Evropská unie

  • Roamingové poplatky v EU skončily 15. června 2017.Očekávané spuštění nového roamingu EU přináší od 15. června 2017 mnoho nových možností, ale zároveň řadu otevřených otázek jak pro uživatele služeb mobilních sítí, tak i jejich poskytovatele. Na často kladené otázky uživatelů služeb odpovídá Fact sheet Evropské komise uvedený pod sloganem Roaming jako doma. Praktické zkušenosti však potvrzují, že provádění jednotné politiky nového evropského roamingu je složitější než se původně očekávalo. V posledních několika měsících totiž docházelo k zajímavému vývoji. V první řadě se projevovala snaha některých operátorů o úpravy plánů s využitím výjimky z práva EU pro daný členský stát. Možnost využily především členské státy v Pobaltí. Výjimku schválenou NRA již získali např. všichni operátoři v Litvě a Estonsku, zčásti i ve Finsku a k nim se s aktuální žádostí připojuje O2 Slovakia. Další operátoři již v předstihu využili regulaci jako příležitost pro úpravu dalších cen ve vybraných měsíčních tarifních plánech, zpravidla svázaných s většími datovými balíčky (např. ve Velké Británii 3 Group)nebo využitím pravidel EU v oblasti fair use policy. Po dohodě s Evropskou komisí to umožňuje operátorům omezit objem dat, které lze při roamingu využít. Více informací je na stránkách https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/faq/frequently-asked-questions-roam-home
  • Iniciativa WiFi4EU: Jak to bude fungovat? Dne 29. května dosáhly Evropský parlament, Rada a Komise politické dohody o iniciativě WiFi4EU a jejím financování. Podle této dohody budou tyto tři instituce spolupracovat na tom, aby zajistily financování ve výši 120 milionů EUR na zřízení bezdrátových hotspotů po celé EU do roku 2020.
    Kdo může podat žádost?
    Program WiFi4EU bude otevřený pro subjekty veřejného sektoru, jako jsou obce, veřejné knihovny, nemocnice atd. Každý členský stát bude mít k dispozici určité množství poukázek. Podrobnosti zatím nejsou stanoveny – rozhodne se o nich společně s členskými státy.
    Výběr veřejných míst, kde budou hotspoty WiFi4EU zřízeny, bude na příjemcích (např. orgánech místní správy). Mohou být zřízeny na nádražích, v parcích, v knihovnách nebo v jakýchkoli jiných veřejných prostorách.
    Kdy bude zveřejněna první výzva k předkládání projektů?
    Až vstoupí v platnost nová právní úprava (na podzim), může Komise dokončit nezbytné administrativní kroky. První výzva by mohla být zahájena ke konci letošního roku nebo začátkem roku 2018.
    Existují pro projekty nějaká zvláštní pravidla?
    Veřejné instituce, které chtějí program využít, by měly navrhnout, že vybaví ty oblasti, v nichž na stejném místě neexistují podobné nabídky bezplatného připojení Wi-Fi.
    Jak požádat o WiFi4EU?
    Pro žadatele bude k dispozici online platforma. Projekty budou vybírány v pořadí podle došlých žádostí, avšak tak, aby z programu měly prospěch všechny členské státy.
    Co bude EU financovat?
    EU bude financovat náklady na zařízení a instalaci Wi-Fi hotspotů (internetových přístupových bodů) a příjemce (tj. obec nebo jiná místní veřejná instituce) zaplatí konektivitu (připojení k internetu) a údržbu zařízení.
    Jaký je rozpočet programu WiFi4EU?
    Komise, Parlament a Rada schválily částku celkem 120 milionů EUR, jak navrhla Evropská
    komise v minulém roce. Financování bude pocházet z Nástroje pro propojení Evropy (telekomunikační části).
    Jak se zapojí operátoři?
    Každý příjemce (např. obec nebo jiná místní veřejná instituce) uzavře smlouvu s telekomunikačním operátorem podle svého vlastního výběru. Operátor pak zajistí instalaci a fungování připojení Wi-Fi po dobu nejméně tří let.
    Jaké další kroky budou následovat?
    Evropský parlament a Rada co nejdříve formálně schválí novou právní úpravu (ta vstoupí v platnost asi na podzim). Poté může být přijato rozhodnutí o financování a zahájena první výzva k předkládání projektů.
