2016 – 02

Zůstaneme opět stát vzadu nebo vykročíme mezi úspěšné a prosperující státy?

Hledal jsem aktuální téma pro úvodník tohoto čísla, tak abych nepsal stále o komplikacích při přípravě Národního plánu pro rozvoj sítí nové generace a nekritizoval některá ministerstva. A téma se objevilo. Je to tzv. eIDAS, tedy elektronická identifikace a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. Na první pohled složitá věc, něco jako elektronický podpis či občanka, ale ve svém důsledku klíčová věc pro rozvoj moderní ekonomiky. Digitalizace obchodu, digitální zábava, digitální výroba, elektronizace služeb státu, elektronické zdravotnictví, chytrá auta, chytré domácnosti a chytrá města, to vše nás začíná obklopovat a měnit tradiční způsoby, jak nakupovat, uzavírat smlouvy, vyřizovat si věci se státem, léčit se nebo cestovat. V digitálním světě si však musíme být jisti, že náš digitální protějšek je skutečně ten, za kterého se vydává. Potřebujeme mít maximální možnou důvěru, že digitální dokumenty a nástroje prokazující naší identitu jsou stejně bezpečné jako papír a tužka nebo doklad prokazující, že jsem, kdo jsem, že můžu řídit auto nebo, že jsem lékař nebo advokát. V globalizovaném světě je nezbytné důvěřovat lidem na dálku několika tisíc kilometrů bez možnosti je osobně potkat nebo vidět. A proto bylo v rámci EU přijato Nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (CELEX 32014R0910, se zkratkou „Nařízení eIDAS“).

Čas je nenahraditelným zdrojem. Čas ekonomicky produktivního občana ČR je zdrojem nutným k vytváření hodnot. Český občan tráví plněním daňových povinností 405 hodin ročně. Naproti tomu v Belgii nebo v Rakousku je to pouze 166 hodin ročně. Čas trávený přípravou daňového přiznání nebo vyřizováním záležitostí na úřadě je neproduktivní. Ve frontě na úřadě nevznikají žádné hodnoty. Jak může eIDAS pomoci? Ušetřit ekonomicky produktivnímu občanovi 239 hodin ročně na práci? Jaké hodnoty mohou vzniknout? Výpočet ukazuje, že je-li hodnota hodiny ekonomicky aktivního občana (5 800 000 občanů platících daně a odvody) na HDP 372 Kč a je-li 550 000 aktivních plátců DPH, pak jenom u nich jde o potenciál zvýšit produktivní činností HDP o téměř 50 miliard Kč, což je celé jedno procento HDP ČR.

Naši podnikatelé jsou omezováni v obchodování se zahraničními zejména daňovými regulacemi. Registrace k DPH a podobným daním v zahraničí (i doma, bohužel) je komplikovaným procesem většinou vyžadujícím osobní přítomnost podnikatele. Jednoduché a zaručené prokazování identity podnikatele v zahraničí otevře našim podnikatelům celý jednotný trh, a to zejména v oblasti nehmotných komodit, tedy především při obchodování s informačním obsahem. Právě v této oblasti zaostává celé EU nejvíce za USA. Stovky milionů Evropanů mohou být novými zákazníky našich podnikatelů. Ekonomický přínos je obtížně vyčíslitelný. Platí zde ale více než jinde: kdo dřív přijde, ten dřív mele. Budeme-li schopni vyvážet zaručenou identitu českých podnikatelů, bude s nimi obchodovat celý jednotný trh. Tato elektronická forma obchodování vylučuje daňové úniky a bude přímo přínosem pro státní rozpočet.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/20014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/96/ES bude účinné a závazné již od 1. července 2016. Tedy již za necelý měsíc! Toto nařízení je příležitostí pro Českou republiku. Při správném pochopení a využití tohoto nařízení je možné reálně zvýšit HDP České republiky, ušetřit občanům čas při plnění povinností vůči autoritám a otevřít pro české podnikatele jednotný evropský trh. Nepochopením, pomalostí či bázlivostí je však možno tuto příležitost promeškat a potenciál této změny nechat využít jiné země, ty, které budou rychlejší, odvážnější a uchopí svou příležitost.

