Aktuality z EU

  • Dne 13. srpna 2013 Evropská komise zveřejnila výsledky celoevropského průzkumu zaměřeného na elektronické komunikace v domácnostech. Průzkum ukázal, že nové technologie si u Evropanů získávají stále větší oblibu. Ale i přesto, že jsou otevřeni možnostem, které nové nástroje a služby nabízejí, jak vyplývá z údajů o nových předplacených internetových tarifech a využívání Internetu k hlasovému volání, stále si kvůli cenám těchto služeb dvakrát rozmýšlejí, zda po telefonu sáhnou nebo zda se k Internetu připojí. Mobilní telefon má již každý, ale jen polovina z nich jsou telefony „chytré“. Podíl smluvních telefonních tarifů s připojením k Internetu se pohybuje od 55 % ve Švédsku, Dánsku, Spojeném království, Finsku, Francii a Nizozemsku po méně než 35 % v Belgii, Řecku, Maďarsku, na Kypru, v Rumunsku, Bulharsku a Portugalsku. Rozšíření chytrých mobilních telefonů je znatelně slabší v mnoha zemích, kde smluvní zákazníci s přístupem k mobilnímu přístupu k Internetu omezují čas, který na Internetu tráví, protože se obávají nákladů – patří mezi ně Maďarsko (35 %), Portugalsko (58 %), Řecko (53 %), Kypr (52 %), Belgie (47 %) a Rumunsko (45 %). Obavy z nákladů v současnosti nutí omezovat volání do národních (55 %) a mezinárodních (54 %) sítí více než polovinu občanů EU. Volání do národních sítí pak omezuje více než 70 % občanů v Řecku (81 %), Portugalsku (79 %), Irsku (72 %) a Rumunsku (71 %). Širokopásmový přístup k Internetu z pevné linky je skutečností ve třech čtvrtinách domácností: širokopásmové připojení nyní využívá 72,5 % domácností EU oproti 67,3 % v roce 2011 (zdroj: Eurostat). Toto číslo prudce vzrostlo o 20 % v Rumunsku a o 16,7 % na Slovensku, takže širokopásmové připojení v současné době využívá více než 50 procent domácností ve všech členských státech. Rozdělení služeb mezi telefon a Internet se přitom rychle stírá: 34 % volajících využívá k hlasové služby prostřednictvím IP (Voice over Internet Protocol, VoIP), což je o 7 % více než v roce 2012. Jen 28 % volajících Internet využívá k hovorům zdarma s uživateli v rámci stejné sítě a 4 % VoIP slouží k uskutečňování levnějších mezinárodních hovorů. Volání přes Internet je mimořádně populární v Bulharsku (57 %), na Kypru (55 %), v Estonsku (54 %), na Litvě a v Lotyšsku (51 %). Menší oblibě se VoIP těší v Portugalsku (18 %), Itálii (26 %), Španělsku (28 %) a Řecku (29 %), ale jeho popularita vzrůstá, neboť od roku 2011 se počet jeho uživatelů zvýšil v průměru o 7 %. Zdá se, že rostoucí využívání VoIP souvisí s mírou rozšíření širokopásmového připojení; například na Kypru, kde bylo v roce 2012 připojeno o 11 % více domácností, míra využití VoIP vzrostla o 16 %. „Jedním z cílů balíčku Propojený kontinent je naplnit očekávání spotřebitelů za dostupné ceny,“ uvedla Neelie Kroesová, místopředsedkyně Evropské komise pro digitální agendu.
