2015 – 05

Autoři článku: Václav Křepelka, Milan Grenar, Telekomunikace 2015-05

Jazykové problémy spojené s přítomností lidí mnoha národností mohou v krizových zónách vážně narušit řízení nouzových opatření. Hlavní cíle projektu EU PENforCEC je studie komunikačních strategií pro překonání jazykové bariéry a vývoj telekomunikační infrastruktury za účelem vysílání multimediálních obecně srozumitelných zpráv. V tomto příspěvku jsou popsány hlavní činnosti a výsledky projektu PENforCEC. Projekt PENforCEC lze považovat za praktickou realizaci nouzového notifikačního systému přizpůsobenému domácím bezpečnostním scénářům za účelem co největší ochrany lidí a současně jejich informování o stavu prováděných nouzových opatření. Následující text je volným zpracováním autorem posuzovaného příspěvku pro 53. kongres FITCE v Neapoli 2014 kolektivu autorů z Universitá di Roma Tor Vergata a T-Connect, odkud jsou převzaty i všechny obrázky [1]. Tento příspěvek byl přednesen na semináři Měření a údržba sdělovacích kabelů XLVI v Táboře a je publikován se svolením organizátorů.

Více v časopise…

 

 

Autor článku: Ing. Vladimír Schindler Ph.D., Redakční úprava: Ing. Václav Křepelka, Ph.D., Telekomunikace 2015-05.

Již od roku 1993 je v Brně budována a provozována Metropolitní akademická síť. Garantem jejího rozvoje a provozovatelem je Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity za spolupráce s Ústavem telekomunikací Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického. Síť propojuje prakticky všechny akademické lokality a je provozována zčásti i komerčně. Po více než dvacetiletém provozu je nyní široce využívána v rutinním provozu i pro velice náročné přenosy v lékařství, s nimiž se započalo již před více než desíti lety. Snaha redakce Telekomunikací přinést našim čtenářům informace o tomto zajímavém tématu vyústila nakonec ve využití disertační práce autora [1].

Více v časopise…

Autor článku: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Telekomunikace 2015-05.

Ve 35. týdnu by měl být předán do mezirezortního připomínkového řízení návrh a vložen do eKLEPu (Elektronická knihovna legislativního procesu) návrh Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Pro informovanost našich čtenářů a závažnost tohoto kroku vlády přinášíme uvedený dokument. Tento krok je nutné vnímat v kontextu dalších připravovaných vládních materiálů např. návrh Ministerstva vnitra na založení nového státního podniku jako národního koordinátora pro budování sítí nové generace ke dni 1. říjnu 2015, návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů jehož součástí je zřízení Jednotného informačního místa jako správního úřadu, který je podřízen Ministerstvu vnitra.

