Aktuality z EU

    • V Úředním věstníku Evropské komise byla v květnu zveřejněna Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Směrnice vstoupila v platnost 12. června 2014. Členské státy musí transponovat směrnici do národního práva do 1. ledna 2016 tak, aby jejich účinnost byla nejpozději k 1. červenci 2016.
    • Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 585/2014/EU ze dne 15. května 2014 o zavedení interoperabilní služby eCall v celé EU bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno 3. června 2014. Rozhodnutí je v členských státech přímo účinné od 5. června. Do 24. prosince 2015 předloží členské státy Komisi zprávu o stavu provádění tohoto rozhodnutí. Volání v rámci služby eCall musí být pro uživatele služby eCall v celé EU bezplatné. Současně musí být možné uskutečnit volání v rámci služby eCall odkudkoli z území členského státu, jestliže je k dispozici alespoň jedna veřejná mobilní síť.
    • Nové pokyny, které pomohou podnikovým uživatelům ušetřit peníze a získat co nejvíce ze služeb cloud computingu byly předloženy Evropské komisi 26. června. Cloud computing umožňuje jednotlivcům, podnikům a veřejnému sektoru ukládat svá data a provádět zpracování dat ve vzdálených datových centrech, a tím docílit úsporu v nákladech v průměru o 10–20 %. Pokyny vyvinula Cloud Industry Group jako součást evropské Cloud strategie Komise na zvýšení důvěry v tyto služby. Hlavní přispěvatelé jsou Arthur Legal, ATOS, Cloud Security Alliance, ENISA, IBM, Microsoft a SAP, Telecom Italia, aj. Je to první krok k standardizovaným dohodám o úrovni služeb (SLA), terminologie a metrik. SLA je součástí smlouvy o poskytování služeb, která definuje technické a právní aspekty nabízené služby. Položky zahrnují dostupnost a spolehlivost cloudových služeb, kvalitu podpůrných služeb, které obdrží od svého poskytovatele cloudu, úroveň zabezpečení. Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroes prohlásila: „Toto je poprvé, kdy se dodavatelé cloudu dohodli na společných pokynech pro smlouvy o úrovni služeb. Myslím, že malé a střední podniky budou mít z těchto pokynů prospěch při hledání cloudových služeb.“ Místopředsedkyně Viviane Redingová uvedla: „Dnešní nové pokyny vám pomohou vytvářet důvěru v inovativní počítačová řešení a pomohou občanům EU ušetřit peníze. Více důvěry znamená větší příjmy pro firmy evropského jednotného digitálního trhu.“ Jako další krok bude Evropská komise testovat tyto pokyny s uživateli, zejména malými a středními podniky. Také budou diskutovány v rámci skupiny odborníků pro Smlouvy cloud computingu stanovené Komisí v říjnu 2013. Tato diskuse se bude vztahovat také na jiné činnosti C-SIG, např. ke kodexu o ochraně údajů pro poskytovatele cloud computingu, která byla připravena C-SIG. Návrh kodexu byl předložen podle článku 29 Pracovní skupině o ochraně údajů (evropské orgány pro ochranu údajů). Tato iniciativa bude mít hlubší dopad, pokud se standardizace SLA provádí na mezinárodní úrovni, např. prostřednictvím mezinárodních standardů, jako je ISO/IEC 19086. Za tímto účelem spolupracuje C-SIG na SLA také s ISO Cloud Computing pracovní skupinou, k prezentaci evropské pozice k SLA standardizaci. Nové pokyny SLA se tak promítnou do úsilí ISO k zavedení mezinárodních standardů týkajících se SLA pro cloud computing.