  • Dne 29. srpna zahájila Evropská komise veřejnou konzultaci týkající se pokynů k doporučeným standardním licencím, datovým souborům a poplatkům za opakované použití informací veřejného sektoru. Jak ukazuje řada studií, veřejné údaje jsou důležitým zdrojem růstu inovačních on-line služeb. Ekonomický přínos pro EU ze snazší dostupnosti informací veřejného sektoru (PSI) může dosáhnout 40 miliard EUR ročně. Tempo růstu společností, které mají přístup k bezplatné PSI je o 15 % vyšší, než u těch, které musí zaplatit. Revize směrnice o opětovném použití PSI je jedním z klíčových opatření Digitální agendy pro Evropu. Revidovaná směrnice vyzývá Evropskou Komisi, aby pomohla členským státům při implementaci směrnice jednotným způsobem, a to vydáním nyní konzultovaných pokynů ke třem aspektům – doporučené standardy, datové soubory, které mají být uvolněny jako prioritní záležitost a poplatky za opakované použití dokumentů. Komise žádá o pomoc při vypracování pokynů a praktické rady pro zvýšení opětovného použití dat o počasí, údaje o provozu, veřejně financovaných výzkumných dat, statistiky, digitalizovaných knih a dalších typů PSI. Připomínky z konzultace pomohou zajistit účinnou implementaci již revidované směrnice o PSI, jejímž cílem je zajistit, aby orgány veřejné moci uvolnily více informací za nízké nebo žádné náklady pro uživatele. „Při dokončení nové směrnice o informacích veřejného sektoru jsme byli úspěšní. Nyní ji musíme implementovat způsobem, který vytváří jednotný trh pro účely těchto údajů, aby firmy mohly budovat panevropské aplikace a další inovace. Pro získání celoevropské hodnoty z těchto údajů potřebujeme pravidla, která budou použita jasným a běžným způsobem“ uvedla Neelie Kroesová. Výsledky této konzultace budou základem pro pokyny, které budou zveřejněny v roce 2014. Otevření veřejných zdrojů dat pro opakované použití, je jedním z klíčových opatření Digitální agendy pro Evropu. Konzultace je otevřena do 22. listopadu 2013.
  • Dne 11. září 2013 zveřejnila Evropská komise hlavní regulační návrhy na dokončení jednotného trhu telekomunikací a zajištění propojeného kontinentu (Connected Continent) – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012. Hlavním cílem je vybudovat propojený konkurenční kontinent a umožnit udržitelná digitální pracovní místa a průmyslová odvětví, umožňující lepší život tím, že zajistí spotřebitelům oblíbená digitální zařízení a služby a usnadňující evropským podnikům a podnikatelům vytvářet pracovní místa budoucnosti. Komise navrhuje velký krok dopředu pro jednotný telekomunikační trh – a) celoevropské a roamingové mobilní služby bez příplatku, b) jednodušší pravidla pomáhající společnostem více investovat a expandovat přes hranice, c) první celoevropskou ochranu síťové neutrality, d) zrušení příplatku za mezinárodní telefonní hovory v rámci Evropy. Jedná se o nejambicióznější plán za 26 let reformy telekomunikačního trhu. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl: „Další významný pokrok směrem k evropskému jednotnému trhu v oblasti telekomunikací je nezbytný pro strategické zájmy Evropy a hospodářský pokrok. Pro odvětví telekomunikací a pro občany, kteří jsou frustrováni, že nemají plný a spravedlivý přístup k Internetu a mobilním službám.“. Odvětví telekomunikací tvoří pouze 9 procent evropské digitální ekonomiky, protože všechny sektory stále více závisí na propojení, aby mohly být globálně konkurenceschopné a poskytovat služby. Zatímco po sobě jdoucí vlny reforem ze strany Evropské unie pomohly změnit způsob, jakým jsou telekomunikační služby poskytovány v rámci Evropské unie, sektor stále operuje převážně na základě 28 národních trhů. Neexistuje žádná telekomunikační společnost, která působí v celé EU, a provozovatelé i zákazníci jsou vystaveni různým cenám a pravidlům. K řešení těchto problémů jsou hlavními prvky balíčku: a) zjednodušení pravidel EU pro telekomunikační operátory, b) snížení roamingových příplatků, c) zrušení příplatku za mezinárodní volání, d) právní ochrana otevřeného internetu, e) nová práva spotřebitelů harmonizovaná v rámci celé Evropy, f) koordinované přidělování kmitočtů, g) více jistoty pro investory.Sdružení evropských regulátorů BEREC vyjádřilo k návrhu obavy. Navrhované nařízení podle něj ohrozí integritu dosavadního evropského regulačního rámce a jeho přínosů, pokud jde o investice, konkurenci a prospěch pro spotřebitele. V tomto ohledu je důležité mít na paměti, že stav celého sektoru v Evropě není tak bezútěšný, jak je tvrzeno. Návrhy předložené Komisí hrozí podkopáním právních jistot, což je v přímém rozporu s Komisí deklarovaným cílem vytvořit predikovatelný regulační rámec, nutný pro podporu účinných investic a efektivní konkurence. Samotné návrhy jsou přitom, stále podle názoru BEREC, spíše jen konglomerátem řady vzájemně nesouvisejících opatření, zatímco evropský regulační rámec je složitým ekosystémem, ke kterému je nutné přistupovat jako k celku. Návrhy představují poměrně zásadní posun v rozložení moci mezi Komisí, členskými státy a národními regulátory. Ještě více prý soustřeďuje kompetence na centrální úrovni, a tím podkopává schopnost národních regulátorů, ať již samostatně či společně, přijímat vhodná a adekvátní regulační opatření na relevantních trzích. BEREC kritizuje Komisi za to, že vše připravila sama a nespolupracovala se zainteresovanými stranami, včetně BEREC. Její návrhy tak podle BEREC neprošly veřejnou konzultací, a tudíž ani Komise neměla možnost si otestovat, jak budou přijaty a zda mají šanci dosáhnout deklarovaných cílů, či zda jsou vůbec realizovatelné a ekonomicky únosné.

