Aktuality z EU a ČR 2013 – 02

Aktuality z EU

• Dne 5. února 2013, v Den bezpečnějšího internetu, předložila Evropská komise výsledky společné práce, kterou vykonaly mediální, technologické, telekomunikační a internetové společnosti od prosince 2011, kdy se zavázaly vytvořit z internetu lepší a bezpečnější místo pro děti. Dvacet devět vedoucích společností, které se této samoregulační iniciativy účastní, podalo zprávu o tom, jak společně stanoví nový standard pro ochranu dětí na internetu. Všechna zařízení (včetně chytrých telefonů, tabletů, počítačů a herních konzol) by mohla být vybavena nástroji rodičovské kontroly a rozhraním s jednoduchými nástroji, které uživatelům umožní nahlásit škodlivý obsah a kontakty. Kromě toho byly stanoveny osvědčené postupy, pokud jde o věkově přiměřené nastavení ochrany soukromí a účinné odstraňování materiálu týkajícího se zneužívání dětí. Velmi slibné jsou rovněž závazky přijaté v oblasti technologických nástrojů na podporu širšího využívání klasifikace obsahu. Závazky budou realizovány v průběhu roku 2013. Komise rovněž zveřejnila další kroky pro podporu koalice a jejích členů v roce 2013.
• Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová 26. února oznámila, že EU v roce 2013 vyčlení na výzkum mobilní technologie 5G do roku 2020 celkem 50 milionů EUR. Cílem je vrátit Evropu zpět do čela globálního mobilního průmyslu. „Chci, aby průkopníkem 5G byl evropský průmysl, založený na evropském výzkumu a aby vytvářel pracovní místa v Evropě.“ řekla N. Kroesová. Na výzkumech technologie 5G se v Evropě podílí několik desítek firem, univerzit a výzkumných institucí. Do roku 2020 se mobilní provoz v celém světě zvýší 33krát ve srovnání s rokem 2010. V té době má převládat přístup k internetu především prostřednictvím rádiových zařízení, jako jsou chytré telefony, tablety, přístroje a senzory vyžadující efektivnější a všudypřítomné technologie k přenosu datového provozu.
• Dne 4. března vyzval předseda Evropské komise José Manuel Barroso digitální podniky, vlády a odvětví odborné přípravy a vzdělávání v Evropě, aby se přidaly k Velké koalici pro digitální pracovní místa a našly řešení pro téměř 900 tisíc volných pracovních míst v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT), jež budou v Evropě pravděpodobně k dispozici do roku 2015. Navzdory současné úrovni nezaměstnanosti počet digitálních pracovních míst narůstá o více než 100 tisíc za rok. Počet nových absolventů a kvalifikovaných pracovníků v oblasti ICT je však stále nedostačující. Velká koalice je součástí snahy Evropské komise o zajištění větší konkurenceschopnosti Evropy. Komise usiluje o dosažení závazků v těchto klíčových oblastech: odborná příprava a soulad s požadavky digitálních pracovních míst; mobilita; osvědčování; zvyšování informovanosti; inovativní studium a vyučování.
• Evropská komise přijala 26. března návrh nových předpisů, které mají snížit náklady na zavádění vysokorychlostního internetu o 30 %. Stavební inženýrské práce, jako jsou výkopy pro pokládku kabelů, představují až 80 % nákladů na výstavbu vysokorychlostních sítí. Přijatý návrh může společnostem ušetřit 40 až 60 miliard EUR. Po souhlasu Evropského parlamentu a Rady budou nová pravidla přímo použitelná v celé EU. Komise chce řešit čtyři hlavní problematické oblasti: zajistit, aby nové nebo renovované budovy byly připraveny pro vysokorychlostní širokopásmové připojení; otevřít přístup k infrastruktuře za spravedlivých a přiměřených podmínek včetně ceny (to se týká existujících kabelovodů, potrubí, vstupních šachet, rozvodných skříní, sloupů, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí); ukončit nedostatečnou koordinaci stavebních prací tím, že se kterémukoli provozovateli sítě umožní, aby sjednával dohody s jinými poskytovateli infrastruktury; zjednodušit složité a časově náročné postupy udělování povolení (zejména pro stožáry a antény) zavedením standardní šestiměsíční lhůty pro udělení nebo zamítnutí povolení a umožněním podávání žádostí prostřednictvím jediného kontaktního místa. Tato iniciativa je součástí desetibodového plánu, jak urychlit zavádění širokopásmového připojení, představeného při příležitosti střednědobého přezkumu Digitální agendy pro Evropu.