(Text využit ze zdrojů ICT UNIE)

 

Aktuality z EU

  • Opatření Evropské komise pro budoucnost
    Evropská komise zveřejnila v dubnu své soubor opatření, jak pomoci evropskému průmyslu, malým a středním podnikům, vědcům a veřejným orgánům co nejlépe využít nové technologie. Komise navrhuje konkrétní opatření k urychlení vývoje společných standardů v prioritních oblastech, jako jsou 5G komunikační sítě nebo kybernetická bezpečnost, a modernizaci veřejných služeb. V rámci plánů Komise zřídí evropský cloud, jehož prvním cílem bude poskytnout 1,7 milionu evropských výzkumníků a 70 milionům vědeckých a technických odborníků virtuální prostředí pro velký objem výzkumných dat. Prostřednictvím trvalého celoevropského dialogu se všemi zúčastněnými stranami bude koordinovat vnitrostátní a regionální iniciativy týkající se digitalizace průmyslu. Dále investuje 500 milionů EUR do celounijní sítě středisek pro digitální inovace (center technologické excelence), v nichž budou podniky moci získat poradenství a testovat digitální inovace. Přijme legislativu, která bude podporovat volný tok dat. Vyjasní otázku vlastnictví dat vytvářených senzory a inteligentními zařízeními. Přezkoumá předpisy o bezpečnosti a odpovědnosti autonomních systémů, předloží agendu dovedností EU, která občanům pomůže získávat dovednosti nutné pro pracovní místa v digitální době. Navrhovaná opatření by měla zaktivovat více než 50 miliard EUR. Na jednotném digitálním trhu by měly bezpečně a hladce komunikovat miliardy propojených zařízení – včetně telefonů, počítačů a senzorů – bez ohledu na jejich výrobce, technické vlastnosti nebo zemi původu. Komise navrhuje zrychlení postupu stanovování standardů zaměřením se na pět prioritních oblastí, na něž by se měli soustředit zástupci průmyslu a standardizační orgány při stanovování standardů. Jedná se o 5G, cloud computing, internet věcí, datové technologie a kybernetická bezpečnost, spolufinancováním testování technologií a experimentování s nimi k urychlení stanovování standardů. Akční plán pro „eGovernment“ zmodernizuje digitální veřejné služby. Komise zřídí jednotný digitální portál umožňující uživatelům získat veškeré informační, asistenční a problémy řešící služby, jež potřebují k efektivnímu působení napříč hranicemi. Propojí všechny obchodní a insolventní rejstříky a napojí je na evropský justiční portál (e-justice), který se stane jednotným kontaktním místem. Pomůže členským státům EU při rozvíjení přeshraničních služeb elektronického zdravotnictví, například elektronických předpisů a zdravotních záznamů pacientů. Urychlí přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek, elektronické podpisy a uplatňování zásady „pouze jednou“ ve veřejných zakázkách.
  • Veřejná konzultace týkající se hodnocení a přezkumu směrnice o soukromí a elektronických komunikacích
    Do 5. července se lze zúčastnit konzultace Evropské komise ohledně stávajícího znění směrnice o elektronické ochraně osobních údajů, jakož i možných změn stávajícího právního rámce. Přezkum směrnice o soukromí a elektronických komunikacích je jednou z hlavních iniciativ zaměřených na posílení důvěry a bezpečnosti v oblasti digitálních služeb v EU s důrazem na zajištění vysoké úrovně ochrany pro občany a rovné podmínky pro všechny účastníky trhu. Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích byla naposledy aktualizována v roce 2009. Konzultace je otevřena do 5. července 2016.
  • Evropský parlament požaduje lepší regulaci jednotného trhu