  • Agenda digitální ekonomiky a společnosti EU bude mít zřejmě novou komisařku. Mariya Gabrielová byla nominována bulharskou vládou a je nejmladší kandidátkou na tuto funkci. Převezme oblast, kterou měl v působnosti německý komisař Guenther Oettinger. Nyní ji dočasně zabezpečoval Andrus Ansip, místopředseda pro digitální jednotný trh. Členové Evropského parlamentu prověřovali kandidátku, zda je připravena na výkon funkce, při slyšení v Evropském parlamentu v úterý 20. června. Poslanci EP zde přijali její obecné prohlášení a sliby, aniž by byli silnými kritiky. Europoslanci budou hlasovat, zda schválí její jmenování během plenárního zasedání na začátku července.
  • List The Guardian uvádí, že se britská vláda chystá požádat občany EU v Británii, aby se zaregistrovali jako součást širšího úsilí legalizovat svůj status. Osud některých ze 3 milionů občanů EU ve Velké Británii je jedním ze záludnějších otázek spojovaných s Brexitem a registrační plán je zaměřen na měření jejich zájmu o setrvání poté, co země opustí blok v roce 2019.
  • Odborné skupiny v telekomunikacích varují před aktuálním stavem zpracování regulační reformy EU. Evropská budoucnost 5G může být podle stanoviska předních odborných skupin ohrožena, pokud instituce EU nepředloží další podklady v oblasti navrhovaných reforem v odvětví. Společné prohlášení vydaly Asociace GSMA, Cable Europe, ETNO, DigitalEurope, Cocir a Developers Aliance z obav o současný stav přijímání nového kodexu elektronických komunikací, který bude základem všech regulací telekomunikačních sítí a revidované směrnice ochrany soukromých dat u poskytovatelů.
  • Evropský parlament na plenárním zasedání přijal 15. června kritickou rezoluci o realizaci investičního plánu pro Evropu (tzv. „Junckerův plán“) a jeho stěžejních iniciativách – Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Zpráva byla přijata, přesto, že mezi problematickými otázkami stále zůstávají záležitosti, jejichž dopadům nebyla věnována pozornost. Jedná se o podpořené projekty životního prostředí, zejména v oblasti fosilních paliv. Dále byla kriticky posouzena geografická koncentrace investic EFSI s příliš omezeným zaměřením na země a regiony, které to nejvíce potřebují a rovněž nejasná dostatečnost investic. Poslanci Evropského parlamentu rovněž poukázali na skutečnost, že „ rozhodovací procesy mají mít větší transparentnost “. Mimo jiné rovněž odsoudili podporu projektů rozdělených prostřednictvím daňových rájů.
  • Čtvrtek 22. června 2017. Evropský parlamentní výbor aktuálně zdržel hlasování o reformě telekomunikací v EU a odložil své hlasování až do září. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku zvážil návrhy k navrhovanému kodexu o elektronických komunikacích na svém nynějším zasedání v Bruselu. Očekává se, že výbor připraví návrh k hlasování na příští schůzi v červenci, neboť velký počet změn navrhovaných k tomuto předpisu znamenal další zpoždění v procesu. Po schválení výborem se očekává, že o kodexu v plném znění se bude v Evropském parlamentu hlasovat do konce roku.
  • Evropská komise hledá všechny typy projektů bez ohledu na velikost, umístění nebo technologie budované veřejnými a soukromými organizacemi. Přihlášené projekty které poskytují občanům přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému internetu budou soupeřit o udělení European Broadband Award 2017. Vítěze oznámí zástupce EK pro digitální ekonomiku a společnost v listopadu v rámci akce Broadband Day a Evropská komise je představí v médiích, internetových stránkách, informačních bulletinech a v databázi osvědčených postupů. Uzávěrka přihlášek je 7. září.
  • Informace jsou na stránkách EC/Regional Policy
    http://ec.europa.eu/regional_policy/en/newsroom/news/2017/05/17-05-2017-apply-for-the-european-broadband-awards-2017

Ze světa

  • Prezident Donald Trump sdělil, že zlepšení dostupnosti vysokorychlostního připo-jení ve venkovských oblastech bude součástí jeho ambiciózního plánu infrastruktury ve výši jednoho bilionu dolarů, který předloží Kongresu a umožní malým městům zlepšit připojení a jejich ekonomický status. Trump to slíbil podle zprávy listu Bloomberg 22. června na Kirkwood Community College in Cedar Rapids ve státu Iowa na návštěvě kampusu. Podle zprávy FCC z roku 2016 má jen 55% venkovských obyvatel přístup k rychlosti 25 Mbit/s ve srovnání s 94% dosažených v městských aglomeracích.
