2016 – 01
Autor článku: Ing. Petr Kabilka, Telekomunikace 2016-01.
Zemní komora Micos 315 nabízí komplexní řešení spojování vláken s uložením do země. Konstrukce komory je speciálně zvlněná proto, aby se veškerá zátěž způsobená dopravním provozem nepřenášela přímo na dno. Pružnost materiálu a zvlněný tvar způsobuje, že impulsy vnějších zatížení jsou přenášeny do půdy a ne na konstrukci komory.
Autoři článku: Ing. Olga Müllerová, CSc., Ing. Richard Ryvola, Telekomunikace 2016-01.
Od posledního ročníku konference Radiokomunikace 2015 již uplynula řada měsíců a tak je možné se s určitým odstupem zamyslet nad odezvou, kterou měla jak ze strany účastníků, tak vystavovatelů a partnerů. Její organizační zázemí má již prostor zvážit, do jaké míry se podařilo záměr programu naplnit a zamyslet se nad tím, jak na něj navázat v roce následujícím. Cílem, který konference trvale sleduje, je nabídnout odborné veřejnosti v podání renomovaných odborníků sestavu zajímavých a aktuálních témat z oblasti radiokomunikací i z oblastí jiných, které se s ní v současné době konvergujících oborů prolínají.
Autor článku: RNDr. Petr Beneš, Telekomunikace 2016-01.
Industry 4.0 se soustředí na výrobní proces ve „smart factory“, zatímco Internet věcí (IoT) se soustředí na fázi využití digitalizovaných a propojených zařízení a produktů. Trh Industry 4.0 a IoT je stále ještě v plenkách. Segmentace trhu je obtížná, protože nabídky dodavatelů řešení (HW a SW) a poskytovatelů služeb (konzultačních firem a systémových integrátorů) se silně překrývají. Rovněž existuje mnoho částečných řešení a poptávka po konzultacích je velká. Většina dnešních praktických řešení se soustředí na scénáře vzdáleného monitorování a vzdáleného řízení.
Autoři článku: RNDr. Petr Beneš, Ing. Jan Vašátko, Telekomunikace 2016-01.
Celkové změny v telekomunikacích přispěly všeobecně k růstu napětí nejen v tradičních telekomunikačních strukturách, ale hlavně připravily cestu k zavádění nových obchodních modelů. Nad rámec modelů tradičních, dosud hájených většinou významných operátorů, se v červnu letošního roku vydala společnost O2 a to dobrovolným procesem svého strukturálního rozdělení, jehož základními cíli bylo zefektivnění podnikání, zmírnění regulace a řešení aspektů finančních. Uvítali jsme proto možnost setkání s CEO společnosti CETIN Petrem Slováčkem a členem představenstva této společnosti Michalem Franklem se žádostí o vyjádření jak se cíle po půl roce daří naplňovat.
Aktuality z EU
- Evropská komise zveřejnila první výsledky veřejné konzultace o standardech jednotného digitálního trhuVeřejná konzultace o přijetí priorit plánu ICT standardů navrženého ve strategii jednotného digitálního trhu se konala od 23. září 2015 do 4. ledna 2016. Konzultace je součástí evropské strategie jednotného digitálního trhu a týká aktivity rozvoje norem a interoperability v oblasti ICT. Komise se snažila získat od zúčastněných stran zpětnou vazbu a názory zúčastněných stran na případné budoucí politiky stanovování priorit v oblasti normalizace informačních a komunikačních technologií. Konzultace pokrývá klíčové technologické oblasti považované za zásadní pro dosažení jednotného digitálního trhu a časové plány pro rozvoj potřebných norem. Ve veřejné konzultaci se shromáždilo celkem 156 odpovědí (135 organizací a 21 jednotlivců). Účast stran byla celkově vyrovnaná, pokrývá pohled všech důležitých zúčastněných skupin v této oblasti politiky. Účastníci konzultace se shodly na důležitosti zlepšení ekosystému normalizace ICT pro zvýšení konkurenceschopnosti a usnadnění přístupu na světový trh. Většina respondentů se také shodla na důležitosti stanovení priorit pro posílení vedoucího postavení Evropy a potřebu posílit evropskou přítomnost v globální standardizaci. V současné době Komise provádí analýzu odpovědí z veřejné konzultace.
