Aktuality z EU
- Dne 12. června 2013 Evropská komise zveřejnila roční Srovnávací přehled Digitální agendy, který hodnotí pokrok v plnění cílů stanovených Digitální agendou pro Evropu. Podle přehledu mají Evropané přístup k základním digitálním sítím a službám, ale kvůli problémům v oblasti telekomunikací v Evropě a širších digitálních trhů nemají možnost plně využívat hlavní současné a budoucí výhody digitální revoluce. Komise v tomto roce přijme na žádost Evropské Rady návrhy konkrétních opatření k vytvoření jednotného telekomunikačního trhu, aby bylo možné řešit problémy potvrzené aktuálními informacemi. Evropská komisařka pro Digitální agendu Neelie Kroesová k tomu uvedla: „Jsem ráda, že základní přístup k internetu je nyní k dispozici prakticky všude v EU, ale nemůžeme se spokojit se včerejším stavem věcí. Údaje ukazují, že největším problémem je letos nedostatek investic do velmi rychlých sítí a přetrvává nedostatek skutečně jednotného trhu telekomunikací. Problém je zjevný a budeme na něj reagovat balíčkem o jednotném telekomunikačním trhu.“
- Evropská komise přijala 13. června 2013 dva návrhy, které zajistí, že do října 2015 budou všechny automobily vybaveny tísňovým voláním pro případ havárie, což přispěje ke zmírnění následků závažných dopravních nehod v celé EU. Takzvaný „systém eCall“ v případě vážné nehody automaticky vytočí celoevropské číslo tísňového volání 112. Záchranné služby tak budou informovány o místě, kde se vozidlo nachází, a to i tehdy, bude-li řidič v bezvědomí nebo nebude-li schopen telefonovat. Všechny nové modely osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel by měly být vybaveny systémem eCall a měla by být vytvořena potřebná infrastruktura k řádnému přijímání a vyřizování takových telefonátů ve střediscích tísňového volání, což zajistí kompatibilitu, interoperabilitu a kontinuitu této služby v celé EU.
Odhaduje se, že systém eCall by měl urychlit zásah záchranné služby o 40 % v městských oblastech a o 50 % mimo města a zabránit až 2 500 úmrtím ročně. Vedle příznivých dopadů na silniční bezpečnost systém eCall rovněž podstatně přispěje ke zmírnění dopravní neprůjezdnosti způsobené nehodami a k omezení následných nehod, k nimž může dojít vinou nezajištěného místa havárie. Povede to i k přínosům pro průmyslové odvětví, konkrétně pro podniky podílející se na dodávce technologií, komponentů a služeb využívaných pro jednotlivé složky systému eCall, včetně systémů zabudovaných do vozidel, zajištění rádiového přenosu dat a systémů pro střediska zaznamenávající tísňová volání. Nadto se očekává, že vybavení zabudované ve vozidle v rámci služby eCall by mohlo být využíváno i k dalším účelům (např. hledání odcizených automobilů). Systém eCall se aktivuje automaticky, jakmile čidla zabudovaná ve vozidle zaregistrují vážnou havárii. Po aktivaci systém vytočí evropské číslo tísňového volání 112, naváže telefonní spojení s příslušným střediskem tísňového volání a záchranným službám předá podrobné údaje o nehodě, včetně doby nehody, přesné polohy havarovaného vozidla a směru jízdy (což je velmi důležité u nehod na dálnicích a v tunelech). Systém eCall lze aktivovat i ručně stisknutím tlačítka v autě, např. svědkem vážné nehody.
