Úvodník 2016-02

Zůstaneme opět stát vzadu nebo vykročíme mezi úspěšné a prosperující státy?

Hledal jsem aktuální téma pro úvodník tohoto čísla, tak abych nepsal stále o komplikacích při přípravě Národního plánu pro rozvoj sítí nové generace a nekritizoval některá ministerstva. A téma se objevilo. Je to tzv. eIDAS, tedy elektronická identifikace a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. Na první pohled složitá věc, něco jako elektronický podpis či občanka, ale ve svém důsledku klíčová věc pro rozvoj moderní ekonomiky. Digitalizace obchodu, digitální zábava, digitální výroba, elektronizace služeb státu, elektronické zdravotnictví, chytrá auta, chytré domácnosti a chytrá města, to vše nás začíná obklopovat a měnit tradiční způsoby, jak nakupovat, uzavírat smlouvy, vyřizovat si věci se státem, léčit se nebo cestovat. V digitálním světě si však musíme být jisti, že náš digitální protějšek je skutečně ten, za kterého se vydává. Potřebujeme mít maximální možnou důvěru, že digitální dokumenty a nástroje prokazující naší identitu jsou stejně bezpečné jako papír a tužka nebo doklad prokazující, že jsem, kdo jsem, že můžu řídit auto nebo, že jsem lékař nebo advokát. V globalizovaném světě je nezbytné důvěřovat lidem na dálku několika tisíc kilometrů bez možnosti je osobně potkat nebo vidět. A proto bylo v rámci EU přijato Nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (CELEX 32014R0910, se zkratkou „Nařízení eIDAS“).

Čas je nenahraditelným zdrojem. Čas ekonomicky produktivního občana ČR je zdrojem nutným k vytváření hodnot. Český občan tráví plněním daňových povinností 405 hodin ročně. Naproti tomu v Belgii nebo v Rakousku je to pouze 166 hodin ročně. Čas trávený přípravou daňového přiznání nebo vyřizováním záležitostí na úřadě je neproduktivní. Ve frontě na úřadě nevznikají žádné hodnoty. Jak může eIDAS pomoci? Ušetřit ekonomicky produktivnímu občanovi 239 hodin ročně na práci? Jaké hodnoty mohou vzniknout? Výpočet ukazuje, že je-li hodnota hodiny ekonomicky aktivního občana (5 800 000 občanů platících daně a odvody) na HDP 372 Kč a je-li 550 000 aktivních plátců DPH, pak jenom u nich jde o potenciál zvýšit produktivní činností HDP o téměř 50 miliard Kč, což je celé jedno procento HDP ČR.

Naši podnikatelé jsou omezováni v obchodování se zahraničními zejména daňovými regulacemi. Registrace k DPH a podobným daním v zahraničí (i doma, bohužel) je komplikovaným procesem většinou vyžadujícím osobní přítomnost podnikatele. Jednoduché a zaručené prokazování identity podnikatele v zahraničí otevře našim podnikatelům celý jednotný trh, a to zejména v oblasti nehmotných komodit, tedy především při obchodování s informačním obsahem. Právě v této oblasti zaostává celé EU nejvíce za USA. Stovky milionů Evropanů mohou být novými zákazníky našich podnikatelů. Ekonomický přínos je obtížně vyčíslitelný. Platí zde ale více než jinde: kdo dřív přijde, ten dřív mele. Budeme-li schopni vyvážet zaručenou identitu českých podnikatelů, bude s nimi obchodovat celý jednotný trh. Tato elektronická forma obchodování vylučuje daňové úniky a bude přímo přínosem pro státní rozpočet.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/20014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/96/ES bude účinné a závazné již od 1. července 2016. Tedy již za necelý měsíc! Toto nařízení je příležitostí pro Českou republiku. Při správném pochopení a využití tohoto nařízení je možné reálně zvýšit HDP České republiky, ušetřit občanům čas při plnění povinností vůči autoritám a otevřít pro české podnikatele jednotný evropský trh. Nepochopením, pomalostí či bázlivostí je však možno tuto příležitost promeškat a potenciál této změny nechat využít jiné země, ty, které budou rychlejší, odvážnější a uchopí svou příležitost.

(Text využit ze zdrojů ICT UNIE)