Autor článku: David Stádník, Telekomunikace 2015-04.
V posledním čísle časopisu v loňském roce jsme se věnovali strategii Evropské komise Digitální agenda pro Evropu [1] a legislativnímu rámci pro dosažení jejích cílů souvisejících s penetrací a rychlostí připojení evropských domácností (do roku 2020 přístup všech Evropanů k Internetu nad 30 Mb/s a nejméně pro polovinu evropských domácností rychlejší internetové připojení než 100 Mb/s). Evropská komise přijala revidované Pokyny k uplatňování pravidel státní podpory EU na odvětví širokopásmového připojení [2] v prosinci 2012. Podle vyhodnocení plnění cílů Digitální agendy pro Evropu má přístup k základnímu širokopásmovému připojení prakticky sto procent občanů EU. Dalším krokem je zajistit přístup k sítím nové generace, který je nyní dostupný pouze v městských aglomeracích a jen pro velmi malou část obyvatel ve venkovských oblastech. Protože Evropský parlament nakonec schválil pouze část finanční podpory oproti původnímu plánu pro podporu Digitální agendy pro Evropu, je pouze přibližně 15 % z celkového schváleného rozpočtu téměř miliardy eur určeno přímo na podporu budování rychlého přístupu k Internetu, a to především na podporu při umožnění vstupovat do výkopů, kanalizací a podobně při výstavbě sítí. V tomto vydání časopisu se budeme podrobněji věnovat Příručce vysvětlující pokyny k uplatňování pravidel státní podpory na zavádění širokopásmového připojení [3] vydané Evropskou komisí v loňském roce. Informace jsou určeny všem zainteresovaným stranám, které investují nebo spolufinancují projekty ze strukturálních a investičních fondů (ESIF).
Příručka se zaměřuje na rozhodovací pravomoci ve veřejném sektoru a jejím cílem je vysvětlit principy hodnocení veřejné podpory projektů zavádění širokopásmového připojení podle Pokynů k uplatňování pravidel státní podpory EU na odvětví širokopásmového připojení Evropskou komisí. Vysvětluje důsledky zavádění širokopásmového připojení v bílé, šedé a černé oblasti (základního širokopásmového připojení nebo NGA) a také podrobně klíčová kritéria požadovaná pro posuzování státní podpory (podmínky slučitelnosti, „skokovou změnu“, přiměřenost širokopásmového opatření, ověření vyváženosti). Kromě toho příručka uvádí přehled celé řady opatření, která buď nepředstavují státní podporu (např. budování širokopásmové sítě pro nekomerční účely, aktivity na tržním základě) nebo se považují za státní podporu, pro kterou není požadováno oznámení (jako např. podporu v rámci již existujícího broadbandového rámcového programu, pravidel „de minimis“, nových budoucích možností podle revidovaného obecného nařízení o blokových výjimkách a schvalování státní podpory pro širokopásmové projekty podle pokynů regionální (státní) pomoci.
