2018 – 03

Český eGovernment… na co si to hrajeme…?
Vážení čtenáři, dovolím si popsat pár řádky to, co jsme v posledních dnech zažili v rámci transformace jedné moravské společnosti, která žije na českém telekomunikačním trhu od roku 1990.
Téma obsahu tohoto úvodníku je motivováno prohlášením nové ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové k podpoře digitální ekonomiky: „V moderním světě nemají lidé a podnikatelé (to jsou v podstatě také lidé…moje poznámka) obíhat úřady, ale ty by si dokumenty měly vyměňovat samy a měly by maximum služeb poskytovat elektronicky“. Svatá pravda. Určitě si pamatujete rčení „Úřady mají obíhat data a ne lidi…“. Já si ho pamatuji z počátku tohoto milénia a zejména v době kdy ministerstvo vnitra v čele s Ivanem Langerem a jeho náměstkem Zdeňkem Zajíčkem, za významné pomoci Sdružení pro informační společnost (SPIS) začalo realizovat první kroky v elektronizaci státní správy. Hodně se v té době skutečně udělalo, avšak následně se toto heslo jen recitovalo politiky tradičně před volbami. Ale jako vždy, skutek utek.
Společnosti-firmy se v českém prostředí transformují podle Zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev. Pokud jde o tzv. odštěpení, přecházejí závazky, povinnosti a práva z mateřské společnosti na nově vznikající společnost. Bohužel takto už to nevnímají některé státní autority. Považují takovou společnost díky novému identifikačnímu číslu (IČ) za novou, bez jakékoli historie. A aplikují na ně své vlastní postupy, jako by se jednalo o začátečníka a úplně nového nezkušeného podnikatele. Odštěpená společnost musí uctivě požádat nejen o daňové číslo, ale o další povolení a potvrzení, bez kterých nemůže nic koupit, dodat a fakturovat. A to existují pro úřady lhůty až 30 dní k vyřízení těchto nezbytně nutných požadavků. S bankami musíte začít jednat v rukavičkách, tak aby, jste si mohli zajistit a zaplatit nové účty. Protože jejich procesy pracují až na základě přidělených čísel a registrací, o které musíte žádat a čekat. Má představa je celkem jednoduchá, jakmile jsem zaregistrován notářem v obchodním rejstříku a je mi přiděleno IČ, automaticky dostávám datovou schránku, do které mi začnou chodit všechny potřebné dokumenty k podnikání. Samozřejmě, předem specifikované podnikatelem. Nechci vás tím příliš zatěžovat, ale jak vidíte, stále platí, že lidé a podnikatelé stále obíhají úřady a data si líně leží v moderních, nově zakoupených státních serverech a počítačích. Kde jsou předvolební proklamace a sliby?
No nic, jedeme dál… máme další verzi Digitálního Česka ve verzi 4.6 z dubna letošního roku. Vrcholovým cílem eGovernmentu, podle tohoto dokumentu je, aby do konce horizontu pětiletého plánu této koncepce platilo, že: „Česká republika je jednou z předních zemí v praktickém využívání moderních služeb eGovernmentu, což významně přispívá k přívětivosti a celkové efektivitě výkonu veřejné moci“. Úžasný (ne)měřitelný cíl, který lze definovat snad jen opravdu v současné politice. Místo toho aby se napsalo, že se udělá to a to, za tolik a tolik peněz a s tou a tou osobní odpovědností, tak celé Digitální Česko se vejde na tři strany a bude jasno. A také bychom ho mohli bez problémů otisknout v našem časopise NEXT GENERATION/TELEKOMUNIKACE.

Poznámka: Tento úvodník považujte za populárně naučný.