- Evropská komise zavádí nová pravidla (nařízení Komise č. 611/2013 ze dne 24. června 2013), která přesně určují, jak mají provozovatelé telekomunikačních sítí a poskytovatelé internetových služeb jednat, pokud dojde ke ztrátě, odcizení či jinému ohrožení osobních údajů jejich zákazníků. Účelem těchto technických prováděcích opatření k revidované směrnici o soukromí a elektronických komunikacích (2009/136/ES) je zajistit, aby se v celé EU v případě narušení bezpečnosti osobních údajů jednalo se všemi zákazníky stejně a aby podniky, které působí ve více státech, mohly využít celoevropského řešení těchto problémů. Provozovatelé telekomunikačních sítí a poskytovatelé internetových služeb disponují mnoha údaji o svých zákaznících, jako jsou jejich jména, adresy, podrobnosti o bankovních účtech a také informace o telefonních hovorech a navštívených internetových stránkách. Od roku 2011 se na tyto společnosti vztahuje obecná povinnost informovat vnitrostátní orgány a zákazníky o narušení bezpečnosti osobních údajů. Toto nařízení Komise specifikuje, jakým způsobem mají společnosti dané závazky plnit, a zákazníci získají další záruky toho, že jejich problém bude náležitě řešen. Komise by rovněž společnosti ráda motivovala k tomu, aby osobní údaje šifrovaly. Komise proto spolu s agenturou ENISA zveřejní orientační seznam ochranných technických opatření, jako jsou např. šifrovací techniky, díky kterým nebudou dotčené údaje srozumitelné pro nikoho, kdo do nich není oprávněn nahlížet. Pokud společnost tyto techniky použije a dojde k narušení bezpečnosti osobních údajů, bude z povinnosti informovat dotčené účastníky osvobozena, protože narušitel se ve skutečnosti k jejich osobním údajům nedostane.
- Evropská komise 25. června 2013 zveřejnila novou politiku (otevřené normy), díky níž se veřejné orgány snáze vyhnou závislosti na jediném dodavateli informačních a komunikačních technologií. Veřejný sektor EU tak získá nové možnosti a bude moci ušetřit více než 1,1 miliardy eur ročně. Například otevřená nabídková řízení přilákají větší počet uchazečů s výhodnější nabídkou (zdvojnásobení počtu uchazečů obvykle snižuje výši nabídky ve smlouvě o 9 %). Orgány, které se při pořízení ICT systémů rozhodnou pracovat spíše s normami, nemusejí využívat jedinou IT značku, nástroj, systém nebo výrobek, čímž se ušetří peníze daňových poplatníků. Mnoho organizací buď nemá dostatek odborných znalostí při rozhodování, jaké normy se vztahují na jejich potřeby, pokud jde o IT vybavení, anebo se obávají, že počáteční náklady na výměnu systému by byly příliš vysoké, a že by mohly přijít o důležitá data. V důsledku toho stále zůstávají pouze u jednoho IT systému nebo spolupracují pouze s jedním dodavatelem. Širší využívání těchto norem (často nazývaných také otevřené standardy) navíc usnadňuje výměnu dat mezi systémy veřejného sektoru – občané tak musejí uvést příslušné údaje pouze jednou (nikoli každému orgánu veřejné správy zvlášť). Snazší je rovněž poskytování přeshraničních služeb elektronické veřejné správy, potřebné pro občany a podniky, kteří v EU pracují, studují, podnikají nebo cestují. Pro orgány veřejné správy, které se rozhodnou k přechodu k jiným systémům, Evropská komise uspořádá setkání, na nichž budou jednat s odvětvím IT dodavatelů, normalizačními organizacemi a občanskou společností a kde budou vytvořeny optimální postupy a řešení možných problémů.
- Dne 26. června 2013 zveřejnila Evropská komise informaci, že evropští spotřebitelé využívající vysokorychlostní přístup k internetu nestahují data rychlostí, kterou si zaplatili. Podle nové studie Evropské komise, která mapuje výkon pevných širokopásmových přípojek, disponují spotřebitelé v průměru jen 74 % inzerované rychlosti, kterou si zaplatili. K hlavním zjištěním studie patří:
– Kabelové připojení nabízí nejspolehlivější rychlost stahování: Evropský průměr 74 % zastírá výrazné rozdíly ve výkonu různých technologií. Služby xDSL dosahovaly pouze 63,3 % inzerované rychlosti stahování, zatímco u přípojek CATV to bylo 91,4 % a u optických přípojek (FTTx) 84,4 %.
– V absolutním vyjádření činila průměrná rychlost stahování ve špičce napříč všemi zeměmi a technologiemi 19,47 Mb/s. Nejvyšší rychlosti dosáhly služby FTTx, a to 41,02 Mb/s. Přípojky CATV dosáhly rychlosti 33,10 Mb/s, zatímco služby xDSL zůstaly s průměrnou rychlostí 7,2 Mb/s značně pozadu.
