Svatoslav Novák, vydavatel časopisu Telekomunikace
Koncem září v Bruselu proběhla nejvýznamnější evropská výroční „optikářská“ konference a výstava ECOC´08. Pár postřehů a úvah vám předkládám.
Vývoj na trhu FTTH mapuje organizace FTTH Council, která sleduje penetraci FTTH.
Na prvních čtyřech místech žebříčku jsou Jižní Korea (s penetrací FTTH 37 %), Hongkong (27 %), Japonsko (24 %) a Tchaj-wan (7,7 %). V Jižní Koreji už počet přípojek FTTH předstihl DSL a totéž brzy nastane také v Japonsku! Čína se v žebříčku penetrace umístila na 11. místě, ale vezmeme-li v úvahu absolutní počet přípojek FTTH, je se 7,5 miliony na druhém místě za Japonskem.
Pokud jde o Evropu, Švédsko, Norsko, Island, Dánsko a Slovinsko obsadily pátou až devátou příčku s penetrací mezi 7,5 a 3,2 %. Holandsko a Itálie jsou na 12. a 13. místě s 1,4 %. Spojené státy jsou s penetrací FTTH 2,9 % na 10. místě a s celkovým počtem 3,3 milionu domácností připojených přímo na optickou síť na třetím místě na světě. V USA však v současnosti zaznamenávají nejvyšší meziroční nárůst přípojek FTTH – v posledních několika letech se jejich počet každý rok zdvojnásobí.
Optika se do přístupových sítí dostává budováním překryvné sítě FTTH, která se pak stává přímou konkurencí ostatních druhů přístupu. Jako příklad je možno uvést projekty, které se ve větším rozsahu realizují v Holandsku a kde počet domácností připojených přímo na optickou síť přesáhl 176 tisíc, což je v porovnání s prosincem 2006 nárůst o 55 %. Nejčastěji využívanou metodou pro iniciaci výstavby sítě FTTH je lokální marketing, kdy se v určité menší lokalitě (sídliště, blok domů, vesnice) získá dostatečné procento zákazníků. Tato metoda dosahuje někdy až překvapivé úspěšnosti mezi 75 a 80 %, a v jednom případě ve městě Vathorst dokonce 95 % domácností, které přešly na připojení FTTH. Současné zkušenosti z Holandska ukazují, že při zavádění optiky až do domácností hraje důležitou roli „duch místní komunity“, a sociální složení cílových oblastí, sídlišť a měst je hlavním faktorem úspěchu projektu postaveného na vybudování konkurenční překryvné sítě.
Zavádění optiky však mohou výrazně ovlivnit, bohužel i negativně, připravovaná regulační opatření. Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová navrhuje radikální zásah do konkurence na telekomunikačním trhu, který by měl stimulovat agresivnější rozšiřování FTTH. K podobnému procesu již došlo v USA a přijatá opatření zde otevřela prostor pro dominantní společnosti Verizon a AT&T k investicím do optických přístupových sítí. Přijatá opatření ve spojení s cenovou svobodou inkumbenta v podstatě odepsala konkurenční operátory v místních sítích. Evropská komise se podobnému nastavení regulace snaží zabránit. Přes varování kritiků zaznamenávají USA prudký rozvoj FTTH a kromě inkumbenta své vlastní sítě FTTH buduje dalších 600 operátorů.
V Evropě zatím existuje zásadní rozpor v názoru na způsob regulace trhu FTTH. Telekomunikační společnosti pochopitelně chtějí garance, že infrastrukturu, do jejíhož vybudování investují nemalé prostředky, si budou moci ponechat výhradně pro vlastní použití, zatímco Komise se snaží chránit křehký unbundling v místních sítích, který vedl ke snížení cen za broadband a k vytvoření skutečného konkurenčního prostředí v oblasti broadbandových služeb.
Při konzultacích s národními regulátory a operátory, které budou základem návrhu direktivy v roce 2009, např. německý regulátor podpořil požadavek Deutsche Telekom, aby na optické infrastruktuře, kterou vybuduje, nebyl uplatněn unbundling po dobu alespoň tří let. Komisařka Kroesová navrhuje postup, kdy regulační autority by měly trvat aspoň na přístupu do instalačních trubek inkumbenta, aby do nich mohli konkurenti položit svá vlastní optická vlákna, a tam, kde to není možné, aby měli přístup k nenasvíceným vláknům, která jsou již položena, ale nevyužívána, a kde ani to není možné, aby měli přístup k samotnému bitovému toku. Argumentuje přitom tím, že jinak budou bohatí inkumbenti schopni minimalizovat konkurenční efekt ostatních dodavatelů broadbandu a zajistit si prakticky monopolní postavení, jehož důsledkem budou vysoké ceny broadbandu a pomalý postup jeho zavádění.
Pokud se jí podaří prosadit tento návrh, 27 členů EU přijme stejnou direktivu pro řízení lokálních regulátorů, čímž se má otevřít prostor pro vznik efektivních celoevropských broadbandových operátorů. Je pravděpodobné, že aktivita komisařky Kroesové způsobí další veřejnou válku (podobnou té, kterou rozpoutala komisařka Redingová kvůli poplatkům za roaming) zastánců dvou zcela protichůdných přístupů k regulaci v oblasti FTTH.
V EU je přibližně 229 milionů metalických účastnických linek, zatímco těch optických je pouhý jeden milion. Analytici předpovídají, že do roku 2011 se za FTTH utratí 20 miliard eur. Jak na tom bude Česká republika, ví snad jen bůh…
