Aktuality z EU a ČR 2014 – 01

Aktuality z EU

  • Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová dne 9. prosince 2013 vyzvala k podpoře své iniciativy ke snížení administrativní zátěže pro telekomunikační společnosti při jednání poslanců o možných pozměňovacích návrzích k návrhu nařízení Komise o jednotném telekomunikačním trhu „Propojený kontinent“ (Connected Continent). Eurokomisařka pro digitální agendu uvedla: „Jsem hluboce vděčná Evropskému parlamentu, že intenzivně pracuje na tomto návrhu.“ Navrhované nařízení vytváří jednodušší prostředí pro rozšíření telekomunikačních služeb třemi způsoby – nahrazuje 28 různých registračních žádostí jediným místem povolení a oznámení v EU, čímž se sníží překážky vstupu na trh pro nové společnosti a sníží náklady na poskytování služeb; zajišťuje více konzistentní zacházení regulačních orgánů pro poskytovatele telekomunikačních služeb ve více evropských zemích; usnadňuje menším operátorům expandovat přes hranice s tím, že nebudou muset přispívat k administrativním nákladům regulátorů a do fondu univerzální služby (to by bylo dosaženo aplikací pravidel „de minimis“). Komise se domnívá, že výhody z přístupu podnikatelů k jednoduchému nákupu povolení v jediném místě je základem dokončení regulace. Komise také pevně věří, že konečná regulace dá menším operátorům novou a spravedlivou šanci rozšíření přes hranice. Neelie Kroesová k tomu uvedla: „Komise chce harmonizovat a zjednodušit požadavky, protože to je nejlepší způsob, jak pomoci rozšířit hospodářskou soutěž a přeshraniční služby. To není jen o stávajících telekomunikačních společnostech, ale i pro společnosti zítřka. Potřebujeme regulaci, která přináší více než krátkodobý užitek pro firmy, ale bude trvat a bude užitečná v dlouhodobém horizontu. To je důvod, proč jsme to navrhli takto.“
  • Generální advokát Soudního dvora Evropské unie v rozhodnutí z 12. prosince 2013 uvedl, že povinnost uchovávat a na vyžádání poskytovat údaje o hovorech, poloze či připojení k Internetu označovaná jako „data retention“, vycházející z evropské směrnice 2006/24/ES, představuje závažný zásah do základního práva občanů na respektování soukromého života a je zcela neslučitelná s požadavkem Listiny základních práv Evropské unie, že každé omezení výkonu některého ze základních práv musí být stanoveno zákonem. Směrnici musely všechny členské země EU transponovat do své národní legislativy. Podle generálního advokáta může využívání těchto údajů vést k přesnému a úplnému zmapování velké části chování určité osoby, jež spadá do jejího soukromého života, či dokonce k sestavení úplného a věrného obrazu její soukromé identity. Kromě toho existuje zvýšené riziko použití uchovávaných údajů k protiprávním účelům, které mohou zasáhnout do soukromí, nebo obecněji k podvodným či dokonce zlovolným účelům. Údaje totiž nejsou uchovávány samotnými veřejnými orgány ani pod jejich přímým dohledem, nýbrž samotnými poskytovateli služeb elektronických komunikací. Směrnice navíc nestanoví povinnost uchovávat údaje na území některého z členských států. Tyto údaje tak mohou být nashromážděny na blíže neurčených místech kyberprostoru. Směrnici je nutné novelizovat tak, aby stanovovala základní zásady, na jejichž základě by byly vymezeny minimální záruky upravující přístup k shromážděným a uchovávaným údajům a jejich využívání. Soud by měl účinnost směrnice pozastavit s odkladem do doby, než evropští zákonodárci přijmou novou směrnici. Stanovisko bylo vydáno v rámci řízení o dvou předběžných otázkách přednesených ústavními soudy v Irsku a Rakousku na základě stížnosti irské neziskové organizace Digital Rights Ireland a rakouské hromadné ústavní stížnosti iniciované organizací AK Vorrat. V minulosti nejvyšší soudní instance v několika státech EU části národních zákonů, vycházejících ze směrnice zrušily s odkazem na jejich neústavnost. V Bulharsku v roce 2008, Rumunsku v roce 2009, Německu v roce 2010 a České republice v roce 2011.