• Skupina evropských regulátorů pro telekomunikace BEREC přijala 26. března 2013 stanovisko k návrhu doporučení Evropské komise o souladu povinností nediskriminace a metodik pro výpočet nákladů v souladu s článkem 19 rámcové směrnice a nařízením o BEREC. Evropská komise si formálně vyžádala stanovisko BEREC k návrhu doporučení dne 5. prosince 2012. BEREC bere na vědomí odhodlání Komise podporovat zavádění přístupu k vysokorychlostním sítím nové generace (NGA) v celé Evropě. BEREC souhlasí s tímto cílem a má v úmyslu zajistit, aby regulační opatření podporovalo tento důležitý cíl. BEREC sdílí názor Komise, že implementaci tohoto doporučení je třeba provádět v těsné spolupráci Komise a BEREC, aby praktické dopady doporučení, zejména dopad na investice a hospodářskou soutěž, mohly být monitorovány a případné neočekávané následky se podařilo zvládnout včas a kooperativní způsobem.

Aktuality z ČR

• Poslaneckou novelu, která má posílit vstup konkurence i virtuálních mobilních operátorů na trh podpořili poslanci v prvním čtení 12. února. Předložila ji skupina poslanců TOP 09 a Starostů, kteří mimo jiné navrhují zakázat automatické prodlužování smluv s operátory uzavřených na dobu určitou. Podle předkladatele jsou důvodem předložení nekalé praktiky operátorů vůči klientům i ostatním firmám. Například automatické prodlužování smluv na dobu určitou označují předkladatelé za obchodně nemorální. Novela také výslovně zakazuje operátorům sjednávat smluvní pokuty pro případ, že zákazník předčasně ukončí smlouvu na dobu určitou. Při uzavírání smlouvy na dálku, například po telefonu, bude muset mít klient k dispozici všechny související informace, ať už v listinné nebo elektronické podobě. Pokud operátor odmítne uzavřít smlouvu o propojení s jiným operátorem, bude muset odmítnutého zájemce informovat o důvodech, pro které nemůže smlouvu uzavřít. Stejnou informaci bude muset zaslat Českému telekomunikačnímu úřadu.
• 14. února 2013 – Český telekomunikační úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR připravují návrh Programu podpory budování vysokorychlostního internetu nové generace na území České republiky. Podpora se má týkat některých cílů státní politiky elektronických komunikací Digitální Česko a Digitální agendy EU. Návrh je připravován na základě usnesení vlády ČR č. 370 ze dne 23. května 2012 v návaznosti na informaci o přípravě Aukce volných kmitočtů, včetně doporučení Českého telekomunikačního úřadu využít část jejího výnosu pro podporu budování nové, zejména optické přístupové infrastruktury a vrátit část prostředků (až jednotky miliard korun) získaných v aukci kmitočtů zpět do sektoru elektronických komunikací. ČTÚ a MPO připravili ke konzultaci 12 otázek, ze kterých se bude vycházet. Zároveň byl zveřejněn vysvětlující materiál, který definuje přístupové sítě nové generace (NGA). Podpora by se měla týkat pevných sítí s přenosovými rychlostmi alespoň 30 Mb/s. Předpokládá se, že nové sítě budou realizovaný především optickou technologií. Nepřímo by měl získat podporu i mobilní internet, protože lze přepokládat, že nové sítě poskytnou konektivitu i pro základnové stanice sítí HSPA+ a LTE.
