2015 – 06

„Tak jsme se v tom minulém roce nějak zasekli…“
aneb rekapitulace roku 2015.

Vážení čtenáři elektronických TELEKOMUNIKACÍ,
nadešel opět čas hodnotit, posuzovat a plánovat. Rok 2015 utekl jako voda. Asi je to tím, když se něco děje a máme se čím zabývat, pak čas běží relativně rychleji.

Rok začínal očekáváním, že ICT průmysl se dočká opětovného nastartování projektů ve státní a veřejné správě. Většina evropských států začala realizovat projekty vyplývající z evropské strategie DIGITAL AGENDA 2020. U nás, po osmnácti měsíční přestávce, kdy se fakt nic v telekomunikacích a eGovernmentu moc nedělo, se vkládaly naděje do budování sítí nových generací, pokračování projektů v elektronizaci státní správy, do elektronické identity (eIDAS), která bude iniciovat nové obchodní příležitosti. Jaká však byla realita?

  1. Na prvním místě je třeba uvést velké zklamání z nekomunikativnosti Ministerstva vnitra odpovědného za elektronizaci státní správy s odborným sektorem a dílem i neschopností Ministerstva průmyslu urychleně připravit potřebné dokumenty a procesy pro zahájení výstavby sítí nové generace podporované evropskými 14 mld. Kč. Negativní perličkou na tomto „dortu“ pak byl prázdninový atak MV na MPO a zvůle sebrat jejich odpovědnosti a tyto připravované dotace na veřejné sítě. Skoro vše se nakonec podařilo vrátit zpět na původní „koleje“ MPO, ale přesto se celý projekt zpožďuje o více než půl roku. Je třeba zmínit významnou aktivitu oborových asociací z oblasti digitální ekonomiky, která tomu zásadně pomohla.
  2. Další zajímavou událostí a současně velkým otazníkem se stala zamýšlená existence nového státního podniku NAKIT (Národní agentura pro komunikační a informační technologie). Od samého počátku, kdy se návrh objevil poprvé na veřejnosti, je NAKIT zastřen nejasnostmi, podezřeními a ne – transparencí. Zásadní záležitostí, která se týká IT trhu je problematika přímého zadávání veřejných zakázek (tzv. in-housing) bez výběrového řízení a obcházení zákona o veřejných zakázkách. Tato věc bude mít ještě velmi zajímavý vývoj…
  3. Je třeba zmínit významnou událost, která se v roce 2015 stala a má nadnárodní rozměr. Je to rozdělení společnosti O2 na dva subjekty. Síťový, technologický CETIN a obchodní O2. Toto dobrovolné rozhodnutí vlastníků společnosti není ve světě tak časté, aby nebyla zmíněna ve výčtu významných událostí.
  4. Evropská komise v květnu 2015 přijala Strategii EU pro jednotný digitální trh. Při této příležitosti navštívil místopředseda Evropské komise Andruse Ansipa Českou republiku 12. řijna 2015. Hlavním tématem návštěvy bylo vysvětlení, jaký potenciál pro české a evropské hospodářství představuje jednotný digitální trh. Místopředseda Evropské komise se setkal se zástupci digitálních firem i průmyslu, představiteli jejich profesních sdružení a také s ICT UNIÍ. Vlastní propagace jednotného digitálního trhu nebyla až takovou novinkou, ale poměrně důrazná kritika byla vznesena na naši úroveň eGovernmentu (předposlední místo v rámci unijních zemí).
  5. Rozsáhlé mediální diskuze ohledně evropských dotací do vysokorychlostních sítí způsobily velmi pozitivní věc, kterou je zvýšená investiční aktivita v budování optických, LTE a jiných hybridních sítí. Příkladem mohou být investice ve společnosti CETIN do sítí nové generace v technologii „Remote DSLAM“ k zajištění vysokorychlostního přístupu k Internetu na stávajících metalických přístupových sítích. Také oznámení dalších operátorů o zvýšených investicích do budování LTE sítí je velmi pozitivní pro uživatele mobilních technologií. Ani ISP firmy nezůstávají pozadu a „upgradují“ své WiFi sítě či budují nové FTTH sítě.