Více v časopise…

Aktuality z EU

  • Průzkum o placeném přístup k on-line obsahu, a to zejména mezi mladými lidmi
    Evropská komise zveřejnila 28. srpna výsledky průzkumu Eurobarometru o placeném přístupu ke sledování filmů, poslouchání hudby, hraní her nebo čtení e-knihy online. Data ukazují, že problém s přeshraničním přístupem k on-line obsahu mělo 56 % Evropanů. Zatímco 8 % všech evropských uživatelů Internetu se pokoušelo o přístup k těmto službám, mladých lidí (15–24 let) se pokusila téměř pětina. Mezi 15–24 lety je to až 58 % a 46 % osob ve věku 25–39. To ukazuje na potenciální poptávku po přeshraničním přístupu k obsahu. Přístup k on-line obsahu (zejména audiovizuálnímu a hudebnímu) stále rychle roste – spotřebitelské výdaje na digitální video vzrostly o 147,5 % v roce 2013.
  • Zpráva o spotřebitelských trzích Evropské unie 2015 – nevyužitý potenciál e-komerce
    Evropská komise zveřejnila 21. září 2015 zprávu o spotřebitelských trzích EU. Zpráva ukazuje, že přeshraniční elektronický obchod je stále na evropském trhu nedostatečně vyvinutý: spotřebitelé se cítí jistější při nákupu on-line ze své vlastní země (61 %) než z jiné evropské země (38 %). Srovnávací přehled, také zjistil, že nedostatek důvěry, územní omezení a cenová diskriminace stále představují překážky. Komise předloží před koncem roku návrh k usnadnění přeshraničního elektronického obchodu v rámci jednotného digitálního trhu. Ten bude zahrnovat celoevropská pravidla týkající se smluv a ochrany spotřebitele při on-line nákupech.
  • Roaming a pravidla pro zajištění otevřeného Internetu přijaty Radou Evropské unie
    Dne 1. října 2015 Rada formálně schválila nová pravidla pro ukončení poplatků za roaming v EU od poloviny roku 2017. Nová legislativa bude také zahrnovat první celoevropské opatření na ochranu otevřeného přístupu k Internetu. Evropský parlament by měl přijmout schválené znění na svém plenárním zasedání na konci října. Nařízení vstoupí v platnost tři dny po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. To se pravděpodobně uskuteční v listopadu.
  • Evropská komise zveřejnila studie v oblasti širokopásmového připojení o rychlosti, ceně a pokrytí
    První studie o kvalitě širokopásmového připojení se vztahuje na všechny země EU, Island a Norsko. Studie ukazuje, že v průměru dostávají zákazníci pevného širokopásmového připojení v EU stále pouze 75 % rychlosti stahování oproti nabízené, stejně jako v roce 2013. Navzdory neustálým investicím do širokopásmových sítí, které významně zvýšily průměrnou skutečnou rychlost stahování od 30 Mb/s v roce 2013 na 38 Mb/s v roce 2014, zůstává rozdíl mezi inzerovanou a skutečnou rychlostí konstantní. Ze studie rovněž vyplývá, že širokopásmové připojení realizované kabelem a sítí z optických vláken bylo spolehlivější než jiné technologie. Stávající pravidla zajistí spotřebitelům ve smlouvě specifikování minimální úrovně kvality služeb, jakož i náhradu škody a náhrady, pokud nejsou splněny tyto úrovně. Od 30. dubna 2016 budou muset operátoři informovat zákazníky o pevném připojení k Internetu o minimální normální a maximální inzerované Internetové rychlosti.Druhá studie o širokopásmových maloobchodních cenách ukázala, že i přes stabilizaci cen mezi roky 2013 a 2014, klesly ceny širokopásmového připojení v EU28 o 12 % mezi roky 2012 a 2015. Pokles byl zvláště velký u kategorií 30–100 Mb/s (o 20 % ve stejném období). Ceny se výrazně liší a mohou být až o 300 % vyšší pro obdobné služby. U nabídek 12–30 Mb/s se zdá, že nabízí nejlepší hodnotu za peníze, zatímco nabídky s rychlostmi nad 100 Mb/s zůstávají obecně stále relativně drahé (o 40–60 % vyšší než 30–100Mb/s).Třetí studie o pokrytí širokopásmovým připojením zjistila, že více než 216 mil. domácností v EU (99,4 %) mělo přístup k alespoň jedné pevné nebo mobilní širokopásmové technologii, na konci roku 2014 (s výjimkou satelitu). Vysokorychlostní mobilní širokopásmové připojení (4G LTE) se zvýšilo z 59,1 % v roce 2013 na 79,4 % v roce 2014. \technologie Next Generation Access (NGA), schopné přenášet nejméně 30 Mb/s), byly k dispozici v 68,1 %, oproti 61,9 % za loňský rok.