  • Eurostat zveřejnil 18. prosince 2013 výsledky průzkumu využívání internetu jednotlivci v 28 zemích EU v roce 2013. Celkem 79 % domácností mělo v roce 2013 přístup k Internetu a 76 % domácností mělo širokopásmové připojení k Internetu v porovnání s 55 %, resp. 42 % v roce 2007. Pravidelně využívá Internet 62 % jednotlivců denně nebo téměř každý den a 10 % alespoň jednou týdně. Naproti tomu 21 % jednotlivců ještě nikdy nepoužilo Internet, v porovnání s 37 % v roce 2007. Internet pro komunikaci s veřejnými orgány nebo službami používalo v rámci e-governmentu 41 % jednotlivců. Z toho bylo 44 % daňových přiznání, 20 % žádosti o osobní doklady, 16 % žádostí o dávky sociálního zabezpečení a 9 % zápisu do vyššího vzdělávání nebo na univerzitu. Úroveň přístupu k Internetu se pohybuje od 54 % domácností v Bulharsku až na 95 % v Nizozemsku. Ve většině členských států byla úroveň přístupu k Internetu v roce 2013 vysoká s podílem přes 90 % – Nizozemí 95 % domácností, Lucembursko 94 %, Dánsko a Švédsko 93 %. Nejnižší podíl mělo Bulharsko (54 %), Řecko (56 %) a Rumunsko (58 %). Širokopásmové připojení k Internetu umožňuje vyšší rychlost při procházení a práci s Internetem. V každém členském státě měla nejméně polovina domácností širokopásmové připojení – Finsko mělo s 88 % nejvyšší podíl, následuje Dánsko, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie s 87 % a Německo s 85 %. Více než 80 % osob používá internet denně v Dánsku, Nizozemsku, Lucembursku a Švédsku. Ve většině členských států používá většina jednotlivců Internet každý den nebo téměř každý den. Nejvyšší podíl byl v Dánsku (84 % jednotlivců), Nizozemsku (83 %), Lucembursku (82 %), Švédsku (81 %), Finsku (80 %) a Velké Británii (78 %). Nejvyšší podíl lidí, kteří používají internet alespoň jednou týdně, ale ne denně, byl v České republice (16 %), Estonsku, Irsku a Rakousku (14 %). Přibližně jedna třetina nebo více jednotlivců v Rumunsku (42%), Bulharsku (41 %), Řecku (36 %), Itálii (34 %), Portugalsku (33 %), Kypru a Polsku (32 %) nikdy nepoužili internet, zatímco v šesti členských státech byl tento podíl nižší než 10 %. Služby e-governmentu nejvíce používají v severských státech a Nizozemsku. Více než polovina všech jednotlivců v Dánsku (85 %), Nizozemsku (79 %), Švédsku (78 %), Finsku (69 %), Francii (60 %), Lucembursku (56 %), Rakousku (54 %) a Slovinsku (52 %) uvedla, že použila Internet ke kontaktu nebo komunikaci s orgány veřejné správy a službami. Podání daně z příjmů mělo nejvyšší podíl v Estonsku (82 % uživatelů), Dánsku (74 %), Litvě (70 %) a Portugalsku (69 %). Osobní doklady žádalo on-line v Lucembursku 39 %, Španělsku a na Maltě 34 %, Švédsku 31 % a Řecku 30 %. Dávky sociálního zabezpečení žádalo ve Švédsku 32 %, Francii 30 %, Rumunsku a Slovinsku 27 %.