Věřím, že nový rok 2016 přinese konečně uklidnění a porozumění všech zúčastněných stran v projektu dotovaných sítí v tzv. bílých lokalitách. Nalezne se dohoda mezi všemi operátory, včetně ISP. Věřím, že MPO, ČTÚ a další státní organizace vyprodukují společně s operátory realistický Národní plán rozvoje sítí nové generace, logický Plán podpory a správné mapování bílých míst, čímž zajistí kýžené zahájení budování broadbandových sítí v ČR.

K tomu však potřebujeme kromě investic operátorů, evropských dotací, dostatečných výrobních a instalačních kapacit, kvalitních projektantů, přísně tolerantních stavebních úřadů,
hlavně pevné zdraví!

To vám všem přejí tvůrci časopisu TELEKOMUNIKACE!

 

Aktuality z EU

  • Průzkum Evropské komise k názoru na digitální veřejné služby
    Evropská komise zahájila 30. listopadu shromažďování názorů od občanů, podniků, orgánů veřejné správy na všech úrovních k nadcházejícímu akčnímu plánu eGovernmentu 2016–2020, jednoho z klíčových opatření potřebných k dokončení jednotného digitálního trhu, jak již bylo oznámeno ve Sdělení o strategii jednotného digitálního trhu pro Evropu. Průzkum bude zkoumat, co občané a podniky EU potřebují a očekávají od vládních služeb v EU, a to co orgány veřejné správy mohou nebo plánují poskytnout, s cílem usnadnit snadnou interakci s občany a umožnit přeshraniční veřejné služby. Hlavními okruhy veřejné konzultace jsou:
    – poučení z akčního plánu na období eGovernmentu 2011–2015;
    – faktory, které brání využití digitálních veřejných služeb;
    – jak modernizovat veřejný sektor a zlepšit služby eGovernmentu v celé EU;
    – jak podpořit mobilitu občanů a podniků a zajistit, aby veřejné služby fungovaly přes hranice v rámci EU; jakou roli Evropská komise (ve spolupráci s národními vládami), mohou hrát při pomoci k rozšíření digitálních veřejných služeb;
    – jak mohou být občané a podniky zapojeni do Akčního plánu eGovernmentu 2016–2020;
    – jaké politické zásady jsou nezbytné pro vývoj digitálních veřejných služeb.Odpovědi budou analyzovány společně s členskými státy a pomohou definovat nový akční plán eGovernment 2016–2020. Komise využije své názory a shromážděná data k definování rozsahu a vizi nového plánu, jeho akcí, zapojení uživatelů, přeshraniční interoperabilitě vládních služeb a dalších klíčových předpokladů, které mohou vzhledem k rychlým změnám v digitálních technologiích a samotné společnosti vyžadovat nové politiky a veřejné služby. Střednědobé hodnocení akčního plánu eGovernmentu na období 2011–2015 doporučuje pro připravovaný akční plán eGovernmentu zaměřit se na řadu prioritních oblastí, jako je např. otevření dat, interoperabilita a opakované použití informací veřejného sektoru. Doporučilo rovněž odklon od pěti let plánování. Tedy více dynamičtější, flexibilní a iterativní přístup v souladu s dalšími příslušnými nástroji EU. Nový akční plán eGovernmentu 2016–2020 je potřeba k dokončení jednotného digitálního trhu v Evropě. Veřejná konzultace trvá do 22. ledna 2016 a otázky mohou být zodpovězeny v angličtině, francouzštině a němčině.
  • Nepovolená státní podpora ve Španělsku