    • Evropská komise zahájila 10. července iniciativu Propojené komunity, která zastřešuje několik systémů určených k propojení měst, obcí, místních partnerství v oblasti širokopásmového připojení a jeho provozovatelů. Těmto subjektům nabízí iniciativa poradenství v otázkách financování a tvorby obchodních modelů pro zavedení rychlého širokopásmového připojení v jejich komunitách. Evropská komise vyzývá veškeré subjekty působící na místní, regionální a národní úrovni, aby jí předložily své návrhy a plány zavádění širokopásmového připojení. Žádosti musí být doručeny do 14. října 2014, přičemž nejlepší návrhy Komise „potvrdí“ a nabídne jim detailnější podporu. Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová v této souvislosti uvedla: „Jste-li orgánem obce, regionem či subjektem podílejícím se na zavádění širokopásmového připojení, jsme připraveni Vám pomoci! Chceme Vás spojit s možnostmi praktické podpory a financování a pomoci Vám tak naplnit Vaše vize pro Vaši komunitu.“ Mezi druhy nabízené podpory patří – individuální zpětná vazba: úvodní posouzení plánu místního širokopásmového připojení, na základě něhož budou vymezeny možné druhy podpory; technická pomoc Světové banky: Světová banka spolupracuje s odborníky z Evropské komise, kteří Vám pomohou vypracovat obchodní model a poradí Vám, jak zajistit, aby byl Váš projekt způsobilý k financování ze soukromých či veřejných zdrojů; Evropská investiční banka: Komise v rámci Nástroje pro propojení Evropy poskytla EIB startovací prostředky, které mají zajistit financování projektů širokopásmového připojení, které vychází z potřeb konkrétního žadatele a opírá se o bankovní rating AAA. Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF): EU má až do roku 2020 pro všechny regiony k dispozici 453 miliard eur. Přístup k informačním a komunikačním technologiím, jejich kvalita a využívání (včetně investic do širokopásmového připojení) se poprvé dostalo mezi nejpřednější priority těchto grantů. Státní podpora: Komise vymezila zvláštní pravidla pro poskytování státní podpory na širokopásmové připojení tak, aby nebyla narušena hospodářská soutěž, neboť objem podpory nabízené členskými státy v posledních letech značně vzrostl. Investice do širokopásmových sítí nedosahují požadovaných objemů a stávající údaje ukazují, že 64 % domácností v EU disponuje připojením s rychlostí 30 Mb/s a pouze 3 % připojením s rychlostí 100 Mb/s. Rozvoj vysokorychlostního širokopásmového připojení postupuje pomalu zejména v suburbánních a venkovských oblastech, jakož i v hospodářsky znevýhodněných územích. K rychlému širokopásmovému připojení má v Evropě přístup jen 18 % venkovských domácností.
    • Evropská komise představila 22. července 2014 podrobnosti k nové pilotní akci FTI (Fast Track) za 100 mil. EUR pro inovace a pět cen za inovace v rámci programu Horizont 2020, výzkumného a inovačního programu Evropské unie za 80 mld. EUR. FTI se zaměřuje na podporu evropské ekonomiky tím, že nabízí granty inovativním podnikům a organizacím s cílem dostat skvělé nápady na trh. Ceny nabízejí odměnu za technologické průlomy s velkým společenským významem. Iniciativy podtrhují úsilí o podporu inovací v Evropě jako první část z dvouletého pracovního programu Horizont 2020. Rovněž bylo potvrzeno 7 mld. EUR na výzvy Horizont 2020 během roku 2015 a stanoví časový plán pro žádosti. Od ledna budou umožněny žádosti k programu Inovace. Program bude podporovat malá konsorcia tří až pěti organizací se silnou obchodní účastí k zajištění perspektivních myšlenek před vstupem na trh. Výzva je otevřená nápadům v jakékoli oblasti technologií nebo aplikací a na všechny právnické osoby se sídlem v EU nebo v zemi přidružené k programu Horizont 2020. Soutěž pro pět cen za inovace začne koncem roku 2014 a počátkem roku 2015. Ceny v hodnotě 6 mil. EUR pro rok 2015 pokrývají tři různé tematické oblasti výzkumu – Zdraví, „Food-Scanner cena „, životní prostředí a cena informačních a komunikačních technologií. Horizont 2020 je vůbec největší program pro výzkum a inovace rámcového programu EU s rozpočtem na sedm roků v hodnotě téměř 80 mld. EUR. Rozpočet programu Horizont zahrnuje i finanční prostředky na Společné výzkumné středisko vědecké služby Evropské komise.

