2015 – 02

 Svatoslav Novák, vydavatel časopisu

„Příklady táhnou…“
Vážení čtenáři,
omlouvám se těm, kteří se nedívají na zprávy, nečtou noviny – tedy politickou část, těm, které z jakéhokoli důvodu nezajímá politika v naší zemi. Omlouvám se, protože některé mé úvodníky jsou o vztazích vlády k problematice telekomunikací či ICT. V dnešním případě se jedná opět o problematiku budování sítí nové generace (NGN) opravdově vysokorychlostního Internetu (troufám si uvést zkratku UFB neboli Ultra Fast Broadband).
V roce 2013 naše vláda schválila Digitální Česko, připojila se k unijní strategii Digitální agenda 2020 a chce dosáhnout stejných cílů, které si EU vytýčila. Již delší dobu se připravují mapy dostupnosti vysokorychlostního Internetu, také principy a pravidla přidělování dotací. Na konferencích slyšíme v podstatě stále stejné informace o vypracovávání různých dokumentů a o různých termínech. Co však vláda, potažmo MPO, jako odpovědné ministerstvo nedělá, je propagace a edukace „PROČ BY MĚL BÝT RYCHLÝ INTERNET VŠUDE V ČR“! To se bohužel neděje ani v jiných případech státního ICT, jako je eGovernment nebo elektronické zdravotnictví. (Poslední vládní osvěta probíhala před pár lety v rámci přechodu z analogového na digitální TV vysílání nebo propagace CZECH POINTů). Pouze média občas napíšou něco z vlastní iniciativy a způsobem jim vlastním. Je to možná chyba i odborných asociací, že se neumí spojit a za své vlastní zdroje realizovat PR, které bude současně „hozenou rukavicí“ odpovědným úředníkům. Zde se máme hodně co učit např. od německého BITKOMU.
Proč by lidé mimo velká města měli mít dostupný kvalitní Internet o rychlosti vyšší než 30 Mb/s?
Existují různé studie, které uvádějí makroekonomická data, na kterých demonstrují vliv Internetu a jeho rychlosti na HDP nebo zvýšení ročních příjmů domácností, apod. Jsou to však čísla, která jsou řemeslníkovi z Bruntálu v podstatě „ukradená“. Pokud se mu však ukáže možnost rozšíření jeho podnikání a většího záběru na jeho lokálním trhu díky novým aplikacím a službám na Internetu, tak se jeho zájem o vysokorychlostní připojení okamžitě projeví. Myslím si, že je nutné předkládat dobré příklady, jak využívat Internet – UFB pro klasické řemeslné obory, případně jak nově podnikat díky UFB.
Například: Konstruktér, žijící v obci Svatoslav, každé ráno velmi brzy vstává a jede autem nebo autobusem do Brna, do továrny, kde usedne za svůj počítač, na kterém tvoří svá díla. Zhltne oběd v „závodce“ a běží dál pracovat. Po třetí odpoledne sedne do auta nebo na autobus a jede zpět k rodině…
Mohlo by to být i jinak: Konstruktér, žijící v obci Svatoslav, každé ráno vstane, jde si na půl hodiny zaběhat v místním lese, spokojeně se nasnídá a jde pracovat do své pracovny vybavené počítačem, který je samozřejmě připojen na UFB. Začíná nejdříve pohovorem se svými kolegy přes videokonferenci, pak pracuje a odesílá jednotlivé návrhy svému vedoucímu. Případně si části výrobku tiskne na 3D tiskárně… Na oběd zajde do nové restaurace vzniklé díky požadavkům místních, kteří také pracují z domu. Po obědě pokračuje ve své práci. Pokud jsou úkoly toho dne splněny, vyřizuje si osobní administrativu, např. nový řidičský průkaz přes aplikaci Ministerstva dopravy. Má přece digitální identitu díky elektronickému občanskému průkazu. Když přijdou děti domů, manželka jim pomáhá s novou látkou na interaktivní tabuli. Děti napíšou úkoly a pošlou po sítí k vyhodnocení do školy. Konstruktér objedná na večer přes internetový obchod dovoz láhve dobrého červeného vína a nějaké třeba italské pochutiny. A také právě nový film přes svou IP TV… Na noc aktivuje bezpečnostní systém svého inteligentního domu…
Výsledkem není jen spokojenější a zdravější konstruktér, který nyní může pracovat i pro další firmu, ale on i firma ušetří za dopravu, za kancelář (stačí jen flexibilní prostor pro občasné schůzky…). Je jasné, že i životní prostředí si přijde na své.
Je strategickou chybou státu, že nemá dlouhodobě platnou politiku týkající se rozvoje okrajových regionů ČR. Mladí lidé z těchto míst odcházejí do měst, do škol a za prací. Ti dobří do zahraničí. Vrátí se vůbec někdy? Možná, že malé děti se budou těšit nazpět k babičkám, vždyť na vesnici budou mít možná mnohem rychlejší Internet než ve městech… 