Aktuality z ČR

  • ICT UNIE, sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, zveřejnila 5. srpna 2013 informaci, že programové prohlášení nové vlády klade nedostatečný důraz na základní pilíře digitální ekonomiky. Její rozvoj představuje v současnosti nezbytný předpoklad pro nastartování hospodářského růstu ČR. V tomto směru je klíčové zejména naplnění nedávno přijaté strategie Digitální Česko 2.0 a rozšíření vysokorychlostních přístupových sítí k Internetu. Vhodná energetická politika nebo rozvoj dopravní infrastruktury, o nichž se v dokumentu hovoří, jsou nepochybně důležité, ale neméně podstatné je v dnešní době zaměření na strategické IT služby s vysokou přidanou hodnotou či budování infrastruktury pro vysokorychlostní Internet. O tom se však vládní programové prohlášení nijak nezmiňuje. Stejně tak např. v části programového prohlášení, která se věnuje zdravotnictví, není jakákoli zmínka o eHealth. Přitom pokročilé nástroje elektronického zdravotnictví mohou zlepšit fungování celého zdravotnického systému – významně přispět k jeho transparentnosti, efektivitě vynakládání finančních prostředků a také dalšímu zkvalitňování péče o pacienty. ICT UNIE na nepolitické bázi spolupracovala s předchozími vládami, ale i s představiteli opozice. Dlouhodobě prosazuje, aby na klíčových projektech ICT a eGovernmentu v ČR panovala shoda napříč politickým spektrem. Bohužel právě tato oblast trpí politickou a úřednickou nestabilitou, jejímž charakteristickým rysem jsou např. časté výměny ministrů, náměstků či ředitelů odborů odpovědných za ICT.
  • Podle měření serveru DSL.cz se v červenci meziročně zvýšila průměrná rychlost mobilního připojení k Internetu o 90 % na 3,3 Mb/s. Proti červnu vzrostla o 2 %. Nejvyšší rychlosti dosahoval opět T-Mobile. Mobilní přístup k Internetu v ČR stále zrychluje díky všem mobilním operátorům. T-Mobile s technologií 3G/LTE má stále nejvyšší příčku s průměrnou rychlostí mobilního přístupu k Internetu nad 6 Mb/s. Zajímavý meziroční nárůst ukazuje i technologie VDSL u společnosti Telefónica. Připojení přes pevné linky VDSL v síti Telefónica v červenci proti červnu zrychlilo o 6 % na 15,3 Mb/s. Kabelový Internet od UPC zvýšil průměrnou rychlost o 4 % na 23,6 Mb/s. Připojení přes optickou síť stagnovalo na 26,3 Mb/s. U rádiových přípojek WiFi průměr klesl z 8,3 na 8,2 Mb/s. U jednotlivých poskytovatelů se průměr pohybuje od 3 do 15,6 Mb/s.
  • Vláda projednala 14. srpna 2013 informační materiál Českého telekomunikačního úřadu k připravované aukci kmitočtů v pásmech 800, 1 800 a 2 600 MHz. Kabinet nakonec nepřijal k materiálu žádné usnesení, mj. proto, že se jednání vlády nezúčastnil dostatečný počet ministrů. „Vláda obdržela informaci o záměru vyhlásit znovu aukci. Záměrem bylo přijmout usnesení, že vláda materiál vzala na vědomí. Pro bylo sedm ministrů, potřeba jich bylo osm. Nic to ale nemění na tom, že ČTÚ má pravomoci na to, aby se konalo,“ uvedl premiér. Státní rozpočet počítá s příjmem z aukce ve výši zhruba sedmi miliard Kč až v příštím roce. Navrhované podmínky i po zapracovaných připomínkách obsahují vyčlenění části pásma 800 MHz pro čtvrtého operátora nebo povinnost národního roamingu v sítích GSM a 3G. Souhrnná vyvolávací cena má být 8,75 miliardy Kč.