– Rychlost odesílání dat se blíží inzerované rychlosti. Průměrná rychlost odesílání dat činila napříč celou Evropou 6,20 Mb/s, což představuje 88 % inzerované rychlosti odesílání. Zdaleka nejrychlejší byly s 19,8 Mb/s služby FTTx. Je to proto, že řada služeb FTTx poskytuje rychlost odesílání dat, která se blíží rychlosti stahování. Přípojky CATV a služby xDSL dosáhly mnohem skromnějších výsledků: 3,68 Mb/s a 0,69 Mb/s.Rychlost širokopásmových produktů bývá inzerována jako „až XX Mb/s“. Toto je tzv. „inzerovaná“ či „nominální“ rychlost. Mezi inzerovanou rychlostí a reálnou rychlostí, kterou spotřebitelé získají, však může být značný rozdíl. Rozdíly ve výkonu stahování mezi jednotlivými členskými státy jsou dány především technologiemi, které byly v té které zemi historicky nasazeny. Z výzkumu plyne, že 27–41 % evropských předplatitelů přístupu k internetu si myslí, že jejich rychlost stahování nedosahuje rychlosti, kterou mají ve smlouvě. A téměř polovina předplatitelů v EU tvrdí, že kvůli nedostačující rychlosti nebo kapacitě mívá někdy problém dostat se k online obsahu a aplikacím. Studie je založena na metodě, která využívá hardwarová zařízení a poskytuje nejpřesnější a nezávislé výsledky o výkonu internetu bez ohledu na přístupovou technologii a domácí instalaci.
- Podle informace z 23. července 2013 Evropa doplácí na to, že přidělování kmitočtového spektra pro mobilní širokopásmové sítě 4G je ve většině členských států příliš pomalé. Členské státy dále potvrdily, proč je v celé Evropské unii nutno přidělovat rádiové spektrum koordinovaněji. Polovina členských států Unie z výjimečných důvodů požádala o odklad využívání pásma 800 MHz pro mobilní širokopásmové sítě, což docela rozzlobilo komisařku EU pro informační společnost Neelie Kroesovou, protože původní dohodnutý termín vypršel 1. ledna 2013. Komise devíti z těchto čtrnácti žádostí s nevolí vyhověla. Zpřístupnění pásma 800 MHz má zásadní význam, protože umožňuje rozšířit využívání populárních rádiových širokopásmových služeb. „Souhlasili jsme s dočasnou výjimkou odložit uvolnění pásma 800 MHz v případě devíti zemí,“ uvedla v prohlášení Kroesová. „To je náš poslední ústupek, každé další zpoždění přidělení kmitočtů tohoto pásma poškozuje naši ekonomiku a frustruje naše občany.“ Kroesová zdůraznila, že jedním z důsledků prodlení uvolnění pásma 800 MHz v jednotlivých zemích je, že mobilní telefony, jež jsou občany považovány za základní zařízení, nejsou plně funkční po celé Evropě. Výrobci mobilních telefonů (včetně společnosti Apple) vynechávají některé čipy potřebné pro připojení v Evropě, protože dost zemí nevyužívá dané kmitočtové pásmo, aby se to ekonomicky vyplatilo. Komise odsouhlasila odklady pro Španělsko, Kypr, Litvu, Maďarsko, Maltu, Rakousko, Polsko, Rumunsko a Finsko; odmítla odklad pro Slovensko a Slovinsko, kde bylo zpoždění způsobeno organizací povolovacího postupu, a nikoli výjimečnými okolnostmi, které by bránily dostupnosti pásma. V případě Řecka, Lotyšska a České republiky je zapotřebí další zhodnocení, Belgie a Estonsko se opozdily, ale o výjimku nepožádaly a Bulharsko oznámilo, že bude toto pásmo nadále využívat pro státní složky a k obranným účelům. Pásmo 800 MHz je součástí „digitální dividendy“, spektra uvolněného přechodem z analogové na digitální technologii televizního vysílání. Konkrétně má toto kmitočtové pásmo potenciál podporovat mobilní širokopásmové sítě v celé zemi včetně odlehlých a venkovských oblastí. Pouze jedenáct členských států doposud oznámilo, že skutečně umožnily využívání pásma 800 MHz pro mobilní širokopásmové komunikace. Členské státy, které odklad získaly, jsou ovšem povinny zajistit, aby jejich dočasné využívání pásma 800 MHz (např. pro R a TV vysílání) nebránilo rozvoji mobilních širokopásmových sítí v tomto pásmu v sousedních členských státech.