- Evropská komise a Spojené státy se dohodly na novém rámci pro přenos údajů přes Atlantik (Pri-vacy Shield) mezi EU a USA
Sbor komisařů Evroské komise schválil 2. února 2016 politickou dohodu a pověřil místopředsedu Ansipa a komisařku Jourovou přípravou nezbytných opatření k zavedení nového režimu. Tento nový rámec bude chránit základní práva Evropanů v případech, kdy jsou jejich údaje předávány do Spojených států, a zároveň zajistí právní jistotu pro podniky. Štít mezi EU a USA pro ochranu osobních údajů splňuje požadavky, které stanovil Evropský soudní dvůr ve svém rozhodnutí ze dne 6. října 2015, jímž byl prohlášen za neplatný starý rámec „bezpečný přístav“ (Safe Harbour).
Evropský soudní dvůr dne 6. října 2015 ve svém rozsudku ve věci „Schrems“ prohlásil rozhodnutí Komise o dohodě „bezpečný přístav“ za neplatné. Nová dohoda zpřísní povinnosti společností v USA a zajistí důslednější kontrolu a dohled ze strany ministerstva obchodu USA a Federální obchodní komise (FTC), mimo jiné prostřednictvím intenzivnější spolupráce s evropskými orgány pro ochranu údajů. V rámci této nové dohody se USA mimo jiné zavazují k tomu, že veřejné orgány budou moci přistupovat k osobním údajům předávaným v novém režimu pouze při dodržení jasných podmínek a omezení a pod dohledem. Evropané budou mít možnost obracet se v této souvislosti s dotazy a stížnostmi na nového, zvlášť určeného veřejného ochránce práv.
Nová dohoda bude obsahovat zejména:
– Přísné podmínky pro společnosti zpracovávající osobní údaje Evropanů a důsledná kontrola, kromě toho se každá společnost zpracovávající osobní údaje z Evropy musí zavázat k dodržování rozhodnutí evropských orgánů pro ochranu údajů.
– Jasné záruky a povinnosti týkající se transparentnosti, pokud jde o přístup vlády USA k údajům. Účinná ochrana práv občanů EU s několika možnostmi nápravy – každý občan, který se domnívá, že byly jeho údaje v rámci nového režimu zneužity, bude mít k dispozici několik možností nápravy.
Sbor komisařů pověřil místopředsedu Ansipa a komisařku Jourovou tím, aby v nadcházejících týdnech připravili návrh „rozhodnutí o přiměřenosti“, který by mohl sbor následně přijmout. - Další rádiové frekvence pro mobilní internetové služby
Komise 2. února 2016 předložila návrh na koordinované využívání kmitočtového pásma 700 MHz pro mobilní služby. Podle návrhu se zlepší přístup k internetu pro všechny Evropany a podpoří se rozvoj přeshraničních aplikací. Do roku 2020 naroste mobilní internetový provoz v porovnání se současností téměř osminásobně. Komise navrhuje vyvážený dlouhodobý přístup k využívání pásma ultra krátkých vln (UKV, 470–790 MHz). V současné době je toto pásmo využíváno zejména pro televizní vysílání. Podle předkládaného návrhu bude do roku 2020 větší část spektra v pásmu 700 MHz (694–790 MHz) uvolněna pro mobilní služby. Toto pásmo je ideální pro poskytování vysoce kvalitního internetového připojení, ať jsou jeho uživatelé kdekoli, ve velkoměstě, malé zapadlé vesnici či na dálnici. Kmitočty v pásmu do 700 MHz (470–694 MHz) zůstanou dostupné v prvé řadě pro audiovizuální služby. Evropanům se tak zajistí přístup k tvůrčímu obsahu na tabletech a chytrých telefonech, které jsou stále oblíbenější, ale také prostřednictvím klasického televizního vysílání.
Komise navrhuje, aby pásmo 700 MHz bylo ve všech zemích EU přiděleno bezdrátovému širokopásmovému přístupu nejpozději do 30. června 2020, od kdy se má začít spouštět technologie 5G. Pokud chtějí členské státy tuto lhůtu dodržet, musí do 30. června 2017 přijmout a zveřejnit své vnitrostátní plány. Do konce roku 2017 budou rovněž muset uzavřít dohody o přeshraniční koordinaci. Dva členské státy (Francie a Německo) již využití pásma 700 MHz pro mobilní služby povolily. Ve čtyřech dalších členských státech (v Dánsku, Finsku, Švédsku a Spojeném království) se rýsují plány na přerozdělení pásma 700 MHz v několika následujících letech. Komise počítá s tím, že dnešní návrh bude Evropským parlamentem i členskými státy urychleně přijat, aby byl zajištěn předvídatelný a včasný přechod. Nová pravidla pro pásmo 700 MHz navazují na první návrhy předložené v rámci strategie jednotného digitálního trhu v prosinci 2015 ohledně autorského práva a digitálních smluv. Strategie pro jednotný digitální trh obsahuje šestnáct klíčových opatření, která mají být předložena do konce tohoto roku. Očekává se, že další kroky ohledně koordinace spektra budou součástí přepracovaných telekomunikačních předpisů EU, které budou představeny ještě letos.