 Aktuality z EU

  • Nizozemský soud zrušil 12. března 2015 zákon o povinnosti operátorů uchovávat data o volání a internetových službách (data retention) 6 resp. 12 měsíců s odůvodněním, že se jedná o porušování práv na ochranu soukromí občanů a práva na ochranu osobních dat. I když soud vzal na vědomí cíl zákona boj proti terorismu a organizovanému zločinu, nesouhlasil s jeho rozsahem a požadoval za nutné schvalování přístupu k datům nezávislým orgánem. Nařízení o „data retention“ vydala EU v roce 2006 a Soudní dvůr EU ho zrušil před rokem ze stejného důvodu.
  • Lotyšské předsednictví vydalo tiskovou zprávu, že má mandát k zahájení jednání s Evropským parlamentem o nových pravidlech pro snížení cen za mobilní roamingové volání a zajištění otevřeného přístupu k Internetu. Mandát k jednání se vztahuje na pravidla pro otevřený Internet, na ochranu práv koncových uživatelů a zajištění nediskriminačního zacházení při poskytování služeb přístupu k Internetu a na změny stávajícího nařízení o roamingu (známý jako Roaming III), což představuje mezistupeň k postupnému zrušení poplatků za roaming. Novelizované nařízení by mělo vstoupit v platnost po 30. červnu 2016.
    U roamingových volání, odeslaných SMS a využívání dat, by v žádném případě neměla být cena roamingu vyšší než maximální velkoobchodní ceny za použití sítí jiných členských států. Pro příjem volání, bude maximální cena stanovena jako vážený průměr maximálních mobilních terminačních cen v celé EU. Jako další krok posoudí Komise v polovině roku 2018, jaká další opatření budou nezbytná s ohledem na postupné zrušení poplatků za roaming.
    Návrh nařízení o otevřeném přístupu k Internetu je zakotvením práva koncových uživatelů na přístup a šíření obsahu podle vlastního výběru na Internetu. Dále si klade za cíl zajistit, aby společnosti, které poskytují přístup k Internetu, poskytovaly přenos obsahu nediskriminačním způsobem. Blokování nebo zpomalení obsahu nebo aplikace budou zakázány pouze s omezeným počtem výjimek a jen tak dlouho, jak je potřeba. Například mohou zákazníci požádat svého operátora o blokování spamu. Blokování může být také použito, aby se zabránilo kybernetickým útokům rychle se šířícím malwarem.
    Vnitrostátní regulační orgány budou hrát klíčovou roli v zajištění toho, aby telekomunikační společnosti a provozovatelé respektovali pravidla týkající se otevřeného Internetu. Pokyny by mělo vypracovat Sdružení evropských regulačních orgánů BEREC.
  • Evropská komise zveřejnila koncem února Index DESI 2015 – pravidelné hodnocení Digitální ekonomika a společnost. Česká republika je na 17. místě z 28 zemí a celkově je zařazena ve skupině středně výkonných států. V rámci EU se řadí mezi podprůměr. Na předních místech je ČR v online prodeji i obratu u malých a středních podniků. Většina tuzemské populace nakupuje na Internetu a využívá internetové bankovnictví. Pouze 14 % obyvatel komunikuje prostřednictvím Internetu s úřady. V zajišťování vyspělých digitálních veřejných služeb dosahuje ČR v evropském srovnání podprůměrných výsledků. V oblasti konektivity vykazuje Česká republika nejnižší míru využívání svého mobilního broadbandového spektra. 4G připojení má k dispozici jen 12 % populace, průměr v EU přitom je 59 %. ČR je v tomto ukazateli na 26. místě.
  • Evropská komise zveřejnila 2. dubna brožuru Vynikající věda v digitálním věku. Upozorňuje na některé z mnoha iniciativ EU a spolufinancovaných výzkumných projektů, které jsou určeny vynikajícím vědcům. Inovace je klíčem k evropské strategii pro obnovu a růst. Ale všechny investice a opatření na podporu inovací mohou být úspěšná pouze v případě, že je solidní základna vynikajících technologických a vědeckých odborníků, kteří je využijí. To je důvod, proč v 7. rámcovém programu a v programu Horizont 2020 (H2020) je Komise aktivní v řetězci od inovací, výzkumu budoucích a vznikajících technologií (FET Open a FET Proactive) až po větší, dlouhodobý strategický výzkum v klíčových oblastech (vlajkové lodě FET). Podpora EU zajišťuje, že výzkumní pracovníci mohou spolupracovat, ať jsou kdekoli, a že jejich výsledky a údaje jsou otevřené, přístupné a jsou k dispozici pro další použití a opětovné použití. Tento přístup maximalizuje výhody veřejného financování a zavádění a využívání jeho výsledků.
