2013 – 03
Svatoslav Novák, vydavatel časopisu
Změní Digitální Česko 2.0 Česko…?
Naše vláda (tedy ta co vládla v březnu…) letos schválila renovovanou státní politiku Digitální Česko ve verzi 2.0. Již samotný podtitul této strategie „Cesta k digitální ekonomice“ signalizuje, že jde o dokument postihující širší oblast než pouze rychlý přístup k internetu a digitalizaci televizního a rozhlasového vysílání, což bylo obsahem první verze DigiČeska v režii ministra Martina Kocourka. Letošní březnová verze, za vedení ministra Martina Kuby, má mnohem větší ambice. Vláda dala jasný signál, že přistupuje k evropské iniciativě DIGITÁLNÍ AGENDA podle strategie EVROPA 2020, a podporuje rozvoj digitální ekonomiky a průmysl ICT v ČR. V idealistickém případě naplnění všech schválených opatření by se Česká republika mohla stát super moderní zemí, postavenou na celoplošné infrastruktuře (pevná i mobilní) skutečného vysokorychlostního internetového připojení, zvýší se dostupnost ICT pro všechny bez ohledu na lokalitu a sociální postavení, bude existovat reálná podpora celoživotního vzdělávání za účelem posílení digitální gramotnosti. Přístup občanů prostřednictvím internetu k informacím generovaný veřejným sektorem bude běžnou, čas šetřící skutečností. Ekonomika se změní zejména v oblasti vzájemné komerční komunikace, která nezná hranic v rámci otevřeného digitálního trhu. Nebude hendikepem doposud nevhodná poloha podnikání, ale otevře se prostor zejména inovativním firmám malého a středního rozsahu kdekoli v ČR.
To je ve velké míře teorie, která čeká na uvedení do praxe. A to je zásadní. Jak splnit v maximální míře schválená opatření, která v mnoha případech mají nadrezortní charakter. Musí existovat vládní lídr zajišťující kontinuální podporu. Bohužel politické sebedestrukce státu však takovým prorůstovým strategiím nenahrává, ale naopak zásadně škodí. Po jedné straně jsme si na tento český kolorit již zvykli, že předčasným koncem jedné a příchodem nové vlády se mění priority a tím i již schválené státní politiky. Proto je třeba vzít věci do „vlastních rukou“ a pomoci dobrým strategiím do života.
To se týká zejména jednoho zásadního opatření č. 3., kterým je podpora rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňující přenosové rychlosti 30 Mb/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mb/s minimálně pro polovinu domácnosti.
Úkolem Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (odpovídající za koordinaci DČ 2.0) vypracováním návrhu dalších opatření pro podporu výstavby sítí NGA (sítě nových generací), která se zaměří na využití veřejných zdrojů, zjednodušení administrativy spojené s výstavbou a na snížení poplatků spojených s věcnými břemeny. Tento návrh po veřejné konzultaci bude předložen vládě ke schválení. Úkol patří Radě vlády, případně úředníkům z odpovědných ministerstev. V době turbulentních vládních a personálních změn je nutné, aby velkou část úkolů na sebe převzal soukromý sektor ICT a pomohl vypracovat reálné návrhy na změny vyhlášek či dokonce zákonů, aby se zlevnily poplatky v rámci územních řízení, aby navrhl nové možnosti umisťování kabelových vedení či nových levnějších technologických postupů, aby se pokusil o dohody s jinými infrastrukturními provozovateli o sdílení tras, případně vymyslet něco úplně nového co zde ještě nebylo. Je jasné, že současné bariéry a administrativní poplatky ženou ceny výstavby sítí nové generace „do pekel“. Stát společně se sektorem ICT má nyní jedinečnou šanci něco změnit. Pokud se tato šance propásne, budeme jen čekat a přešlapovat na místě. Pak můžeme zapomenout na digitální ekonomiku a konkurenceschopnost země.