  • Projev Günthera Oetingera na konferenci ICT 2015
    Günther Oettinger, evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost, měl 20. října 2015 na konferenci ICT 2015 projev o jednotném digitálním trhu jako klíči k vedoucímu postavení evropského průmyslu v digitální ekonomice. Ve svém projevu uvedl mj. „Digitalizace během několika desetiletí dramaticky změnila odvětví ICT, poskytování služeb, a dokonce i do určité míry práci veřejné správy. Digitalizace hluboce mění tradiční odvětví, říkáme tomu Průmysl 4.0 nebo jednodušeji digitalizace průmyslu. Jsme teprve na začátku. S příchodem továrny budoucnosti, Internetu věcí a 5G bude tato transformace ještě dramatičtější. Digitalizace bude mít vliv na všechny sektory ekonomiky. Potřebujeme digitální unii s jasným rozdělením úkolů mezi tím, co může nejlépe udělat EU, a tím, co by mělo být provedeno členskými státy a regiony.“
  • Dvě veřejné konzultace Evropské komise – jedna na geoblokování a druhá o on-line ekonomice
    Evropská komise zahájila 24. září 2015 veřejné projednání se dvěma konzultacemi. Konzultace o geo-blokování a jiných formách geografických omezení získá názory na neodůvodněné obchodní překážky, které brání nákupu a prodeji výrobků a služeb v rámci EU. Druhá konzultace se zaměřuje na ekonomickou úlohu pro on-line platforem, mezi které patří například vyhledávače, sociální média, webové stránky pro sdílení videa, app obchodů, atd. Dále zkoumá odpovědnost zprostředkovatelů, pokud jde o nedovolený obsah uložený on-line a způsobu zlepšení volného pohybu údajů v EU a vytvoření evropského cloudu. Obě konzultace budou probíhat až do konce prosince 2015. Konzultace pomůže Komisi připravit legislativní návrhy v první polovině roku 2016 na ukončení neodůvodněného geoblokování a cílenou změnu pravidel e-komerce a rámce stanoveného článkem 20 směrnice o službách a přispěje k rozvoji strategie vnitřního trhu.
  • Veřejná konzultace Evropské komise o normách jednotného digitálního trhu
    Komise zahájila 23. září 2015 veřejnou konzultaci o normách pro jednotný digitální trh. Konzultace je otevřena do 4. ledna 2016. Normy jsou důležitým nástrojem pro vytváření spolupráce různých systémů a stimulují vznik nových ekosystémů napříč jednotným digitálním trhem pro více než 500 milionů lidí v Evropě. Komise hledá vstupy ke standardům pro 5G komunikace, „cloud computing“, kybernetickou bezpečnost, služby řízení dat a aplikace, digitalizace evropského průmyslu, e-health, inteligentní dopravní systémy, Internet věcí, inteligentní města a efektivní využívání energie.
  • Čeští podnikatelé dostanou 4,4 mld. Kč zaručených úvěrů z Junckerova balíčku
    Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) se dohodla s Evropským investičním fondem na další podpoře malého a středního podnikání v ČR. Jen v posledním půlroce prostřednictvím národního programu Záruka vyhlášeného MPO a ČMZRB bylo zaručeno přes 5 mld. Kč úvěrů. Protizáruka od EIF pak umožní podpořit v období let 2015–2017 úvěry až pro 1 500 malých a středních podnikatelů v souhrnné výši více než 4,4 mld. Kč. S využitím protizáruky EIF bude ČMZRB poskytovat záruky za investiční úvěry a úvěry na pořízení zásob až do výše 4,1 mil. Kč. Podmínkou je, aby žadatel o záruku spadal do kategorie malého podnikatele s méně než 50 zaměstnanci. Ručení za investiční úvěry bude poskytováno na dobu až 8 let, za provozní úvěry až 6 let. Za záruku nemusí podnikatel hradit žádný poplatek. Získání záruky probíhá i díky spolupráci s úvěrující bankou ve zjednodušeném režimu.