Váš
Svatoslav Novák

  • EU | Přeshraniční digitální identifikace pro země EU. Dnem 29. září vstoupila v platnost celoevropská legislativa o elektronické identifikaci (nařízení eIDAS), která umožní přeshraniční uznávání elektronického průkazu totožnosti a umožní občanům a podnikům sdílet svá identifikační data v případě potřeby. Sdíleny budou pouze potřebné informace, což významně snižuje riziko jejch zneužití. Lidé budou moci používat elektronické identifikační údaje (eID), např. průkazy totožnosti, řidičský průkaz, bankovní karty a vyplňování daňových přiznání online, přístup k lékařským záznamům a veřejným službám online v celé EU ve státech, které splňují podmínky.
    Česká republika mezi nimi není.
  • EU | Evropská 5G observatoř. Nová online platforma 5G Observatory, která bude sledovat vývoj sítí 5G v Evropě, již funguje. První čtvrtletní zpráva byla představena na fóru Techritory 5G , které se konalo v litevské Rize koncem září. Vysoce kapacitní mobilní infrastruktura by měla celosvětově ročně operátorům přinést do roku 2025 225 mld. EUR.
    Scoreboard testů a zkušebních provozů
    5G v EU 28.
    • Zahájeno více než 100 5G zkušebních provozů jako součást plánu 5G EU
    • Zkušební testy probíhají ve 20 městech: Amsterdam, Aveiro, Barcelona, Bari, Berlín, Bristol, Espoo, Ghent, L´Aquila, Londýn, Mardrid, Malaga, Matera, Miláno, Oulu, Patras, Prato, Stockholm, Tallinn a Turín.
    • Otevřeno 10 digitálních přeshraničních koridorů, které mimo jiné umožnily uskutečňovat živé testy pro kooperativní připojení a automatizovanou mobilitu 5G
  • EU | Scoreboard testů 5G na mezinárodních trzích. USA: Verizon 5G Home test zahajuje 1. října 2018; AT&T 5G test očekáván později v roce 2018 nebo z počátku 2019; Sprint a T-Mobile 1. pololetí 2019
    Čína: China Mobile má náskok, další dva operátoři se zpožděním. Test zahájí 2019, 2020 komerční provoz
    Japonsko: Test plánován v srpnu 2020 k Olympijským hrám
    Jižní Korea: Test zahájí v březnu 2019
    Saudská Arábie: Licence vydány v květnu 2018, test zahájí ve 2. pololetí 2019
    Katar: Síť 5G OOredoo spuštěna v květnu 2018
    UAE: Omezený 5G provoz zahájen v květnu 2018
    Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) pracuje na vytvoření globálního standardu G5. Očekává se, že úplný normotvorný proces nebude dokončen až do počátku roku 2020.
  • EU | Výběrová řízení pro příděl rádiových kmitočtů pro 5G v EU.
    Zahájená řízení
    Dánsko: 700 MHz, 900 MHz a 2300 MHz
    Německo: 2 a 3,6 GHz, Francie-3,5 GHz a 26 GHz,
    Litva-3,5 GHz, Lucembusrsko – 700 Mhz a 26 GHz,
    Malta-700 MHz, Polsko – 700 MHz, 3,5 GHz a 26 GHz, Portugalsko – 700 MHz, Rumunsko 700 MHz,
    Slovensko – 26 GHz, Slovinsko 26 GHz, Švédsko 26 GHz a Velká Británie: 26 GHz.
    Pásmo 3,5 GHz již bylo přiděleno v 7 členských státech: Česká republika, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Slovensko, Španělsko a Velká Británie. Plánované aukce v Q4 2018: Rakousko, Finsko, Itálie, Švédsko.
    Ukončená řízení
    Pásmo 700 Mhz již dříve přiděleno ve Finsku, Francii, Německu a Švédsku
    Finsko 2. října: Telia Finland vyhrála v aukci o pásmo A (3410-3540 MHz), s nabídkou 30.26 milionů EUR; Elisa má pásmo B (3540-3670 MHz) s nabídkou 26.35 milionů EUR; DNA má pásmo C (3670-3800 MHz) a nabídla 21.00 milionů EUR.
