2015 – 04

Arogantní převzetí EU dotací do sítí…
Je mi to už skoro trapné psát opět úvodník na téma Podpora výstavby sítí nové generace, ale situace, která nastala v posledních týdnech, mě k tomu donutila. V našem časopisu jsme k tomuto tématu napsali mnoho stránek odborných textů. Jak pro oblast usnadnění výstavby, tzn. legislativní změny, které zlevní a urychlí výstavbu, tak pro oblast podpory výstavby, tzn. státní dotační podpora výstavby sítí v ekonomicky slabých oblastech, kde není patřičná dostupnost broadbandu. Poslední tištěné číslo TELEKOMUNIKACÍ, které vyšlo na počátku tohoto roku, se plně zabývalo právě touto tématikou. Co se vlastně přihodilo? V roce 2013 vláda schválila státní politiku DIGITÁLNÍ ČESKO, po ročním zpoždění díky pádu Nečasovi vlády se začalo na MPO pracovat na programu dotací do sítí (OP PIK), dále na Národním plánu rozvoje sítí nové generace, který definuje celý koncept podpory, Program podpory, atd. Stovky hodin odborníků pracovalo, jak na MPO, tak i v podnikatelském sektoru, zejména ve skupině ICT asociací. Princip dotací byl jednoduchý. Tam kde „indikativní mapa pokrytí sítí“ jednoznačně identifikuje lokalitu bez dostatečného připojení (bílé místo), stát (CzechInvest) vyhlásí výběrové řízení. Ten kdo na základě schválených principů zvítězí, ten bude mít za úkol oblast pokrýt vysokorychlostní sítí, která musí být otevřena dalším operátorům a technologicky splnit rychlost připojení. Předpokládá se i vklad vlastních investičních prostředků. Pokud EU plánuje podporu 14 mld. Kč, předpokládalo se, že operátoři vloží obdobnou sumu. Celkem tedy mohlo vstoupit 28 mld. Kč do budování nových sítí v ČR.
Jenže najednou z ničeho nic, Ministerstvo vnitra začalo kritizovat Národní plán a podalo svůj, ve kterém chce na své půdě zřídit národního koordinátora řídícího celý projekt, chce 6 mld. Kč pravděpodobně pro odštěpný závod České pošty, která prý začne budovat pasivní část sítí. Pokud bude národním koordinátorem, pak bude chtít řídit i zbývajících 8 mld. Kč. Ty mají být v gesci MPO a mají být určeny, dle dopisu ministra vnitra, na aktivní části nových sítí. (Asi nesprávné vyjádření…). Chtějí vybudovat Registr pasivní sítě, který má monitorovat sítě všech operátorů! Za cca 225 mil. Kč! Sítě chtějí budovat zejména z peněz státního rozpočtu, státních dluhopisů a samozřejmě v první fázi čerpat evropské dotace. Prý, MV při budování optických sítí dosáhne „jistou optimalizací“ nákladů ve výši mínus 20 %. Jak na to odborníci z MV přišli, to je mi opravdu záhadou. Zvláště když se všeobecně ví, jak státní správa je úsporná a efektivní… a o nově vzniklém korupčním prostředí ani nemluvím. Podle dokumentu MV, bude národní koordinátor vlastníkem nových sítí a bude se sám kontrolovat a regulovat. Tím dojde pravděpodobně k narušení konkurenčního prostředí v oblasti velkoobchodu.
Takže je zde opět období, kdy jisté osoby skrze státní a politické struktury chtějí spotřebovat evropské dotace na budování národního operátora ze státního podniku, kterému se tímto krátkodobě významně pomůže. Další vlády pak zase rozhodnou o jeho prodeji, protože nebude na jeho provoz. A tak se nám ten svět točí dál a dál…
Co je však nejhorší na celé věci? Arogance státní moci, která se rozhodne otočit dvouletou přípravu těsně před zahájením čerpání připravených dotací úplně jiným směrem. Na sebe. A záměrně bez jakékoli veřejné konzultace s těmi, kteří trh elektronických komunikací vytvářejí.

Aktuality z EU

  • Komise chce znát názory na audiovizuální mediální pravidla Evropy
    6. červen 2015 – Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci, ve které usiluje o názory všech zainteresovaných stran na tom, jak evropský audiovizuální rámec vyhovuje danému účelu v digitálním věku (tzv. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách). Názory se týkají otázek jako: Jak dobře si myslíte, že současný audiovizuální rámec funguje? Měli bychom ho zlepšit a jak? Jaké role a povinnosti by měly mít subjekty na trhu (jako televizní stanice, poskytovatelé služeb on-demand, Internet, telekomunikační operátoři, atd.)? Jak můžeme nejlépe chránit diváky (zejména děti)? Jaká je podpora evropských děl a přístup k informacím, regulace reklamy v audiovizuálním online světě? Tato konzultace usiluje o konkrétní zkušenosti a zpětné vazby od zúčastněných stran (hráči na trhu, veřejné organizace, spotřebitelské organizace), ale také od diváků samých, protože to jsou uživatelé audiovizuálních mediálních služeb, jako je TV a on-line služeb, atd. Konzultace je otevřená do 30. září a je součástí strategie jednotného digitálního trhu, který předpokládá přezkoumání této směrnice v roce 2016.