Aktuality z ČR

  • Místopředseda Evropské komise Andrus Ansip navštívil v říjnu Prahu
    Do Česka přijel místopředseda Evropské komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip jednat o sladění české digitální ekonomiky s ostatními sedmadvaceti zeměmi. Dotkl se i kompetenčního sporu ministerstva vnitra a ministerstva průmyslu a obchodu o kontrolu nad rozvojem vysokorychlostního přístupu k Internetu. Vláda se podle Akčního plánu pro rozvoj digitální ekonomiky v ČR zavázala učinit některé kroky k lepší elektronické komunikaci s úřady do roku 2020. Hlavní prioritou v rozvoji e-governmentu v ČR je zajištění úplného elektronického podání. Tím by mělo být zajištěno lepší umístění ČR v hodnocení využívání služeb poskytovaných veřejnou správou včetně vyplňování a zasílání elektronických formulářů. „Nechci komentovat žádné konkrétní případy, ale řekl bych, že si musíte pospíšit,“ uvedl Ansip před návštěvou Prahy pro Českou televizi.
  • Projev premiéra Bohuslava Sobotky na konferenci „Česko: Jak jsme na tom?“
    Předseda vlády vystoupil v úterý 20. října 2015 na výroční konferenci Aspen Institutu a Forbes. Letošní konference s názvem „Česko: Jak jsme na tom?“ se účastnil také ministr pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek a ministr vnitra Milan Chovanec. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl: „Nedostatek kvalifikované pracovní síly, zaspání v digitalizaci, nedotažená infrastruktura a mezery v kvalitě státních institucí jsou brzdy, které ohrožují dobře nastartovaný hospodářský růst Česka.“ K digitalizaci prohlásil: „Druhou bariéru, kterou já tady vidím a která byla identifikována i v té analýze, je digitalizace. My jsme země, která si nevede úplně špatně z hlediska privátního sektoru, pokud jde například o schopnost prodávat naše zboží a služby po Internetu, nabízet naše výrobky v zahraničí a nevedeme si špatně, pokud jde o schopnost domácností využívat Internet k celé řadě činností. Ale to, kde jsme beznadějně mezi posledními zeměmi Evropské unie, je digitalizace státní správy. Tohle je oblast, kde máme obrovské rezervy a velké zpoždění. Ono se vždycky udává jako příklad Estonsko. Myslím si, že se nemusíme dívat jenom do Estonska, ale je řada bližších zemí, které nám utekly. Je tady řada traumat, které máme jako stát z hlediska různých neúspěšných pokusů státní správu digitalizovat. Jeden z nejhorších příkladů byl IZIP, kde původně dobrá myšlenka elektronizovat zdravotnictví tak, jak se to stává velmi často, byla nakonec obětí soukromých zájmů a snahy využít politické konexe k získání byznysu s veřejným sektorem a nakonec to zdiskreditovalo myšlenku elektronizace ve zdravotnictví na dlouhá léta dopředu. Tady já vidím obrovské bariéry a znamená to mnohem větší výdrž i ze strany Ministerstva vnitra, které má na starosti tuto oblast. Ukazuje se, že byla chyba, že se zrušilo Ministerstvo informatiky, protože nám tady řadu let chyběl koordinátor nebo někdo, kdo by digitalizaci státní správy systematicky tlačil dopředu. Kromě státní správy je to samozřejmě digitalizace průmyslu, a to i vzhledem k orientaci naší země. Tady by vláda měla využít všechny možnosti, jak podpořit transfer znalostí, transfer technologií v oblasti digitalizace průmyslu tak, aby český průmysl neztratil konkurenceschopnost v tomto procesu, který bude v Evropě velmi rychlý. Třetí téma, tedy po pracovní síle a po oblasti digitalizace, je infrastruktura. Budu se věnovat dvěma oblastem infrastruktury. Tou první jsou dopravní stavby. Mapa České republiky je velmi zvláštní. Když se na ni podíváte a podíváte se na kvalitní železniční spojení nebo na dálnice, tak 25 let po pádu železné opony to vypadá, jako kdyby železná opona ještě stála. Po 25 letech nemáme žádné dálniční spojení s Rakouskem, po 25 