    Itálie 3. října: Italské výběrové řízení na pásmo 5G je ukončeno, částka byla zvýšena na 6,55 miliardy EUR, o více než 4 miliardy EUR nad minimální rezervou ve výši 2,5 miliardy EUR. O kmitočty soutěží v pásmech 694-790MHz, 26,5-27,5GHz a 3,6-3,8GHz společnosti Telecom Italia (TIM), Wind Tre, Vodafone, Fastweb a Iliad – nabídly o 164 procent více než nabídly v úvodu aukce 11. září – zvýšení především díky poptávce po spektru 3,7 GHz, k dispozici má být od 1. ledna 2019 (to získalo celkem 4,35 miliardy EUR).
  • ČR | Stát chystá digitální mapu České republiky. Nevyčerpaných čtrnáct miliard korun, které dostala z Evropské unie Česká republika na rozvoj rychlého internetu, možná najde uplatnění již za několik měsíců. Předpokládá to Zdeněk Zajíček, prezident ICT Unie, která sdružuje společnosti podnikající v informačních technologiích. Klíčové je v současnosti podle Zajíčka přesunutí peněz na jiné dotační tituly, o čemž už zástupci ministerstev pro místní rozvoj a průmyslu začali s Evropskou komisí vyjednávat. Celkem by měl projekt vyjít na několik miliard korun. Největší část přitom spolkne samotné zaměřování veškerých sítí v Česku.
  • EU | BEREC připravuje pro trh telekomunikací sadu nových dokumentů. BEREC sdělil počátkem října, že na základě své střednědobé strategie 2018–2020 vypracuje v létech 2019 a 2020 celkem dvanáct směrnic, příkladem jsou kritéria pro sítě velmi vysoké kapacity za účelem posouzení udržitelnosti domácího cenového modelu nebo aktualizace směrnice BEREC k síťové neutralitě.
  • EU | Deutsche Telekom zahájí komerční provoz 5G v roce 2020 (Reuters). Deutsche Telekom zahájí v Německu komerční provoz 5G v roce 2020, pokud bude k dispozici dostatek komerčních zařízení, řekl generální ředitel Tim Hoettges 10. října 2018, a současně obnovil závazek investovat 5,5 miliard EUR (6,32 mld. USD) ročně do budování vysokorychlostní sítě společnosti Telekom. Německo připravuje aukci 5G licencí na počátek roku 2019.
  • EU |  Zavádění FTTH ve Španěsku zrychluje. Španělský telekomunikační regulátor CNMC nedávno zveřejnil aktuální tržní údaje o vývoji pevného širokopásmového připojení v zemi.
    Údaje CNMC potvrzují stálý růst FTTH ve Španělsku: Po navýšení 154 000 linek v červnu 2018 dosáhly aktivní přípojky FTTH celkově čísla 7,6 milionu a již se pokrývají 50 % celkového trhu pevných vysokorychlostních připojeni v zemi.
  • EU | Ukazatele francouzského trhu potvrzují stálý růst FTTH. Podle ukazatelů pro francouzský trh telekomunikací ve 2. čtvrtletí roku 2018 nedávno zveřejněným telekomunikačním regulátorem ARCEP, vývoj počtu přípojek FTTH pokračuje stálým tempem.
    Na konci června 2018 představovali účastníci FTTH/B již 50% vysokorychlostního připojení k internetu, což celkově činí téměř 4 miliony připojení. Vláda se také stává hlavním spolutvůrcem díky rozumné cenové regulaci.
  • EU | Nizozemský trh FTTH přidal dalších 285 000 domů, zájem investorů roste. Na konci září měla přibližně jedna ze tří holandských domácností (36 %) přístup k vysokorychlostnímu připojení vláknem. Očekává se, že v příštím roce bude dosaženo úrovně téměř 40% pokrytí, což je podpořeno zvýšeným zájmem zahraničních investorů v zavádění systému FTTH. Aktivními investory jsou Antin (Eurofiber), EQT (Delta, CIF), Arcus (E-Fiber) a Ancala (Fore Freedom).
  • EU | Telecom Italia pokrývá 2500 lokalit vysokorychlostním připojením 100 Mbit/s. Společnost Telecom Italia (TIM) oznámila, že její pevné linky „ultrabroadband“ s rychlostí přístupu od 100 Mbit/s do 1 Gb/s jsou nyní k dispozici 19 milionům domácností v 2500 italských lokalitách, což odpovídá 80 procentům země. TIM zároveň uvedla, že prostřednictvím sítí FTTH se může rychlostí až 1 Gb/s připojit 2,9 milionů domů ve 116 lokalitách.