  • Americký prezident Donald Trump bude diskutovat o rozvoji 5G, inovacích a nových technologiích. Trump chce vědět, jak může vláda vytvořit náležité prostředí pro příští mobilní generace a inovace, uvedla agentura Reuters a dodala, že se prezident 22. června setká s řediteli společnosti AT & T, Verizon, T-Mobile USA a skupinou dalších zástupců technologických společností. CEO AT&T Randall Stephenson, CEO Sprint Marcelo Claure and CEO CenturyLink Inc Glen Post budou s výkonnými manažery diskutovat o pokročilých komunikačních technologiích 5G, univerzálním širokopásmové připojení, o bezpilotní letecké technice a dronech.
  • Společnosti AT & T a Verizon 5G stlačují ceny vláken na velkoobchodních trzích. S tím, jak AT & T, Verizon a Sprint dále postupují v plánu zahušťování bezdrátových sítí a přípravy na 5G, operátoři pevných síti vidí příležitost dále zhodnotit své optické sítě. Tyto příležitosti jsou však spojeny s novou realitou tvrdých jednání o tom, co jsou provozovatelé bezdrátových sítí ochotni platit za tmavé nebo nasvícené optické prostředky. Poskytovatelé velkoobchodních služeb pevných sítí budou muset být v zájmu zvýšení svých velkoobchodních výnosů blízké budoucnosti flexibilní. Flexibilní postoj pomůže nejen při získávání krátkodobých výnosů, ale i stanovení dlouhodobého růstového modelu na vyvíjejícím se vztahu mezi bezdrátovým nosičem a dodavatelem vláken.
  • Jižní Korea je partnerem Spojených států pro projekty v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jižní Korea spolupracuje se Spojenými státy na podpoře spolupráce v široké škále oblastí kybernetické bezpečnosti, informují agentury a odvolávají se na prohlášení korejského ministerstva vědy, ICT a plánování. Korejské ministerstvo a Úřad pro vědecký výzkum amerických leteckých sil budou v příštích třech letech společně investovat významné částky na zajištění klíčových technologií v tomto odvětví.
  • Společnosti Sprint a Samsung oznámily, že při nedávném testu v Jižní Koreji dosáhly maximální rychlosti 330 Mbit/s na kanál s využitím kanálu 20 MHz v 2,5 GHz spektru. Test představoval skutečně světovou aplikaci nové technologie, která dramaticky prolamuje bezdrátové kapacity LTE+ a umožňuje nabídnout službu Gigabit LTE, uvedl Sprint v tiskové zprávě.
  • Open Fiber je zřejmě vítězem druhého výběrového řízení na vysokorychlostní sítě v Itálii. Corriere delle Comunicazioni píše, že jednotka Enel předložila vládnímu orgánu Infratel odpovědnému za nabídky nejlepší nabídku a cena je nyní oficiální, ačkoli se na potvrzení ještě čeká. Smlouva se týká zavádění optických sítí v 3710 obcích v deseti italských regionech: Piemont, Valle d‘Aosta, Ligurie, Friuli Venezia Giulia, Umbria, Marche, Lazio, Kampánie, Basilicata a Sicílie a v autonomní provincii Trento. Open Fiber vyhrála v lednu letošního roku v prvním vládním tendru zahrnující regiony Abruzzo, Molise, Lombardie, Emilia Romagna, Toskánsko a Veneto. Třetí a poslední výběrové řízení pro provincie Puglia, Kalábrie a Sardinie je zatím v přípravě.
  • Telecom Italia (TIM) oznámila významný upgrade své sítě FTTC (fiber-to-cab) v celé Itálii, což umožňuje uživatelům přístup k internetu rychlostí stahování 200Mbit/s, dvojnásobným předchozím maximem a rychlostí uploadu 20Mbps. Operátor uvedl, že upgrade probíhá po celé zemi, počínaje 138 městy v Kampánii, 131 v Kalábrii, 145 v Apulie, 24 v Basilicata, 108 v Sicílii, 72 v Emilia-Romagna, 27 v Friuli Venezia Giulia, 31 V Ligurii, 230 v Lombardii, 8 v Trentino Alto Adige, 97 v Benátsku a 62 městech v Piemontu.