  • Dne 13. ledna 2014 zveřejnila Evropská komise zprávu, že Pascal Lamy vede novou poradní skupinu o budoucím použití pásma UHF pro TV a rádiové širokopásmové připojení. Pascal Lamy a vrcholoví manažeři evropských poskytovatelů vysílání, provozovatelů sítí, mobilních společností a technických sdružení dostali šest měsíců na předložení návrhů Evropské komisi o tom, jak používat v nadcházejících desetiletích více efektivně pásmo UHF (470–790 MHz). Tváří v tvář rychlému a masivnímu růstu poptávky po spektru, kdy spotřebitelé požadují nové vysílání a internetové možnosti, požaduje eurokomisařka Neelie Kroesová rychlé výsledky – závěrečná zpráva má být dodána do července 2014. Neelie Kroesová k tomu uvedla „Pokud chceme mít prospěch z nejnovějšího TV a internetového vývoje, potřebuje Evropa efektivněji využívat spektrum. To je důvod, proč potřebujeme nový konsenzus o tom, jak používat vysílací spektrum, a to je důvod, proč je koordinace spektra pro širokopásmové připojení ústředním prvkem našeho úsilí vybudovat jednotný telekomunikační trh.“ Pascal Lamy řekl „Myslím, že tato diskuse bude docela náročná. Nikdo nebude mít všechno, co chce, ale já jsem přesvědčen, že na základě otevřené diskuse a ochoty zapojit se na strategické úrovni, můžeme dodat koherentní vizi pro Evropu.“ Doporučení Skupiny na vysoké úrovni pomůže Komisi ve spolupráci s členskými státy vypracovat dlouhodobou strategickou a regulační politiku na budoucí využití celého pásma UHF (470–790 MHz), včetně možnosti sdílení částí pásma. Kroesová k tomu uvedla „Návyky mladých lidí při sledování TV se nepodobají těm, které má moje generace. Pravidla je třeba uchopit tak, že přinesou větší a lepší TV a více a lepší širokopásmové připojení. Aktuální přidělení spektra nepodporuje budoucí návyky spotřebitele, založené na obrovském množství audiovizuálních spotřeby prostřednictvím širokopásmového připojení a IPTV.“ Skupina byla požádána, aby prozkoumala, jaký bude v Evropě a jak bude používán audiovizuální obsah a data ve střednědobém až dlouhodobém horizontu a přišla s možnostmi, které reagují na čtyři samostatné výzvy:
  1. Jak bude vypadat příští generace (zemského) poskytování/přijímání audiovizuálního obsahu (včetně lineární TV)?
  2. Jak zabezpečit veřejný zájem a výhody pro spotřebitele a zároveň usnadnit transformaci trhu?
  3. Jaké jsou strategické prvky využívání rádiového spektra v pásmu UHF ve světle první výzvy? Jaká by měla být regulační úloha EU v koordinaci vývoje?
  4. Jaké jsou finanční důsledky pro zemskou platformu vysílání a využití Internetu další generace?
  • Evropská komise zveřejnila 24. ledna 2014 v zájmu transparentnosti návrh revidovaného doporučení o relevantních trzích, které stanoví seznam předem definovaných trhů určených k regulaci ex ante. Komise v rámci druhého přezkumu doporučení o relevantních trzích (2007/879/EC) provedla veřejnou konzultaci, která byla uzavřena dne 8. ledna 2014. Rovněž zveřejnila vysvětlující memorandum k návrhu doporučení a studii s názvem „Budoucnost trhu elektronických komunikací, které podléhají regulaci ex ante“. Zveřejněné dokumenty budou sloužit jako základ pro diskusi s BEREC, který je hlavním partnerem Komise v této fázi řízení a dalšími zainteresovanými stranami. Zaslané připomínky budou sloužit jako vstup do semináře se zainteresovanými stranami o relevantních trzích v evropském sektoru elektronických komunikací, jehož hostitelem bude dne 26. února roku 2014 ve Stockholmu BEREC. Návrh revidovaného doporučení definuje čtyři relevantní trhy oproti stávajícím sedmi. Dva velkoobchodní terminační trhy hlasových služeb zůstávají beze změny – trh ukončení volání v jednotlivých veřejných telefonních sítích v pevném místě a trh ukončení volání v jednotlivých mobilních sítích. Zbývající dva trhy se týkají širokopásmového přístupu – trh místního přístupu v pevném místě a centrální přístup poskytovaný v pevném místě pro masový trh a trh vysoce kvalitního přístupu poskytovaného v pevném místě. Tyto dva trhy by měly zahrnovat produkty stávajících tří trhů – trhu (fyzického) přístupu k infrastruktuře sítě (včetně sdíleného nebo plného zpřístupnění účastnického vedení) v pevném místě, trhu širokopásmového přístupu v sítích elektronických komunikací a trhu koncových segmentů pronajatých okruhů bez ohledu na technologii použitou k zajištění pronajaté nebo vyhrazené kapacity. Návrh doporučení již nedefinuje jako relevantní dva trhy, a to současný jediný maloobchodní trh přístupu k veřejné telefonní síti v pevném místě a velkoobchodní trh původu volání (originace) ve veřejné telefonní síti v pevném místě.