  • EU | Zavádění konektivity 5G New Radio. Tento měsíc představila společnosti Ericsson společně s firmami AT & T a T-Mobile první veřejné datové spojení 5G NR over–the – Air (OTA). Přenos se uskutečnil v pásmu 39 GHz s technologií Ericsson Radio System AIR 5331 a s platformou Intel 5G Mobile Trial. 5G NR je zcela nové rozhraní pro 5G.
    Společnost Ericsson rovněž oznámila, že podepsala smlouvu za více než 3,5 miliard USD na podporu celosvětového nasazení 5G u společnosti T-Mobile. Ericsson poskytne společnosti T-Mobile nejnovější hardware a software 5G New Radio (NR) vyhovující normám 3GPP.
  • EU | Deutsche Telekom povolává AI na pomoc v plánu na zavádění FTTH. Deutsche Telekom oznamuje, že pracuje v zájmu efektivity plánování msítě FTTH s umělou inteligencí. Software byl vyvinut výzkumným ústavem Fraunhofer FPI.
  •  EU | Vodafone Deutschland investuje do nasazení gigabitového připojení. Operátor oznámil, že v rámci společnosti Giga-Business se společnost Vodafone Deutschland zaměřuje na 100 000 podniků ve 2 000 lokalitách s investicí ve výši 1,4 až 1,6 miliardy EUR; společnost Giga-Municipality bude ve spolupráci s obcemi investovat do rozšíření služeb 1 Gbps pro 1 milion venkovských domů. Do roku 2022 hodlá zavést gigabitové vysokorychlostní připojení do celkem 25 milionů německých budov.
    Vodafone sdělil, že v České republice, Maďarsku a Rumunsku bude vysokorychlostní připojení ve vlastní síti k dispozici pro 1,8 milionu domácností.
  • EU |  BT přesunul 31 000 zaměstnanců do společnosti Openreach. Skupina BT oznámila, že převedla 31 000 zaměstnanců do Openreach, jejího obchodního celku pro přístupovou síť, který byl podroben kontrole ze strany konkurentů a britské regulační společnosti Ofcom pro potenciálně protisoutěžní praktiky. Převod zaměstnanců je poslední částí odpovědi společnosti BT na tvrzení, která uvádí, že se jednotka stala samostatnou právnickou osobou, nazvanou Openreach Ltd.
  • EU | Telefonica plánuje prodej svých jednotek v Mexiku a Střední Americe. Španělská Telefonica plánuje úplný nebo částečný prodej svých dceřiných společností v Mexiku a Střední Americe, aby snížila své zadlužení.
    Podle zdrojů jsou rozhovory v pokročilé fázi, s možností uzavření dohody v nadcházejících týdnech, uvádí El Economista.
  • EU | Orange Poland a Huawei spustily základnu 5G v Gliwicích. Jedná se o první 5G testy v Polsku prováděné v terénu. Testy prováděné mimo laboratoř umožnily firmám posoudit vliv husté zástavby městských budov, vysokých budov nebo atmosférických podmínek na spektrum 3,4-3,6 GHz. Technici používají anténu Huawei, která podporuje masivní MIMO, skládající se z desítek prvků pro vysílání a příjem signálu, která nahrazují anténu pro LTE.
  • SVĚT| Počet uživatelů mobilních širokopásmových služeb dosáhne do konce roku 2018 počtu 4,4 miliardy, říká ITU. Podle nové zprávy, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní telekomunikační unie, agentura OSN, která dohlíží na komunikační standardy, iniciativy teledensity a konektivity – do konce letošního roku bude mít celosvětově 4,4 miliardy uživatelů mobilních širokopásmových služeb, což je nárůst o 1,1 miliardy vůči posledním měřeným údajům před třemi lety.

