Svatoslav Novák, vydavatel časopisu
Poslední týdny jsou pro telekomunikační odvětví významné.
Bohužel ve velké míře negativně. Poslední zprávou druhého týdne září je návrh Evropské komise na zrušení roamingu pro příchozí hovory a používání místních tarifů pro volání ze zahraničí. Je zajímavé, že by to mělo platit nejen pro mobilní, ale také pro pevné sítě. Trochu mi to připomíná kopírování amerického telekomunikačního systému (USA chceme do roku 2020 přece předehnat…), ale asi se trochu zapomíná, že historický vývoj sítí v USA byl přece jen přirozenější než v národnostně rozdrobené Evropě. Je jasné, že takové zásadní regulační zásahy donutí operátory měnit jejich obchodní modely tak, aby zůstali konkurenceschopní a ziskoví. Nové akvizice a aliance budou nahrávat těm nejsilnějším evropským provozovatelům a je otázkou, jak to ovlivní národní alternativce, zejména globálně izolované mobilní operátory. Pravděpodobně ti úspěšní budou předmětem akvizičních zájmů.
Jsem velmi zvědav, jak tyto změny ovlivní výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1 800 MHz a 2 600 MHz. K tomu se může přidávat i hrozba tzv. „spravedlivého extra zdanění telekomunikačních operátorů“, kterou některé politické strany v rámci předvolební kampaně vyhlašují. Těmito proklamacemi dělají z telekomunikačních firem nepřátele zákazníků. Což poškozuje nejen provozovatele telekomunikačních sítí, ale zejména budoucí české i zahraniční investice do ICT oboru. Vždyť existuje mnoho malých metropolitních operátorů, které takové zásahy státu mohou zničit.
Tyto politické strany si vůbec neuvědomují, že v rámci chytání voličů za každou cenu současně podkopávají toto výběrové řízení, jež má přinést významné finanční zdroje do státního rozpočtu, a které možná budou zanedlouho spravovat. A to nerozvádím diskuzi o tom, že toto extra zdanění se týká také energetiky a bankovnictví, což jsou hospodářské segmenty se státní regulací. Proč potom máme tyto regulační úřady, které regulují zejména cenové aspekty jejich produktů? Proč se musí nyní uvalovat extra daň na ty, které stát reguluje? Je stát se svými úřady vlastně neschopný moderně a efektivně regulovat tato odvětví?
Další negativní zprávou bylo hodnocení švýcarského institutu IMD, že Česká republika klesla v konkurenceschopnosti oproti loňsku o dvě místa na 35. pozici. V žebříčku Světového ekonomického fóra (WEF) si ČR pohoršila dokonce o sedm příček a je aktuálně až na 46. místě. Jde dosud o největší pád konkurenceschopnosti Česka v historii. Příčinou je podle expertů Světového ekonomického fóra hlavně špatné fungování státu a jeho institucí. Kritizována je i nízká úroveň využívání nových informačních technologií ve státní správě. Z toho vyplývá, že dynamika rozvoje elektronických služeb a obecně eGovernmentu je nižší než u mnoha jiných zemí. Přesto je třeba pochválit to, že se podařilo vybudovat CzechPointy, datové schránky, základní registry a krůček po krůčku jít dál. Je však nutné stále prosazovat plnění úkolů ze strategií, které vlády ČR přijaly, a nezastavovat se z důvodu politických a vládních zemětřesení.