  • Italské ministerstvo pro hospodářský rozvoj (MiSE) oznámilo, že hodlá předvolat vedoucí pracovníky společnosti Telecom Italia (TIM) k diskusi o budoucích plánech zavádění vysokorychlostních optických sítí ve venkovských oblastech. Ministr průmyslu Carlo Calenda uvedl ve svém prohlášení, že vláda nemá v úmyslu zabránit nebo bránit investicím společnosti TIM, ale že musí respektovat právní závazky a příslušné právní předpisy Evropského společenství pro rozšíření vysokorychlostního připojení v ekonomicky neživotaschopných oblastech. Pokud investování společnosti TIM nedosáhne tohoto právního základu, „vláda bude jednat za účelem ochrany veřejného zájmu“.
  • Společnost Nokia Bell Labs oznámila, že se stala první společností, která předvedla použití ultralehké latence 10G PON v pro mobilní fronthaul jako demonstraci důkazu o konceptu. Ukazuje se, že operátoři mohou využívat stávající nasazení typu FTTH k uspokojení požadavků na latenci a potřebu kapacit mobilního přenosu v sítích 4G a budoucích 5G v nákladově efektivních mezích.
  • Společnost Orange Poland plní svůj závazek na základě dohody s ministerstvem pro digitalizaci z března o připojení více než 4500 škol (15%) na internet prostřednictvím infrastruktury s optickými vlákny do tří let. To podporuje vládní cíl k vytvoření celostátní vzdělávací sítě. Během posledních dvou měsíců provozovatel připojil prvních 138 škol, což umožnilo poskytnout internetové služby až do rychlosti 100 Mbit / s.
  • SDN a NFV jsou dvě spojené technologie, které mají potenciál zvýšit kapacitu sítě, zlepšit služby zákazníkům a zvýšit ziskovost sítě. Děje se tak prostřednictvím vyššího stupně automatizace a efektivnosti, dosažené samostatně na vrstvě jejich vlastní infrastruktury. Přestože operátoři dále investují do rozšiřování a sítí a jejich kvality, využívání sítě rychle roste. Proto se zabývají optimalizací využití zdrojů ve svých sítích. Příkladem může být využití SDN a NFV pro sítě SON (self-organizing network), které jsou souborem technologií a konceptů, umožňujících poskytovatelům dosáhnout automatizace síťových operací. Dosud se řešení SON soustředilo výlučně na síť s rádiovým přístupem (RAN). Výzva optimalizace sítě se však netýká pouze přístupu, ale i sítí přípojných a transportních.
  • Společnost Samsung Electrics oznámila, že zahajuje plnohodnotnou hromadnou výrobu čtvrté generace 256Gb V-NAND čipů, což vyplývá ze zprávy agentury Yonhap. Samsung uvedl, že čipy čtvrté generace V-NAND budou použity v různých produktech, včetně SSD, vestavěné paměti UFS a paměťových kartách pro servery, počítače a mobilní zákazníky.
  • Společnost Cisco zavádí strojové učení s cílem zlepšit své síťové vybavení pro firmy. Společnost ji nazývá „intent-based networking“, kde se zařízení odsune od nudných IT procesů a automatizuje zaměření sítě k účelu správy milionů zařízení. Nové systémy se budou moci přizpůsobit na základě shromážděných dat a jejich kontextu.
  • Švýcarský operátor Sunrise oznámil, že plánuje postupné ukončení provozu své GSM sítě do konce roku 2018. GSM, GPRS a EDGE budou ukončeny do konce roku 2018 ve prospěch rozšířeného pokrytí 4G a 4G +. Provozovatel má na konci roku 2017 v síti 4G pokrytí 92% a zavádí kromě volání Wi-Fi také VoLTE, takže zákazníci již nemusí u hlasových volání přecházet zpět do sítí 3G nebo 2G.
  • Sdružení Broadband Forum založilo Radu Gfast jejímž cílem je centralizace rozšiřování odborné znalosti a zkušenosti na trhu k usnadnění zavádění Gfast. Rada Gfast bude informovat trh prostřednictvím událostí, reportů s využitím zkušeností a dalších zdrojů. Broadband Forum oznámilo, že prvních šest produktů již absolvovalo certifikační program. Certifikace produktů proběhly s garancí fóra ve zkušební laboratoři G.fast na univerzitě New Hampshire InterOperability Laboratory (UNH-IOL v souladu s certifikačním testem certifikačního testu IR-337. Pro certifikaci nabídly produkty společnost ARRIS, Calix, Huawei, Metanoia, Nokia a Technicolor.