    Zpráva schválená Evropským parlamentem požaduje, aby došlo ke zlepšení regulace jednotného trhu, tj. aby dobře fungovala legislativa ku prospěchu občanů, stimulovala konkurenceschopnost, vytvářela pracovní místa. Mělo by dojít k řádnému provádění, uplatňování a prosazování pravidel jako nedílné součásti využití výhody jednotného trhu.Regulace jednotného trhu by rovněž měla brát v úvahu nové příležitosti poskytnuté digitální revolucí stanovením pravidel pro budoucnost. Evropský parlament zároveň navrhl několik nástrojů s cílem zlepšit regulaci jednotného trhu, včetně účinného posouzení dopadu a otevřenou, transparentní a inkluzivní konzultaci s reprezentativními sdruženími, občanskou společností, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. Národní parlamenty by samy o sobě mohly hrát aktivnější úlohu, zejména v konzultačních procesech. Komise by měla rovněž zvážit vytvoření „Evropského fóra zainteresovaných subjektů“ pro lepší regulaci a méně byrokracie. Evropský parlament zdůrazňuje, že zlepšení regulace jednotného trhu neznamená, že se odstraní všechny regulace nebo sníží úroveň jeho ambicí. Spíše znamená odstranění zbytečné regulace, byrokracie a negativních dopadů při dosahování politických cílů a zajištění konkurenčního regulačního prostředí, které podporuje zaměstnanost a podnikání v Evropě.
  • Společný dopis z 11 členských států
    Ve společném dopise Spojené království, Česká republika, Polsko, Lucembursko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Bulharsko žádají, aby Komise vzala při zvažování a přípravě politik a iniciativ týkajících se digitální ekonomiky následující. Rozvoj nových digitálních technologií, vzorců chování a obchodních modelů zpochybňuje status quo a vyvolává otázky o tom, jak digitální platformy fungují v rámci jednotného digitálního trhu. Platformy je třeba vnímat především jako příležitost, nikoliv hrozbu, protože jsou pozitivní pro vývoj. Podniky využívají platformy k oslovení více zákazníků a expandování na nové trhy. Spotřebitelé mají prospěch z více informací a pohodlí, výběru a kvality služeb a úspor času a peněz. Je proto důležité, aby platformy mohly být i nadále hnací silou inovace a splnění poptávky zákazníků. Přitom platformy jsou již předmětem významných regulací. Platformy nesmí být omezovány těžkopádným nařízením. Jsou velmi pestré a pokrývají širokou škálu obchodních modelů. Přijetí nové ex-ante regulace cílené na on-line platformy jako segment digitální ekonomiky není žádoucí, pokud nejsou jasné a přesvědčivé důkazy o nezbytnosti, protože je zde vysoké riziko, že tato nová úprava by byla nevhodné pro dynamický charakter tohoto odvětví. Pokud je to možné, neměly by být zavedeny právní předpisy, které by mohly působit jako překážka vývoje nových digitálních obchodních modelů a vytváření překážek vstupu a růstu evropského digitálního trhu.
  • Digitální jednotný webový portál
    Generální ředitelství Evropské komise pro informatiku (DIGIT) zprovoznilo CEF Digital. Digitální jednotný webový portál je víc než jen webové stránky. Portál bude ústředním on-line zdrojem informací a nástrojem týkajícím se stavebních bloků CEF a poskytují informace o konkrétním odvětví služeb digitální infrastruktury (DSI). Stavební bloky CEF nabízejí základní funkce, které mohou být použity v jakémkoliv evropském projektu s cílem usnadnit poskytování digitálních veřejných služeb přes hranice, zatímco pro konkrétní odvětví DSI jsou projekty, které jsou podporovány základními stavebními kameny CEF napříč politickými oblastmi. Ty jsou souhrnně označovány jako CEF Digital.