Rozhovor vedl Svatoslav Novák, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2018-03.

Na úvod našeho rozhovoru bych velmi rád podotkl, že s panem Josefem Šelepou máme dlouhodobý vřelý vztah, kdysi postavený na obchodních principech a později na přátelských setkáních v rámci APVTS (Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí) a ICT UNIE. Je mi ctí ho osobně přivítat na stránkách našeho časopisu.

Josefe, léta Tě všichni známe jako spoluzakladatele a dlouholetého šéfa společnosti TTC MARCONI. Jak hluboko do minulosti sahají základy této společnosti a existuje souvislost s italským vynálezcem Guglielmem Marconim?

Dříve než odpovím, mi dovol, abych ti poděkoval za milé přivítání na stránkách časopisu, který dnes už vychází neuvěřitelných 55 let a jehož jsi vydavatelem. Svaťo, milého přivítání hned využiji k tomu, abych na první otázku odpověděl trochu zeširoka a osobně.
Po škole jsem nastoupil v roce 1970 jako vývojář do Výzkumného ústavu telekomunikací, který až do sametové revoluce vyvíjel telekomunikační systémy pro podniky koncernu TESLA. Dnes to zní možná komicky, ale my jsme byli přesvědčeni, že naším posláním je budování a rozvoj československých telekomunikací, a opravdu jsme se snažili. Na konci osmdesátých let byl náš výzkumák prestižním pracovištěm s vysoce kvalifikovaným týmem specialistů. Československý telekomunikační průmysl však zůstal v izolované bublině tehdejší RVHP daleko za vyspělým světem.
Do revoluce neměl o výsledky našeho vývoje ani o naše specialisty nikdo velký zájem, protože výrobní podniky TESLA chrlily do zemí RVHP a zejména do bývalého SSSR velmi omezený sortiment již mírně zastaralých zařízení a trh bývalého SSSR byl velmi hladový. Po revoluci se nám však otevřel prostor k seberealizaci a já jsem začal snít o vytvoření podniku, který využije náš značný technický potenciál. Ještě v roce 1990 jsme deklarovali svůj záměr stát se standardním výrobcem telekomunikační techniky a přejmenovali se už v roce 1991 na TESLA TELEKOMUNIKACE. Scházel však širší sortiment výrobků a zkušenosti z tržního prostředí – zejména obchodní. Přitom nenasycený československý telekomunikační trh rychle zaplňovaly zahraniční koncerny (Siemens, AT&T, Philips…) za pomoci rychle vznikajících a dnes už neexistujících tuzemských společných podniků.

Více v časopise…

Autor: Lubomír Bokštefl, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2018-03.

Fenomén „Internet“ je velmi obsáhlé téma, které, kdybych měl ambice jej popisovat podrobně, by zabralo mnoho prostoru. A s dovětkem v České republice ještě o mnoho více. Omezím se proto pouze a jen na jedno ze současných témat, které s tímto fenoménem souvisí. Tím je podpora budování vysokorychlostního internetu. Specificky pak na popis způsobu hodnocení a výběru projektů vhodných pro dotační podporu. Projekty jsou součástí probíhajícího operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK 2014-2020), spolufinancovaného z dotačních prostředků Evropské Unie.

V současné době vrcholí přípravy na vypsání výzvy k předložení projektů se žádostí o dotaci. Cílem projektů musí být zajištění rychlého přístupu k internetové síti v oblastech, kde takovéto možnosti doposud nejsou a ani je soukromí investoři neplánují v příštích třech letech vybudovat. Bylo identifikováno, že hlavním důvodem proč v těchto oblastech potřebná infrastruktura není k dispozici a bez podpory ani k dispozici nebude v budoucnu vybudována, je nepřiměřeně dlouhá doba návratnosti investice do vysokorychlostního připojení.

Více v časopise…

Autor: Jan Brouček, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2018-03.

Vysokorychlostní internet – tak často používaný pojem. Víme ale, co přesně toto označení znamená? Jaké má souvislosti a jaké má důsledky, když někdo takový pojem použije?
Technický termín „vysokorychlostní internet“ má přesný význam. Znamená připojení k internetu s rychlostí nejméně 30 Mbit/s v sestupném směru (downstream). Je to služba přístupu k internetu s deklarovanou rychlostí stahování (download) aspoň 30 Mbit/s.
Pojem vysokorychlostní internet ovlivňuje nejen technické předpisy, ale i legislativu poskytování služeb elektronických komunikací. To znamená, že ovlivňuje podmínky podnikání v oboru ICT možná více, než jsme si ochotni připustit.
Od pojmu vysokorychlostní internet je odvozen i pojem vysokorychlostní síť elektronických komunikací. To je taková síť, která je schopna poskytovat připojení k vysokorychlostnímu internetu. A už tady máme první legislativní novinku, která je přímo vázána na definici vysokorychlostního internetu. Jedná se o zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Zákon byl přijat na jaře 2017 a další zákony a legislativní úpravy budou přibývat. Například nejnovější je zákon č. 169/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. S pojmem vysokorychlostní síť/vysokorychlostní internet se budeme v ICT setkávat poměrně často. V dokumentech Ministerstva průmyslu a obchodu (dále MPO), v dokumentech regulátora – Českého telekomunikačního úřadu (dále ČTÚ), ale i dokumentech Ministerstva vnitra (MV), vlády ČR, orgánů Evropské unie, BEREC- sdružení evropských regulátorů atd.
Podívejme se proto z blízka, co termín vysokorychlostní internet znamená. A zjistíme, že v některých případech to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Budeme muset přemýšlet.