  • Společnost Wind Hellas má zelenou pro investice do optických sítí. Společnost Wind Hellas oznámila, že telekomunikační úřad EETT schválil implementaci 3letého investičního plánu optických sítí. Celková investice společnosti činí 500 milionů EUR a pokryje vybrané geografické oblasti v celém Řecku, včetně oblastí, kde bude optické vlákno zavedeno až domů koncových uživatelů. (poskytovateli telekomunikačních služeb jsou OTE, Vodafone, Wind)
  • Vedoucí společnost na rakouském telekomunikačním trhu získává většinu dotací na vysokorychlostní připojení. Z rakouského širokopásmového dotačního programu Broadband Billion se dosud vynaložilo 204 milionů EUR, uvedl Der Standard. Tyrolsku bylo přiděleno 5,5 milionů EUR na dotování prázdných trubek; Burgenland a Salcburk ještě neproinvestovaly ani cent. Většina prostředků byla poskytnuta společnosti Telekom Austria. Pro propojení mobilních stožárů s optickými linkami bylo 90 procent přiděleno vedoucímu na trhu. Pro srovnání, u Hutchison Drei Austria to činí 3 procenta a T-Mobile Austria, asi 1 procento.
  • Společnost Huawei získala exkluzívně nabídku na síťový projekt Reconfigurable Optical Add / Drop Multiplexer (ROADM) společnosti China Telecom ve středním a dolním toku řeky Yangtze. Tento projekt páteřní sítě ROADM WDM představuje začátek optické přenosové sítě China Telecom, směřující k inteligentní optické síti.
  • Ve Švýcarsku byla vytvořena nová oborová skupina, která má rozvíjet úroveň odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií. Švýcarská certifikační asociace ICT Leaders je přístupná všem, kteří mají švýcarský diplom ICT. Cílem je vytvořit kontaktní síť pro profesionály v oboru a současně zdůraznit důležitost federálních škol a školicího systému. Členové budou těžit z platformy pro výměnu nápadů a rozvíjení svých odborných znalostí a mohou používat titul „Švýcarský certifikovaný ICT Leader“. První setkání organizace se bude konat v září v Bernu.
  • Společnost Samsung SDS, filiálka systému IT společnosti Samsung Group, představila platformu pro analýzu založenou na technologii umělé inteligence (AI). Platforma pod názvem „Brightics AI“ je navržena tak, aby umožnila podnikovým zákazníkům analyzovat velké množství dat. Podle zpráv agentur nová platforma Brightics AI nyní umožňuje klientům zkrátit analýzy v rozsahu big data, které běžně trvají tři měsíce, na dvě hodiny. Platforma může být použita v různých průmyslových oblastech, výrobě, marketingu a logistice.

Domácí zprávy

  • Aukce ČTÚ na 3,7 GHz začala u souhrnné ceny 145 mil. Kč. Republic, T-Mobile Czech Republic, PODA, Suntel Net, O2 Czech Republic a Nordic Telecom 5G se účastní výběrového řízení na kmitočtové příděly v pásmu 3,7 GHz. Informoval o tom Český telekomunikační úřad (ČTÚ) s tím, že aukční fáze byla zahájena 13. června 2017. Předmětem je pět kmitočtových bloků, každý o velikosti 40 MHz. Zájemci mohou získat kmitočtové příděly až 80 MHz, zatímco pro stávající operátory platí spektrální limit 40 MHz. Souhrnná vyvolávací cena byla stanovena na 145 mil. Kč.
  •  Senát schválil zákon o opatřeních ke snížení nákladů na vysokorychlostní internet. Senát Parlamentu ČR 31. května 2017 projednal a schválil vládní návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Návrh, který Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 7. dubna 2017, převádí do právního řádu evropskou Směrnici 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
  •  Univerzální služba. Český regulátor ČTÚ uložil provozovateli O2 Česká republika povinnost poskytovat parciální službu v rámci USO za zvýhodněnou cenu. Lidé se sociálními potřebami si budou moci zvolit ceny nebo cenové plány odlišné od těch obvyklých. O2 byl jediným uchazečem o nabídku. Tato povinnost má platnost do července 2020.
  •  O2 Česká republika představuje O2 Smart Box. O2 představil O2 Smart Box, který je muttifunkčním zařízením, které kombinuje modem, router a zároveň centrum chytré domácnosti bez komplikované instalace a dodatečné kabeláže Celá soustava se ovládá pomocí mobilní aplikace. Z chytrého telefonu je možné zkontrolovat stav připojení Wi-Fi i všech dalších zapojených zařízení, např. zabezpečení domácnosti. Na dálku lze zhasnout světla či zapnout zalévání zahrady. S doplňkovými službami zvládne i zabezpečení domácnosti, dálkové ovládání a požární hlášení. Vývoj vlastního řešení byl v O2 zahájen v roce 2016.