  • Dne 15. srpna 2013 zveřejnil ČTÚ plnou dokumentaci k výběrovému řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1 800 MHz a 2 600 MHz. Úřad zveřejněním zahájil proces výběrového řízení. Aukce se řídí českým právním řádem. Přihlášky do výběrového řízení bylo možno podávat ČTÚ za podmínek podle Vyhlášení výběrového řízení nejpozději do 30. září 2013. Úspěšné žadatele pozve ČTÚ do aukční části. Následně proběhne školení účastníků na využívání elektronického aukčního systému a dvě zkušební aukce. ČTÚ předpokládá, že samotná aukce volných kmitočtů a následné přiřazení konkrétních kmitočtových bloků úspěšným účastníkům aukce proběhnou do konce tohoto roku. Poté, co úspěšní uchazeči uhradí cenu za vydražené spektrum, jim ČTÚ udělí příslušná oprávnění k jeho využívání. K tomu by mělo dojít na začátku roku 2014. Hlavní cíle aukce zůstaly stejné: především pokrýt celou republiku rychlým mobilním přístupem k Internetu a rozjet budování sítí 4G, kromě toho zlepšit konkurenční prostředí. Aktuální finanční zisk pro státní rozpočet je podle tvrzení ČTÚ až sekundární.
  • Dne 1. října 2013 ČTÚ oznámil, že byly otevřeny obálky se žádostmi o udělení práv k rádiovým kmitočtům ve výběrovém řízení (aukci) na volné kmitočty pro sítě LTE. Ve stanovené lhůtě své žádosti doručilo celkem pět subjektů – společnosti Vodafone Czech Republic a.s., T-Mobile Czech Republic a.s., Telefónica Czech Republic, a.s., Revolution Mobile a.s. a TASCIANE, a.s. (v pořadí doručení žádostí). Na základě provedené kontroly ČTÚ konstatoval, že všechny předložené žádosti splňují požadavky podle kapitoly 6.7 Vyhlášení výběrového řízení. ČTÚ dále u všech zájemců posoudí splnění všech stanovených podmínek účasti ve výběrovém řízení. O výsledku mají být všichni žadatelé informováni do 14. října. Následně ČTÚ zorganizuje školení a dvě zkušební aukce s účastníky koncem října. Vlastní elektronická aukce kmitočtových úseků a přiřazení konkrétních kmitočtových bloků úspěšným účastníkům aukce proběhne ještě do konce tohoto roku. K vydání rozhodnutí o udělení přídělů získaných rádiových kmitočtů ČTÚ by pak mělo dojít na počátku roku 2014 poté, co úspěšní uchazeči uhradí cenu za vydražené spektrum.
  • Od 1. září 2013 byl spuštěn nový systém přenosu mobilního čísla. Proces má trvat pouhé čtyři pracovní dny namísto původních až tří týdnů. Veškeré žádosti o změnu poskytovatele služeb přijaté do tohoto data, budou řešeny podle stávajících pravidel. Kompletně nový systém byl vytvořen skupinou odborníků na půdě Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) a stál desítky milionů. Při plném vytížení umožní přenést až 150 tisíc mobilních čísel týdně. Nové podmínky si ovšem vyžadují i nový postup pro koncového zákazníka. Spolu s novým řešením pro přenášení čísel byla na straně mobilních operátorů výrazně posílena i infrastruktura zajišťující včasnou aktivaci a deaktivaci služeb v čase, kdy probíhá přenesení čísel. Samotné přenesení totiž zdaleka není jenom o předání čísla jinému poskytovateli služeb, ale taktéž musí dojít včas k deaktivaci všech služeb u původního a k aktivaci nových služeb u přejímajícího poskytovatele. Toto vše se musí stát najednou u řádově několika tisíců zákazníků v krátkém časovém okně v řádu několika málo hodin tak, aby tuto složitou operaci zákazník nijak negativně nepocítil. Zkrácení doby přenosu čísla vyplývá z požadavku revidované evropské legislativy. Službu ročně využije zhruba 350 tisíc lidí. Každý měsíc změní operátora a zároveň si nechá stejné číslo asi 30 tisíc lidí. Operátorům se zkrácením doby pro přenesení čísla zmenší prostor k retenčním nabídkám. Přenositelnost mobilních čísel byla zavedena roku 2006. Dosud této možnosti využilo více než 1,5 milionu lidí.