Aktuality z ČR
- Národní agentura pro komunikační a informační technologie je zde
Nový státní podnik Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT) vznikl za účelem plnění ICT strategie zřizovatele – Ministerstva vnitra. To agenturu založilo na základě usnesení vlády z 21. prosince 2015. Úkolem nového podniku je zajistit pro Ministerstvo vnitra, jako jeho servisní organizace, dlouhodobý a koncepční rozvoj informační a komunikační infrastruktury ve vlastnictví státu tak, aby byly veškeré budoucí investice do této oblasti podřízeny jednotné a dlouhodobé strategii. Při zřízení NAKIT se Ministerstvo vnitra inspirovalo zahraničními vzory existujících státních agentur i státních společností v zemích EU poskytujících ICT služby veřejným institucím. Např. Bundesrechenzentrum v Rakousku, agentura Statens IT v Dánsku či Logius v Nizozemí, německé federální agentury IT-Zentrum Bund nebo státní agentura NASES na Slovensku, která také zajišťuje provoz, správu a rozvoj vládní datové sítě GOVNET. Ministerstvo vnitra vloží do nového státního podniku ze svého rozpočtu 10 mil. Kč jako prostředky určené k zahájení jeho fungování. NAKIT pak bude pro svého zakladatele zajišťovat veškeré činnosti na základě smlouvy o poskytování informačních a komunikačních služeb. Od třetího měsíce po založení pak bude podnik finančně soběstačný. Národní agentura pro komunikační a informační technologie s. p. je rovněž právním subjektem, určeným pro dlouhodobě uvažované a připravované oddělení Odštěpného závodu ICT služby, části státního podniku České pošty, s. p. - Evropský portál investičních projektů (EIPP) a aktivita MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu se od počátku aktivně podílí na aktivitách vedoucích k naplnění cílů Investičního plánu pro Evropu, tzv. Junckerova balíčku. Významným krokem v realizaci Junckerova balíčku nyní představuje spuštění Portálu evropských investičních projektů (EIPP). Jeho hlavním cílem je stimulovat a urychlit vývoj a realizaci investičních projektů v Unii, a tím přispět k vyšší zaměstnanosti a hospodářskému růstu. Portál EIPP bude spravovat Evropská komise. Spuštění portálu se očekává na jaře 2016. Obsah portálu budou vytvářet navrhovatelé projektů, tj. soukromé a veřejné právnické osoby. Poplatek za služby portálu související se zveřejněním projektu je v současnosti stanoven Evropskou komisí na 100 EUR, po spuštění portálu má být zvýšen na 250 EUR.
Kritéria pro přijetí projektů do EIPP:
– rozpočet projektu (nebo programu sestávajícího z menších projektů) musí činit nejméně 10 milionů EUR z hlediska potřebných investic;
– projekt musí být v souladu s právními předpisy EU a příslušného členského státu;
– zahájení realizace projektu se očekává do tří let ode dne podání žádosti o přijetí na portál EIPP;
– předkladatel projektu je právnická osoba usazená v některém členském státě EU (projekty nemohou předkládat fyzické osoby).
EIPP je v současnosti ve fázi před spuštěním. Je však již možné navrhovat projekty ke zveřejnění prostřednictvím přihlašovacího formuláře. - Národní plán rozvoje sítí nové generace (NPRSNG)
Osmou verzi Národního plánu rozvoje sítí nové generace předložilo na vědomí vládě ministerstvo průmyslu a obchodu v únoru 2016. Právě na schválení NPRSNG závisí čerpání 14 mld. Kč na rozvoj rychlého přístupu k Internetu z evropských dotací. Zástupci odborné veřejnosti opakovaně upozornili premiéra na riziko, že ČR tyto dotace nevyčerpá. Materiál vznikl bez potřebných podkladů i větší debaty se zástupci ICT odvětví a bez představy, jak by evropské dotace mohly pomoci. Ani v poslední verzi NPRSNG nejsou vypořádány připomínky ostatních ministerstev a dalších zainteresovaných subjektů. Strategie neobsahuje konkrétní investiční plán, nevychází z ekonomické analýzy, nesplňuje tzv. předběžnou podmínku 2.2 Evropské komise, neuvádí, jak konkrétně budou peníze rozdělovány a jak bude čerpání dotací monitorováno a kontrolováno. Schválení plánu se podle tzv. předběžné podmínky 2.2 musí stihnout do konce roku 2016, MPO také uvádí, že nemá konkrétní údaje týkající se pokrytí vysokorychlostním připojením. Český telekomunikační úřad předpokládá předání mapy pokrytí Ministerstvu průmyslu a obchodu na konci června 2016. Veřejná konzultace má proběhnout v červenci a podle MPO má být k dispozici finální mapa pokrytí do 30. září 2016. Po měsíci má ministerstvo sestavit seznamu bílých míst a vypsat veřejné výzvy na předložení prvních předběžných žádostí. Návrh plánu obsahuje i technické parametry stávajících sítí, vedle kterých bude možné budovat sítě nové s dotační podporou. - Smlouva o provozování Národního bezpečnostního týmu CSIRT.CZ a NBÚ