Více v časopise…

Autor: Zdeněk Zajíček, prezident ICT UNIE, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2018-03.

Již více než 10 měsíců se členové ICTU, ve spolupráci s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, Českou bankovní asociací, Českou asociací pojišťoven, CACIO, Českou asociací elektronických komunikací, Asociací provozovatelů mobilních sítí, NIC.CZ, aktivně podílí na přípravě návrhů změn zákonů, které jsme identifikovali jako ty nejvíce bránící plošnému a úspěšnějšímu procesu digitalizace.

Nejdříve jsme takto identifikovali 24 zákonů a v rámci nich více než 160 ustanovení, které by bylo vhodné novelizovat. Samozřejmě, že to není konečný výčet. Odstranění všech, dnes již z pohledu digitalizace přežitých zákonů, bude trvat ještě několik let. Není naší ambicí plošně nahrazovat odpovědné veřejné instituce při modernizaci legislativy a ani samozřejmě není v našich silách postihnout všechny nutné změny. Proto jsme se nakonec soustředili na přípravu alespoň návrhů změn zákonů, které vytvářejí rámec pro eGovernment. V průběhu prací jsme však zjistili, že samotné změny těchto zákonů ke skutečně systémové podpoře dalšího skokového rozvoje přístupu k digitálním službám nestačí. Analýzy a diskuze potvrdily, že chceme-li skutečně skokovou a zásadní změnu v používání digitálních služeb občany a podnikateli, je nezbytné posílit práva občanů na digitální služby a nastavit právo se poskytnutí digitálních služeb domáhat i u soudu. Již dnes by totiž podle zákonů mělo být poskytování digitálních služeb ze strany veřejné správy úspěšnější, než tomu je. Zákony již spoustu povinností úřadům stanovují, ale nejsou vymahatelné a ani neexistuje způsob, jak sankcionovat jejich nedodržení. A to nenapravíme dalšími změnami stejných zákonů. Jediné řešení je vytvořit tlak na státní instituce ze strany uživatelů digitálních služeb, tedy občanů, a to právě posílením jejich práv a možností se těchto práv domáhat i u soudů.

Více v časopise…

Autor: Petr Slováček, generální ředitel spol. CETIN, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2018-03. (Článek byl uveden na serveru LUPA.CZ)

Internet, patrně jednoznačně nejvýznamnější fenomén současnosti. Přestože existují další vynálezy, které si zaslouží velké uznání, internet ovlivnil většinu lidí na naší planetě, zasáhl všechny sociální skupiny, bez ohledu na jejich vzdělání i věk a zcela změnil celá průmyslová odvětví. Náš život by bez internetu vypadal jinak, podstatně jinak. A přitom před 20 lety vůbec nic nenasvědčovalo tomu, jak bude náš současný svět fungovat. Tehdy u nás teprve nastupovaly první GSM telefony, světu vládla hlasová komunikace s tehdy revolučními SMS zprávami. Vidíme, že cyklus inovací se stále zrychluje. Co bude za dalších dvacet let? Pro zjednodušení můžeme budoucí vizi rozdělit do tří částí.

První a nejjednodušší částí je konektivita, čistý přenos dat. Ta prostě bude všude a velká. Zapomeňme na rozdíly mezi technologiemi a na fyzikální limity. Základem budou hybridní sítě, které budou postaveny na optice a budou kombinovat různé technologie pro přístup k síti. Je to stále o velkých investicích, takže se bude vyvíjet i obchodní model, který přítok investic zajistí.

Více v časopise…

Autoři: Prof. Ing. Vladimír Wieser, PhD., Žilinská univerzita, Ing. Bohumil Adamec, PhD., Žilinská univerzita, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2018-03.

Článok je pokračovaním článku „Šírenie varovných hlásení prostredníctvom pozemského digitálneho rozhlasového vysielania“, ktorý bol uverejnený v čísle 3/2017 časopisu NGN Telekomunikace.