    Evropská komise přivítala rozhodnutí soudu, které potvrdilo zjištění Komise, že španělské dotace selektivně financující pouze provozovatele zemské digitální televize jsou neslučitelnou podporou. Komise oprávněně posoudila, že vyplacená podpora je neslučitelná s vnitřním trhem EU, zejména proto, že nebyla v souladu se zásadou technologické neutrality. Tribunál Evropské unie zamítl sedm žalob podaných na neplatnost rozhodnutí Komise z června 2013. Uvedená rozhodnutí dospěla k závěru, že veřejné financování poskytnuté Španělskem k usnadnění přechodu z analogového na digitálního televizního vysílání ve vzdálených a méně urbanizovaných oblastech poskytlo selektivní výhodu pro provozovatele pozemní platformy nad svými konkurenty, kteří použili jinou přenosovou technologii (kabel, satelit, optiku), v rozporu s pravidly EU pro státní podporu.
  • Jednotný digitální trh – regulace roamingu a net neutrality
    V rámci Evropské unie bylo vydáno Nařízení (EU) 2015/2120 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému Internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii.Účelem tohoto nařízení je stanovit společná pravidla pro zajištění rovného a nediskriminačního nakládání s provozem při poskytování služeb přístupu k Internetu a zajištění souvisejících práv koncových uživatelů. Má nejen chránit koncové uživatele, ale zároveň zaručit trvalé fungování internetového ekosystému. Reformy v oblasti roamingu by měly koncovým uživatelům dodat důvěru, že zůstanou připojeni i při cestách po Unii, a časem by se měly stát prostředkem pro sbližování cen a dalších podmínek v celé Unii. Cílem stávajícího regulačního rámce je podporovat přístup koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace nebo využívat aplikace a služby dle svého vlastního výběru. Na značný počet koncových uživatelů však mají nepříznivý dopad postupy řízení provozu, které blokují nebo zpomalují určité aplikace nebo služby. Tyto tendence si žádají zavedení společných pravidel na úrovni Unie, jež zajistí otevřenost Internetu a zabrání roztříštěnosti vnitřního trhu v důsledku opatření přijatých jednotlivými členskými státy. Služba přístupu k Internetu poskytuje přístup k Internetu a v zásadě ke všem jeho koncovým bodům, bez ohledu na technologii sítě a koncové zařízení, které koncoví uživatelé používají.
  • Zpráva OECD o vývoj vysokorychlostních sítí a úloha obecních sítí
    Všechny země OECD uznávají výhody, které vyplývají z vysokorychlostních širokopásmových sítí a učinily obrovský pokrok v posledních letech při podpoře jejich nasazení. Nicméně, řada problémů přetrvává, pokud jde o to, jak posílit a rozšířit tyto sítě, aby splňovaly rostoucí požadavky digitální ekonomiky a společnosti. Přestože soukromé investice byly velkým zdrojem financování vysokorychlostních sítí v zemích OECD pro obecní sítě k vyplnění mezery nebo poskytnutí podstatného rozsahu služeb v regionech, městech nebo menších městech a okolních místech. Zpráva zkoumá některé zkušenosti s těmito obecními širokopásmovými sítěmi ve vybraných zemích OECD. Obecní sítě jsou zde definovány jako