2014 – 05-06

2014 – 05-06

 

Svatoslav Novák, vydavatel časopisu

Vážení čtenáři a přátelé telekomunikací,

Toto vydání časopisu TELEKOMUNIKACE má dva významné aspekty. Za prvé se jedná o poslední tištěné, papírové vydání v historii tohoto periodika. Za druhé se jedná o odborné speciální vydání k velmi aktuální tématice, kterým je Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Oba aspekty jsou propojeny jako spojité nádoby. Jen díky elektronické komunikaci je možné přejít na vydávání časopisu v digitální podobě.
Pokud bude možné mít v každé domácnosti či kanceláři v ČR kvalitní připojení k Internetu s rychlostí 30 Mb/s a vyšší, jaký to bude mít dopad na život lidí? Na jejich zábavu, na jejich vzdělávání, na jejich práci, na jejich zdraví, na jejich osobní bezpečnost, atd.? Existuje mnoho článků, studií nebo i filmů, které to naznačují, ale já si myslím, že přínos pro lidi bude velmi významný až revoluční. Tím vůbec nechci podceňovat jiné infrastruktury, jako je voda či kanalizace. Ale nechejme se překvapit…
V první řadě je třeba to udělat! Naplnit plány a záměry, které vlády této země navrhly a schválily. Opětovně nastartovat budování podzemních sítí elektronických komunikací, které se z různých důvodů významně zkomplikovaly. Pokud k tomu ještě bude existovat finanční podpora ze zdrojů operačních programů pro ekonomicky slabé regiony, tak to jen prospěje celoplošnému dobudování moderní telekomunikační infrastruktury. Věřím tomu, že se pak již přirozeným způsobem budou rozvíjet aplikace a služby, které budou lidem pomáhat v již zmíněných oblastech. Samozřejmě to bude chtít vůli a ochotu politiků a zákonodárců přizpůsobit legislativu novým procesům a inovacím. Týká se to zejména zdravotnictví, školství, veřejné správy, v neposlední řadě i možnosti volit přes Internet. Je pravda, že o problematice státu vs. elektronické služby (eGovernment) píši v úvodnících tohoto časopisu již několik let a stále úřady obíhají lidé a ne data. Přesto stále věřím, že se toho konečně jednou dočkáme. Není to jen věcí vlád, které se u nás mění na můj vkus dosti často. Je to věcí i našeho ICT sektoru. Ten musí stále a viditelně prokazovat, že produkty a inovace v informatice a telekomunikacích jsou výhodné a efektivní. ICT firmy musí věnovat část svých zisků na tuto osvětu a propagaci. Sdružení působící v ICT mohou k tomu významně přispět. Jsem stále hrdý na to, že se nám v období před vstupem do Evropské unie podařilo na půdě Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS) vypracovat průmyslové standardy, které umožnily liberalizaci telekomunikačního trhu v ČR. Byla to metodika propojování pevných sítí, předvolba a volba jiného operátora, přenositelnost telefonních čísel, kolokace, LRIC pro mobilní sítě, zpřístupnění účastnických vedení. Úspěch těchto standardů byl podmíněn pozitivním a aktivním přístupem regulátora – Českého telekomunikačního úřadu. Proto se znovu pouštíme do podobné práce, nyní však na půdě ICT UNIE a za účasti dalších asociací, které se účelově sdružili do platformy „Sektorová komise pro rozvoj vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (APKT, CACC, ČAT, ISP Alliance). Naší snahou je společně navrhnout takové standardy výstavby přístupových sítí, které umožní nejen dodržení technologické a strukturální úrovně, ale také aby byly splněný požadavky pro přijetí dotací, což je zejména sdílení těchto sítí více operátory. Věřím, že tím pomůžeme nejen všem provozovatelům, kteří se do výstavby pustí, ale hlavně, že pomůžeme zpracovatelům Národního plánu rozvoje vysokorychlostních sítí el. komunikací a odpovědnému Ministerstvu průmyslu a obchodu za státní politiku Digitální Česko.

Přeji vám vše dobré v novém roce 2015!