letech máme jedinou dálnici s Německem. Nemáme žádné rychlostní železniční spojení, které by nás kvalitně propojilo s kteroukoli metropolí kteréhokoliv našeho sousedního státu. To znamená dobudovat infrastrukturu, konečně nás propojit alespoň s okolními zeměmi, a pokud jde o železniční spojení, tak jenom se nesoustředit na vnitrostátní, ale mít tady strategické projekty, které by nás propojily rychlou železnicí. My se teď soustředíme na spojení s Berlínem. Čili dopravní stavby, zlepšit zákony, které umožňují výstavbu, bude nový zákon o zadávání zakázek, teď se připravuje novela stavebního zákona a já doufám, že obě tyto legislativní změny by mohly pomoci zlepšit schopnost státu vůbec cokoliv stavět. A nešetřit penězi na přípravu staveb, protože to je věc, která v minulých letech byla hodně zanedbána. Poslední poznámka k infrastruktuře. Infrastruktura jiného typu je připojení k rychlému přístupu k Internetu. Jsou tady dvě věci. Zaprvé si myslím, že se debata příliš orientuje na evropské dotace, které na tuto oblast budou poskytovány. Bude to částka, která je tuším ve výši 14 mld. Kč a kterou už teď všichni možní poskytovatelé připojení k Internetu svádějí velkou předběžnou bitvu. Samozřejmě za těch 14 mld. Kč ale nezlepšíme kvalitu připojení k Internetu v celé České republice. To jsou peníze, které jsou určeny na bílá místa, kde bez dotací není možné připojení zlepšit. Tady potřebujeme, aby se privátní byznys skutečně v této věci angažoval a abychom, když už mluvíme o digitalizaci průmyslu, samozřejmě měli kvalitní připojení k rychlému přístupu k Internetu po celém území České republiky. Takže nejenom dálnice, ale také Internet.“
  • Jednání předsedy vlády o postupu prací v digitalizaci státní správy
    Předseda vlády Bohuslav Sobotka jednal 22. října 2015 na Úřadu vlády ČR s ministrem vnitra Milanem Chovancem, ministryní školství Kateřinou Valachovou, ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem, zástupci Úřadu vlády a také s předsedou Českého telekomunikačního úřadu. Hlavním tématem byl postup prací v digitalizaci státní správy. Jak uvedl předseda vlády: „Česká republika je v elektronizaci státní správy v hodnocení Evropské komise (Digital Economy and Society Index) na jednom z posledních míst. To chceme změnit, rozvoj této oblasti považuji za jednu z důležitých priorit vlády pro rozvoj hospodářství i zaměstnanosti. Je nutné v této věci zintenzivnit činnost, dosavadní postup prací nepovažuji za optimální. Proto jsem rozhodl, že na prosinec svolám mimořádné jednání všech relevantních ministrů a ministryň, do jejichž kompetence digitalizace státní správy spadá. Cílem bude vyhodnotit plnění Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu, který vláda schválila v srpnu.“ Dalším tématem jednání byla implementace tzv. broadbandové směrnice, jejímž cílem je snížení nákladů na budování vysokorychlostních komunikačních sítí. Ta má umožnit prostřednictvím peněz z fondů EU zlepšit přístup k Internetu v České republice. Jednotným informačním místem bude Ministerstvo vnitra. Opatření k dobudování sítí budou financována z prostředků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Odborná debata o rozvoji sítí vysokorychlostního přístupu k Internetu se dále povede v rámci Rady vlády pro informační společnost.Ministerstvo vnitra jako reakci na tiskovou zprávu Úřadu vlády uvedlo, že mu vždy šlo o plnění role Národního koordinátora rozvoje sítí nové generace, tedy zejména o potřebné zmapování dostupnosti sítí vysokorychlostního přístupu k Internetu. To je mj. nutné z důvodu zabezpečení přenášení dat v souvislosti s podmínkami zákona o kybernetické bezpečnosti. Z tohoto úhlu pohledu vítá dohodu o vzniku Národního koordinátora rozvoje sítí nové generace, který bude v gesci Ministerstva vnitra. Ministerstvu