    Kolegium členů Komise vedlo 25. března první diskuse o strategii pro jednotný digitální trh, jež má být přijata v květnu. Byly v ní určeny hlavní oblasti, na něž se Komise zaměří, aby podnítila reálné změny pro spotřebitele i podniky.
    Debata stanovila tři hlavní oblasti, na něž se během aktuálního funkčního období zaměří činnost Komise:
    • 1. Lepší přístup k digitálnímu zboží a službám pro spotřebitele a podniky
    Snadnější přeshraniční elektronický obchod, zejména pro malé a střední podniky, díky harmonizovaným spotřebitelským a smluvním podmínkám a efektivnějšímu a cenově dostupnému doručování zásilek. V současnosti pouze 15 % spotřebitelů nakupuje on-line z jiné země EU.
    Zamezení blokování služeb na základě zeměpisné polohy („geo-blocking“): Příliš mnoho Evropanů nemůže využívat online služby, které jsou k dispozici v jiných zemích EU – často bez jakéhokoli odůvodnění; případně jsou přesměrováni na lokální obchod, který má jiné ceny.
    Modernizace autorského práva, jež zajistí správnou rovnováhu mezi zájmy tvůrců a uživatelů či spotřebitelů. Zlepší se díky ní přístup občanů ke kultuře, čímž se podpoří kulturní rozmanitost. Současně se otevřou nové příležitosti pro umělce a tvůrce obsahu a bude zajištěno dokonalejší prosazování práv.
    Pro zvýšení přeshraniční aktivity podniků, zejména malých a středních, je také důležité zjednodušit režimy DPH. Náklady spojené s DPH, vznikající v důsledku existence různých požadavků, jsou odhadovány na 80 mld. EUR.
    • 2. Formování vhodného prostředí pro rozvoj digitálních sítí a služeb
    Veškeré digitální služby, aplikace a obsah závisejí na vysokorychlostním přístupu k Internetu a zabezpečených sítích, životně důležité infrastruktuře nových inovativních digitálních služeb. Aby podpořila investice do infrastruktury, provede Komise revizi současných telekomunikačních a mediálních předpisů, aby odpovídaly novým úkolům, zejména pokud jde o využití ze strany spotřebitelů (např. rostoucí počet hlasových volání přes Internet) a nové aktéry v této oblasti.
    Vzduchem, díky němuž Internet dýchá, je spektrum. Lepší koordinace mezi členskými státy má zásadní význam. V Evropě se zavádění nejnovější 4G technologie značně zpozdilo, protože vhodné spektrum nebylo k dispozici. Spektrum nekončí na hranicích států: v zájmu podpory skutečného jednotného trhu s celoevropskými službami je nezbytný společný evropský přístup k jeho správě.
    Komise se bude zabývat rostoucím významem online platforem (vyhledávačů, sociálních médií, obchodů s mobilními aplikacemi atd.) pro prosperující ekonomiku využívající Internet. To zahrnuje také zkoumání cest, jak posílit důvěru v online služby díky větší transparentnosti, jak je začlenit do online hodnotového řetězce a jak umožnit rychlé odstraňování nezákonného obsahu.
    V současnosti má 72 % uživatelů Internetu v Evropě obavy z využívání online služeb, protože mají pocit, že musí na síti poskytovat příliš mnoho osobních údajů. Klíčem k posílení důvěry je rychlé přijetí nařízení o ochraně údajů.
    • 3. Vytvoření evropské digitální ekonomiky a společnosti s dlouhodobým růstovým potenciálem
    Klíčovým pilířem evropské ekonomiky je průmysl – výrobní sektor EU představuje 2 miliony společností s 33 miliony pracovních míst. Komise chce všem průmyslovým odvětvím pomoci integrovat nové technologie a řídit přechod na inteligentní průmyslový systém („Průmysl 4.0“).
