Svatoslav Novák, vydavatel časopisu
Vážení a věrní čtenáři časopisu TELEKOMUNIKACE,
dostává se Vám do rukou jedno z posledních tištěných vydání. Je z toho trošičku smutno, ale budeme pokračovat elektronicky, jde o trend doby. Musíme snižovat náklady na tuto dobročinnou aktivitu. Vím, že pro mnohé tištěná forma je přátelštější a důvěrnější. Ale věřte, že i k elektronickému magazínu si cestu najdete…
Razantní snižování nákladů, zejména v telekomunikacích je také trendem doby. Stálé snižování stavu počtu zaměstnanců, sdílení infrastruktury, vítězství nejnižší ceny i ústupky z kvality jsou trendy, které mají zásadní ekonomické důsledky.
Telekomunikace se stávají řemeslem. Už to není expertní činnost specialistů na technologie, projektování či výstavbu. Tento obor lze přirovnat k univerzálním elektro oborům. Nakonec hodinové ceny těchto prací jsou si již velmi blízké. Pravda, je třeba říci, že nové technologie pro mobilní sítě se instalují jako stavebnice, zavěsí se antény, box se připojí k napájení a je hotovo. Důležitější než programování těchto telekomunikačních systémů je nyní třeba znalostí v lezectví a nemít závrať z výšek.
Konkurence, regulace a dividendy tlačí telekomunikační operátory k realizaci již zmíněných permanentních úspor, jak provozních, tak bohužel i investičních. Je to pochopitelné a pragmatické. Trh se však chová jinak. Požaduje služby garantovaného vysokorychlostního přístupu k Internetu tam, kde jsou firmy či podnikající občané pracující v širším lokálním nebo globálním měřítku. Nechtějí čekat na možné budoucí investice do moderních přístupových sítí, potřebují to teď a zde. Tyto subjekty se nacházejí různě kolem i uvnitř českých a moravských měst či vesnic. Tyto trhy nelze obsloužit WiFi technikou, ADSL či VDSL. Stručně řečeno, v mnoha místech naší země chybí rozsáhlá vysokorychlostní optická síť. Je pravdou, že na základě evropských iniciativ a strategie Digitální agenda 2020 bylo dosaženo možnosti dobudovat sítě nové generace za přispění evropských dotací v chudých a nepokrytých oblastech i naší země. Osobně si kladu otázku: Opravdu to pomůže zajistit vysokorychlostní přístup k Internetu s dlouhodobým výhledem rozvoje digitální ekonomiky tam, kde to bude potřeba? A posílí to konkurenceschopnost naší země? Odpovědí je několik:
1. Pokud mají být dotace tam, kde selhává trh, pak bílá (místa bez připojení), šedá a černá území musí vybírat a hodnotit skuteční zákazníci – uživatelé. Pozor, pak se může stát, že bílá místa mohou být i v hustě osídlených oblastech!
2. Pokud budou dotace, pak je nutné nastavit technologické standardy, principy přidělování dotací a definovat kontrolní mechanismy státu.
3. Nově budované sítě musí mít své zákazníky a musí se využívat k posílení podnikatelských aktivit. Musí umožnit obyvatelům snadnější přístup ke službám státu, ke vzdělání a k všeobecnému usnadnění života ve vzdálených a méně přístupných oblastech naší země. Pak to posílí ekonomiku země.
Přesto si myslím, že pokud by byla výstavba sítí nové generace oproštěna od neúnosných byrokratických nákladů místních úřadů a byla by možnost stavět liniové stavby „normálním a běžným“ způsobem, pak není třeba žádných dotací. V případě, že se nepodaří dosáhnout změny přístupu v budování nových telekomunikačních liniových staveb, pak je třeba bojovat o získání dotací z EU v maximální míře. Tak, aby se přislíbených 16 mld. Kč nepoužilo na zateplování domů…