Ředitel sdružení CZ.NIC a ředitel Národního bezpečnostního úřadu, uzavřeli veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude v následujících letech provozovat Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ sdružení CZ.NIC. Sdružení provozuje bezpečnostní tým CSIRT.CZ od 1. ledna 2011 na základě memoranda uzavřeného s Ministerstvem vnitra České republiky, které bylo 1. dubna 2012 nahrazeno memorandem s Národním bezpečnostním úřadem. V minulosti řešil Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ řadu incidentů, které se týkaly jak operátorů, tak i koncových uživatelů. Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ se podílí na řešení incidentů týkajících se kybernetické bezpečnosti v sítích provozovaných v České republice. Kromě koordinační pomoci shromažďuje a vyhodnocuje data o oznámených incidentech a předává hlášené incidenty osobám odpovědným za chod sítě nebo služby, která je zdrojem daného incidentu.
Chybí nám pět P
V poslední době se objevily atraktivní zkratky, jako např. PPP 4.0 nebo EET. První byla titulem konference, která prezentovala Připravenost Pro Průmysl 4.0 a druhá přinesla v Poslanecké sněmovně nekonečnou diskuzi na téma povinnosti Elektronické Evidence Tržeb a její následné schválení.
Průmysl 4.0 aneb marketingový výraz pro průmyslový Internet věcí slibuje pod heslem čtvrté průmyslové revoluce svět chytrých hyperpropojených zařízení a infrastruktury, kde elektrické sítě, výrobní stroje a dopravní systémy jsou vybaveny schopnostmi snímání, zpracování, řízení a analýzy. Získaná data budou analyzována, zpracována a využívána pro řízení podnikatelských rozhodnutí, která v samé podstatě zvýší bezpečnost a provozní účinnost průmyslových subjektů. Národní iniciativu Průmysl 4.0 představilo v září minulého roku Ministerstvo průmyslu a obchodu a pracuje na Akčním plánu implementace.
Podobně představilo nedávno Ministerstvo zdravotnictví Národní strategii elektronického zdravotnictví, která by měla prostřednictvím digitálně propojeného systému zdravotní péče poskytovat efektivní zdravotní služby, snižovat administrativní náklady a umožňovat mezi-institucionální dokumentaci terapeutických aktivit.
A konečně Ministerstvo financí si prosadilo Elektronickou evidenci tržeb, která by měla zefektivnit účtování a výběr daní za služby v pohostinství a dalších oblastech, kde se za služby platí v hotovosti.
Tento potenciál digitální ekonomiky je však možné zužitkovat pouze tehdy, když všichni účastníci daného systému jsou vzájemně propojeni komunikační infrastrukturou pro bezpečnou výměnu dat. Je sice krásné mnout si ruce nad tím, jak doběhnu všechny ty provozovatele kiosků a horských chatiček, ale ti musí mít nejprve k dispozici vhodnou komunikační infrastrukturu. Rovněž konference PPP 4.0, která proběhla v únoru v pražském Obecním domě, upozornila na dosavadní neplnění programových priorit české vlády v podpoře digitální ekonomiky, zanedbaný rozvoj veřejných a neveřejných datových sítí a dosavadní nestanovení zodpovědné osoby či orgánu, který bude za digitální agendu a její koordinaci odpovídat. V této souvislosti ještě připomeňme nedávné neférové zásahy Ministerstva vnitra do schválené strategie Digitální Česko 2.0 se snahou přesunout evropské dotace na rozvoj sítí nové generace do nové Národní agentury pro komunikační a informační technologie.
Zdá se, že nám nejen v průmyslovém Internetu věcí chybí pověstných pět P, to jest „Pořádně Připojeni a Připraveni Pro Průmysl 4.0“. A když už jsme u toho indexování, naše digitální Česko je teprve u 2.0 a chystá se již akční plán pro Průmysl 4.0. Dejme tedy pozor, aby halasně ohlašované revoluční změny bez kvalitní telekomunikační infrastruktury nepřinesly výsledek se zrcadlově obráceným indexem 0.4.