    Standardy pro nové technologie musí vznikat rychleji, protože jejich interoperabilita má zásadní význam pro konkurenceschopnost Evropy.
    Komise si rovněž přeje, aby průmysl a společnost vytěžily co nejvíce z datové ekonomiky. Velkoobjemová data („big data“) jsou nesmírně významným zdrojem, vyvolávají však také důležité otázky v souvislosti s vlastnictvím, ochranou údajů nebo standardy.
    Totéž platí pro cloud computing, jehož využití rychle roste: podíl digitálních dat uložených v cloudu má vzrůst z 20 % v roce 2013 na 40 % v roce 2020. Sdílené sítě a zdroje mohou naší ekonomice udělit silný impuls; potřebují nicméně také kvalitní rámec, aby prosperovaly a byly využívány stále více lidmi, společnostmi, organizacemi a veřejnými službami v celé Evropě.
    Evropané by rovněž měli mít plný prospěch z interoperabilních elektronických služeb v oblastech, jako je veřejná správa nebo zdravotnictví, a rozvíjet své digitální dovednosti, aby využili příležitostí Internetu a zvýšili své šance na získání pracovního místa.
    Diskuse komisařů vymezila prioritní oblasti, na něž se zaměří příprava souhrnné strategie pro jednotný digitální trh. Ta má být zveřejněna v květnu.
  • Evropská komise vydala 25. března zprávu, která shrnuje vyjádřené postoje zúčastněných stran na reformy digitálního jednotného trhu (DSM). Chcete-li definovat odpovídající vizi DSM, je důležité si uvědomit, že jeho hlavní stavební kameny – autorská práva, telekomunikace a Internet – otevírají různé úhly pohledu. Copyright je založen na exkluzivitě, zatímco telekomunikace a Internet žijí na otevřenosti a síťových efektech. Copyright přitahuje hodně pozornosti, snad proto, že byl intenzivně diskutován na evropské úrovni v posledních letech. Autorská práva by měla být nástrojem vhodným pro rychle se měnící digitální prostředí. Hlavními otázkami spojenými s autorskými právy, jsou teritorialita, opětovné využití dat a vymahatelnost.
    Největší zdroj růstového potenciálu v DSM spočívá v digitalizaci odvětví. Rychlé přijetí digitálních technologií ve všech průmyslových odvětvích je klíčovým cílem zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Využití „inteligentního průmyslu“ tradičními společnostmi, a zejména malými a středními podniky, je považováno za obzvláště důležité. Jsou identifikovány čtyři otázky: přístup k digitálním technologiím pro všechny podniky; budoucí generace obchodních platforem. K ochraně údajů a soukromí je obecný závěr, že uživatelé Internetu se cítí chráněni dostatečně dobře a soukromí se pro ně stává problémem, pokud jsou data využívána mimo kontext.
  • Evropská komise zveřejnila 2. března plán standardizace ICT – krátkodobý až střednědobý pracovní program normalizace ICT, který je uspořádán podle témat. Informace a komunikační technologie (ICT) hrají ústřední roli při podpoře a usnadňování inovací nejen ve specifických oblastech informačních a komunikačních technologií. Tvorba politiky v Evropě využívá norem a technických specifikací s cílem těžit z výhod širších, více interoperabilních trhů a systémů, a větších síťových efektů pro technologie, které mohou přinést. Normy přijaté uznaným normalizačním orgánem mohou být mezinárodní, evropské nebo národní normy. Tři evropské normalizační organizace (ESO), které odpovídají za evropské standardy, jsou CEN, CENELEC a ETSI. Plán určuje politické priority EU, kde by měla být standardizace ICT a normy považovány za součást vytváření politik. Plán je strategický dokument, který se zaměřuje na podporu těchto norem a technických specifikací s cílem zajistit interoperabilitu a v souvislosti s politickými prioritami EU. Plán je pravidelně revidován ročně, popř. podle potřeby aktualizován. Plán je určen zejména pro orgány veřejné správy, ale i všem ostatním zájemcům o normalizaci v oblasti ICT. Poskytuje transparentní informace o politice EU probíhající a plánované, odpovídající standardizaci v Evropě a na celém světě. Jedná se o dokument s pokyny bez právního statusu.