• 20. února 2013 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pozastavil tendr ministerstva vnitra na poskytování telekomunikačních služeb na období 2013–2017 za 4,6 miliardy korun. Předběžné opatření ÚOHS zakazuje ministerstvu uzavřít rámcové smlouvy s vítězi zakázky na komunikační infrastrukturu veřejné správy (KIVS). Ministerstvo vnitra uvedlo, že má v úmyslu poprvé využít takzvaný dynamický nákupní systém, což znamená, že během čtyřletého období se budou moci o jednotlivé menší zakázky ucházet stále nové firmy, které splní předem stanovená kritéria. ÚOHS má důvodné podezření, že samotný dynamický zadávací systém obsahuje podstatnou vadu, která by mohla znamenat neregulérnost desítek či stovek zakázek, jež budou přes systém zadány. To by mohlo znepřístupnit zakázky KIVS pro řadu uchazečů. ÚOHS se případem zabývá od loňska na základě podání od společností ha-vel internet s.r.o. a České Radiokomunikace a.s. Smlouvy na poskytování služeb v rámci KIVS, jež má nyní státní správa se společností Telefónica uzavřeny, končí v březnu. Ministerstvo vyhlásilo zakázku na nové kontrakty na KIVS v prosinci 2010, smlouvy měly být na 18 měsíců v hodnotě přes 1,6 miliardy korun. Původní kontrakty končily k předloňskému 28. březnu. Kvůli prodlevám úřad uzavřel s dodavateli přechodné prováděcí smlouvy, jimiž se platnost původních postupně prodloužila o rok. ÚOHS předloni v červnu zadávací řízení zakázky kvůli porušení zákona zrušil. Ministerstvo vnitra pak vypsalo nový tendr v hodnotě sedmi miliard korun. I tím se měl zabývat ÚOHS, ministerstvo ale zakázku v prosinci zrušilo samo.
• Český telekomunikační úřad 6. března 2013 informoval o dalším postupu změny velkoobchodních cen za terminaci v pevné síti. V rámci notifikačního procesu návrhu rozhodnutí o regulaci cen terminaci v pevné síti u Evropské komise vyjádřila 10. prosince 2012 vážné pochybnosti o novém návrhu ČTÚ o cenách za ukončení volání, které by měly nepříznivý dopad na spotřebitele v ČR. Ceny, které ČTÚ navrhl za některé služby ukončení volání, jsou dvakrát vyšší než ceny v jiných zemích, které používají správnou metodiku stanovení cen. Tyto náklady se v konečném důsledku promítají do cen volání, jež platí spotřebitelé a podniky. Podle vyjádření Evropské komise není nová regulace cen navržená ČTÚ v souladu se zásadami a cíli telekomunikačních předpisů EU, podle nichž musí členské státy podporovat hospodářskou soutěž a zájmy spotřebitelů v EU. Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová prohlásila: „Evropská komise se snaží o spravedlivou regulaci a nepochybně zajistí, aby regulované sazby za ukončení volání byly ve všech členských státech stanoveny bez zbytečného odkladu na přiměřené úrovni.“. Komise kromě toho kritizovala návrh ČTÚ regulovat velkoobchodní ceny za ukončení volání v pevných a mobilních sítích, který se vztahuje pouze na jednu telekomunikační společnost nabízející pevné telefonní přípojky a na tři ze čtyř mobilních operátorů na trhu. Aniž to ČTÚ jasně zdůvodnil, regulace cen by se na jiné účastníky trhu nevztahovala. Jedná se již o druhý případ, kdy Komise u ČR využila svých nových pravomocí týkajících se vnitrostátních nápravných opatření podle článku 7a směrnice o telekomunikacích. V rámci přezkumné fáze vypracovalo Sdružení evropských regulačních orgánů BEREC stanovisko k připomínkám Evropské komise, ve kterém uvedla, že samotná výše ceny nemůže být důvodem k neschválení návrhu cenové regulace a doporučilo zkoumat další tři kritéria – vyčíslení nákladů na velkoobchodní vyúčtování služby terminace (billing), stanovení poměru cen ve špičce a mimo špičku a ověření vlivu (ne)zahrnutí terminace mezinárodních příchozích hovorů do přírůstku (inkrementu), jehož náklady model stanovuje. ČTÚ výsledky svého zjištění případně promítne do návrhu rozhodnutí o ceně, kterým stanoví maximální ceny za terminaci ve pevných síti.
