Předstihne nás Mexiko?
Drazí čtenáři NG/T, opět zde máme léto a prázdniny. Tedy popravdě už asi půl druhého měsíce si užíváme opravdové letní až subtropické počasí. To se nadá říci ve vztahu k naší demisní vládě či o té staronové, která se snad právě etablovala v průběhu tisku časopisu. Naslibovali se hory – doly, ale skutek stále utíká. Tedy v našem odborném případě, skutečná digitalizace státní správy a snadnější a rychlejší budování vysokorychlostních sítí nové generace. A o tom je náš hlavní rozhovor se Zdeňkem Zajíčkem, prezidentem ICT UNIE. V návaznosti na situaci u nás se můžete seznámit s procesem digitalizace Estonska. Za pozornost stojí i článek dalšího prezidenta a Zdeňka, pana Vaníčka z ČAEK – Kodex elektronických komunikací a jeho transpozice v právním řádu České republiky. V samém závěru časopisu se doberete k analýze přenosové technologie G-fast jako dosavadního vrcholu v hierarchii xDSL – Překoná TDSL G-fast?
Na předposlední dvoustraně uvidíte několik fotografií nadzemních sítí pořízených na obchodních cestách v Latinské Americe. Určitě by byly noční můrou zejména okresního vedoucího údržby a technické evidence a samozřejmě traťových dozorů SPT TELECOMu. Rád bych vyjádřil velké poděkování státní agentuře CzechTrade, která nám významně pomohla při organizaci cesty po Jižní Americe. Zejména se jedná o Terezku Vítkovou a Pavla Eichnera z Mexika, Jiřího Jílka z Kolumbie, Emila Ulrycha z Peru (+ Ekvádor), Josefa Kunického z Chile. Osobně jsem se zúčastnil konference LATAM v Mexico City (španělsky Ciudad de México nebo DF nebo CDMX). CzechTrade nám zajistil jednání i na federálních úřadech odpovědných za telekomunikace. Mile jsem byl překvapen, že i zde běží federální projekty na podporu budování sítí NGN. Jedná se o projekty ALTAN Mexico Conectado a RED Troncal. Ve stručnosti: první projekt ALTAN má v maximální míře využít celonárodní energetické sítě ke zprovoznění optických sítí v provozu „long distance“, vlády jednotlivých zemí poskytnou své budovy, věže, sloupy, silnice pro budování optických sítí. Druhý projekt RED Troncal zahrnuje také soukromé společnosti – operátory k budování a následnému sdílení „backbone“ a „last mile“. Jedná se o projekt tzv. PPP. Nejvíce mě zaujalo to, že projekty jsou pevně a lze říci i profesionálně řízeny odpovědnými federálními úřady. Cíle, parametry a procesy jsou jasně definovány a autorita těchto úřadů je jednoznačná. Proto také projekty běží a začíná se budovat… Bohužel to se nedá říci o našem národním projektu Digitální Česko, tedy zejména o tzv. čtrnácti miliardách korun do vysokorychlostních sítí internetu. Možná už jen o fiktivních 14 mld.Kč…
Čas běží neúprosně dál a za chvíli již budeme „slavit“ pětileté výročí tohoto projektu. Avšak bez proinvestované koruny z OPPIKu. Možná se už situace obrací k lepšímu, protože MPO s odbornou veřejností nachází větší shodu v přípravě 2. výzvy, která by měla být vydána na podzim tohoto roku. Je však jasné, že po celou dobu přípravy „projektu 14 mld.“ provozovatelé sítí a ISP nespali a budování sítí NGA běží svižnějším tempem než před pár lety. Tím pádem se stále reálně mění hodnoty původně zadaných parametrů pro dotace OPPIK. Stav pokrytí NGA sítěmi je daleko lepší, než se při tvorbě OPPIK předpokládalo. Proto není reálné očekávat proinvestování celé sumy 14 mld. Kč na výstavbu NGA sítí v ekonomicky slabých lokalitách a mělo by se zavčasu zvážit i jiné využití! Na počátku roku 2018 bylo navrženo využití zdrojů ve výši 4,2 mld. Kč z tohoto projektu do osy 4.2 OPPIK (ICT a sdílené služby). Avšak Evropská komise neschválila tento přesun. Proto by měli odpovědné orgány velmi rychle hledat, společně s odvětvím, využití části původní alokace na jiný účel v oblasti digitalizace a elektronických komunikací. Zejména tam, kde by mohlo dojít ke snížení nákladů na budování infrastruktury elektronických komunikací. Určitě chybí celoplošné digitální technické mapy, které by byly postupně k dispozici pro všechny druhy podzemní infrastruktury a využívaly by je všechny stavební úřady, projekční kanceláře a další. Samozřejmě s plnou online podporou a legislativní platností. Určitě by se našlo i další využití, které má návaznost na vysokorychlostní sítě elektronických komunikací a posilování konektivity obecně. Musí se však chtít!
Svatoslav Novák