Svatoslav Novák, vydavatel časopisu Telekomunikace
Jak chránit dobrou pověst ICT
V České republice mají některé firmy a další instituce pracující v oboru ICT snahu se sdružovat v neziskových organizacích, které mají za cíl prosazovat jejich společné zájmy pro vytváření příznivých a férových podmínek pro podnikání. Zejména také proto, že obor ICT je velmi mladý a nemá vybudovaná administrativní zázemí na ministerstvech nebo jiných státních organizacích, která by jej chránila a plánovitě podporovala, tak jako se to děje u některých tradičních odvětví. Ne, že by tento obor nutně potřeboval státní centrální řízení (naopak), ale v době evropsko-unijní regulace a dotování všeho možného je třeba si hlídat „své místo na slunci“. Lobby různých průmyslů a odvětví v rámci EU či jednotlivých zemí jsou toho příkladem. Proto je třeba budovat i český průmysl ICT vlastními silami a není možné se spoléhat na historicky zavedené instituce typu Svaz průmyslu či Hospodářská komora, kterým jde zejména o výběr členských poplatků a různých příspěvků. Musíme se postarat sami o sebe. A také si chránit dobrou pověst našeho oboru.
Tak jak příznivě roste nějaký podnikatelský obor, tak vzniká i negativní, destruující část tohoto oboru. ICT se to bohužel týká také. Ukazujeme, jak může stát efektivně vládnout v dlouhodobém horizontu, pokud zautomatizuje potřebné agendy, říkáme, jak se může země stát významně konkurenceschopnou při využití ICT napříč všemi možnými obory a lidskými činnostmi. Bohužel ve stejném okamžiku se objeví zpráva o útoku hackerů na elektronický systém emisních povolenek nebo na bankovní systém. Krádeže duševního vlastnictví skrze státní informační systémy či servery soukromých firem jsou podle všeho nejmasivnější sérii kybernetických útoků posledních několika let. K tomu všemu se přidávají lokální informace o některých projektech IT, jejichž realizace má za cíl pouze vytáhnout státní nebo evropské peníze bez prospěšného efektu do soukromých kapes. Z toho může pramenit i nechuť vynakládat další prostředky na projekty ICT, které se již realizují a byly schváleny na mnoha vládních úrovních. Zvlášť v období škrtů a redukce nákladů. Je to na jedné straně pochopitelné, neboť projekt v ICT, jako takový, je jednodušší pozastavit nebo zrušit než nahradit agendu „automatem“ a propustit úředníky.
Z uvedeného je jasné, jak důležité je neustále vzdělávat v obecné rovině občany, podnikatele, úředníky, politiky i ministry o problematice ICT. Tak jako v každé jiné společenské aktivitě jsou stránky nejen pozitivní, tak existují i záškodníci, prospěcháři, ničitelé a zloději. S tím se musíme vyrovnávat i v ICT, musíme ukazovat dobré příklady, dobré projekty, tvůrčí lidi. Ale musíme i varovat co se stane, pokud se ICT – informační systém společnosti, bude podceňovat.