  • Konec roamingu – Rada potvrdila dohodu s Evropským parlamentem
    8. červenec 2015 – Členské státy ve Výboru stálých zástupců schválili dohodu s Evropským parlamentem o ukončení mobilních poplatků za roaming a celoevropských pravidel pro zajištění otevřeného přístupu k Internetu (síťová neutralita). Roaming bude v Evropské unii zrušen od 15. června 2017. Poskytovatelé roamingu budou moci uplatnit „fair use“, aby se zabránilo zneužívání při využívání roamingu. Může být účtována cena, která nesmí být vyšší než maximální velkoobchodní ceny, které operátoři platí za použití sítí v jiných zemích EU. Limit pro fair use bude definován Komisí do 15. prosince 2016. Roamingové ceny se sníží již 30. dubna 2016. Maximální cena pak bude 0,05 EUR za minutu volání, 0,02 EUR za SMS a 0,05 za megabyte dat. Tyto částky odpovídají současným maximálním velkoobchodním cenám. Po 30. dubnu 2016 součet ceny na domácím trhu a jakýkoli příplatek nesmí být v žádném případě vyšší než současný maloobchodní strop (0,19 EUR za minutu volání, 0,06 EUR pro texty a 0,20 EUR za MB dat). Evropské právo rovněž poprvé stanoví, že operátoři budou muset při poskytování služeb přístupu k Internetu zacházet s veškerým provozem stejně. Text rovněž zakotvuje zásadu práva uživatelů na přístup a distribuci obsahu podle vlastního výběru na Internetu. Provozovatelé mohou používat přiměřená opatření řízení provozu, která mají vycházet z objektivních technických požadavků a nikoliv komerčních aspektů. Blokování nebo omezování bude možné pouze v omezeném počtu případů, například při kybernetickém útoku nebo při výjimečném zatížení. Pravidla otevřeného Internetu budou platit od 30. dubna 2016. Dohodnuté znění musí být formálně schváleno Radou a Evropským parlamentem. Rada očekává, že bude formálně přijato na podzim 2015. Nařízení vstoupí v platnost 20 dnů po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
  • Komise zaslala oznámení o námitkách k přeshraničnímu poskytování placených televizních služeb dostupných ve Velké Británii a Irsku
    23. červenec 2015 – Evropská komise zaslala námityk Sky UK a šesti hlavním filmovým studiím v USA: Disney, NBC Universal, Paramount Pictures, Sony, Twentieth Century Fox a Warner Bros. Komise zastává předběžný názor, že každé ze šesti studií a Sky UK se vzájemně dohodli na smluvních omezeních, která brání v přístupu k placeným televizním službám přes satelit nebo on-line ve Velké Británii a Irsku spotřebitelům Sky UK umístěným jinde v EU. Pokud se předběžné stanovisko Komise potvrdí, každá ze společností by porušila pravidla hospodářské soutěže EU, která zakazují protisoutěžní dohody (článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zaslání prohlášení o námitkách nepředjímá výsledek šetření. Evropští spotřebitelé chtějí sledovat placené televizní kanály podle vlastního výběru bez ohledu na to, kde žijí nebo cestují v rámci EU. Vyšetřování Komise, které bylo otevřeno v lednu 2014, určilo doložky v licenčních smlouvách mezi šesti filmovými ateliéry a Sky UK, které žádají Sky UK zablokovat přístup k filmům prostřednictvím svých on-line placených televizních služeb (tzv. „geoblokování“) nebo prostřednictvím satelitní placených televizních služeb spotřebitelům mimo své licencované území (Velká Británie a Irsko). Komise již dříve vyjádřila obavy, pokud jde o licenční dohody mezi filmovými studii a dalšími významnými evropskými provozovateli vysílání (Canal Plus ve Francii, Sky Italia v Itálii, Sky Deutschland v Německu a DTS ve Španělsku). Komise nadále zkoumá přeshraniční přístup k placeným televizním službám v těchto členských státech. V rámci své strategie jednotného digitálního trhu navrhne Komise reformu pravidel autorských práv EU. Usiluje o zlepšení přístupu občanů ke kulturnímu obsahu on-line, stejně jako otevření nových příležitostí pro tvůrce a mediální průmysl. Komise chce rovněž podporovat širší přístup k online obsahu přes hranice. V tomto kontextu bude přezkoumána směrnice Satellite and Cable (93/83/EHS) a veřejná konzultace k ní bude zahájena na podzim.