vysokorychlostní sítě, které byly zcela nebo částečně postavené, provozované nebo financované místními vládami, subjekty veřejné správy, organizacemi nebo družstvy, které mají nějaké zapojení veřejnosti. Použité modely, resp. zkušenosti z využívání těchto sítí se lišily. V některých případech sítě podpořily hospodářskou soutěž tím, že nabídli alternativní infrastrukturu a otevřely trh maloobchodním poskytovatelům internetových služeb oddělením základní infrastruktury od služeb. V jiných případech umožnily použití sdílené infrastruktury. Někteří si vybudovali tradici obcí poskytujících služby prostřednictvím subjektů, v nichž mají podíl, jako je poskytování inženýrských sítí pro energie, vodu, plyn nebo kabelovou televizi. Některé ze sítí jsou zapojeny do veřejného a soukromého sektoru, jiné byly privatizovány po počátečním veřejném vlastnictví a některé jsou orientovány na komunitu. Obecní sítě velkou měrou přispívají ke zvýšení pokrytí širokopásmovým připojením. Zpráva OECD zkoumala zkušenosti s obecními sítěmi v řadě zemí a tvrdí, že jejich budování má zjevný dopad na sociální a hospodářský rozvoj zkoumaných lokalit. Obecní sítě nabízí alternativní infrastrukturu nebo zvyšují geografickou dostupnost moderních telekomunikačních služeb tam, kde nebyly. Zpráva uvádí příklady některých zemí EU a možnou státní podporu v EU.
  • Nástroj pro propojení Evropy
    Evropská unie vyhlásila17. listopadu 2015 výzvu k předkládání návrhů v rámci nástroje pro propojení Evropy (CEF), tvořící téměř 17 mil. EUR z finančních prostředků EU k dispozici pro nasazení evropských infrastruktur digitálních služeb (DSIS). Žadatelé ze všech zemí EU mohou předložit své návrhy prostřednictvím výzvy otevřené v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek, eHealth, elektronické identifikace a online řešení sporů. Toto je druhá výzva v rámci pracovního programu 2015. Celkem bude CEF Telecom poskytovat financování prostřednictvím grantů pro evropské infrastruktury digitálních služeb v rámci těchto dvou výzev 2015. Financování CEF Telecom podporuje projekty společného zájmu, nasazení zjištěných transevropských digitálních služeb. To přispěje k evropskému ekosystému interoperabilních a vzájemně propojených digitálních služeb, podporou veřejných a soukromých investic na vyspělých řešení.Finanční prostředky budou přiděleny na způsobilé návrhy, které nejlépe splňují kritéria pro zadání zakázky. Oblasti, na které se vztahuje CEF Telecom výzva k předkládání návrhů ve čtyřech oblastech (s orientačním maximálním rozpočtem):
    – eProcurement – umožnit transparentnější, zjednodušené, efektivní veřejné výdaje – 1,4 mil. EUR,
    – eHealth – zlepšit práva pacientů v přeshraniční výměně údajů o pacientovi s použitím nástrojů ICT – 7,5 mil. EUR,
    – elektronické identifikace (eID) – umožnit přeshraniční uznávání a ověřování elektronických průkazů totožnosti v souladu s eIDAS (elektronická identifikace a důvěryhodné služby) – 7 mil. EUR,
    – online řešení sporů (OD)R – podpora mimosoudních on-line řešení sporů a vypořádání mezi spotřebiteli a obchodníky v EU – 1 mil. EUR.

