, musí do 30. června 2017 přijmout a zveřejnit své vnitrostátní plány. Do konce roku 2017 budou rovněž muset uzavřít dohody o přeshraniční koordinaci. Dva členské státy (Francie a Německo) již využití pásma 700 MHz pro mobilní služby povolily. Ve čtyřech dalších členských státech (v Dánsku, Finsku, Švédsku a Spojeném království) se rýsují plány na přerozdělení pásma 700 MHz v několika následujících letech. Komise počítá s tím, že dnešní návrh bude Evropským parlamentem i členskými státy urychleně přijat, aby byl zajištěn předvídatelný a včasný přechod. Nová pravidla pro pásmo 700 MHz navazují na první návrhy předložené v rámci strategie jednotného digitálního trhu v prosinci 2015 ohledně autorského práva a digitálních smluv. Strategie pro jednotný digitální trh obsahuje šestnáct klíčových opatření, která mají být předložena do konce tohoto roku. Očekává se, že další kroky ohledně koordinace spektra budou součástí přepracovaných telekomunikačních předpisů EU, které budou představeny ještě letos.

Aktuality z ČR

  • Národní agentura pro komunikační a informační technologie je zde
    Nový státní podnik Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT) vznikl za účelem plnění ICT strategie zřizovatele – Ministerstva vnitra. To agenturu založilo na základě usnesení vlády z 21. prosince 2015. Úkolem nového podniku je zajistit pro Ministerstvo vnitra, jako jeho servisní organizace, dlouhodobý a koncepční rozvoj informační a komunikační infrastruktury ve vlastnictví státu tak, aby byly veškeré budoucí investice do této oblasti podřízeny jednotné a dlouhodobé strategii. Při zřízení NAKIT se Ministerstvo vnitra inspirovalo zahraničními vzory existujících státních agentur i státních společností v zemích EU poskytujících ICT služby veřejným institucím. Např. Bundesrechenzentrum v Rakousku, agentura Statens IT v Dánsku či Logius v Nizozemí, německé federální agentury IT-Zentrum Bund nebo státní agentura NASES na Slovensku, která také zajišťuje provoz, správu a rozvoj vládní datové sítě GOVNET. Ministerstvo vnitra vloží do nového státního podniku ze svého rozpočtu 10 mil. Kč jako prostředky určené k zahájení jeho fungování. NAKIT pak bude pro svého zakladatele zajišťovat veškeré činnosti na základě smlouvy o poskytování informačních a komunikačních služeb. Od třetího měsíce po založení pak bude podnik finančně soběstačný. Národní agentura pro komunikační a informační technologie s. p. je rovněž právním subjektem, určeným pro dlouhodobě uvažované a připravované oddělení Odštěpného závodu ICT služby, části státního podniku České pošty, s. p.
  • Evropský portál investičních projektů (EIPP) a aktivita MPO
    Ministerstvo průmyslu a obchodu se od počátku aktivně podílí na aktivitách vedoucích k naplnění cílů Investičního plánu pro Evropu, tzv. Junckerova balíčku. Významným krokem v realizaci Junckerova balíčku nyní představuje spuštění Portálu evropských investičních projektů (EIPP). Jeho hlavním cílem je stimulovat a urychlit vývoj a realizaci investičních projektů v Unii, a tím přispět k vyšší zaměstnanosti a hospodářskému růstu. Portál EIPP bude spravovat Evropská komise. Spuštění portálu se očekává na jaře 2016. Obsah portálu budou vytvářet navrhovatelé projektů, tj. soukromé a veřejné právnické osoby. Poplatek za služby portálu související se zveřejněním projektu je v současnosti stanoven Evropskou komisí na 100 EUR, po spuštění portálu má být zvýšen na 250 EUR.
    Kritéria pro přijetí projektů do EIPP:
    – rozpočet projektu (nebo programu sestávajícího z menších projektů) musí činit nejméně 10 milionů EUR z hlediska potřebných investic;
    – projekt musí být v souladu s právními předpisy EU a příslušného členského státu;
    – zahájení realizace projektu se očekává do tří let ode dne podání žádosti o přijetí na portál EIPP;
    – předkladatel projektu je právnická osoba usazená v některém členském státě EU (projekty nemohou předkládat fyzické osoby).
    EIPP je v současnosti ve fázi před spuštěním. Je však již možné navrhovat projekty ke zveřejnění prostřednictvím přihlašovacího formuláře.
  • Národní plán rozvoje sítí nové generace (NPRSNG)
    Osmou verzi Národního plánu rozvoje sítí nové generace předložilo na vědomí vládě ministerstvo průmyslu a obchodu v únoru 2016. Právě na schválení NPRSNG závisí čerpání 14 mld. Kč na rozvoj rychlého přístupu k Internetu z evropských dotací. Zástupci odborné veřejnosti opakovaně upozornili premiéra na riziko, že ČR tyto dotace nevyčerpá. Materiál vznikl bez potřebných podkladů i větší debaty se zástupci ICT odvětví a bez představy, jak by evropské dotace mohly pomoci. Ani v poslední verzi NPRSNG nejsou vypořádány připomínky ostatních ministerstev a dalších zainteresovaných subjektů. Strategie neobsahuje konkrétní investiční plán, nevychází z ekonomické analýzy, nesplňuje tzv. předběžnou podmínku 2.2 Evropské komise, neuvádí, jak konkrétně budou peníze rozdělovány a jak bude čerpání dotací monitorováno a kontrolováno. Schválení plánu se podle tzv. předběžné podmínky 2.2 musí stihnout do konce roku 2016, MPO také uvádí, že nemá konkrétní údaje týkající se pokrytí vysokorychlostním připojením. Český telekomunikační úřad předpokládá předání mapy pokrytí Ministerstvu průmyslu a obchodu na konci června 2016. Veřejná konzultace má proběhnout v červenci a podle MPO má být k dispozici finální mapa pokrytí do 30. září 2016. Po měsíci má ministerstvo sestavit seznamu bílých míst a vypsat veřejné výzvy na předložení prvních předběžných žádostí. Návrh plánu obsahuje i technické parametry stávajících sítí, vedle kterých bude možné budovat sítě nové s dotační podporou.
  • Smlouva o provozování Národního bezpečnostního týmu CSIRT.CZ a NBÚ
    Ředitel sdružení CZ.NIC a ředitel Národního bezpečnostního úřadu, uzavřeli veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude v následujících letech provozovat Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ sdružení CZ.NIC. Sdružení provozuje bezpečnostní tým CSIRT.CZ od 1. ledna 2011 na základě memoranda uzavřeného s Ministerstvem vnitra České republiky, které bylo 1. dubna 2012 nahrazeno memorandem s Národním bezpečnostním úřadem. V minulosti řešil Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ řadu incidentů, které se týkaly jak operátorů, tak i koncových uživatelů. Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ se podílí na řešení incidentů týkajících se kybernetické bezpečnosti v sítích provozovaných v České republice. Kromě koordinační pomoci shromažďuje a vyhodnocuje data o oznámených incidentech a předává hlášené incidenty osobám odpovědným za chod sítě nebo služby, která je zdrojem daného incidentu.