  • Evropská komise zveřejnila 16. března 2015 přehledy o eGovernmentu pro každý z 28 členských států EU a dalších šesti zemí. Tyto přehledy poskytují ucelenou informaci o činnosti eGovernmentu v dané zemi. Mohou také pomoci provést srovnání mezi jednotlivými zeměmi. Každý list má, mimo jiné, kapitolu o národní strategii eGovernmentu, příslušných právních předpisech, hlavních hráčích, místní infrastruktuře, nabízených službách pro občany a podniky. Brzy proběhne přezkum aktivit eGovernmentu Evropskou komisí. Tyto přehledy zveřejnila National Interoperability Framework Observatory Evropské komise, která je provozována s podporou programu ISA. Tento program podporuje elektronickou spolupráci, řešení interoperability, sdílení a opětovné využití mezi orgány veřejné správy v Evropě ve více než 40 akcích.
  • Dne 8. dubna se uskutečnilo setkání BEREC Office (Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací) s delegací Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (EP ITRE) v Rize. Během tohoto zasedání, László Ignéczi, správní ředitel BEREC Office, přednesl souhrnnou prezentaci o identitě a poslání BEREC Office s důrazem na nejvýznamnější činnosti prováděné Úřadem na podporu BEREC. Panos Karaminas, vedoucí oddělení pro řízení programu BEREC Office, představil hlavní projekty, které v současné době vykonává úřad v zájmu BEREC. Během dalšího zasedání předložila Fátima Barros, BEREC Chair 2015 a předsedkyně představenstva společnosti ANACOM, přehled odpovědností a úspěchů BEREC v procesu vývoje a fungování vnitřního trhu pro sítě a služby elektronických komunikací v Evropě. Poté byla projednána situace ohledně návrhu „Jednotného telekomunikačního trhu“. Nakonec proběhla plodná výměna názorů o připravovaných výzvách v oblasti telekomunikací. Byla připomenuta příprava na přezkum evropského rámce pro elektronické komunikace v roce 2016. BEREC je i nadále připraven poskytovat stanoviska Evropskému parlamentu (a ostatním evropským orgánům) k jakékoli záležitosti týkající se elektronických komunikací v rámci své působnosti. Na závěr setkání se zástupci ITRE a BEREC vyjádřili velkou spokojenost s výsledky návštěvy delegace Evropského parlamentu BEREC Office.
  • Dne 4. března uspořádal BEREC (Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací) tzv. „Accessibility workshop“ – veřejnou akci věnovanou dostupnosti služeb elektronických komunikací. Workshop byl zaměřený na čtyři hlavní otázky: a) přístupnost a použitelnost, nástrahy, jimž čelí zdravotně postižení koncoví uživatelé při přístupu ke službám elektronických komunikací; b) příspěvek regulátorů na zlepšení přístupnosti služeb pro zdravotně postižené občany; c) dostupnost z hlediska průmyslu; d) návrhy pro všechny – výrobci a poskytovatelé služeb. Akce zúčastnilo zhruba 70 zástupců regulátorů, výrobců, sdružení postižených, poskytovatelů služeb, nezávislých odborníků a Evropské komise. Byla přijata řada doporučení a návrhů ke zlepšení rovnocenného přístupu a možnosti volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením s lepším monitorováním, dostupností informací a lepší regulací. Pokud jde o zlepšení kontroly, někteří účastníci navrhli nastavit relevantní ukazatele pro dostupnost na trzích komunikací; další diskutující požadovali také lepší sběr údajů pro podrobnější a aktualizované statistiky v celé EU. Účastníci byli informováni, že se připravuje aktualizace zprávy BEREC o rovnocenném přístupu a možnosti volby pro zdravotně postižené koncové uživatele. Její vydání je plánováno na konec roku 2015.