Aktuality z EU
- Dne 13. dubna 2013 schválili zástupci sedmadvaceti zemí EU aktualizaci evropské směrnice, která by měla umožnit zpřístupnění veřejných informací všem zájemcům pro komerční i nekomerční využití. Mají být zpřístupněny i informace z knihoven nebo muzeí. Aktualizaci původní směrnice o zpřístupnění informací z roku 2003 předloženou eurokomisařkou pro digitální agendu Neelie Kroesovou musí ještě schválit Evropský parlament. Pak budou mít členské státy 18 měsíců na její implementaci do své národní legislativy. To by mělo výrazně sjednotit současnou roztříštěnost, kdy jednotlivé úřady poskytují informace v různé formě, za jiných podmínek a často v různých formátech. Novela směrnice zavádí pravidla pro zpoplatnění informací. Informace státní správy by měly být zdarma nebo za symbolický poplatek. Transparentní zpřístupnění informací v elektronické podobě na webu výrazně snižuje možnosti manipulace s nimi a omezuje korupci.
- Evropská komisařka Neelie Kroes prohlásila na European Business Summitu, který proběhl ve dnech 15.–16. května v Bruselu, že ještě před koncem svého funkčního období v roce 2015 hodlá prosadit společný evropský telekomunikační trh. Podle jejího plánu bychom za dva a půl roku měli volat po celé Evropské unii za domácí ceny.
Aktuální regulace roamingu stanoví od 1. července letošního roku další pokles cen za volání v zahraničí v rámci EU. Regulace maximálních cen volání, SMS a datových přenosů bude pokračovat i v roce 2014. Podle zprávy Evropské unie typický byznysmen pohybující se po EU ušetří díky regulaci 1 000 eur a průměrná rodina na dovolené okolo 200 eur za rok. Nadále platí záchranná síť v podobě maximální ceny za datové služby 50 eur za měsíc, což je maximálně 1 500 Kč. Zvýšení limitu si musí zákazník u operátora aktivovat. Od 1. července utratí zákazníci za roaming za minutu odchozího hovoru maximálně 8,70 Kč, za příchozí minutu 2,10 Kč a 2,40 Kč za odeslanou SMS. Odchozí hovory jsou účtovány 30+1, příchozí po jednotlivých sekundách (1+1). Novým opatřením bude od roku 2014 možnost zvolit si roamingového operátora.
- Dne 23. května Evropská komise zahájila kampaň zaměřenou na koordinaci veřejných investic do mikro- a nanoelektroniky (např. polovodiče, počítačové čipy apod.), jejímž cílem je rozšířit základnu evropské vysoce rozvinuté výroby. Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová v této souvislosti uvedla: „Ostatní země do vývoje počítačových čipů intenzivně investují a Evropa si nemůže dovolit zůstat pozadu. Musíme posílit oblasti, v nichž patříme mezi světové špičky, spolupracovat a rozvíjet oblasti nové. K dosažení této změny je třeba rychle a důsledně koordinovat veřejné investice na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni.“ Na evropském elektronickém průmyslu závisí v Evropě konkurenceschopnost mnoha dalších sektorů – od energetiky přes automobilový průmysl po zdravotnictví. Elektronika je totiž jednou z klíčových technologií. Rozvoj tohoto sektoru je proto pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst v Evropě naprosto nezbytný.
Strategie má čtyři základní prvky – vyšší a koordinovanější investice do výzkumu, rozvoje a inovací; posílení tří špičkových evropských klastrů elektroniky, jež dosahují světové úrovně; strategie se zaměří na tři vzájemně se doplňující složky: výroba levnější čipů; mobilizaci 10 miliard eur soukromých, regionálních, vnitrostátních a evropských finančních prostředků na podporu společných cílů v oblasti výzkumu a inovací, včetně 5 miliard eur v rámci společného partnerství veřejného a soukromého sektoru. Toto sedmileté partnerství má zahrnovat celý hodnotový a inovační řetězec elektronického sektoru, včetně velkých inovačních projektů realizovaných v rámci výzkumného programu EU Horizont 2020.
