Jaromír Novák, předseda Českého telekomunikačního úřadu

Služby elektronických komunikací a zejména služby vysokorychlostního přístupu k Internetu jsou v civilizovaném světě považovány za služby základní, bez kterých si normální fungování už nedokážeme představit. Bez kterých není možné efektivně realizovat žádné podnikatelské záměry, ani zvyšovat kvalitu života v moderním prostředí. Jako uživatelé chceme, aby byly všudypřítomné a umožnily nám komunikovat, čerpat informace i třeba nakupovat takřka kdekoliv si vzpomeneme – bez ohledu na koncové zařízení, které používáme – z počítače, tabletu, mobilu.
V průběžném hodnocení plnění úkolů vyplývajících z národní strategie Digitální Česko 2.0 Český telekomunikační úřad vychází jako jeden z mála, který své úkoly zdárně zrealizoval. Konkrétně jsou to příprava a předložení vládě Strategie správy spektra, aktualizace národního D-Booku a doporučení pro řízení datového provozu.
ČTÚ však není jediným, na němž úspěch v naplňování cílů digitální agendy záleží. Důsledkem toho, že se tato problematika dotýká celé řady resortů, je potřeba dostatečně účinné koordinace, které se, jak bohužel musím konstatovat, ne vždy podařilo efektivně dosáhnout.
V současné době se finalizují práce na podmínkách možného čerpání finančních prostředků z EU fondů na splnění jednoho z cílů digitální agendy – k sítím umožňujícím přístup k Internetu o rychlosti alespoň 30 Mb/s. Jsem rád, že tyto práce probíhají na půdorysu pracovní skupiny, ve které se účastní nejen zástupci státní správy, ale také podnikatelů. Ideálním cílem by měla být nejen shoda na výsledném materiálu, ale také jeho provázanost s jinými aktivitami státu, nejen na poli budoucí kohezní politiky České republiky (viz např. vznikající Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů v ČR do roku 2020), ale také v oblasti novelizace stavebních předpisů v oblasti výstavby sítí elektronických komunikací.
Obávám se, že v této oblasti je Česká republika doposud nepolíbená a bylo by smutné, kdyby potenciální přínos EU prostředků byl nesmyslně plýtván v současném neefektivním, administrativně a finančně vyčerpávajícím systému výstavby infrastruktury. I toto je oblast, kde Česká republika by měla mít svého „digitálního šampiona“. Pragmaticky si myslím, že je již jedno, zda bude z „exekutivy“ nebo zda se rekrutuje z řad zákonodárců.
Na základě dokumentu „Digitální Česko 2“, který také revidoval úkoly z původní verze a upřesňoval kompetence, se Český telekomunikační úřad stal spolugestorem návrhu realizace registru pasivní infrastruktury. Hlavním gestorem podle dnes již zastaralé a hlavně nevyužívané státní politiky zůstává MPO, které se již v roce 2012 pokusilo projednat první teze k registru. Připomínky ke konzultačnímu dokumentu byly zaslány z mnoha zájmových uskupení, stejně jako z řad veřejné správy. Veřejným projednáním návrhu MPO přípravné aktivity ukončilo. Připomínky však nebyly dále využity a Český telekomunikační úřad se po těžkém rozhodování a po nepsané dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu rozhodl převzít neformálně gestorství a začal dělat konkrétní kroky pro vybudování registru pasivní infrastruktury.
V současné době byla realizována první etapa projektu studie registru pasivní infrastruktury. Prvotní komplexní analýza obsahu a vazeb registru pasivní infrastruktury je nutný krok pro následnou realizaci vlastního registru. Tento registr bude konkrétní nástroj s jasnými přínosy – výrazně se budou redukovat náklady na výstavbu vysokorychlostních sítí elektronických komunikací sdílením kapacit, dojde k minimalizaci zemních prací a zvýší se efektivita využití nových sítí NGA při snížení provozních nákladů. Operátoři dostanou možnost vytvořit si vlastní strategii výstavby síťové infrastruktury. V neposlední řadě zde bude existovat korektor pro právě vznikající dotační politiku v oblasti elektronických komunikací.
Registr pasivní infrastruktury a jeho principy musí být v souladu se vznikající GeoInfoStrategií v gesci Ministerstva vnitra. Ta předpokládá, že registr pasivní infrastruktury bude nedílnou součástí národní infrastruktury pro prostorové informace, a že by se mohl stát základem komplexního, postupně budovaného Registru technické infrastruktury. V další etapě by se registr měl stát samostatnou komponentou eGovernmentu, která bude vybudována tak, že v rámci dalšího rozvoje přejde na princip referenčních dat editovaných svým editačním AISem (stejně jako základní registry).
Osobně bych si přál, aby se po letech přešlapování na místě podařilo v roce 2015 realizovat nutné kroky pro nikoliv pouze papírový upgrade našeho státu směrem k znalostní digitální společnosti.
Náš úřad také věnoval a v současné době nadále věnuje nemalou pozornost tématu zprůhlednění fungování státní správy a podpory projektu Open Data. Naším společným cílem je rychlá, transparentní, levná a hlavně uživatelsky přívětivá státní správa a já věřím, že projekt Open Data má potenciál přiblížit nás tomuto ideálu.
Český trh si zaslouží co nejvyšší míru konkurence a stabilní investiční prostředí a z toho vyplývající kvalitní a moderní služby za dostupnou cenu a budu rád, když stát prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu sehraje v tomto směru nezastupitelnou roli.