 

Jaromír Novák, předseda Českého telekomunikačního úřadu

Služby elektronických komunikací a zejména služby vysokorychlostního přístupu k Internetu jsou v civilizovaném světě považovány za služby základní, bez kterých si normální fungování už nedokážeme představit. Bez kterých není možné efektivně realizovat žádné podnikatelské záměry, ani zvyšovat kvalitu života v moderním prostředí. Jako uživatelé chceme, aby byly všudypřítomné a umožnily nám komunikovat, čerpat informace i třeba nakupovat takřka kdekoliv si vzpomeneme – bez ohledu na koncové zařízení, které používáme – z počítače, tabletu, mobilu.
V průběžném hodnocení plnění úkolů vyplývajících z národní strategie Digitální Česko 2.0 Český telekomunikační úřad vychází jako jeden z mála, který své úkoly zdárně zrealizoval. Konkrétně jsou to příprava a předložení vládě Strategie správy spektra, aktualizace národního D-Booku a doporučení pro řízení datového provozu.
ČTÚ však není jediným, na němž úspěch v naplňování cílů digitální agendy záleží. Důsledkem toho, že se tato problematika dotýká celé řady resortů, je potřeba dostatečně účinné koordinace, které se, jak bohužel musím konstatovat, ne vždy podařilo efektivně dosáhnout.
V současné době se finalizují práce na podmínkách možného čerpání finančních prostředků z EU fondů na splnění jednoho z cílů digitální agendy – k sítím umožňujícím přístup k Internetu o rychlosti alespoň 30 Mb/s. Jsem rád, že tyto práce probíhají na půdorysu pracovní skupiny, ve které se účastní nejen zástupci státní správy, ale také podnikatelů. Ideálním cílem by měla být nejen shoda na výsledném materiálu, ale také jeho provázanost s jinými aktivitami státu, nejen na poli budoucí kohezní politiky České republiky (viz např. vznikající Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů v ČR do roku 2020), ale také v oblasti novelizace stavebních předpisů v oblasti výstavby sítí elektronických komunikací.
Obávám se, že v této oblasti je Česká republika doposud nepolíbená a bylo by smutné, kdyby potenciální přínos EU prostředků byl nesmyslně plýtván v současném neefektivním, administrativně a finančně vyčerpávajícím systému výstavby infrastruktury. I toto je oblast, kde Česká republika by měla mít svého „digitálního šampiona“. Pragmaticky si myslím, že je již jedno, zda bude z „exekutivy“ nebo zda se rekrutuje z řad zákonodárců.
Na základě dokumentu „Digitální Česko 2“, který také revidoval úkoly z původní verze a upřesňoval kompetence, se Český telekomunikační úřad stal spolugestorem návrhu realizace registru pasivní infrastruktury. Hlavním gestorem podle dnes již zastaralé a hlavně nevyužívané státní politiky zůstává MPO, které se již v roce 2012 pokusilo projednat první teze k registru. Připomínky ke konzultačnímu dokumentu byly zaslány z mnoha zájmových uskupení, stejně jako z řad veřejné správy. Veřejným projednáním návrhu MPO přípravné aktivity ukončilo. Připomínky však nebyly dále využity a Český telekomunikační úřad se po těžkém rozhodování a po nepsané dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu rozhodl převzít neformálně gestorství a začal dělat konkrétní kroky pro vybudování registru pasivní infrastruktury.
V současné době byla realizována první etapa projektu studie registru pasivní infrastruktury. Prvotní komplexní analýza obsahu a vazeb registru pasivní infrastruktury je nutný krok pro následnou realizaci vlastního registru. Tento registr bude konkrétní nástroj s jasnými přínosy – výrazně se budou redukovat náklady na výstavbu vysokorychlostních sítí elektronických komunikací sdílením kapacit, dojde k minimalizaci zemních prací a zvýší se efektivita využití nových sítí NGA při snížení provozních nákladů. Operátoři dostanou možnost vytvořit si vlastní strategii výstavby síťové infrastruktury. V neposlední řadě zde bude existovat korektor pro právě vznikající dotační politiku v oblasti elektronických komunikací.
Registr pasivní infrastruktury a jeho principy musí být v souladu se vznikající GeoInfoStrategií v gesci Ministerstva vnitra. Ta předpokládá, že registr pasivní infrastruktury bude nedílnou součástí národní infrastruktury pro prostorové informace, a že by se mohl stát základem komplexního, postupně budovaného Registru technické infrastruktury. V další etapě by se registr měl stát samostatnou komponentou eGovernmentu, která bude vybudována tak, že v rámci dalšího rozvoje přejde na princip referenčních dat editovaných svým editačním AISem (stejně jako základní registry).
Osobně bych si přál, aby se po letech přešlapování na místě podařilo v roce 2015 realizovat nutné kroky pro nikoliv pouze papírový upgrade našeho státu směrem k znalostní digitální společnosti.
Náš úřad také věnoval a v současné době nadále věnuje nemalou pozornost tématu zprůhlednění fungování státní správy a podpory projektu Open Data. Naším společným cílem je rychlá, transparentní, levná a hlavně uživatelsky přívětivá státní správa a já věřím, že projekt Open Data má potenciál přiblížit nás tomuto ideálu.
Český trh si zaslouží co nejvyšší míru konkurence a stabilní investiční prostředí a z toho vyplývající kvalitní a moderní služby za dostupnou cenu a budu rád, když stát prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu sehraje v tomto směru nezastupitelnou roli.