  • Podle informace ICT UNIE ze dne 10. září 2013 sráží nízká efektivita státní správy a nedodržování přijatých strategií konkurenceschopnost Česka. Důležitá je v tomto směru zejména „Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012–2020“. Uvedený materiál vláda schválila již před dvěma lety, ale pro jeho realizaci v praxi bylo dosud učiněno jen velmi málo. Podobnými příklady jsou strategie Smart Administration, Národní program reforem a také státní politika v elektronických komunikacích Digitální Česko, přijatá na počátku roku 2011, z jejíchž cílů byl realizován jen zlomek. Aktualizace tohoto materiálu, strategie Digitální Česko 2.0, kterou vláda přijala v březnu letošního roku, obsahuje řadu užitečných opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti českých firem a podnikatelů, mj. díky masivnímu rozšíření vysokorychlostního přístupu k Internetu. Vzhledem k turbulencím na české politické scéně je však otázkou, zda i tento strategický dokument neskončí „u ledu“. Pro zvýšení konkurenceschopnosti a nastartování ekonomického růstu je podle ICT UNIE nezbytné i vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj digitální ekonomiky. ICT sektor již nyní v ČR každoročně generuje tržby v řádu stovek miliard korun, jeho potenciál je ale ještě výrazně vyšší. Na klesající konkurenceschopnost Česka opakovaně upozorňují renomované mezinárodní studie. V hodnocení švýcarského institutu IMD letos ČR klesla oproti loňsku o dvě místa na 35. pozici. V žebříčku Světového ekonomického fóra (WEF) si ČR ve srovnání s loňským rokem pohoršila dokonce o sedm příček a je aktuálně až na 46. místě.
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR chápe návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012, zveřejněný 11. září 2013 Evropskou komisí jako velmi významné pro fungování trhu elektronických komunikací. Proto vyhlásilo k návrhu veřejnou konzultaci s termínem zasílání příspěvků, názorů a komentářů do 14. října 2013.
  • Vítězové osmého ročníku soutěže ICT Diplomová práce roku 2013, kterou organizovala ICT UNIE, byli vyhlášeni v rámci slavnostního večera, kterého se kromě oceněných studentů zúčastnili partneři soutěže i další firmy a organizace působící v oblasti ICT, představitelé akademické sféry a zástupci ministerstev. V šesti soutěžních kategoriích byl letos přihlášen rekordní počet 115 prací, z nichž odborná porota vybrala ty nejlepší. Finálové kolo soutěže, kde vybraní studenti před odbornou porotou složenou z vysokoškolských pedagogů a zástupců ICT firem obhajovali své práce 11. září, se uskutečnilo na akademické půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Vítězové obdrželi symbolický šek na 50 000 korun, celková částka pro oceněné soutěžící dosáhla téměř 400 000 korun. Někteří ocenění studenti obdrželi také přímou pracovní nabídku od společnosti, která je partnerem dané kategorie. Soutěž si klade za cíl podporu vysokého školství a zvýšení prestiže studia oboru informačních a komunikačních technologií. Spolupráce s vysokými školami a podpora studia technických oborů je důležitou součástí aktivit ICT UNIE.
  • Dne 25. září 2013 zveřejnil CZ.NIC informaci, že přístupy na Google přes IPv6 překročily poprvé 2 % celkového provozu. Využívání IPv6 se jen od počátku roku skoro zdvojnásobilo. V jednotlivých zemích se situace výrazně liší. Světovou jedničkou ve využívání IPv6 je Švýcarsko s 9 %. Druhé je trochu nečekaně Rumunsko s téměř 8 % a třetí Francie s 5 %. Česká republika, ačkoli má poměrně hodně obsahu přístupného po IPv6, bohužel za průměrem zaostává. V ČR se podíl IPv6 pomalu blíží k 1,5 %.
  • Počet uživatelů Internetu v mobilních zařízeních se od začátku letošního roku do konce července v České republice zvýšil téměř o pětinu. Celkově jej v červenci letošního roku využívalo skoro 1,7 milionu lidí, zatímco v lednu 2013 to bylo jen 1,4 milionu uživatelů. Češi si nejčastěji nechávají na svých mobilních zařízeních zobrazovat webovou stránku Seznam.cz, během července tento portál zaznamenal přes milion reálných uživatelů. Druhou nejnavštěvovanější stránkou jsou Novinky.cz s necelými 800 tisíci RU. Data vychází z NetMonitoru (Spir – Gemius/Mediaresearch).