 Aktuality z ČR

  • Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vyhlásil dne 5. března veřejnou konzultaci k návrhu textu Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů pro zajištění sítí elektronických komunikací v kmitočtovém pásmu 3600−3800 MHz, určených v rámci evropské harmonizace především pro rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí. Připomínky k návrhu lze uplatnit nejpozději do dvou měsíců ode dne jeho uveřejnění, tedy do 5. května 2015. ČTÚ vyzval zájemce o výběrové řízení, aby v rámci veřejné konzultace uplatnily veškeré případné připomínky k navrhovaným podmínkám výběrového řízení, protože po vyhlášení výběrového řízení nemá již možnost podmínky výběrového řízení měnit, a tudíž nemůže k dodatečně doručeným připomínkám přihlížet.
  • Podle průzkumu a následné diskuse provedené Česko-německou obchodní komorou rozvoj a podpora digitální ekonomiky není pro vládu stále prioritou. Firmy si dlouhodobě stěžují, že česká státní správa zaostává v digitalizaci, což má negativní dopad na rozvoj konkurenceschopnosti celé země. Strategické dokumenty k digitalizaci sice existují, těžko se ale prosazují a naplňují. Neustále se diskutuje, jestli by nemělo „opět“ vzniknout jediné ministerstvo pro informatiku, nebo jestli je nutné rezorty efektivněji koordinovat. V Česku bylo v minulosti vyzkoušeno obojí, klíčem je ale jedině koordinované úsilí celé vlády jako celku. Ministerstvo informatiky už tu jednou bylo, klíčem je koordinace rozvoje ICT na úrovni celé vlády. Podle zástupců firem chybí lídr pro digitalizaci, který by měl pravomoc tlačit digitalizaci dopředu
    Pro více než polovinu firem je digitalizace při tvorbě přidané hodnoty „rozhodující“ nebo „velmi důležitá“. Velká část firem se dle průzkumů domnívá, že s digitalizací dostatečně pokročila (28 %) nebo že je na tom s digitalizací „dobře“ (39 %). Asi desetina firem se podle serveru EurActiv.cz považuje za plně digitalizovanou.
    Aktuální údaje podle prezidenta Česko-německé obchodní a průmyslové komory Rudolfa Fischera ukazují, že český byznys je už digitalizován nebo je na digitalizaci připraven. Teď ale záleží na státní správě, aby se do nové průmyslové revoluce také zapojila.
  • Posílit důvěru a spolupráci mezi národními bezpečnostními týmy a sdílet jejich know-how a nástroje – to jsou hlavní cíle projektu Kybernetická bezpečnost v regionu Podunají (Cyber Security in Danube Region), který odstartoval 1. dubna 2015 a povede jej sdružení CZ.NIC. Sdružení CZ.NIC provozuje Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ. Spolupracovat na projektu budou společně organizace z Rakouska, Slovenska, Chorvatska, Srbska a Moldavska. Realizaci projektu umožnil program START Strategie Evropské unie pro Podunají zaměřený na implementaci mezinárodních projektů právě v podunajské oblasti. Projekt, za nímž stojí jako hlavní partner sdružení CZ.NIC, patří mezi 25 vybraných z celkem 871 předložených projektů. Sdružení CZ.NIC nabízí v rámci projektu především svůj nástroj MDM (Malicious Domain Manager) určený hlavně regionálním registrům a správcům domén nejvyšší úrovně. Pro další týmy pak může být zajímavý např. rakouský Passive DNS, umožňující uchování kompletních historických DNS dat pro dané IP adresy a doménová jména.
  • Podle návrhu ministerstva průmyslu a obchodu, který schválila vláda, spory zákazníků s operátory o faktury už by neměl řešit ČTÚ, ale soudy. Regulátor by měl i nadále rozhodovat spory o námitkách proti vyřízení reklamací. Odebrat ČTÚ povinnost řešit nezaplacené faktury chtěla už novela zákona o elektronických komunikacích, kterou ale vláda před dvěma lety neodsouhlasila. Především kvůli hrozbě, že by spory zahltily soudy. ČTÚ pak kvůli vyřizování nashromážděných reklamací musel přijmout 200 pracovníků.
    Schválená změna si vyžádá novelu zákona o elektronických komunikacích, občanského soudního řádu, zákona o soudních poplatcích a zákona o správních poplatcích. Podle očekávání ministerstva průmyslu by měla platit od ledna 2017. Vláda současně uložila ministerstvům průmyslu a spravedlnosti, aby byl předložen návrh konkrétní legislativní úpravy. Součástí ale budou muset být také ekonomické aspekty, které musí zdůvodnit finanční stránku této změny.