Realizací této strategie se dosáhne – větší dostupnosti mikro- a nanoelektroniky pro klíčová odvětví v Evropě; rozšíření dodavatelského řetězce a ekosystému, čímž se zvýší příležitosti pro malé a střední podniky; zvýšení investic do vysoce rozvinuté výroby; stimulace inovací v celém dodavatelském řetězci, čímž se posílí konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Těmto ambiciózním cílům Komise se dostává podpory z odvětví výzkumu a elektroniky, jež na konci roku 2012 navrhly způsob, jak investice v celkové výši 100 miliard eur v období 2013–2020 mobilizovat. - Evropská komise zveřejnila 28. května poznatky průzkumu o využívání služeb elektronické veřejné správy občany EU. Elektronická veřejná správa se zlepšuje, lidé však očekávají více. Podat daňové přiznání, projít nabídky zaměstnání, vypůjčit si knihu v knihovně, nechat zapsat dítě do matriky, zažádat o cestovní pas – téměř polovina občanů EU (46 %) využívá k těmto úkonům i k dalším službám elektronické veřejné správy internet. Podle 80 % respondentů šetří on-line veřejné služby čas, 76 % na nich oceňuje flexibilitu a podle dalších 62 % dotázaných tyto služby šetří peníze. Více než s on-line veřejnými službami (známka 6,5 na stupnici 0 až 10) jsou však tito uživatelé spokojeni s elektronickým bankovnictvím (8,5) a nakupováním on-line (7,6). „Pro elektronickou veřejnou správu v Evropě je to slibný trend. Pokud jsou však uživatelé spokojenější s elektronickým bankovnictvím než s elektronickými veřejnými službami, je to znamení, že orgány veřejné správy musí lépe uzpůsobit služby elektronické veřejné správy potřebám uživatelů,“ reagovala na výsledky místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroes. „My se zase musíme více zasazovat o to, aby elektronická veřejná správa fungovala přeshraničně.“ Cílem Digitální agendy pro Evropu je zvýšit do roku 2015 míru využívání služeb elektronické veřejné správy občany EU na 50 %.
V rámci srovnávací studie k elektronické veřejné správě pro rok 2012 bylo dotazováno 28 000 uživatelů internetu ve 32 zemích. Hlavní poznatky jsou – nejvyužívanější službou bylo přiznání daně z příjmu (73 % uživatelů podává daňové přiznání on-line), následovalo stěhování či změna adresy (57 %) a zápis na vysokou školu či žádost o stipendium (56 %); třebaže 54 % dotazovaných nadále preferuje osobní kontakt nebo jiný tradiční způsob, nejméně 30 % z nich uvedlo, že by mohli pravidelně využívat elektronickou veřejnou správu, pokud by poskytovala služby, které by více odpovídaly jejich potřebám; 47 % uživatelů vyřídilo v rámci on-line služeb vše, co potřebovalo; pro 46 % uživatelů to platí pouze částečně. Ze zprávy rovněž vyplývá, že je třeba zdokonalit on-line služby související s důležitými situacemi v životě, jako je ztráta a hledání zaměstnání, založení firmy či žádost o přijetí ke studiu.
Pokud žije člověk ve své zemi, lze na internetu provést v průměru více než polovinu správních úkonů souvisejících s těmito životními událostmi. Webové stránky poskytují informace o zbývajících krocích. Je ale zapotřebí více transparentnosti a interakce s uživateli, aby občané tyto služby více využívali.
Pokud však jde o dva miliony osob, jež se stěhují nebo dojíždějí mezi členskými státy EU, je situace méně příznivá. Většina členských států sice poskytuje určité informace o studiu nebo založení firmy ze zahraničí, avšak registrace on-line již tak obvyklá není. Pouze devět zemí umožňuje občanům z jiného členského státu EU zaregistrovat se on-line ke studiu a pouze 17 zemí takto alespoň částečně umožňuje založit firmu.