Aktuality z EU

  • Rada Českého telekomunikačního úřadu na svém zasedání dne 2. června projednala a schválila k předložení do meziresortního připomínkového řízení dokument Strategie správy spektra, zpracovaný podle opatření č. 4 Státní politiky v elektronických komunikacích „Digitální Česko 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“.
    Strategie definuje opatření, která dosažení cílů státní politiky Digitální Česko napomohou. Jsou jimi především podpora a rozvoj vysokorychlostního přístupu k Internetu, rozvoj digitálního televizního a rozhlasového vysílání a zvýšení efektivity a flexibility využití spektra.
    Pro podporu dalšího technologického rozvoje zemského digitálního televizního vysílání je nezbytná spolupráci státních orgánů i dotčených subjektů soukromého sektoru,“ říká předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák a dodává: „vládě předložíme k projednání koncept migrace na technologicky vyšší standard DVB-T2, včetně návrhu možných postupů souvisejících s řešením problematiky možného uvolnění kmitočtů v pásmu 700 MHz.“
    Návrh Strategie správy spektra zveřejnil ČTÚ loni v prosinci k připomínkám odborné i laické veřejnosti. Nyní ČTÚ zasílá upravený materiál do meziresortního připomínkového řízení a výsledný dokument bude předložen vládě.
  • Český telekomunikační úřad zahájil 17. června konzultaci návrhu podmínek výběrového řízení na kmitočty v pásmech 1 800 MHz a 2 600 MHz. Předmětem chystané aukce jsou všechny rádiové kmitočty, které nebyly přiděleny v rámci 4G aukce v roce 2013. ČTÚ tím chce vytvořit podmínky pro rozvoj nových služeb elektronických komunikací prostřednictvím rádiových sítí a podpořit tak rozvoj nových mobilních služeb vysokorychlostního přístupu k Internetu, technologickou inovaci a soutěž na trhu. V zájmu efektivní správy kmitočtového spektra ČTÚ rovněž navrhuje stanovit podmínky zajištění celistvosti přídělů rádiových kmitočtů v pásmu 1 800 MHz (refarming). Následně ČTÚ vyhodnotí a zohlední zaslané připomínky k návrhu a připraví konečné znění textu vyhlášení výběrového řízení. Zahájení řízení, včetně vyhlášení termínu pro podání přihlášek, se předpokládá na podzim letošního roku.
  • Český telekomunikační úřad pro zvýšení informovanosti podnikatelské veřejnosti v elektronických komunikacích připravil odborný seminář určený především pro provozovatele sítí WiFi v pásmu 5 GHz. Seminář seznámí účastníky se stávajícími zákonnými požadavky na využití radiového spektra a se záměry úřadu v této oblasti. Cílem semináře je poukázat na zásadní problémy, které ČTÚ z hlediska své kontrolní činnosti hodnotí jako kritické. Účastníci zde budou informováni o opatřeních, které ČTÚ v nejbližší době v této oblasti připravuje. Semináře se uskuteční v Praze, Hradci Králové, Brnu a Ostravě v období od 23. září do 4. listopadu. Na programu budou aktuální otázky využívání rádiového spektra, informace o podmínkách využívání rádiového spektra, podmínky podnikání v elektronických komunikacích, problematika rušení meteorologických radarů, informace o zobecněných výsledcích prováděné kontrolní činnosti, informace o podmínkách uvádění výrobků na trh.
