Autor: Prof. Miloslav Filka, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2020-02.

V letošním roce to je 50 let, co se datuje uskutečnění prvních přenosů s využitím optického vlákna, tedy v roce 1970 – kdy byl aplikován vynález vědců.
Idea optického přenosu není nová, je stará. Ať již se jednalo o přenos informací ve formě kouře a ohňů, až po fotofon, který v roce 1880 vynalezl a nechal si patentovat A. G. Bell. U Bellova fotofonu zdrojem optického záření bylo slunce, jehož paprsky byly soustřeďovány zrcadlem a soustavou čoček na pohyblivé zrcadlo umístěné na membráně, rozkmitávané akustickým signálem. Modulované světelné paprsky byly kolimovány soustavou čoček a fokusovány parabolickým reflektorem na selenovou tyčku, jejíž odpor se měnil v závislosti na ozáření. Tak mohl být modulován elektrický proud protékající z baterie telefonním sluchátkem, v němž byl transformován na akusticky signál. Fotofon umožňoval přenos na vzdálenost asi 200 m, ale byl silně závislý na atmosférických podmínkách. Následující období dosud nikdo z historiků moderní techniky z tohoto hlediska soustavně nepropátral, ale přímo souvisejících poznatků bylo poměrně málo.

Více v časopise…