Aktuality z ČR
- Ministerstvo průmyslu a obchodu informovalo 4. dubna o spolupráci s Ministerstvem dopravy s tím, že pouze nadresortní dohoda může pomoci úspěšnému splnění rozvojových kritérií. Jedním z rozvojových kritérií pro dosažení cílů Státní politiky v elektronických komunikacích – Digitální Česko je mj. i pokrytí železničních koridorů, dálnic a rychlostních komunikací pro vysokorychlostní přístup k internetu. K dosažení tohoto pokrytí bude výstavba vysílacích rádiových sítí, kterými bude tento přístup zajišťován a jejichž investory budou podnikatelé-držitelé přídělu rádiových kmitočtů, realizována v převážné většině případů na objektech nebo na pozemcích, s nimiž má právo hospodařit státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Současně musí být zajištěna bezproblémová koexistence těchto nových sítí se stávající neveřejnou mobilní komunikační sítí GSM-R provozovanou jmenovanou státní organizací, která jejím prostřednictvím poskytuje neveřejné služby elektronických komunikací, včetně eliminace případného rušení mezi oběma sítěmi. Poněvadž uvedených cílů lze dosáhnout pouze za spolupráce obou resortů, uzavřely 25. března Ministerstvo průmyslu a obchodu zastoupené ministrem MUDr. Martinem Kubou a Ministerstvo dopravy zastoupené ministrem Ing. Zbyňkem Stanjurou Memorandum o prosazování cílů pokrývání železničních koridorů, dálnic a rychlostních komunikací pro vysokorychlostní přístup k internetu. Jeho účelem je především zajištění podpory ze strany Ministerstva dopravy při plnění rozvojových kritérií a nastavení pravidel spolupráce obou resortů.
- Český telekomunikační úřad zahájil dne 8. dubna 2013 veřejnou konzultaci nových podmínek výběrového řízení (aukce) na kmitočty v pásmech 800, 1 800 a 2 600 MHz uvolněné přechodem ČR na digitální televizní vysílání. Cílem je zajištění a rozvoj služeb vysokorychlostního mobilního přístupu k internetu v nových sítích tzv. čtvrté generace, prohloubení hospodářské soutěže, podpora vstupu nového mobilního operátora na trh a v konečném důsledku i vytvoření podmínek pro vyšší kvalitu mobilních služeb. V neposlední řadě je rovněž cílem podpora rychlého rozšíření služeb mobilního vysokorychlostního přístupu k internetu i do méně obydlených oblastí v souladu se státní politikou Digitální Česko. Připomínky do konzultace bylo možno zaslat do 22. května 2013. Této konzultaci předcházelo zastavení aukce, o kterém informoval Český telekomunikační úřad dne 8. března 2013 s odůvodněním, že kvůli nevhodně nastaveným podmínkám se aukce protahovala a cena se vyšplhala na nereálných 20 miliard korun a to by vedlo k ekonomicky nereálné proveditelnosti projektu plošného a cenově dostupného rozšíření nových sítí.
Vyvolávací cenu zvýšil ze 7,4 na 8,75 miliardy korun. Zároveň nově vyhradil část nejlukrativnějšího draženého pásma 800 MHz pro nového operátora. Nové podmínky zajišťují pro zájemce o provozování čtvrtého mobilního operátora vedle bloku frekvencí v pásmu 1 800 MHz i 2 × 10 MHz v pásmu 800 MHz. Zbylé frekvence v pásmu 800 MHz tak budou stačit pouze pro dva nynější operátory. Další změnou je zavedení sankcí za rušení příhozů v aukci až do výše aktuální ceny dané části draženého spektra, snížení počtu zrušených příhozů ze čtyř na dva, zvýšení počtu aukčních kol za den i zvýšení maximálního příhozu z 2,5 na 5 % vyvolávací ceny. To má aukci urychlit a zároveň zamezit spekulativním příhozům. Nový je i minimální rozsah kmitočtů, které chce získat každý z uchazečů a musí ho oznámit před zahájením aukce. Pokud pak bude dražit méně frekvencí, bude z aukce vyřazen. Rozvojová kritéria, tedy termíny pro spuštění sítí a pokrytí území, se proti původní aukci nezměnila. Bude platit i povinnost držitelů vydražených kmitočtů umožnit národní roaming a povinnost velkoobchodní nabídky pro virtuální operátory. - Ve dnech 8. a 9. dubna 