  • Premiér Bohuslav Sobotka se v rámci svých bilančních návštěv na jednotlivých resortech setkal s ministrem vnitra Milanem Chovancem. Oba politici se shodli, že Česká pošta by měla zůstat státním podnikem a hovořili i o problematice ICT projektů ve veřejné správě. „IT zakázky jsou obrovskou černou dírou, kde je nicméně také obrovská možnost uspořit. Od září za to převezmeme odpovědnost. Budeme zkoumat každý takovýto projekt tak, aby nešlo o bezbřehé utrácení za projekty, které nikdo nepotřebuje,“ uvedl Milan Chovanec. Ministerstvo vnitra pokračuje v realizaci svých plánů na ovládnutí státního IT a e-governmentu. Milan Chovanec chce v první fázi už během několika týdnů převzít dohled nad státními IT zakázkami. O problematickém ICT už začal mírně mluvit také premiér Bohuslav Sobotka. Tato oblast se i díky lobbování Svazu průmyslu a dopravy a ICT UNIE dostala do chystaného Akčního plánu vlády na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, který projednává tripartita. Na zasedání tripartity se 30. června kromě surovinové a energetické politiky či připravovaného zákona o státní službě jednalo také o problematice informačních a komunikačních technologií. Téma vznesli zástupci Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR). S vládou se shodli, že současná situace týkající se využívání ICT ve veřejné správě a celková roztříštěnost v této oblasti negativně ovlivňuje konkurenceschopnost ČR. „Musí se jasně určit osoba a resort, který převezme veškerou odpovědnost za oblast ICT v této zemi, vypracuje se strategie opřená o rozpočet a ICT se zahrne do Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti,“ uvedl při jednání tripartity Ivan Vrzal, člen představenstva SP ČR a předseda Expertního týmu pro ICT. Na činnosti uvedeného týmu se aktivně podílí ICT UNIE. Premiér Bohuslav Sobotka na zasedání prohlásil, že koordinační roli bude plnit Ministerstvo vnitra ve spolupráci s MPO. „Rádi bychom do diskuse o budoucnosti informačních technologií také více zapojili podnikatelskou sféru,“ doplnil předseda vlády.
  • Na začátku července uplynulo pět let od spuštění systému datových schránek. K aktuálnímu datu 13. července 2014 bylo prostřednictvím informačního systému datových schránek odesláno již dohromady více než 200 mil. zpráv. Počet zřízených datových schránek přesáhl 600 tisíc. Podle nedávno zveřejněné studie, kterou připravily CEVRO Institut a ICT UNIE, vytvořily datové schránky do konce loňského roku čisté ekonomické přínosy ve výši 3,546 mld. korun, z toho připadá 2,753 mld. pro orgány veřejné moci, 522 mil. pro právnické osoby, 253 mil. pro podnikající fyzické osoby a 18 milionů pro fyzické osoby. V obecnějším smyslu datové schránky přispívají zejména k inovacím a zefektivnění procesů ve veřejné správě. Kritické hlasy naopak upozorňují na to, že dosud nebyly dořešeny např. některé právní aspekty datových schránek. K datu 25. května 2014 bylo prostřednictvím informačního systému datových schránek odesláno zhruba 195 mil. zpráv. Počet dosud zřízených datových schránek přesáhl 590 tisíc. Například v týdnu od 11. do 18. května systém zaznamenal více než 1,5 mil. odeslaných datových zpráv. Podle informací Ministerstva vnitra a České pošty odeslali uživatelé ke dni 28. 7. 2014 již více než 207 mil. datových zpráv a ušetřili tak dohromady přes pět miliard korun. Denně je odesláno v průměru až 300 tisíc zpráv, měsíčně pak více než 6 mil. Roste např. podíl podnikajících fyzických osob na celkovém počtu datových schránek, a to z 2 % v roce 2012 na 10 % v roce 2013, naopak podíl právnických osob klesá.
  • Orgány veřejné moci od doby ostrého spuštění základních registrů, k němuž došlo v červenci 2012, prostřednictvím svých agendových informačních systémů provedly dohromady přes 400 milionů transakcí v produkčním prostředí. Pomocí informačního systému datových schránek bylo do konce května letošního roku zpracováno celkem 5 371 086 datových zpráv týkajících se základních registrů. Podrobné informace zveřejnila Správa základních registrů.