Skúsenosti z nedávnej minulosti (prírodné katastrofy, rôzne technické havárie) ukázali, že digitálne terestriálne rozhlasové vysielanie je vhodným prostriedkom pre šírenie varovných hlásení širokej verejnosti. Pri takýchto mimoriadnych udalostiach je v prvom rade potrebné dotknutú verejnosť v čo najkratšom čase informovať o vzniknutej situácií. V porovnaní s masovo rozšírenými sieťami mobilných operátorov, resp. so sieťou Internet, je sieť terestriálnych rozhlasových vysielačov veľmi robustná a odolná voči preťaženiu, ktoré pri mimoriadnych udalostiach spravidla nastáva. Moderné systémy digitálneho terestriálneho rozhlasového vysielania T-DAB/T-DAB+ obsahujú všetky funkcionality, ktoré sú potrebné pre implementáciu varovných hlásení do rozhlasového vysielania, vrátane podpory viacjazyčných doplnkových textových informácií.

Více v časopise…

Autor: Jaroslav Hrstka, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2018-03.

Udržitelný rozvoj měst vyžaduje zavádění inteligentních řešení, která umožní lepší správu služeb, zlepšení kvality života a snížení provozních nákladů. Očekává se, že kritickým prvkem úspěšnosti pro tyto a další iniciativy bude technologie LoRa, která byla vyvinuta pro zajištění levné obousměrné komunikace v rámci Internetu věcí.

Lidé po celém světě se stále více stěhují do měst, což stimuluje městské úřady k využívání inteligentních technologií, které by městům pomohly vybudovat udržitelnou infrastrukturu, jenž bude zajišťovat inteligentní správu, inteligentní spotřebu energii, inteligentní dopravu, inteligentní infrastrukturu, inteligentní technologie, inteligentní zdravotní péči a samozřejmě inteligentní občany. Koncept inteligentního města (smart cities) je jedním ze způsobů, jak mohou vlády a obce poskytovat udržitelné služby, které jsou nezbytné pro efektivní řešení nárůstu obyvatel ve městech. Technologie LoRa, která náleží do skupiny technologií LPWAN, je založena na protokolu LoRaWAN a je určena pro poskytování inteligentní infrastruktury pro připojení různých senzorů a aktuátorů. To městům dovoluje efektivně shromažďovat a analyzovat data z tisíců připojených zařízení, aby bylo možné efektivně rozhodovat, jaké služby je potřeba nabízet. Sítě založené na LoRaWAN umožňují obousměrnou komunikaci s dlouhým dosahem, což dovoluje pokrytí městských oblastí s minimálními nároky na síťovou infrastrukturu. Technologie LoRa nabízí řešení, která jsou optimalizována pro inteligentní aplikace napájené z malé baterie s výdrží až 20 let. Koncept inteligentního města mění způsob, jakým se města, vlády a občané vzájemně ovlivňují a technologie LoRa představuje řešení jak tento koncept v praxi efektivně a levně realizovat.

Více v časopise…

Autor: MICOS TELCOM, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2018-03.

FTTH vnitřní řešení s riser kabelem nabízí způsob výstavby optické infrastruktury v objektech různých velikostí. Primární kabel vždy zafukujeme do hlavního rozvaděče MTeH UNI, kde končí nebo jen prochází. Vlákna z příchozího kabelu se provaří na vnitřní riser kabely. Napřímo vždy provaříme potřebný počet vláken, který určuje množství připojitelných bytů. Jako vertikální rozvod instalujeme riser kabel do stoupačky nebo nově vybudované trasy z vkládacích lišt. Pro každých 12 bytů instalujeme na kabel patrový rozvaděč MTeH EASY. V kabelu vyřízneme pracovní okno a vytáhneme 12 vláken, které ukončíme provařením na pigtaily SC/APC. V nejvyšším patrovém rozvaděči ukončíme posledních 12 vláken. Pokud nám nějaké vlákna v kabelu zůstanou, uložíme je v tomto rozvaděči a další rezervu riser kabelu neinstalujeme. Zákazníky připojujeme pomocí patchcordů, které připojíme do patrového rozvaděče a vedeme k zákazníkovi do místa, kde umístíme ONT zařízení.

Více v časopise…

Autor: FitCraft Energy, NEXT GENERATI@N Telekomunikace 2018-03.

Nejen s horkými letními dny vyvstává otázka, jak ze slunečních paprsků vytěžit maximum benefitů. Energii, kterou nám slunce dává, stále více domácností využívá k přeměně na elektrickou energii. Problematika energetické soběstačnosti a zároveň ekologického přístupu k okolnímu prostředí získává stále větší význam a stává se jedním ze současných i budoucích trendů. Česká firma FitCraft Energy nabízí řešení, které jde s dobou jak z hlediska technologií, tak i designu a variabilnosti využití.

Více v časopise…