• Dne 8. března 2013 zveřejnil Český telekomunikační úřad informaci o zastavení aukce na volné rádiové kmitočty k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. ČTÚ tak rozhodl proto, že podle jeho sdělení aktuální celková nabídka za dražené kmitočty přesáhla hranici dvaceti miliard korun a trojnásobně převyšovala původních 7,4 miliard Kč a stále rostla, což by ve finále vedlo k ekonomicky nereálné proveditelnosti projektu plošného a cenově dostupného rozšíření nových sítí. ČTÚ uvedl, že při vyhlášení podmínek zdůrazňoval, že hlavní motivací pořádání aukce je rychlá dostupnost 4G sítí pro občany ČR a případný vstup čtvrtého operátora. Nikoliv zisk státu. Bezprostředně po zastavení aukce zahájil revizi podmínek výběrového řízení. Proti ukončení aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE se neodvolal žádný ze čtyř zájemců a Český telekomunikační úřad tak může navrhnout upravené podmínky pro vypsání nové soutěže. Výběrové řízení bylo zahájeno 12. července 2012 a účastnily se ho společnosti Vodafone, T-Mobile, Telefónica a PPF Mobile Services.
• Vedení společností Tesco a Telefónica oznámily 14. března 2013 vznik společného projektu, jehož cílem je uvedení virtuálního operátora Tesco Mobile na český trh. Nový virtuální operátor, který začne své služby nabízet v průběhu 2. čtvrtletí letošního roku, chce výrazně posílit konkurenční prostředí a rozšířit stávající nabídku mobilních služeb na českém trhu. Společnost Tesco tak po úspěšné službě Potraviny on-line přináší další výraznou inovaci. Tesco Mobile bude nezávislým virtuálním operátorem a již provádí zákonem předepsané kroky k získání osvědčení od Českého telekomunikačního úřadu.
• Český statistický úřad zveřejnil 19. března 2013 pravidelné roční šetření zaměřené na využití informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru za rok 2012. V lednu 2012 bylo k internetu připojeno 96,6 % podniků s více než deseti zaměstnanci. Před deseti lety uvádělo 87 % podniků rychlost připojení k internetu nižší než 2 Mbit/s, v roce 2012 jich má stejné procento rychlost vyšší. Webovými stránkami disponovalo v lednu 2012 osm z deseti podniků. Více než polovina podniků zaslala fakturu elektronickou cestou a tři čtvrtiny jich takto fakturu přijalo. Elektronický nákup v roce 2011 uskutečnilo 44 % podniků, na celkových nákupech se elektronické podílely 27 %. V roce 2011 prodávalo elektronickou cestou své zboží nebo služby 26 % podniků, tržby z těchto prodejů tvořily téměř čtvrtinu celkových tržeb. V lednu 2012 používalo v podnicích v České republice 43 % zaměstnanců v práci počítač, přístup k internetu mělo z pracovního počítače 36 % zaměstnanců. Přenosný počítač počátkem roku 2012 poskytlo svým zaměstnancům 63 % a chytrý telefon (smartphone) 40 % firem.
• Vláda dne 20. března 2013 projednala a schválila usnesením č. 203 dokument Aktualizace Státní politiky v elektronických komunikacích – Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice. Aktualizovaná koncepce je postavena na třech pilířích, a to podpoře budování kvalitní infrastruktury, rozvoji digitálních služeb a zvyšování digitální gramotnosti. Hlavním cílem je podpořit potenciál České republiky v oblasti rozvoje moderních informačních a komunikačních technologií a služeb, které jsou jejich prostřednictvím poskytovány. V souladu s evropskou Digitální agendou si vláda stanovuje cíl v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu, a to rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňujících přenosové rychlosti 30 Mb/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mb/s minimálně pro polovinu domácností. Pokud nechce Česká republika do budoucna zaostávat ve schopnosti konkurovat svým evropským i mimoevropským partnerům, musí dokázat stimulovat investice a odstranit bariéry, které brzdí růst digitální ekonomiky. Mezi další cíle vlády do roku 2020, stanovené schváleným dokumentem, proto patří například efektivní využívání rádiového spektra ve prospěch koncových uživatelů, posílení samoregulačních mechanismů digitální ekonomiky, zvyšování dostupnosti ICT pro všechny bez ohledu na lokalitu, sociální postavení nebo zdravotní postižení nebo podpora celoživotního vzdělávání za účelem posílení digitální gramotnosti.