 

Autor článku: David Stádník, Telekomunikace 2014-05-06.

Původní dokument Digitální Česko, státní politika v elektronických komunikacích, připravený Ministerstvem průmyslu a obchodu, schválila vláda usnesením č. 50 ze dne 19. ledna 2011. Dokument především zhodnotil tehdejší stav dostupnosti a rozvoje vybraných oblastí elektronických komunikací s největším potenciálem růstu v České republice. Dále navrhnul potřebné nástroje pro splnění reálných cílů vedoucích ke snížení digitální propasti mezi městy a venkovem v rozvoji infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k Internetu. V důsledku dynamického vývoje v oblasti rozvoje služeb digitální ekonomiky byla zpracována aktualizace této státní politiky – Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice. Česká vláda stanovila v rámci projektu „Digitální Česko 2“ úkoly směřující k rozvoji vysokorychlostních sítí nové generace NGA (přístupové sítě nové generace). Důraz je kladen zejména na připojení 50% domácností rychlostí 100 Mb/s a dosažení prakticky plošného pokrytí (100 % domácností) rychlostí 30 Mb/s v roce 2020. Uvedené cíle, pokud jde o penetraci a rychlosti připojení domácností, vycházejí z pětileté strategie Digitální agenda pro Evropu.

Více v časopise…

Autor článku: Patrik Jalamudis, Telekomunikace 2014-05-06.

Česká vláda stanovila v rámci projektu „Digitální Česko 2“ úkoly směřující k rozvoji vysokorychlostních sítí nové generace NGA (přístupové sítě nové generace). Důraz je kladen zejména na připojení 50 % domácností rychlostí 100 Mb/s a dosažení prakticky plošného pokrytí (100 % domácností) rychlostí 30 Mb/s v roce 2020. Tím chce vláda vytvořit občanům rovné podmínky v dalším rozvoji jejich vzdělávání, pracovních příležitostí a podnikání.

Více v časopise…

Autor článku: ICT UNIE, Telekomunikace 2014-05-06.

Rozhodnutí Evropské komise o potřebě státní podpory pro výstavbu NGA sítí povede i v České republice k potřebnému urychlení výstavby.
Poskytovatelé služeb elektronických komunikací, kteří jsou členy ICT Unie, se shodují na naléhavé potřebě definovat od počátku technické standardy, které musí být při budování sítí se státní podporou respektovány.
Výsledkem společné práce v pracovní skupině ICT Unie je dokument, složený z obecné části a technické části. Celek má sloužit jako vstup pro státní instituce, odpovídající za celý proces užití státních dotací v oblasti výstavby NGA infrastruktury.
Dokument se soustředí na technickou problematiku budování sdílených sítí tak, aby byly následně provozovatelné, spolehlivé, vytvářely prostor pro konkurenční prostředí a umožňovaly poskytování homogenních celoplošných služeb koncovým uživatelům.
Cenovými a soutěžními záležitostmi se zabývá pouze tam, kde s technickým řešením přímo souvisejí.

Více v časopise…

Autor článku: Výtah z materiálů MPO, Telekomunikace 2014-05-06.

Článek je výtahem z pracovní verze Národního plánu rozvoje sítí nové generace ze dne 26. listopadu 2014 a popisuje cíle a směry intervence při budování vysokorychlostní infrastruktury pro internetové připojení v České republice. Cílem Národního plánu rozvoje sítí nové generace je definovat strategický přístup ČR při výstavbě sítí nové generace a zejména prostřednictvím podpory realizovat rozvoj budování přístupových sítí nové generace.

Více v časopise…

Autor článku: Ladislav Chrudina, Telekomunikace 2014-05-06.

Konec roku 2014 byl pro sektor elektronických komunikací poměrně rušný. Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo, popřípadě dalo k připomínkám dva zásadní materiály.
Za prvé je to návrh operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020, za druhé Národní plán rozvoje sítí nové generace. Bohužel třetí netrpělivě očekávaný dokument, který by měl transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady o snižování nákladů je zatím jen (snad) ve fázi příprav. O politickém (evropském) pozadí a cílech těchto dokumentů je v tomto speciálu podrobně psáno.

Více v časopise…