Chybí nám pět P

V poslední době se objevily atraktivní zkratky, jako např. PPP 4.0 nebo EET. První byla titulem konference, která prezentovala Připravenost Pro Průmysl 4.0 a druhá přinesla v Poslanecké sněmovně nekonečnou diskuzi na téma povinnosti Elektronické Evidence Tržeb a její následné schválení.
Průmysl 4.0 aneb marketingový výraz pro průmyslový Internet věcí slibuje pod heslem čtvrté průmyslové revoluce svět chytrých hyperpropojených zařízení a infrastruktury, kde elektrické sítě, výrobní stroje a dopravní systémy jsou vybaveny schopnostmi snímání, zpracování, řízení a analýzy. Získaná data budou analyzována, zpracována a využívána pro řízení podnikatelských rozhodnutí, která v samé podstatě zvýší bezpečnost a provozní účinnost průmyslových subjektů. Národní iniciativu Průmysl 4.0 představilo v září minulého roku Ministerstvo průmyslu a obchodu a pracuje na Akčním plánu implementace.
Podobně představilo nedávno Ministerstvo zdravotnictví Národní strategii elektronického zdravotnictví, která by měla prostřednictvím digitálně propojeného systému zdravotní péče poskytovat efektivní zdravotní služby, snižovat administrativní náklady a umožňovat mezi-institucionální dokumentaci terapeutických aktivit.
A konečně Ministerstvo financí si prosadilo Elektronickou evidenci tržeb, která by měla zefektivnit účtování a výběr daní za služby v pohostinství a dalších oblastech, kde se za služby platí v hotovosti.
Tento potenciál digitální ekonomiky je však možné zužitkovat pouze tehdy, když všichni účastníci daného systému jsou vzájemně propojeni komunikační infrastrukturou pro bezpečnou výměnu dat. Je sice krásné mnout si ruce nad tím, jak doběhnu všechny ty provozovatele kiosků a horských chatiček, ale ti musí mít nejprve k dispozici vhodnou komunikační infrastrukturu. Rovněž konference PPP 4.0, která proběhla v únoru v pražském Obecním domě, upozornila na dosavadní neplnění programových priorit české vlády v podpoře digitální ekonomiky, zanedbaný rozvoj veřejných a neveřejných datových sítí a dosavadní nestanovení zodpovědné osoby či orgánu, který bude za digitální agendu a její koordinaci odpovídat. V této souvislosti ještě připomeňme nedávné neférové zásahy Ministerstva vnitra do schválené strategie Digitální Česko 2.0 se snahou přesunout evropské dotace na rozvoj sítí nové generace do nové Národní agentury pro komunikační a informační technologie.
Zdá se, že nám nejen v průmyslovém Internetu věcí chybí pověstných pět P, to jest „Pořádně Připojeni a Připraveni Pro Průmysl 4.0“. A když už jsme u toho indexování, naše digitální Česko je teprve u 2.0 a chystá se již akční plán pro Průmysl 4.0. Dejme tedy pozor, aby halasně ohlašované revoluční změny bez kvalitní telekomunikační infrastruktury nepřinesly výsledek se zrcadlově obráceným indexem 0.4.