Svatoslav Novák, vydavatel časopisu Telekomunikace
Stát se musí chovat jako výkonná firma…
Je pozoruhodné, jak omezené a „úzkoprsé“ jsou vize a strategie českých vlád v zásadní oblasti života státu, kterou je dlouhodobá úspěšnost, prosperita a konkurenceschopnost. Ony strategie vlastně ani neexistují. Jsou to v podstatě jen projevy plnění předvolebních politických slibů, které se jednoduše obrací k základní položce, kterou je zaměstnanost. Pro snížení nezaměstnanosti se udělají jakékoli akce a podpory avšak bez zásadních rozmyslů co je dlouhodobě strategické a co ne. Proto se podpoří zahraniční investice směřující do ČR, např. v automobilovém průmyslu, které v krátkém časovém okamžiku zvýší zaměstnanost v daném regionu. Stáváme se tím pádem montovací velmocí mezi zeměmi střední a východní Evropy. Tečka.
Nic proti automobilovému průmyslu nemám. Je dobré, že se vytvoří nová pracovní místa. Nikdo však nepřemýšlí jaké dopady taková podpora má a co nám to dlouhodobě bude přinášet. Nebylo by vhodné hledat podpory a stimuly pro zahraniční investory a pro kreativní české subjekty i v dalších oblastech, zejména v takových, kde lidé této země budou růst a dlouhodobě produkovat vysokou kvalitu a přidanou hodnotu?
V žebříčku zemí atraktivních pro umístění služeb s vysokou přidanou hodnotou se Česká republika v posledních letech propadá. Například studie renomované poradenské společnosti A. T. Kearney „Global Services Location Index“ zařadila v roce 2009 Česko až na 32. místo z padesátky hodnocených zemí. Přitom v roce 2004 byla naše země čtvrtá, o tři roky později zaujímala 16. příčku. Podobná alarmující zjištění přinášejí i další průzkumy.
Stát je vlastně ohromná firma, která musí „bojovat“ na trhu s jinými státy. Proto se také vedení státu musí chovat jako profesionální vrcholový management. Taková vláda musí být řádným hospodářem a musí využívat nejmodernějších řídicích metod a marketingu. Bohužel opak bývá pravdou.
Proto je asi velmi vhodné aby se začaly významněji a hlasitěji ozývat profesní komory a průmyslové svazy. Ony musí ukazovat a dokazovat vládám jaká je realita. Otázkou zůstává, zda vlády tomu vyslyší a vezmou fakta a argumenty v potaz.
ICT Unie se jakožto profesní sdružení významných firem z oblasti ICT působících v ČR o to pokusila. Identifikovala hlavní bariéry bránící rychlejšímu rozvoji informačních a komunikačních technologií. Patří sem:
- Nedostatečný rozvoj širokopásmových připojení bez rozdílu technologie.
- Neadekvátní zhodnocení významu ICT průmyslu pro ekonomiku celé země.
- Omezené využití potenciálu ICT ve službách poskytovaných sektorem veřejné správy.
- Omezený počet vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů.
- Globalizace a její hrozby pro ICT v ČR – především odliv služeb s vysokou přidanou hodnotou mimo ČR.
Současně ICT Unie zformulovala možná řešení jednotlivých problémů, tj. jak uvedené bariéry překonat. Dokument „Strategie ICT průmyslu“ předložila všem významným vládním úředníkům.
Obdobné problémy jako Česká republika – tedy jak plně využít potenciál ICT pro růst produktivity a konkurenceschopnosti – řeší celá Evropská unie. Z toho důvodu byla vypracována a letos 19. dubna ministry pro informační společnost členských zemí unie podepsána Granadská deklarace. Ta stanoví 29 aktivit, které by vlády měly zvážit při vytváření vhodných podmínek pro optimální využití ICT, to vše s ohledem na tzv. Digitální agendu a Strategii EU 2020. Deklarace zahrnuje řadu témat, mezi něž patří infrastruktura, pokročilé využití internetu a možnosti širokopásmového připojení, bezpečnost a důvěryhodnost, digitální práva uživatelů, jednotný digitální trh nebo elektronické služby veřejné správy. Některé závěry možná patří do oblasti science-fiction, a jejich realizace je pouhým snem. Přesto jsou země v EU, které sází právě na rozvoj informační společnosti a vše co souvisí s přímým vlivem ICT na rozvoj moderní ekonomiky.
Jak to dopadne u nás, uvidíme v krátké době…