Aktuality z ČR
- Fórum pro otevřená data vyhlásilo první českou soutěž pro aplikace nad otevřenými daty. Fórum, které bylo založeno jako společný projekt Fondu Otakara Motejla, FIS VŠE a MFF UK, chce podpořit obdobu zahraničních Open Data Challenge. Podmínkou soutěže je buď aplikaci postavit na otevřených datech anebo potřebná data zpracovat tak, aby byla opětovně využitelná i pro kohokoli dalšího. Může jít i o data, která sbírá nebo vytváří soukromý, neziskový nebo akademický sektor, nikoli pouze veřejné instituce. Soutěž s názvem „Společně otevíráme data“ má dvě kategorie – pro veřejnost a studenty středních a vysokých škol. Jejími partnery jsou společnost CZ.NIC a servery Lupa, Root a Slunečnice. Uzávěrka přihlášek je 25. října. Vítězové budou vyhlášeni 28. listopadu. Pro 20 nejlepších aplikací jsou připraveny finanční i věcné ceny.
- Český telekomunikační úřad uspořádal 21. června v rámci procesu vyhodnocení veřejné konzultace seminář k podmínkám aukce volných kmitočtů. Spolu se zástupci poradenské společnosti představil svůj přístup k vypořádání podmínek a zdůvodnění jejich přijetí či odmítnutí. Nové podmínky například omezují možnost pro jakéhokoli zájemce získat více než dva kmitočtové bloky v nejcennějším pásmu 800 MHz (digitální dividenda) a mění podmínky týkající se rozvojových kritérií tak, aby operátoři mohli pokrývat celé území ČR najednou. Naopak zůstaly vyhrazeny části pásma 800 MHz výhradně pro nové hráče a závazek stávajících operátorů vpustit nového držitele kmitočtových práv do sítě 2G/3G na základě povinnosti národního roamingu. Následně zveřejnil ČTÚ 24. června 2013 podrobné vypořádání připomínek z veřejné konzultace podmínek aukce kmitočtů digitální dividendy. Připomínky k podmínkám aukce podalo celkem 17 subjektů, mezi nimi občané, občanské iniciativy, poslanci, státní instituce, profesní sdružení, mobilní operátoři a společnosti působící na českém telekomunikačním trhu. Obdržené připomínky se týkaly zejména podmínek k podpoře vstupu nového mobilního operátora na trh, struktury nabídky kmitočtů, podmínek pro rychlý rozvoj nových sítí a nabídku služeb mobilního širokopásmového přístupu a v neposlední řadě i možného rušení zemského digitálního televizního vysílání. ČTÚ nevyhověl návrhům na zrušení vyhrazení dvou bloků o velikosti 2× 10 MHz v pásmu 800 MHz pro nové zájemce o vstup na trh a omezení možnosti stávajících operátorů soutěžit o ucelený blok o velikosti 2× 15,8 MHz v pásmu 1800 MHz. Naopak akceptoval připomínky týkající se navrženého spektrálního limitu pro nabídky v pásmu 800 MHz a snížil ho tak, aby podpořil vznik nejméně tří sítí 4G. Dále ponechal v návrhu možnost využití služeb národního roamingu ve 2G a 3G sítích stávajících operátorů ale rozhodl se zkrátit dobu jejich poskytování tak, aby byla přiměřená očekávanému rozvoji nových sítí.
- ČTÚ informoval, že předpokládá zahájení výběrového řízení nejpozději do poloviny srpna poté, co obdrží a zapracuje vyjádření Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a dokončí překlady dokumentace výběrového řízení do anglického jazyka.
Zprávu o průběhu předchozí neúspěšné aukce kmitočtů pro mobilní sítě zveřejnil ČTÚ 13. června 2013 po předložení souhrnné informace o průběhu a výsledcích aukce vládě den předtím. - Český telekomunikační úřad připravil v souladu s Usnesením vlády ČR č. 203 ze dne 20. března 2013 k aktualizované Státní politice v elektronických komunikacích, Digitální Česko v. 2.0 návrh Obecných pravidel a doporučení pro využívání řízení datového provozu při poskytování služby přístupu k internetu, včetně parametrů kvality této služby a zveřejnil ho ke konzultaci 31. června 2013. Cílem je zejména zvýšení transparentnosti informací pro koncové spotřebitele. ČTÚ při přípravě návrhu plně respektoval související dokumenty EU a Sdružení BEREC, a rovněž zohlednil dosavadní poznatky z řešení problematiky síťové neutrality. Konečná podoba kvalitativních parametrů přístupu k internetu se následně promítne do změny „Opatření obecné povahy č. OOP/14/04.2012-5 0147“, kterým se stanoví parametry kvality poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, které mají být měřeny, obsah, forma a způsob uveřejnění informací o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách, za nichž jsou služby poskytovány, a opatřeních zajištujících rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele, a postupy pro vyhodnocování kvality“.