2013 se v královéhradeckém kongresovém centru Aldis uskutečnil 16. ročník konference ISSS, který je důležitou komunikační a prezentační platformou pro veřejnou správu ČR i okolních států. Počet registrovaných účastníků překročil dva tisíce, proběhlo přes 200 přednášek a prezentací a ve výstavní části se představilo více než 100 firem. Letos se konference opět konala pod oficiální záštitou a za osobní účasti předsedy vlády ČR Petra Nečase, ministra vnitra Jana Kubiceho, ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, ministra zdravotnictví Leoše Hegera, ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského a Asociace krajů ČR. Nechyběli představitelé obou komor Parlamentu ČR, šéfové státních úřadů, krajští hejtmani, primátoři měst a další osobnosti. Proběhly významné doprovodné akce, jako např. ICT summit, setkání zástupců ICT průmyslu a vlády zaměřené na konkurenceschopnost tohoto segmentu, zasedání Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost, setkání poslaneckých klubů, zasedání komisí Asociace krajů ČR či setkání Sdružení tajemníků obecních a městských úřadů. Hlavní část programu ISSS 2013 tvořily jako obvykle přednášky a diskuse zaměřené na aktuální otázky rozvoje e-governmentu. Hovořilo se o plánování dalšího období využívání finančních prostředků z evropských fondů (2014+), o agendových informačních systémech, které čerpají data ze základních registrů, či o širším využití nové datové základny nejen ve veřejné správě, ale i v dalších oblastech, jako je např. bankovnictví nebo služby. Nepřehlédnutelné byly také informace o moderních trendech včetně cloudu, outsourcingu či virtualizace, rozšiřování komunikační infrastruktury a využívání moderních technologií ke zdokonalení elektronických služeb, snížení administrativy a celkové modernizaci veřejné správy. Pro ucelené okruhy témat, jako jsou např. e-health, e-turismus nebo e-justice, byly v programovém schématu vyhrazeny samostatné odborné bloky, nechyběly ani informace o počítačové gramotnosti a vzdělávání a svůj prostor dostaly jako obvykle „best practices“ měst, obcí a regionů.
- ICT Unie, sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, zveřejnila 17. dubna informaci, že zformulovala priority efektivního čerpání strukturálních fondů EU pro oblast ICT ve veřejné správě. Podle ICT Unie patří mezi základní předpoklady úspěšného čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU v nadcházejícím programovém období 2014 až 2020 zejména jasná a jednotná vize dalšího směřování ICT ve veřejné správě ČR, odpovídající legislativa na národní úrovni a nastavení vhodných mechanismů čerpání prostředků v rámci operačních programů bez zbytečné administrativní zátěže a realizace izolovaných projektů. Uvedené teze přináší nový poziční dokument ICT Unie „Příprava programového období 2014+ v oblasti ICT pro veřejnou správu“. Představa o koncepčním směřování ICT ve veřejné správě je podle tohoto dokumentu nezbytným předpokladem jak pro úspěšné vyjednání evropských dotací, tak i pro celkově efektivní fungování veřejné správy a rozvoj digitálních služeb poskytovaných občanům. Jedno bez druhého nemůže fungovat. Veškeré aktivity směřující k elektronizaci veřejné správy by také měly být jednotně řízeny a koordinovány. Neméně podstatné je adekvátní legislativní prostředí, resp. úpravy právních předpisů týkajících se oblasti ICT, oblasti veřejných zakázek a také rozpočtových pravidel a souvisejících předpisů. Optimálně nastavená implementační struktura, tj. vhodné mechanismy čerpání strukturálních fondů, by měla omezit „lidovou tvořivost“ a zabránit realizaci izolovaných projektů, které nejsou v souladu s principy koordinace a sdílení ICT služeb ve veřejné správě. Jasně, logicky a transparentně je podle ICT Unie rovněž třeba nastavit základní pravidla ošetřující samotný nákup ICT zboží a služeb v