    Návrhy lze předkládat do 15. března 2016

  • Spolupráce BEREC
    Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC je připravena plnit své závazky na podporu provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se otevřeného přístupu k Internetu, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a služby a nařízení (EU) č 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii. Sdružení vzalo na vědomí vyhlášení nařízení, kterým se stanoví opatření ke zrušení maloobchodního roamingového poplatku do června 2017 a vytvoření otevřených pravidel pro Internet. BEREC současně prohlásil, že bude pomáhat při provádění těchto nových pravidel. BEREC chce i nadále hrát klíčovou roli ve vytvoření telekomunikačního jednotného trhu, a zejména v podpoře hospodářské soutěže. Jak je stanoveno v nařízení, bude BEREC poskytovat informace pro prováděcí akty Komise z váženého průměru maximálních mobilních terminačních cen.
  • Veřejná konzultace Evropské komise k technickým opatřením ke konci roamingu
    Dne 26. listopadu 2015 se Evropský parlament dokončil proces přijetí nového nařízení, které zruší poplatky za roaming při cestování v rámci EU od 15. června 2017. Aby k tomu došlo, musí být přijata, nejprve ze strany Komise a později Evropského parlamentu a Rady řada technických opatření. To je důvod, proč Komise zahájila tuto veřejnou konzultaci. Před koncem roamingových poplatků 15. června 2017, nová pravidla EU o roamingu výrazně sníží cenu mobilních roamingových služeb v EU. Od 30. dubna 2016 budou operátoři moci účtovat malou dodatečnou částku pouze v porovnání s cenami na domácím trhu až do výše 0,05 EUR za minutu odchozího hovoru, 0,02 EUR za odeslanou SMS, a 0,05 EUR za MB dat (bez DPH). Konec roamingu od června 2017 bude zajištěn prostřednictvím povinnosti uložené operátorům mobilních telekomunikací nevybírat žádný poplatek navíc k domácím maloobchodním cenám do roamingového zákazníka v kterémkoli členském státě za jakýkoliv roamingový hovor nebo přijatý hovor, za všechny roamingové SMS zprávy odeslané a pro všechny datové roamingové služby. Cílem veřejné konzultace jsou tři poměrně odlišné (ale vzájemně propojené) věci. Za prvé, shromáždit vstupy pro velkoobchodní revizi roamingových služeb s cílem posoudit fungování na trzích pro roaming v EU a současnou regulaci národních velkoobchodních trhů pro roaming v EU proti povinnosti stanovené v nařízení, tj. zrušit maloobchodní roamingové poplatky od 15. června 2017. Za druhé, musí Komise stanovit prováděcí pravidla pro použití „fair use policy“ do konce roku 2016. Veřejná konzultace chce získat názory, která pravidla pro uplatňování „fair use policy“ pro roamingové služby na domácích cenách je třeba stanovit. Za třetí, musí Komise rovněž stanovit podrobná pravidla do konce roku 2016 na mechanismus udržitelnosti pro nabízení roamingových služeb na domácích cenách. Veřejná konzultace se snaží získat názory na nejvhodnější obsah a návrh metodiky pro posouzení, zda zrušení maloobchodních roamingových poplatků naruší udržitelnost domácího cenové modelu daného provozovatele.
  • V Ženevě skončila Světová radiokomunikační konference (WRC-15)
    Světová radiokomunikační konference Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) úspěšně projednala body svého programu, které připravila předchozí konference (WRC-12). Z hlavních závěrů:
    – byly nastaveny podmínky, které umožní v pásmu 1087,7−1092,3 MHz zavést systém pro sledování civilních letů;
    – rozvoj vysokorychlostních bezdrátových komunikací pro sítě 5G umožní navržená pásma v desítkách GHz a s šířkami pásem, umožňující přenosy dat s gigabitovými rychlostmi zejména v místech s vysokou koncentrací uživatelů;
    – bylo přijato klíčové rozhodnutí, které umožní zvýšenou kapacitu pro mobilní širokopásmové připojení v 694–790 MHz pásmu v ITU Region – 1 (Evropa, Afrika, Blízký východ a střední Asie) a celosvětově harmonizované řešení pro provádění digitální dividendy;
    – konference přijala regulatorní opatření, které umožní řízení bezpilotních prostředků prostřednictvím družicových spojů;
    – určení pásma 76−81 GHz pro radiolokaci umožní další rozvoj antikolizních systémů v automobilech, resp. přesné řízení nízkoletících prostředků jakými jsou např. vrtulníky;
    – byly přijaty technické a regulatorní podmínky sdílení rádiového spektra, umožňující využití dalších pásem pro mobilní sítě IMT, tzv. pásmo L, které je již v zemích EU harmonizováno v úseku 1 452−1 492 MHz a dovoluje zvýšit přenosovou kapacitu sítí 4G (tzv. doplňkový downlink).
  • Novinka místo WiFi
    Podle posledních výzkumů a zkoušek v Estonsku bude v budoucnu možné se k Internetu připojit pomocí vysokofrekvenčního blikání LED diody. Blikání je tak rychlé, že je pro lidské oko nepostřehnutelné. Technologie bude tedy moct sloužit i jako klasická žárovka. Vynálezcem technologie LiFi je Harald Haas, profesor z Edinburské univerzity. V laboratorních podmínkách technologie dosahuje rychlosti připojení 224 gigabitů za sekundu, při reálném použití však klesne až na jeden gigabit. I tak je možný přenesený objem dat stokrát větší než u běžných domácích sítí WiFi. Nevýhodou oproti WiFi však je, že světlo vycházející z diody neprochází zdmi. Na pokrytí členitějších prostor je tak třeba většího počtu diod. Tato vlastnost na druhou stranu přináší i nespornou výhodu. Nikdo cizí se na LiFi nemůže připojit, pokud nebude přímo v kontaktu se světlem.