Aktuality z ČR

  • Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) překročil v roce 2013 podíl domácností s počítačem a Internetem v České republice poprvé dvě třetiny. Téměř všechny domácnosti mají vysokorychlostní připojení k Internetu. Nejvíce vzrostlo WiFi připojení na 50 % domácností, připojení prostřednictvím ADSL nebo kabelové televize mírně kleslo na 22 %, resp. 21 %. Připojení prostřednictvím pevné telefonní linky, které bývalo nejrozšířenější, mají 4 % domácností. Podíl uživatelů Internetu se zvýšil na 67 %.
  • ČSÚ zveřejnil také výsledky pravidelného ročního šetření, které se věnuje oblasti využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru v roce 2013. Do statistik byly zařazeny podniky s 10 a více zaměstnanci. Z šetření vyplývá, že 90 % firem má vysokorychlostní připojení k Internetu (rychlost nad 2 Mb/s). Nejrozšířenější technologie pro připojení firem je ADSL s 66 %, WiFi s 51 % a mobilní s 29 %. Vlastní internetové stránky má 80 % českých firem, což je nad průměrem EU 73 %. Sociální sítě využívalo jen 15 % firem a účet na sociální síti mělo založený také15 % firem.
  • V polovině prosince 2013 byla zveřejněna koaliční smlouva tří koaličních stran (ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL) budoucí vlády. Evropská komise považuje využívání informačních a komunikačních technologií a Internetu, včetně e-governmentu za klíčové priority pro podporu rozvoje ekonomiky. I když koaliční smlouvy obsahují cíle směřující k efektivnějšímu fungování veřejné správy prostřednictvím ICT, není mezi prioritami vlády konkrétně popsána oblast telekomunikací ani podpora rozvoje telekomunikační infrastruktury, zejména opomíjí klíčové prvky digitální agendy – výstavbu infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k Internetu. Pouze v Programu vlády je v části týkající se udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti průmyslu uvedena podpora rozvoje kvalitního datového spojení jako jednoho z předpokladů dalšího rozvoje ekonomiky.
  • Vláda Jiřího Rusnoka (v demisi) dne 18. prosince rozhodla o povinnosti státní správy k implementaci IPv6 a DNSSECu. Při nákupu všech relevantních služeb má státní správa od 1. ledna 2014 vyžadovat podporu technologie DNSSEC, do 28. února 2015 má zpřístupnit prostřednictvím IPv6 elektronické podatelny provozované jimi řízenými orgány státní správy a do 30. června 2015 zabezpečit všechny domény držené jimi řízenými orgány státní správy prostřednictvím technologie DNSSEC. To se týká všech webových prezentací financovaných ze strukturálních fondů v novém programovém období 2014+, tzn. i některých nevládních a soukromých webů. Ty budou muset podporovat také IPv6, dochází tedy k rozšíření povinnosti podporovat IPv6 i na vybrané prezentace soukromého sektoru. V případě DNSSEC se Česká republika stala pravděpodobně první zemí na světě, která se rozhodla pro povinné zabezpečení všech domén veřejné správy.
  • Český telekomunikační úřad vydal 23. prosince 2013 Obecná pravidla a doporučení pro využívání řízení datového provozu při poskytování služby přístupu k síti Internet. Jedná se o jedno z opatření Státní politiky v elektronických komunikacích „Digitální Česko v. 2.0 Cesta k digitální ekonomice“, který vláda České republiky přijala svým usnesením č. 203 ze dne 20. března 2013. Materiál vychází z předpokladu, že v prostředí otevřeného internetu by poskytovatelé služeb elektronických komunikací pro veřejnost neměli nad rámec smluvně ujednaných omezení datových objemů a rychlostí internetového připojení blokovat, zpomalovat, znehodnocovat ani diskriminovat určitý obsah, aplikace či služby. Lze například snižovat rychlost po vyčerpání limitu pro objem stahovaných dat. Výjimku z tohoto pravidla představují přiměřené a opodstatněné případy uplatnění řízení datového provozu k prevenci či bránění závažné trestné činnosti, např. s cílem zabránit přístupu k dětské pornografii a jejímu šíření. Koncoví uživatelé mají možnost instalovat vlastní hardware a programové vybavení, pokud nepoškozuje síť. Za službu přístupu k Internetu může být označována jen taková služba, u které je využito pouze metod opodstatněného řízení provozu v souladu s těmito pravidly, jinak musí být jednoznačně uvedeno, že se jedná o službu přístupu k Internetu s omezením a takové omezení musí být jednoznačně deklarováno a popsáno ve smluvních podmínkách.