- Dne 24. července 2013 byla ve Sbírce zákonů v částce 86 vydána novela zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, účinnosti nabude dnem 8. srpna 2013. Novela upravuje mimo jiné uzavírání nebo změnu smluv s využitím přístupu na dálku, problematiku automatického prodlužování smluv a sjednávání smluvních pokut v případě předčasného ukončení smluv uzavřených na dobu určitou. Nová zákonná úprava mění nerovné postavení zákazníka proti operátorovi a zlepšuje ochranu spotřebitelů.
- Na základě usnesení vlády č. 370 ze dne 23. května 2012 připravují společně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Český telekomunikační úřad návrh programu podpory projektů zaměřených na budování přístupových sítí nové generace, podmínek jeho správy a financování. Dostupnost širokopásmového připojení k internetu má strategický význam pro evropský růst a inovace, pro sociální a územní soudržnost a je klíčovým předpokladem pro vytváření pracovních míst. Záměr připravit návrh programu je veden snahou využít příležitosti výnosu z výběrového řízení na kmitočty v pásmech 800 MHz, 1 800 MHz a 2 600 MHz k podpoře dosažení cílů státní politiky „Digitální Česko, Digitální Česko v. 2.0“ a tím rovněž cílů Digitální agendy pro Evropu. Rozvojová kritéria stanovená v rámci podmínek aukce mají za cíl zajistit relativně rychlé pokrytí území ČR mobilním širokopásmovým přístupem. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že cílů státní politiky nelze dosáhnout pouze prostřednictvím mobilních širokopásmových sítí, je třeba podpořit budování pevné (zejména optické) přístupové infrastruktury. V souladu s požadavky stanovenými v Pokynech EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí ze dne 26. ledna 2013 musí Český telekomunikační úřad v rámci přípravy programu provést velmi podrobné mapování existence relevantní infrastruktury na území ČR s cílem stanovit tzv. bílá a šedá místa, do nichž by měla případná podpora směřovat. Pro účely tohoto mapování byl vytvořen dotazník a ČTÚ s žádostí o jeho vyplnění oslovil vybranou skupinu podnikatelů v elektronických komunikacích, obce, orgány veřejné správy, příspěvkové a zájmové organizace, osoby podnikající v síťových odvětvích, subjekty potenciálně shromažďující data pro územní analytické podklady a profesní a zájmové asociace. Cílem oslovení takto široké skupiny respondentů je snaha o co nejpodrobnější zmapování již existující či potenciálně využitelné infrastruktury pro poskytování vysokorychlostního přístupu k internetu. Informace s formuláři zveřejnil ČTÚ 23. července. Termín pro vyplnění dotazníků je 23. srpna 2013.
- Soutěž ICT Diplomová práce roku 2013, kterou organizuje ICT UNIE, měla uzávěrku 19. července. Partnery soutěže jsou společnosti ABRA Software, ARBES Technologies, EDITEL CZ, SAP, Telefónica a T-Systems. Soutěž je projektem na podporu vysokého školství a zvýšení prestiže oboru informačních a komunikačních technologií v ČR. Do soutěže se přihlásilo celkem 115 účastníků, z toho 21 dívek. Odborná porota složená z vysokoškolských pedagogů a zástupců ICT firem posoudí všechny přihlášené práce a vybere šestici nejlepších v každé kategorii. Finálové kolo proběhne v září, kde budou účastníci osobně prezentovat svou práci, a porota pak rozhodne o konečném pořadí. Na slavnostním večeru pak vítězové všech šesti kategorií obdrží symbolický šek na 50 000 korun, na druhém místě 10 000 korun, na třetím místě 5 000 korun a na čtvrtém až šestém místě po tisícikoruně.
- České Radiokomunikace získaly od ČTÚ povolení pokračovat v experimentálním vysílání ve standardu DVB-T2 z vysílače Žižkov v Praze, a to až do 10. 1. 2014. V rámci tohoto povolení bude probíhat také test placené televize a ve spolupráci s Českou televizí se bude testovat i nový formát televizního vysílání Ultra HDTV (4K). Platforma DVB-T2 umožňuje kromě vysílání v HD rozlišení i řadu dalších pokrokových služeb jako hybridní televize, prostorový zvuk, mobilní příjem televize, 3D vysílání nebo super teletext, který je podobný webové stránce.