Aktuality z ČR¨

  • Ministerstvo financí je autorem nejlepší aplikace postavené na otevřených datech
    Projekt Supervizor Projekt Supervizor Ministerstva financí byl oceněn jako nejlepší aplikace nad otevřenými daty v rámci soutěže Společně otevíráme data, jejíž výsledky byly vyhlášeny Fondem Otakara Motejla. Aplikace Ministerstva financí (MF) byla vybrána odbornou porotou z 27 přihlášených projektů. Projekt Supervizor umožňuje jednoduše dohledat podrobné informace o hospodaření úřadu pomocí vizualizace datasetu „Přehled faktur Ministerstva financí ČR“, který je volně dostupný na webové adrese http://data.mfcr.cz. Cílem této aplikace je občanům v co nejpřehlednější možné podobě zpřístupnit údaje o hospodaření resortu financí a v budoucnosti i jakýchkoliv dalších organizací, které projeví ochotu se do aplikace napojit. Podle různých kategorií je zde možné nalézt jednotlivé údaje z faktur, jako je částka, dodavatel či předmět faktury. Aplikace je napojena na katalog Otevřených dat MF. MF zde uveřejňuje v přehledné podobě všechny podstatné informace o v minulosti uzavřených smlouvách, uhrazených fakturách, uvádí přehled nemovitostí státu a náklady spojené se správou jednotlivých budov.
  • Podnikatelé mohou podávat své žádostí v OPPIK
    Od 1. prosinec 2015 mohou čeští podnikatelé podávat své plné žádosti o dotace z EU v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Dotační projekty je možné podávat postupně prostřednictvím systému MS2014+ v pořadí: Spolupráce – klastry, Partnerství znalostního transferu, Úspory energie, Školicí střediska, Nemovitosti, ICT a sdílené služby, Inovace, Aplikace, Potenciál.
  • Nové připomínkování zákona
    Již podruhé do meziresortního připomínkového řízení zamířil návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Zákon je transpozicí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU z 15. května 2014. Směrnice má být začleněna do legislativy členských zemí do 1. ledna 2016 s účinností od 1. července 2016. Součástí návrhu ministerstva průmyslu a obchodu není jen samotný zákon, ale také technická novelizace dalších dotčených zákonů – o elektronických komunikacích, stavebního, energetického, o obcích, krajského, o hl. m. Praze, základních registrech, kompetenčního a nakonec zákona o správních poplatcích.
  • Česko překonalo počtem uživatelů Internetu průměr EU
    Podle Českého statistického úřadu v loňském roce Česko historicky poprvé překonalo počtem uživatelů Internetu průměr Evropské unie. Další některá zjištění za loňský rok jsou následující:
    – V počtu uživatelů Internetu Česká republika překonala průměr EU28.
    – V on-line nakupování jsme v rámci Evropy pod průměrem EU28.
    – Počet českých domácností připojených na Internet je pod unijním průměrem.
    – Více než polovina domácností má přenosný počítač, roste počet počítačů v domácnostech: 3,1 mil. českých domácností (73 %) bylo v roce 2015 vybaveno počítačem a Internetem.
    – Celkem 37 % osob také uvedlo, že se k síti připojuje přes mobilní telefon.
    – Na Internetu obvykle vyhledáváme informace nebo čteme zpravodajství.
    Více informací a dalších statistických údajů lze najít na webové stránce Českého statistického úřadu.
  • Vyhlášen program TRIO
    Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 25. listopadu 2015 jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), v programu TRIO. Cílem programu je zvýšit využití výsledků výzkumu a vývoje (VaV) v technologiích využívaných v podnikové sféře. Program usiluje o posílení spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi. Je cílen na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje se zaměřením na rozvoj potenciálu ČR v oblasti klíčových technologií (KETs) jako jsou fotonika, mikroelektronika a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie. Návrhy projektů (i od subjektů z hl. m. Prahy) lze podávat od 26. 11. 2015 do 15. 1. 2016.

Autor článku: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Telekomunikace 2015-06.