• Prezidentem ICT Unie, sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, se na další tříleté období stal Svatoslav Novák. Rozhodlo o tom na svém zasedání představenstvo ICT Unie. Svatoslav Novák vykonává uvedenou funkci již od ledna 2010, kdy ICT Unie vznikla sloučením APVTS (Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí) a SPIS (Sdružení pro informační společnost).
  „Za tři roky svého fungování se ICT Unie stala respektovaným profesním sdružením a partnerem klíčových institucí. Má neopominutelný vliv na vytváření legislativního i věcného prostředí ICT průmyslu. Připravuje poziční dokumenty, připomínkuje strategické materiály ministerstev a podílí se na různých legislativních návrzích. Angažuje se v mnoha segmentech digitální agendy týkajících se ať již veřejného či komerčního sektoru,“ prohlásil Svatoslav Novák.
  „V nadcházejícím období se chceme soustředit mj. na další rozvoj efektivního fungování státní správy a samosprávy prostřednictvím eGovernmentu. Intenzivně usilujeme také o to, aby ve veřejné správě byly standardizovány závazné postupy pro budování a provoz informačních systémů, včetně zadávání veřejných zakázek. Důležitým projektem bude v letošním roce i případná státní podpora výstavby sítí vysokorychlostního internetu,“ přiblížil Svatoslav Novák priority pro nejbližší období.
• ICT UNIE  vydala začátkem roku 2013 poziční dokument k problematice přípravy nového programového období pro čerpání strukturálních fondů. Cílem tohoto dokumentu je především přispět k národní debatě o prioritách v oblasti ICT ve veřejné správě pro budoucí období, ale také k racionálnímu nastavení implementační struktury a mechanismů čerpání strukturálních fondů.
  V úvodu dokument připomíná význam ICT pro znalostní ekonomiku a efektivní fungování státu. S odkazem rychlost a obtížnost predikce vývoje v oblasti ICT zdůrazňuje nutnost odborné debaty o prioritách i mechanismech financování.Dokument stručně shrnuje současný stav prací na klíčových vládních dokumentech upravujících oblast ICT ve veřejné správě a čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Zároveň vymezuje předpoklady úspěšného čerpání.  Vedle jasné vize, promítnuté do strukturovaných strategických dokumentů, jde především o vhodné nastavení implementační struktury, adekvátní nastavení národní legislativy a minimalizaci administrativní zátěže příjemců podpory.
  Klíčovou roli hraje racionálně nastavená implementační struktura umožňující koordinovaný rozvoj ICT založený na schválených koncepčních dokumentech. Efektivně je třeba rovněž nastavit mechanismy administrace žádostí i realizovaných projektů. V oblasti legislativy je třeba s ohledem na technologický vývoj upravit jak samotou oblast výstavby a provozu ICT systémů ve veřejné správě, tak legislativu v oblasti veřejných zakázek a rozpočtování. Efektivní realizace přínosů z elektronizace veřejné správy je také podmíněna zajištěním dostatečné informovanosti a to jak na straně úředníků, pracujících v novém prostředí, tak na straně klientů elektronicky poskytovaných veřejných služeb. Výchozí strategické dokumenty by tak měly zohlednit i oblast vzdělávání a osvěty.
  ICT UNIE  ve svém stanovisku rovněž načrtá tematické okruhy, které budou v letech 2014–2020 v oblasti ICT ve veřejné správě stěžejní. Mezi ně patří mimo jiné mobilní zařízení a aplikace, sociální sítě, ochrana digitální identity, spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti ICT, rozvoj infrastruktury pro služby e-Governmentu, otevřená datová infrastruktura open data, či posílení uživatelů elektronických služeb. Tato témata vycházejí nejen z predikce klíčových trendů v oblasti, ale rovněž z výhledu mezivládních organizací jako je Evropská unie nebo Organizace pro spolupráci a hospodářský rozvoj.
  V závěru stanoviska ICT UNIE  deklaruje svou ochotu aktivně přispívat do diskuzí o obsahových i formálních parametrech programového období 2014–2020. Text pozičního dokumentu je k dispozici na www.ictu.cz.