Aktuality z ČR

  • Spory zůstávají na ČTÚ
    Vláda schválila ponechání agendy účastnických sporů o peněžitá plnění v oblasti elektronických komunikací na Českém telekomunikačním úřadu při zachování současné úrovně jeho personálního a finančního zajištění. Podle analýzy ministerstva spravedlnosti, by v případě převodu agendy tzv. účastnických sporů o peněžitá plnění z ČTÚ na obecné soudy byl značný dopad na soudní soustavu. Vzhledem k současnému stavu počtu sporů u ČTÚ lze oprávněně očekávat nápad v řádu desítek tisíc věcí ročně. Zároveň je zde riziko, že i přes požadované posílení soudů převodem agendy dojde k podstatnému zatížení soudů, které nebudou schopné unést. Jen stěží si lze představit, že by obecné soudy tyto spory řešily, aniž by současně došlo k zásadnímu personálnímu posílení soudů v řádech stovek zaměstnanců. To by vša, podle vyjádření ministerstva spravedlnosti, kladlo nemalé nároky na státní rozpočet.
  • Televizní digitalizace 2.0
    Ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádalo konferenci Televizní digitalizace 2.0, kde ministr Jan Mládek uvedl, že Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání v České republice by měl být předložen k projednání vládě do konce letošního června. Konečné rozhodnutí, které se dotkne diváků v celé Evropě, ale dosud nepadlo. Pilotní vysílání v novém standardu DVB-T2 by mohlo začít nejdříve letos na podzim. V Evropské unii by mělo být pásmo 700 MHz pro širokopásmový internet uvolněno v letech 2020 až 2022. Pozemní vysílání je jedinou možností bezplatného příjmu televizního signálu, který momentálně využívá zhruba šedesát procent českých domácností. Nejzazší termín přijetí technického plánu přechodu na vysílání ve standardu DVB-T2 vládou by měl být rok 2018. Na přelomu let 2020 a 2021 by pak mělo dojít k vypnutí vysílání ve standardu DVB-T a definitivnímu uvolnění pásma 700 MHz.
  • Návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů sítí NGA
    Legislativní rada vlády (LRV) přerušila projednávání návrhu zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Přerušení má poskytnout Ministerstvu průmyslu a obchodu dostatek času na doplnění připomínek jednotlivých komisí LRV. Cílem zákona je snížit náklady na budování sítí nové generace a zrychlit jejich výstavbu, včetně stanovení práv a povinností pro dotčené společnosti spojených s touto činností. Předpokládá se, že ministerstvo průmyslu a obchodu předloží doplněný návrh v průběhu června 2016.
  • Aukce kmitočtů v pásmech 1 800 MHz a 2 600 MHz
    Do aukce volných kmitočtů v pásmech 1 800 MHz a 2 600 MHz obdržel Český telekomunikační úřad tři přihlášky. O účast ve výběrovém řízení projevily zájem společnosti O2 Czech Republic a.s., Vodafone Czech Republic a.s. a T-Mobile Czech Republic a.s. Všechny došlé žádosti splňují formální požadavky stanovené v kapitole 8.2.1 Vyhlášení výběrového řízení a obsahují i povinné přílohy. Aukce dosud není ukončena. Předmětem výběrového řízení je celkem sedm kmitočtových úseků. Jejich souhrnná vyvolávací cena byla stanovena na 734 milionů Kč.
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo informaci o přípravě Národního plánu sítí nové generace
    Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek se dohodl se zástupci odborné veřejnosti na vzniku a intenzivní činnosti pracovní skupiny pro dokončení Národního plánu rozvoje sítí nové generace na dalším pravidelném setkání k problematice tzv. vysokorychlostního internetu. Výsledky schůzky považuje Jan Mládek za průlomové odstranění hlavních překážek v pohledech ministerstva a zástupců ICT sektoru na Národní plán sítí nové generace a věří, že pracovní skupina rychle dokončí konzultační práce na celém materiálu. Národní plán je nezbytným předpokladem pro další jednání s Evropskou unií o možnosti čerpat spolufinancování ve výši až 14 miliard korun pro rozvoj vysokorychlostního internetu. Podle předpokladů MPO by měl být návrh plánu předložen vládě k projednání ve druhé polovině června.
  • Zdeněk Zajíček zvolen prezidentem ICT UNIE
    Novým prezidentem ICT UNIE, která sdružuje firmy z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, se na tříleté funkční období stal Zdeněk Zajíček. Rozhodlo o tom na svém zasedání představenstvo ICT UNIE.  Nově zvolený prezident se své funkce ujal 17. března letošního roku. Představenstvo ICT UNIE zároveň poděkovalo odcházejícímu prezidentovi Svatoslavu Novákovi, který se rozhodl znovu nekandidovat a jeho mandát skončil 16. března.
  • Vládním zmocněncem jmenován Tomáš Prouza
    Vláda na svém zasedání dne 18. května 2016 rozhodla, že koordinátorem pro digitální agendu se stane vládní zmocněnec pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.  Přímá podřízenost koordinátora pro digitální agendu předsedovi vlády má konečně zajistit digitální agendě adekvátní prioritu. Koordinátor digitální agendy získá navíc funkce místopředsedy Rady vlády pro informační společnost a Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst.