  • Ministerstvo spravedlnosti spustilo webovou stránku data.justice.cz, která bude do budoucna shromažďovat všechna otevřená data z rezortu justice. Prvními zveřejněnými daty jsou faktury ministerského úřadu od roku 2009 a přehledy smluv od roku 2011. Průběžným zveřejňováním otevřených dat chce ministerstvo zprůhlednit hospodaření a další činnosti jak samotného úřadu, tak i všech rezortních složek. Kromě informací o hospodaření, jako jsou faktury či přehledy smluv, by v nejbližší době měla být zveřejňována další důležitá data, např. personální informace včetně údajů o odměňování, jež ministerstvo dosud poskytovalo na základě individuálních žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím, nebo nejrůznější ekonomické údaje.
  • Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) je zhruba ve třetině svého hledání kritické informační infrastruktury. Kritické systémy jsou takové, jejichž narušení by mohlo ohrozit bezpečnost země, zdraví obyvatel nebo ekonomiku státu. V první fázi, kdy NBÚ analyzoval informační systémy ministerstev a úřadů, úřad prohlásil celkem 47 systémů jako kritické, které by např. v případě napadení hackery mohly znamenat pro Česko riziko. Konečné slovo ve výběru systémů a jejich potvrzení bude ale mít vláda v polovině května.
    Poté, co stát zařazení systémů schválí, začíná pro organizace, které tyto systémy spravují, platit roční lhůta, kdy musí zavést bezpečnostní opatření, které určuje zákon o kybernetické bezpečnosti.
    Prověřování ministerstev již skončilo, nyní jsou na řadě malé úřady a soukromé firmy. Mezi nimi jsou mobilní operátoři, velké banky nebo např. skupina ČEZ. Některé firmy si stále nejsou jisté, jestli jejich systémy patří mezi kritickou infrastrukturu, a mají tak dodržovat bezpečnostní opatření. Finální rozhodnutí o tom, zda se na ni zákon vztahuje, pak firma dostane do datové schránky. Teprve poté začíná běžet roční lhůta na plnění bezpečnostních požadavků.
  • Český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) 23. března oznámil, že spor ohledně sdílení sítí a společné výstavby LTE stanic tuzemskými operátory předává Generálnímu ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise (DG Competition). Podle tiskové zprávy ÚOHS totiž DG Competition v současné době řeší i několik dalších případů sdílení sítí v Evropě a chce o nich rozhodnout jednotně.
    DG Competition považuje za zásadní, aby v této oblasti nedocházelo k neprovázanému posuzování („izolovaných“) národních případů, které by nemuselo dostatečně zohlednit celou šíři unijního telekomunikačního trhu a ve svém důsledku mohlo vést k ovlivnění či narušení soutěže na telekomunikačních trzích v jednotlivých členských státech i celé EU. Český ÚOHS tak své šetření zastavil a bude s DG Competition na vyřešení sporu spolupracovat.
  • Zájemci o dotaci z fondů EU by si už teď měli připravovat své projekty tak, aby je mohli předložit co nejdříve. Po dnešním jednání s ministry to prohlásil premiér Bohuslav Sobotka. Oficiálně by se mělo dát žádat od přelomu dubna a května, kdy Česko očekává schválení prvních čtyř operačních programů Evropskou komisí.
    Těmito, podle premiéra nejlépe připravenými operačními programy (OP), jsou OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Zaměstnanost, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a OP Životní prostředí. Na ně je vyčleněna zhruba polovina všech peněz, které může ČR v následujících letech získat. Zájemci by už teď měli sledovat průběžně aktualizované webové stránky www.dotaceeu.cz, kde je kalendář s předpokládanými termíny všech výzev. Nyní se čeká na revizi evropského rozpočtu. Evropský parlament by o ní měl rozhodovat na konci dubna, a dokud změny takzvaného víceletého finančního rámce neschválí, tak EK nebude schvalovat žádné další operační programy. Česko ale čeká, že schvalování dalších operačních programů bude následovat během prvního pololetí. Česká republika má ve vyjednávání nových operačních programů výrazný skluz. Je jednou z posledních zemí EU, která nemá ještě schválen ani jeden operační program.
  • Zástupci sdružení NIX.CZ, které provozuje stejnojmenný tuzemský internetový uzel, zaslali v dubnu představitelům vlády otevřený dopis, ve kterém varují před zpoplatněním volných frekvencí rádiového spektra. Dokument obdržel premiér Bohuslav Sobotka, místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministr financí Andrej Babiš a další vysoce postavení činitelé.

