Svatoslav Novák, vydavatel časopisu Telekomunikace

Face to face

V telekomunikacích bývávalo nejživěji na jaře a na podzim. Přesněji řečeno v době, kdy se konává veletrh CeBIT v Hannoveru a INVEX v Brně. Možná ještě živo je, ale určitě v mnohem menší míře než před pár lety. Proč tomu tak je, když se organizátoři veletrhů snaží mnohem více než dříve?

Prvním argumentem jsou peníze. Vliv „splasknutí bubliny ICT“ v roce 2001 dopadl významnou redukcí marketingových nákladů právě na oblast veletrhů a exhibicí. Firmy velice pečlivě zvažují, jaké akce se zúčastnit. Nejdříve byla rozhodnutí managementu velmi zásadní – žádná účast. Je to nejrychleji realizovatelný způsob snížení nákladů, avšak z dlouhodobějšího hlediska to určitě neprospěje byznysu.

Proto se vyhledávají více cílené výstavy a důmyslné akce a prezentace. Veletrhy (přesněji výstavy) se specializují na různé obory ICT a souběžné programy obsazují konference, semináře a prezentace. To jsme mohli zaznamenat i na letošním INVEXu. Konferencí a přednášek bylo určitě více než dříve.

České firmy, které dříve standardně na INVEXu nebo na CeBITu byly, se orientují na mezinárodní tematické výstavy, případně regionální veletrhy. Například „top výstavou“ optikářů je ECOC. Letos byl v Berlíně, před rokem v Nice. Příští rok bude v Bruselu. Veletrhy, jako jsou INFOTECH v Plovdivu, BULISIM CeBIT v Istanbulu, TURKMENTEL v Ašchabadu, BAKUTEL v Baku, KITEL v Almaty, jsou pro české firmy prostě obchodně zajímavější, protože se jedná o nové trhy, kde je situace obdobná jako u nás v devadesátých letech.

Druhou příčinou menší účasti vystavovatelů a návštěvníků na veletrzích ICT je to, co telekomunikace vlastně produkují. A tím je internet. Možná existuje nepřímá úměrnost: čím rychlejší je internet, tím je méně účastníků tradičních veletrhů. Mnozí odborníci chtiví informací mají nyní možnost je nalézt na firemních webovských stránkách a mají možnost si zjistit co nejrychleji to, co potřebují. To je fakt, který sehrává opravdu významnou roli. Pokud by na veletrzích byly informace, novinky a produkty, které na webu nenajdete, a záměrně by to takto bylo propagováno, určitě by se situace změnila. Ale realita je taková, jaká je, a pokrok nejde zastavit.

Třetím důvodem, který osobně cítím u nás, je jistá nasycenost telekomunikačního trhu ve smyslu „kdo je kdo“ a „kdo co umí“. Proto zmizeli z INVEXu velcí hráči jak z oblasti výrobní, tak operátorské. Po tučných devadesátých letech se všichni znají. Pokud něco potřebují, tak si dají snídani, oběd nebo večeři a nerušeně dohodnou, co je třeba. Pamatuji si na slavnostní invexový oběd v Brně v řijnu 2001, kterého se účastnil i pan Václav Klaus. Snažil jsem se zde pozvednout význam informatiky a telekomunikací právě těsně po jedenáctém září a argumentoval jsem ekonomickou a bezpečnostní výhodou telekonferencí. Není třeba se sjíždět na porady do Prahy po nebezpečné dálnici D1, ale scházet se před mikrofony, případně kamerami kdekoli a jednat. Pan předseda Klaus mě chladnokrevně zařízl s argumentem, že je to jen má telekomunikační propaganda a není nad to se sejít a „face to face“ hovořit, přestože se najedou stovky kilometrů po silnicích. Po mé reakci, že to jde určitě snadněji politikům s majáky na autech než běžným občanům, byl oběd ukončen a šli jsme projít veletrh. Přesto měl pravdu. Veletrhy a akce kolem nich jsou asi nejpřínosnější v tom, že se lidé opět po čase potkávají. Ne vždy jde jen o výměnu technických informací, ale o mnohem důležitější věc, jako je „vlídné lidské slovo“. A proto je dobře, že INVEX u nás stále žije!