vnitra nikdy primárně nešlo o samotné čerpání peněz z evropských dotací, ale o nastavení systému, který bude fungovat ve prospěch občanů ČR. Finance na vznik národního koordinátora bude resort vnitra hledat ve vlastních zdrojích. Národní koordinátor bude odpovědný za mapování veřejných i neveřejných sítí, bude určovat tzv. bílá místa, kde infrastruktura vysokorychlostního přístupu k Internetu není dostupná, nebo bude vyhodnocovat její dostupnost. Pro sítě ve vlastnictví státu, tedy pro neveřejné sítě, bude navíc určovat strategii a architekturu rozvoje. Teď je plně na odpovědnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, aby urychleně vypracovalo Národní plán rozvoje sítí nové generace v takové podobě, aby splňoval veškeré požadavky Evropské komise a mohlo dojít k úspěšnému čerpání dotací z operačního programu PIK.V otevřeném dopise premiérovi Bohuslavu Sobotkovi si sdružení stěžují, že zodpovědné resorty pouze řeší své kompetenční spory a nesnaží se připravit funkční strategii.
  • Kybernetická bezpečnost v České republice
    Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) zprávu o hodnocení stavu kybernetické bezpečnosti v jednotlivých státech s výsledným Global Cybersecurity Index (GCI). Podle ITU představují nejlépe připravenou zemi Spojené státy americké (hodnota indexu 0,824), které následují Kanada a Austrálie. Česká republika (hodnota GCI 0,500) se spolu s Gruzií a Ruskem v hodnocení umístila na 41. – 43. místě.Z evropských států je na tom nejlépe Norsko (0,7353), Estonsko, Německo a Velká Británie (shodně 0,7059). Česká republika jako první z členských zemí NATO podepsala memorandum o porozumění v oblasti kybernetické bezpečnosti. Národní bezpečnostní úřad vybral 17. srpna 2015 právnickou osobu – zájmové sdružení právnických osob CZ.NIC, se kterou uzavře veřejnoprávní smlouvu podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
  • Pracovní skupina ICT UNIE definovala technické standardy budování NGA sítí
    Výsledkem společné práce v pracovní skupině ICT UNIE je dokument definující technické standardy budování NGA sítí, který má sloužit jako podklad pro státní instituce odpovídající za celý proces užití státních dotací v oblasti výstavby NGA infrastruktury. Dokument se zabývá technickou problematikou budování sdílených sítí. Cenovými a soutěžními záležitostmi se zabývá pouze tam, kde s technickým řešením přímo souvisejí. Tato metodika vznikla v ICT UNII na základě požadavků jednotlivých členů – provozovatelů telekomunikačních sítí. Jejím cílem je nastavit standardy, podle kterých se doporučuje budovat telekomunikační sítě sdílené více operátory zejména z těchto důvodů: sjednocení koncepce sítě a zejména jejích předávacích bodů bez ohledu na konkrétního investora budované sítě, zjednodušení procesu sdílení, provozu, údržby, zřizování, přepojování a rušení služeb, sjednocení evidence přístupové sítě, její topologie a obsazenosti, zjednodušení údržby a servisních zásahů v přístupové síti.Budování optické přístupové sítě pokud možno jednotným způsobem zajistí, společně s dotační politikou a jejími pravidly, využívat optické přístupové sítě v režimu sdílení infrastruktury na základě velkoobchodní nabídky. Dokument uvádí nejen doporučené uspořádání, ale současně navrhuje optimální dimenzování počtu vláken v jednotlivých úsecích, definuje typy předávacích bodů a použitých konektorů a stanovuje útlumový plán. V neposlední řadě vymezuje požadovaný rozsah měření jednotlivých vláken v síti nejen po jejím dokončení, ale zejména při řešení poruch. Dokument navazuje na rozhodnutí Evropské komise o potřebě státní podpory pro výstavbu NGA sítí povede i v České republice k potřebnému urychlení výstavby a strategii české vlády, která je zakotvena v programu Digitální Česko 2.0.