Autor článku:Jan Račanský, produktový specialista společnosti Cisco, Telekomunikace 2015-02.

Leckdy bychom potřebovali být na dvou místech současně nebo mít alespoň o pár hodin delší den. Není to zase až takové sci-fi, jak by se mohlo zdát a nepotřebujeme k tomu dokonce ani tajemný DeLorean, jaký zkonstruoval dr. Emmett Brown. Cestou, jak získat pár desítek minut navíc, není totiž cestování časem, ale efektivnější využívání času, který máme. A pokud aspoň část cest můžeme nahradit pomocí technologií, můžeme získaný čas využít na něco potřebnějšího.

Více v časopise…

Rozhovor s  Ing. Pavlem Šalandou, Telekomunikace 2015-02.

Společnost Rohde & Schwarz byla založena 17. listopadu 1933, dnes má v Německu 5 500 zaměstnanců, z toho 2 000 v centrále firmy v Mnichově, dále vznikla regionální ředitelství v USA a Singapuru, celkem má firma 9 800 zaměstnanců ve více než 70 zemích. Centrum výzkumu a vývoje je v Mnichově. Výrobní závody v Memmingenu, Teisnachu a českém Vimperku.
ROHDE & SCHWARZ závod Vimperk, s.r.o. byl založen v roce 2001 jako první výrobní závod koncernu R&S mimo území Německa a získal titul zaměstnavatel regionu 2014.
K hlavním oblastem aktivit společnosti patří testovací a měřicí technika, rozhlasové a televizní vysílání, zabezpečená komunikace, monitorování rádiových sítí a signálů, zabezpečení IT.

Více v časopise…

Autor: Jaroslav Hrstka, Telekomunikace 2015-02.

Rostoucí požadavky na vysokorychlostní přístup k Internetu jsou stimulovány nejen s rozvojem služeb v oblastech ICT a neustále se rozšiřující nabídkou různých služeb, ale také nevyhnutelným přechodem k informační společnosti. V rámci tohoto přechodu jsou některé služby nahrazovány novými službami, založenými výhradně na elektronické komunikaci nebo elektronickém přístupu k informacím, což vyžaduje odpovídající přístup k Internetu. Článek je výtahem z Národního plánu rozvoje sítí nové generace zpracovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu a popisuje stav a trendy v oblasti přístupových sítí.

Více v časopise…

Autor: RNDr. Petr Beneš, Telekomunikace 2015-02.

Konference CyberTech 2015, kterou již druhým rokem organizovalo na výstavišti v Tel Avivu vydavatelství časopisu Israel Defense, se stala místem setkání zástupců průmyslu, akademické sféry, státní správy a sektoru obrany/bezpečnosti. Cílem konference byla podpora profesionální diskuze současných a budoucích výzev, které představuje kybernetický prostor.

Více v časopise…

Autor článku: Jan Vašátko, Telekomunikace 2015-02.

9 část: 2003 – Transformace státní správy i struktury telekomunikací
Rok 2003 byl pro státní správu rokem pokračujícího procesu příprav na přístup České republiky do Evropské Unie. Nic není obtížněji reformovatelné než státní orgány, přesto byl počátek roku 2003 ve znamení výrazných změn v celé její struktuře.

Více v časopise…