Ve 35. týdnu by měl být předán do mezirezortního připomínkového řízení návrh a vložen do eKLEPu (Elektronická knihovna legislativního procesu) návrh Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Pro informovanost našich čtenářů a závažnost tohoto kroku vlády přinášíme uvedený dokument. Tento krok je nutné vnímat v kontextu dalších připravovaných vládních materiálů např. návrh Ministerstva vnitra na založení nového státního podniku jako národního koordinátora pro budování sítí nové generace ke dni 1. říjnu 2015, návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů jehož součástí je zřízení Jednotného informačního místa jako správního úřadu, který je podřízen Ministerstvu vnitra.

Více v časopise…

Autor článku: Ing. Petr Kabilka, MICOS spol. s r.o., Telekomunikace 2015-06.

Úkolem distribučního bodu v poslední míli je propojení páteřního vedení (Feeder-Access Network, F-AN) s distribučním vedením (Distributon-Access Network, D-AN). V případě zástavby rodinných domů, kde se uvažuje v objektu jedna nebo dvě bytové jednotky, může se D-AN vedení považovat za účastnické vedení (User-Access network U-AN)

Více v časopise…

Autor článku: Jaroslav Hrstka, Telekomunikace 2015-06.

Koncem října proběhla tradiční podzimní konference eHealth Day 2015, která se konala v areálu Výstavišti Brno jako součást doprovodného programu veletrhu Medical Fair. Záštitu nad konferencí převzal ministr zdravotnictví ČR, MUDr. Svatopluk Němeček. Konferenci připravila společnost Sdělovací technika ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictvím ČR, Platformou pro elektronické zdravotnictví, ČLS JEP, ICT Unií, Národním telemedicínským centrem, Českým národním fórem pro eHealth a společností Veletrhy Brno. Zúčastnilo se jí pět desítek zástupců managementu zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a odborníků z oblasti eHealth. Partnery konference byly společnosti Ness Czech, STAPRO, PharmData a OR-CZ, mediálním partnerem byl server proLékaře.cz.

Více v časopise…

Autor článku: Ing. Václav Křepelka, Ph.D., Telekomunikace 2015-06.

Asi bychom nemohli považovat běh událostí každého jednotlivého roku za bezchybný, pokud by se odborníci z oblasti měření, montáží a projekce kabelových sítí každoročně nesešli jako v uplynulých 45 letech péčí Pobočky České elektrotechnické společnosti v polovině května v Táboře na tradičním a oblíbeném semináři. Nejinak tomu bylo i v roce 2015 ve dnech 18. a 19. května 2015. Původně nouzové řešení situace následkem rekonstrukce českobudějovického hotelu Gomel před čtyřmi lety v podobě využití prostorů luxusního táborského hotelu Dvořák umístěného v rekonstruovaných budovách někdejšího táborského pivovaru v sousedství hradu Kotnov na vysokém ostrohu nad Lužnicí na straně jedné a v nejtěsnějším sousedství centra města s historickým Žižkovým náměstím na straně druhé se k uspokojení všech účastníků stalo další dobrou tradicí. Následující článek si klade za cíl čtenářům Telekomunikací i v dnešní elektronické podobě poskytnout tradiční průřezový referát z této užitečné akce.

Více v časopise…

Autor článku: Ing. Vladimír Schindler Ph.D., Redakční úprava: Ing. Václav Křepelka, Ph.D., Telekomunikace 2015-06.

Již od roku 1993 je v Brně budována a provozována Metropolitní akademická síť. Garantem jejího rozvoje a provozovatelem je Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity za spolupráce s Ústavem telekomunikací Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického. Síť propojuje prakticky všechny akademické lokality a je provozována zčásti i komerčně. Po více než dvacetiletém provozu je nyní široce využívána v rutinním provozu i pro velice náročné přenosy v lékařství, s nimiž se započalo již před více než desíti lety. Snaha redakce Telekomunikací přinést našim čtenářům informace o tomto zajímavém tématu vyústila nakonec ve využití disertační práce autora [1].

Více v časopise…