Autor článku: Thomas Rinn, Telekomunikace 2016-02.

Přechod průmyslového sektoru na Průmysl 4.0 je více než jen otázkou technologií. Změna se promítne nejen do podnikových strategií, ale také do národní ekonomiky a politiky zaměstnanosti. Studie Kvantifikace dopadů přechodu na Průmysl 4.0 [1] společnosti Roland Berger ukazuje, jak by tyto efekty mohly vypadat. Klíčem je pohled na návratnost investovaného kapitálu (ROCE) ve výrobním sektoru.

Více v časopise…

Autor článku: Jiří Kříž, Telekomunikace 2016-02.

Když se před dvaceti léty na ČVUT rozhodovalo o zřízení pracoviště, které by bylo schopno poskytovat technickou a technologickou podporu nejen českým vysokým školám a ústavům Akademie věd ČR při budování centrální počítačové sítě pro vědu a výzkum, ale i nabízet speciální telekomunikační služby pro širší odbornou veřejnost, jistě malou skupinku nadšenců na Oblastním výpočetním centru (OVC) ČVUT odhodlaných pustit se do tehdy neprobádaných oblastí digitalizujícího se světa, ani nenapadlo, že se ocitli na začátku hodně dlouhé trati, že to nejspíš nebude krátká procházka růžovou zahradou, ale náročná, systematická, ale technicky velmi zajímavá práce, která možná nikdy úplně neskončí.

Více v časopise…

Autor článku: Ing. Patrik Jalamudis, Telekomunikace 2016-02.

Propojení miliard zařízení v rámci Internetu věcí představuje do budoucna velkou výzvu a technologie LoRa (Long Range) je jedním z horkých horkých adeptů pro komunikaci zařízení v rámci Internetu. Článek nabízí pohled společnosti České Radiokomunikace na Internet věcí a výběr vhodné technologie pro české prostředí. Dále popisuje standardizaci technologie LoRa, technické aspekty a možnosti využití, včetně plánovaného pokrytí a cenových podmínek.

Více v časopise…

Autor článku: Jaroslav Hrstka, Telekomunikace 2016-02.

Článek se zabývá významem standardizace pro zajištění interoperability v oblasti eHealth a poskytuje přehled hlavních organizací, které se podílí na standardizaci služeb a infrastruktury eHealth. Dále jsou zmíněny některé obecné standardy ITU-T, které jsou nezbytné pro podporu moderních aplikací eHealth. Na závěr je shrnuto pět předpokladů standardizace, které jsou nezbytné pro dosažení cílů eHealth.

Více v časopise…