rámci realizovaných projektů. K vytvoření těchto pravidel vyzval i premiér Petr Nečas a odpovědností za splnění daného úkolu pověřil Radu vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS). Jak zaznělo v projevu premiéra, má se jednat o „…komplexní materiál, který by řešil otázku dlouhodobé udržitelnosti správy a rozvoje ICT ve veřejné správě a který by stanovil jasná pravidla nákupu zboží a služeb v oblasti ICT. Musí také definovat principy tvorby architektonických plánů v oblasti ICT, roli hlavního architekta e-governmentu a způsob financování služeb ICT, ať již z národních nebo evropských zdrojů.“
- Strategie Digitální Česko 2.0 a v obecnějším smyslu směřování ČR k digitální ekonomice byly hlavními tématy konference, kterou v úterý 14. května společně uspořádaly Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ICT UNIE. Úvodní slovo přednesl ministr Martin Kuba. Zdůraznil, že cílem jeho ministerstva – a potažmo současné české vlády – je zajištění vysokorychlostního přístupu k internetu i v nejzapadlejší vísce. Vznikne tak „komunikační prostředí“, z něhož budou moci těžit občané, podnikatelská sféra i veřejný sektor. Prezident ICT UNIE Svatoslav Novák v navazujícím vystoupení připomněl přímou souvislost mezi rozšířením vysokorychlostního přístupu k internetu a růstem HDP i zvyšováním produktivity práce. Jde o součást základní infrastruktury státu a celé společnosti podobně jako v případě dálnic či energetických sítí. Jiří Peterka, nezávislý konzultant a publicista (byl zároveň moderátorem konference) se ve své přednášce zaměřil na Digitální Česko 2.0 „z pohledu zákazníků“, tedy občanů, resp. uživatelů internetu. Upozornil na některé problémy, více či méně související s přijatou strategií, které stát bude muset v dohledné době řešit. Jiří Řehola, zastupující ředitel sekce digitální ekonomiky na MPO, se v prezentaci soustředil na „milníky cesty k digitální ekonomice“. Nastínil okruh subjektů, které se na realizaci Digitálního Česka budou podílet, i zdroje financování. Jiří Průša ze sdružení CZNIC se ve svém vystoupení zabýval aspekty internetu jako svobodného média a jeho nástroji. Klíčová je podle něj v tomto směru motivace, nikoli regulace. Ladislav Chrudina, spolupracovník ICTU a současně vedoucí její Legislativní komise, se poté zaměřil na téma budování přístupových sítí nové generace (NGA) – konkrétně co změnit, aby to šlo levněji. Až 80 % nákladů na výstavbu NGA sítí tvoří stavební náklady a kýžené úspory by přineslo mimo jiné vybudování registru pasivní infrastruktury i zřízení tzv. jednotného informačního místa. Výkonný ředitel společnosti Seznam.cz Michal Feix v závěrečné přednášce konference sumarizoval přínosy rozšíření vysokorychlostního přístupu k internetu a pokročilých IT technologií pro občany, podnikatele i státní správu. Stát nesmí ICT sektor „diskriminovat“, ale vytvářet vhodné podmínky pro jeho rozvoj. Např. tím, že umožní přístup k datům veřejné správy a bude je sdílet v otevřeném formátu.
- Vláda 15. května schválila na návrh ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby nového předsedu Českého telekomunikačního úřadu. Pavlu Dvořákovi, který vedl ČTÚ od roku 2006, mandát skončil k poslednímu dubnu. Novým šéfem úřadu se stal právník Jaromír Novák, který byl loni jmenován do Rady ČTÚ jako zatím poslední člen. Jeho úkolem bude především dokončit druhou aukci, která může přivést na trh čtvrtého mobilního operátora. Kromě rutinní kontroly komunikačního trhu se chce úřad podílet na rozšiřování vysokorychlostního přístupu. Za pomocí výnosů z aukce chce budovat optické sítě napříč republikou. Úřad chce i přísnější dohled nad mobilními operátory z důvodu jejich oligopolního chování. A jedním z úkolů je i posílení pozice spotřebitelů. Pavel Dvořák nadále zůstává řadovým radním ČTÚ spolu s Milanem Šimonovským a Ondřejem Malým.