  • Správce domény .cz sdružení CZ.NIC zveřejnilo zprávu, podle které bylo na konci roku 2013 evidováno téměř 1,1 milionů českých národních internetových domén, měsíčně jich bylo zaregistrováno v průměru 20 tisíc. Počet domén s koncovkou .cz vzrostl meziročně o 8 % a nárůst se oproti předchozím letům zpomalil. Počet držitelek domén vzrostl. Zatímco v roce 2012 tvořily ženy 14,4 % držitelů domén, v loňském roce jejich podíl stoupl na 16,5 %. Držitelé z Prahy si zaregistrovali více než 30 % domén. Domény pro přístup k webu přes IPv6 vzrostl na více než 20 %, což byl meziroční nárůst o 4 %. Zvýšil se také počet domén zabezpečených pomocí DNSSEC. V roce 2013 jejich počet stoupl na 408 tisíc, v porovnání s 381 tisíci v roce 2012.
  • Český telekomunikační úřad vydal 3. ledna 2014 soubor doporučení pro spotřebitele, jak se orientovat v návrzích smluv telekomunikačních operátorů k poskytování služeb. Ve většině zkoumaných smluv více než 40 největších operátorů, včetně provozovatelů mobilních sítí, nalezl regulátor nedostatky. Zásadní výtky se nadále týkají informování o minimální úrovni kvality poskytovaných služeb a nepřehlednosti smluvních podmínek. Operátoři neuvádějí, která koncová zařízení v síti jsou či nejsou povolená a jaké technické požadavky musí splňovat. Doporučení uvádí, co je ve smluvních podmínkách možné považovat za férová a neférová ustanovení. Jako neférová jsou označena smluvní ujednání, která jsou přímo v rozporu s právní úpravou, a pokud je operátor použije, jde o správní delikt. Za neférová ustanovení regulátor označil i ta smluvní ujednání, která sice není možné hodnotit jako protiprávní, nicméně jejich úprava žádoucím směrem by výrazně zvýšila kvalitu poskytovaných služeb a jejich vnímání spotřebiteli. Některé dosud nepostižitelné nežádoucí praktiky operátorů řeší novela zákona o elektronických komunikacích, podle které musí operátoři upravit své obchodní podmínky v zákonem stanovené lhůtě šesti měsíců od její účinnosti, tedy do 8. února 2014.
  • Během roku 2013 začalo na českém trhu poprvé oficiálně nabízet své služby přes 50 virtuálních operátorů. V současné době registrují přibližně něco přes 600 tisíc účastníků, což představuje podíl na trhu téměř 5 %. Mobilní virtuální operátoři vstoupili na trh před aukcí na kmitočty pro sítě LTE. Telefónica pronajímá svou síť přeprodejcům, kteří vstoupili na trh jako první. Vodafone má plnohodnotné virtuální operátory, kteří poskytují své služby dalším poskytovatelům. Má také ještě přeprodejce služeb. T-Mobile přeprodává služby prostřednictvím GTS dalším poskytovatelům. Má rovněž přeprodejce služeb.
  • Podle statistiky serveru DSL.cz z prosince 2013 se rychlost připojení k Internetu prostřednictvím kabelové televize zvýšila na 25,7 Mb/s, tj. o 25 %. Společnost UPC zvýšila rychlost na 35,3 Mb/s, tj. o 43 % a měla nejvyšší rychlost připojení. Přenosová rychlost připojení prostřednictvím optického vlákna se meziročně snížila na 25,5 Mb/s, tj. o 2 %. U připojení prostřednictvím DSL se zvýšila rychlost na 10,6 Mb/s, tj. o 7 %. U rychlejšího VDSL se průměr meziročně snížil na 15,4 Mb/s, tj. o 1 %, u klasického ADSL byla rychlost 4,9 Mb/s. Průměrná rychlost v rádiových místních sítích prostřednictvím WiFi se zvýšila na 8,4 Mb/s. Rozpětí v jednotlivých sítích bylo mezi 3,6 Mb/s a 15 Mb/s. Rychlost připojení v mobilních sítích se zvýšila na 4,4 Mb/s, tj. o 56 %. Společnost Telefónica měla nejvyšší nárůst na 5,2 Mb/s, tj. o 85 %; Vodafone o 48 %, tj. na 7,1 Mb/s a T-Mobile zvýšila rychlost na 7,6 Mb/s, tj. o 39 %.