Petr Beneš, šéfredaktor a vydavatel
ICT a rozmarné léto
S příchodem prázdnin zasáhly některé regiony Čech a Moravy vlny bleskových ničivých povodní. Způsob začátku letošního českého rozmarného léta byl tak pro mnohé poněkud nešťastným a nejen české letní vládě přidělal vrásky. Rozsáhlé materiální škody a oběti na lidských životech, které náhlé přívalové deště a další nepředvídatelné změny počasí způsobí, obvykle vyvolají rozličné diskuze o změnách klimatu a souvisejících jevech. Vědecky podloženým faktem zůstává, že lidská činnost má na klima naší planety významný vliv a změny klimatu představují vážný problém. Za hlavní příčinu těchto změn jsou pak označovány emise skleníkových plynů (GreenHouse Gas, GHG), především CO2, které způsobují globální oteplování. Celosvětové emise GHG stouply od roku 1970 o 70 %. V důsledku toho vzrostla od roku 1950 celosvětově průměrná teplota o polovinu stupně Celsia (ze 14 °C na 14,5 °C), hladina moře stoupla o přibližně 10 cm a sněhová pokrývka na severní polokouli zmizela z asi 2 miliónů km2. Podle některých předpovědí by pak průměrná teplota mohla do konce tohoto století vzrůst o dalších 6 °C.
Zeptáte se, jak souvisí emise CO2 a dalších skleníkových plynů s průmyslem ICT? Odhady vyčíslily tento příspěvek na 2 až 2,5 % z celkového objemu emisí za rok. Telekomunikace (s výjimkou rozhlasových a TV vysílačů), výpočetní technika a Internet tak přispějí téměř jednou gigatunou (Gt) k celkové roční produkci emisí CO2. Možná se pousmějete. Co jsou to dvě, tři procenta? Ale uvažte, že veškerá průmyslová odvětví dohromady, včetně ICT, jsou odpovědna celkem za 4 %. Primárním zdrojem emisí je totiž výroba energie, doprava, zpracování odpadů a další.
Nejvíce (40 %) se na objemu emisí GHG generovaných průmyslem ICT podílejí energetické požadavky osobních počítačů a datových monitorů, datová centra pak přispějí dalšími 23 %. Pevné a mobilní sítě se podílejí 24 %. Je však třeba si uvědomit, že sektor ICT roste rychleji než zbytek ekonomiky a uvedené podíly se mohou časem zvýšit. Vždyť například počet uživatelů mobilních telefonů se zvýšil ze 145 miliónů v roce 1996 na více než 3 miliardy v srpnu 2007 a 4 miliardy na konci roku 2008. Za stejnou dobu odhadovaný počet uživatelů Internetu vzrostl z 50 miliónů na 1,5 miliardy. Vzrůstá provozní i vysílací výkon, mobilní telefony 3G pracují na vyšších kmitočtech než telefony 2G, jejich obvody však spotřebovávají méně energie. K dalším trendům patří používání více mobilních telefonů jedním uživatelem, provozní režimy „always on“ a tendence raději data ukládat než mazat.
Emise CO2 spojené s provozem zařízení ICT však mohou být ještě vyšší. Zahrneme-li spotřebu TV a rozhlasových přijímačů, set-top boxů pro zemský a satelitní příjem, přehrávačů DVD a dalších zařízení spotřební elektroniky, představuje používání produktů a služeb ICT asi 7,8 % celkové spotřeby elektrické energie v EU. Do roku 2018 by mohl tento podíl vzrůst na 10,5 %. Mohl, ale nemusí, neboť proti nárůstu spotřeby působí i trend opačný – reprezentovaný inovativními technologiemi polovodičových čipů i zobrazovacích displejů. Úhlopříčka televizorů se na jedné straně sice stále zvětšuje, ale na druhé straně, náhrada žhavených vakuových obrazovek novými technologiemi LCD a plazmových zobrazovačů podsvětlených LED přináší významnou úsporu energie.
Technologie ICT disponují potenciálem, který nabízí řešení a to i v ostatních sektorech ekonomiky, které jsou odpovědny za zbývajících 97,5 % emisí. Sítě NGN umožní snížení energetické spotřeby o 30 až 40 % v porovnání s dnešními PSTN. Zavádění nových rádiových technologií, jako jsou digitální modulace spolu se standardy digitálního televizního vysílání a účinné kompresní algoritmy, umožní snížit energetickou spotřebu až 10krát Navíc počet vysílačů se díky digitalizaci sníží. Uvážíme-li, že na světě jsou v provozu desítky tisíc vysílačů, může se jednat o značné úspory.
Hlavním výstupem sektoru ICT jsou informace nikoliv zboží („bity“ nikoliv „atomy“) – koncepce označovaná jako dematerializace. Zavedení inovativních síťových aplikací, jako jsou telekonference, teleworking, e-shopping, e-learning a dalších virtuálních dematerializovaných „světů“, může do roku 2020 pomoci nepřímo ušetřit 460 Mt emisí.
Systémové využití ICT zaměřené na snižování emisí GHG v dalších sektorech zahrnuje inteligentní dopravní systémy (naváděcí parkovací systémy, navigace GPS, použití vozidel pro monitorování životního prostředí), senzorické sítě na bázi technologie RFID a v neposlední řadě monitorování klimatických změn využitím telemetrických sítí a poskytování klíčových dat o klimatu prostřednictvím telekomunikačních a radiokomunikačních aplikací.
Co říci závěrem? Tak jako jiné sektory ekonomiky, také sektor ICT je konfrontován s morální výzvou změnit způsob svého podnikání tak, aby přispěl k rozsáhlému globálnímu úsilí zajisti budoucnost lidské existence. Jinými slovy, rýsující se světové klimatické změny představují pro odvětví ICT vážnou výzvu. Výzvu, kdy budou hrát rozhodující význam spolupráce na mezinárodní úrovni a aplikace globálních standardů. Mluvíme-li pak o proměnách klimatu, napadnou nás v letošním létě i mnohé paralely s klimatem společenským, politickým a ekonomickým. Vše se vším souvisí, i rozmary však musí jednou skončit, inovace jsou neodkladné.
Hezký zbytek (rozmarného) léta!