  • Česká vláda v nedávno schváleném Národním programu reforem pro rok 2014 označuje jako jeden ze svých prioritních úkolů podporu výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, a to formou snižování nákladů na výstavbu. „Překážku v rozvoji sítí lze spatřovat nejen v nutnosti finančních investic, ale zejména ve složitosti administrativy spojené s výstavbou, různorodé praxi stavebních úřadů, délce stavebního řízení a nejednotné výši poplatků spojených s věcnými břemeny. Vláda si uvědomuje svou roli v této oblasti a hodlá napomoci řešení těchto problémů,“ uvádí se v dokumentu. Konkrétním opatřením má být např. vydání metodiky pro postup stavebních úřadů, případně legislativní úpravy příslušných právních předpisů. Vláda chce také pro ČR transponovat směrnici o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, která byla schválena na evropské úrovni.
  • Poslanecká sněmovna i Senát schválily návrh zákona o kybernetické bezpečnosti. Ten připravil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Zákon vychází ze dvou hlavních zásad a stojí na třech pilířích. První zásadou je minimalizace zásahu do práv soukromoprávních subjektů, druhou pak individuální odpovědnost za bezpečnost vlastních informačních systémů. Jednotlivé pilíře tvoří bezpečnostní opatření (standardizace), dále hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů a konečně protiopatření, tedy reakce na incidenty.
    ICT UNIE ve spolupráci s českou pobočkou AFCEA připomínkovala jak samotný návrh zákona, tak i návrh prováděcího předpisu. Tím je vyhláška o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních a o stanovení náležitostí podání.
  • Kabinet na svém zasedání v pondělí 14. července projednal a usnesením č. 581 schválil Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Jedná se o základní programový dokument Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj v programovém období kohezní politiky EU 2014 až 2020. Prioritní osa 4. schváleného operačního programu se zaměřuje na rozvoj ICT a vysokorychlostních přístupových sítí k Internetu, např. investiční priorita 1 této prioritní osy se týká „rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí a podpory zavádění vznikajících technologií a sítí pro digitální hospodářství“.
    OP PIK byl 15. července oficiálně předložen Evropské komisi k posouzení. Předpokládá se, že vyjednávání s EK bude dokončeno v posledním čtvrtletí letošního roku. Termíny vyhlášení prvních výzev se budou odvíjet od průběhu a výsledků těchto jednání.
  • Ministryně Marksová představila 28. srpna novou vizi fungování ICT systémů na MPSV. Informační systémy a technologie na Ministerstvu práce a sociálních věcí by měly být provozně jednodušší a levnější, sledovat moderní trendy a více se přiblížit potřebám občanů. Ministryně Michaela Marksová na veřejné schůzce se zástupci IT firem představila koncepční strategii vývoje ICT systému celého resortu MPSV, tedy nejen samotného ministerstva, Úřadu práce a České správy sociálního zabezpečení, ale i ostatních řízených a podřízených organizací MPSV. V současné době MPSV pracuje ve spolupráci se systémovým integrátorem na tzv. Strategii informačních a komunikačních technologií 2015+. Tato Strategie je nyní ve výchozí verzi a než bude předložena vládě ČR, projde odbornou oponenturou na ČVUT. Tento dokument jasně ukazuje směr, kterým se MPSV hodlá v příštích letech v oblasti ICT ubírat. Obsahuje dvě základní zásady a těmi jsou, zajištění poskytování ICT služeb v souladu s legislativou a technickými a architektonickými principy e-governmentu a dále myšlenku zajištění informační podpory postupné plné elektronizace služeb pro své klienty, tedy pro občany. Cílem této strategie je realizace nejméně šest projektů, které v letech 2015 až 2018 změní ICT v resortu. Zásadní je zajištění budoucích výplat nepojistných sociálních dávek a dávek státní politiky zaměstnanosti a také realizace projektu podpůrných systémů nebo portálu služeb občanů. Další projekty budou zaměřeny na technickou infrastrukturu, např. na modernizaci a údržbu serverů nebo koncových zařízení. S ohledem na projektové a legislativní doby nebude realizace zadávacího řízení dokončeno do konce letošního roku. MPSV nevylučuje přechodné období fungování stávajícího systému firmy OK systém v roce 2016.