Autor článku: Jaromír Novák / informační společnost, Telekomunikace 2013-03.
Český telekomunikační úřad se musí v následujícím období soustředit na své tři základní priority, kvůli kterým ze zákona existuje. Český trh si zaslouží co nejvyšší míru konkurence a z toho vyplývající kvalitní a moderní služby za dostupnou cenu. Podnikatelé v elektronických komunikacích si zaslouží transparentního regulátora. A regulátor musí důsledně chránit spotřebitele.
Autor článku: Tomáš Prokopík / pevné sítě, Telekomunikace 2013-03.
Spotřeba elektrické energie je významnou nákladovou položkou operátorů telekomunikačních sítí. Rozšiřování kapacit sítí, přidávání nových servisních platforem a budování celých nových sítí neustále zvyšuje množství spotřebovávané elektrické energie. Na druhou stranu nové technologie mají zpravidla mnohem příznivější jednotkovou spotřebu elektrické energie. Technologická obnova jednotlivých síťových platforem, kdy nově nasazovaná technologie má výrazně nižší spotřebu elektrické energie než stávající zařízení, může být dosažená energetická úspora významným faktorem při posuzování ekonomické návratnosti investice do obnovy. To zejména platí v situaci, kdy je stávající technologie na konci své životnosti, nebo je potřeba ji modernizovat z důvodu rozšíření poskytovaných služeb.
Autor článku: Jiří Vodrážka, Telekomunikace 2013-03.
Digitální účastnické přípojky xDSL neskončily svůj vývoj variantou VDSL2. V řadě zemí a lokalit je další rozvoj pevných přístupových sítí záležitostí optických vláken. Nicméně připravované doporučení ITU-T s pracovním označením G.fast dává možnost dalšího způsobu kombinace metalických vedení s optickým vláknem v posledním zlomku míle. Předpokládají se tak rychlosti na metalickém vedení řádově až v Gb/s.
Autor článku: Štefan Šajban, Telekomunikace 2013-03.
V telekomunikačnom odvetví predstavujú v súčasnosti najvýraznejší a najrýchlejší rozvoj mobilné technológie. Toto je pochopiteľné z toho dôvodu, že ľudia vyžadujú byť on-line aj mimo domova. Spolu s nárastom požiadaviek na vysokorýchlostný prístup do Internetu, či už z pohľadu šírenia videa s vysokým rozlíšením alebo zdieľania súborov rôzneho obsahu, dosahujú v posledných rokoch mobilné prístupové technológie najväčší rozmach. Mobilné systémy však majú aj určité obmedzenia, či už v zdieľanom pásme alebo náchylnosti na poveternostné vplyvy. A hoci je dostupnosť práve mobilného pripojenia zo všetkých technológií najvyššia, pre veľa domácností a hlavne firiem má stále najvyššie opodstatnenie pripojenie káblové.
Autor článku: David Stádník, Telekomunikace 2013-03.
Evropská komise zveřejnila 25. dubna 2013 své pravidelné hodnocení pokroku při plnění cílů stanovených Digitální agendou pro Evropu. Toto poslední hodnocení se týká internetu a jeho využívání. Informaci o ročním srovnávacím přehledu plnění Digitální agendy, které se zabývá i dalšími službami, přineslo minulé číslo časopisu Telekomunikace 2013/02. Rozvoj připojení k internetu s ohledem na dynamičnost tohoto trhu hodnotí Evropská komise dvakrát do roka.
Autor článku: Jan Vašátko, Telekomunikace 2013-03.
Svět elektronických komunikací [1], bez něhož si dnes život nedokážeme vůbec představit, procházel ve svých počátcích pozoruhodnými peripetiemi. Vynalézání nejrůznějších systémů pro přenos zpráv a informací nebylo zdaleka jen ctižádostí, inspirací nebo vnuknutím myšlenky, ale odvěkým úsilím překonat bariéry, které v nás nastavěla zkušenost. Převratný vynález telefonu a následující vývoj moderních prostředků elektronických komunikací potvrdily, jak tyto komunikační nástroje otevírají svět a posouvají hranice našich možností a představ.
