RNDr. Petr Beneš, šéfredaktor a vydavatel
Infrastruktura a chuť k práci
Pokračující konvergence způsobuje, že operátoři na telekomunikačním trhu, které jsme byli dříve zvyklí třídit do oddělených průmyslových sektorů – na telekomunikační (podniky veřejné služby, které poskytují výhradně telefonní a datové služby), mobilní a kabelové (podniky nabízející televizní programy po kabelu) – se nyní věnují prakticky srovnatelné podnikatelské činnosti, často nazývané „triple play – hlas, data, televize“. Kterákoliv firma, jež je schopna dopravit IP stream (a to i po pronajaté síti), může nabízet zajímavý balíček telekomunikačních služeb. Samotná telefonní služba je pak přirozenou součástí nabídky poskytovanou „on top“ a to za určitých podmínek dokonce i bez ohledu na protelefonovaný čas.
Fakta mluví jasně. Tradiční komutované telefonní sítě postupně končí, vládu přebírají IP sítě. Na globální úrovni jsou dnes často preferovaným způsobem vzájemné komunikace lidí, a z části i přenosu dat, mobilní komunikace. Celosvětová exploze mobilních účastníků vedla k tomu, že jejich počet v některých zemích přerostl počet účastníků v pevných sítích.
Z pohledu infrastruktury se však jedná pouze o přístupové sítě, které jsou v případě mobilních sítí omezeny dostupností důležitého přírodního zdroje, kmitočtového spektra. Mobilní telefony nekomunikují většinou přímo mezi sebou, ale přes základnovou stanici a pevné sítě. Pevné sítě tvoří více než 70 procent struktury mobilních sítí. Stoupající počet mobilních účastníků a rostoucí širokopásmovost mobilních internetových služeb a aplikací vyžadují stále výkonnější pevné sítě propojující základnové stanice. Širokopásmovost internetových služeb nabízených přes tradiční pevné přístupové sítě je dokonce o několik řádů vyšší, než v případě mobilních služeb a klade na páteřní sítě enormní požadavky. Bylo by proto nebezpečným omylem si myslet, že pevné sítě, jak páteřní tak i přístupové, jsou přežitkem.
Úspěšná realizace a implementace „Internetu věcí“ vyžaduje koncentrovaný, intenzivní výzkum a vývoj. Jedná se především o širokopásmové mobilní a pevné sítě, sítě senzorů, domácí sítě a datové sítě automatizační techniky, jakož i technologie pro komunikaci v automobilu a mezi automobily. Infrastruktura tvoří základnu, na které služby, aplikace a „Internet věcí“ mohou být vnitrostátně a mezinárodně, či dokonce globálně realizovány. Důležitost existující pevné infrastruktury a její další vývoj jsou veřejností často podceňovány – vždyť mobil a Internet funguje.
Rozvoj rozsáhlých širokopásmových sítí podporuje ekonomický růst a zaměstnanost. Stagnace vývoje infrastruktury by v době razantního inovačního tempa znamenala velké nebezpečí pro naši ekonomiku. Na úsvitu digitální epochy, za kterou lze první desetiletí 21. století považovat, je nejdůležitější komoditou přístup ke službám Internetu. Konektivita je hlavní měnou informačního věku. Podobně jako věk počítačů začlenil do našeho každodenního života „stroje“ (notebooky, PDA, mobily a iPods), průmyslová revoluce nabídla zboží vyrobené ve velkých sériích široké veřejnosti a agrární revoluce odstranila hladomor, představují dnes širokopásmové sítě významnou výzvu a příležitost.
Podívejme se na věc pozitivně. Každý den vzniká nový výkop, předlažďuje se chodník nebo staví nová cesta. To je rozhodně velká příležitost pro pokládání sítí optických vláken – infrastruktury nového digitálního věku. Sítí, jejichž intrinsickou vlastnost vycházející z fyzikální podstaty optického přenosu, tj. prakticky neomezené kmitočtové spektrum a tedy prakticky neomezenou přenosovou kapacitu, je nutné zdůraznit. Těmito sítěmi nemusí již pak primárně disponovat telekomunikační operátor, ale v principu jakýkoliv operátor inženýrských sítí. K historickým operátorům infrastruktury veřejných telekomunikačních služeb tak přibudou v blízké budoucnosti i operátoři konvergovaných (inženýrských) sítí. Dnešní a budoucí širokopásmové sítě musí však zcela jistě zachovat přístup konkurenci a zůstat otevřené vůči inovacím.
Co říci závěrem? Při vývoji konvergovaných řešení ICT se vzájemně časově střídají a na sobě závisí dvě hnací síly – technologie a trh. Infrastruktura je silně závislá na vývoji technologie a vyžaduje poměrně velký časový předstih vývoje v řádu až desítky let. Teprve když je patřičná infrastruktura k dispozici, může trh zavádět nové aplikace a pokračovat v jejich vývoji. Nové možnosti infrastruktury jsou předpokladem pro perspektivní služby a aplikace. Naopak, požadavky z oblasti perspektivních aplikací jsou motorem vývoje nových technologií a sítí. ICT jsou aktivátorem celého národního hospodářství a motorem inovací téměř ve všech odvětvích. Právě v době strukturálních změn je nezbytně nutné využít naši příznivou pozici, reprezentovanou mimo jiné dobrou infrastrukturou pevných sítí, k posílení pozice na trhu.
Zcela na závěr tohoto zamyšlení se nabízí i malá inovace výroku významného českého podnikatele z doby krize dvacátých let, Tomáše Bati: „Dvě věci nás přenesou přes všechno zlé – schopnost pracovat (využít infrastruktury) a chuť k práci (nabízet inovativní služby)“. Hodně štěstí!