V posledních měsících jsem navštívil dvě významné světové telekomunikační výstavy. Rád bych se s vámi podělil o pár postřehů, které mají pro mě osobně veliký význam. Určují trendy, o kterých je třeba vědět.

První z nich byla výstavní konference ECOC ve Valencii zaměřená zejména na FTTx a vše kolem sítí nové generace. Rozvoj sítí NGN a boom ultra-fast broadbandu byl velmi zřetelný. Není čemu se divit, při stále se zvyšujícím objemu dat, nových aplikací a služeb na Internetu. Co však mě tak trochu rozesmutnělo, bylo to, že více než polovinu výstavní plochy zaujímaly čínské firmy, které nabízely kde co. Nic proti nim, jen cenová soutěž evropských výrobních firem s nimi je dopředu prohraná. Zákazníci v mnoha případech přehlíží jejich kvalitu a upínají se jen k ceně, což je cesta takříkajíc „do pekel“. Nejen z hlediska toho, že se něco v blízké budoucnosti technologicky pokazí, ale zejména z důvodu dalekosáhlých následků v naší české společnosti. Zejména v udržení motivace vymýšlet nové věci, ohrožení ekonomického života firem a možná i ve snížení zaměstnanosti českých lidí, pokud nebudou české firmy prodány čínským investorům. V poslední době jsme svědky úlisného nadbíhání čínským investorům bez ohledu na to, co prospěšného pro rozvoj naší země přinášejí. Samozřejmě pokud pominu osobní zájmy některých politických businessmanů. Ještě horší by bylo domyslet toho, že za podpory naší vlády, by byly finančně a věcně podporovány příchozí čínské firmy, které by současně ničily české výrobní firmy. Ty české firmy, které vznikly pouze ze soukromých finančních zdrojů a ze znalostí, nápadů a nadšení českých lidí.

Druhou významnou akcí byl veletrh AFRICA COM v Kapském městě v JAR. Bylo velmi potěšující zjistit, že Afrika se snaží významně investovat do rozvoje elektronických komunikací nebývalým úsilím. Samozřejmě prim hrají bezdrátové technologie, zejména satelitní, LTE, mikrovlnná zařízení. Lidé touží po vysokorychlostním přístupu k Internetu stejně jako u nás. IPTV, datové služby všeho druhu, aplikace, např. mikropůjčky přes mobilní telefon… Po mé první návštěvě Johannesburgu, jsem si myslel, že nejlepším obchodním artiklem je žiletkový drát, elektrické bezpečnostní ohradníky a nůžkové mříže pro dveře. Nyní vidím, že i telekomunikace a informační technologie mají zelenou! Rozvoj pevných sítí nových generací je také velmi zřetelný. V Jihoafrické republice se budují nové rezidenční čtvrti či podnikatelská centra a komunikace a bezpečnost jsou součástí těchto investic. Jihoafrická republika je bránou do dalších afrických zemí na jižní polovině tohoto kontinentu a možnost zde uspět s našimi výrobky je poměrně vysoká. Byl jsem mile překvapen, že místní odborníci kvalitativně rozlišují mezi výrobkem z Číny a výrobkem z Evropy a či z ČR. A to je dobře, protože kvalita našich výrobků je srovnávána s německou a jakýkoli export pomáhá růstu českých firem. Doufejme, že se v blízké době konečně setkáme s investičním růstem v telekomunikacích i u nás doma. Nejvyšší vládní představitelé se údajně už konečně dohodli, že evropské peníze ve výši 14 mld. Kč nakonec budou čerpány přímým způsobem pod dohledem MPO. Přestože došlo díky tahanicím s MV k více než čtyřměsíčnímu zpoždění, doufejme, že budou pravidla a principy dokončeny co nejdříve.

A začne výstavba podobně jako v Africe…