  • Přezkum předpisů EU o telekomunikacích
    24. červenec 2015 – V návaznosti na politickou dohodu dosaženou 30. června o konci roamingových poplatků a otevřeného Internetu v jednotném digitálním trhu (DSM), zahajuje Evropská komise komplexní přezkum předpisů EU o telekomunikacích. Tento přezkum je klíčovou součástí strategie Komise pro vytvoření jednotného digitálního trhu, přijaté dne 6. května. Zaměří na to, do jaké míry je třeba modernizovat telekomunikační regulační prostředí pro řešení výzev technologií a trhu. Dalším krokem bude zahájení konzultace na dobu 12 týdnů v září k získání názorů, jak zajistit budoucí vylepšení pravidel pro telekomunikace v jednotném digitálním trhu. Prvním krokem bude posouzení, zda stávající pravidla EU o telekomunikacích splnily své cíle, a to zejména posilování vnitřního trhu, podpora hospodářské soutěže a zájmů koncových uživatelů. Přezkum má pomoci navrhnout pravidla, která jsou vhodná pro daný účel roku 2020 a dále. Je třeba zajistit regulační prostředí, jehož základem je udržitelná vyspělá širokopásmová (pevná i bezdrátová) infrastruktura pro digitální jednotný trh EU.
  • Digitální začleňování – pomoc nevidomým a lidem se zdravotním postižením k získání co nejvíce z online světa
    4. srpen 2015 – V EU existuje více než 30 milionů nevidomých a slabozrakých lidí, kteří nejsou schopni přístupu k většině webových stránek. Nevidomí nemohou sledovat všechny TV a on-demand programy stejným způsobem, jako vidící lidé nebo získat využívat on-line nakupování. Není to jen záležitost trhu, ale také jedno ze základních práv. Projekt na vybudování jednotného digitálního trhu je o odstraňování bariér pro každého, aby všichni Evropané mohli dostat to nejlepší z digitálního světa. To znamená zajistit, že osoby se zdravotním postižením obecně získají správný on-line přístup ke zboží a službám, které ostatní lidé berou jako samozřejmé. Evropská unie nevidomých (EBU) a jiná sdružení, jako je Evropské fórum zdravotně postižených osob jsou zklamáni z postupu nyní projednávaných právních předpisů EU týkajících se problematiky zdravotně postižených. Je třeba udělat více pro zlepšení dostupnosti on-line obsahu soukromého sektoru, proto pokračuje práce na evropském zákonu přístupnosti. Bude doplňovat směrnici o přístupnost webu. Jsou problémy se Smlouvou Marrakesh 2013, která je velmi důležitá pro nevidomou komunitu, protože vytváří povinnou výjimku z autorského práva, která je prospěšná zrakově postiženým lidi a umožňuje přeshraniční výměnu speciálních formátů kopií knih (Braillovo písmo, velký tisk. Smlouva, kterou Evropská unie musí ještě ratifikovat, blokují členské státy. V každém případě bude Komise úzce spolupracovat s lucemburským předsednictvím EU, aby se tento proces odblokoval co nejdříve. Zajištění ratifikace Smlouvy je prioritou.
  • Regionální ročenka Eurostatu je online
    5. srpna 2015 – Ročenka nově obsahuje i část zaměřenou na statistiku informační společnosti. Zdůrazňuje geografické aspekty digitální propasti prezentováním statistických údajů spojených s používáním Internetu napříč regiony Evropské unie. V roce 2014 mělo 78 % všech domácností v zemích EU širokopásmové připojení. V některých regionech pokračoval v posledních letech růst širokopásmového připojení a rychlosti připojení a přiblížila se doba nasycení. Téměř všechny domácnosti v EU mají možnost přístupu alespoň základního pevného širokopásmového přístupu (2 Mb/s), pokud o něj budou mít zájem. Podle zprávy o situaci v oblasti pokrytí širokopásmovým připojením ke dni 1. 7. 2014 je pevné širokopásmové připojení dostupné asi 97 % domácností v rámci EU. Rychlé širokopásmové připojení (provozní rychlost nejméně 30 Mb/s) pokrývá více než polovinu (56,9 %) ze všech domácností v EU především prostřednictvím kabelových technologií (43,0 %), ale také za použití účastnických vedení (VDSL) a optického vlákna (FTTP). Přístup k příští generaci širokopásmové technologie (ultrarychlé širokopásmové připojení s rychlostí alespoň 100 Mb/s) je umožněno 44,8 % domácností v EU. Nejvyšší podíl domácností s vysokorychlostním připojením byl zaznamenán v Nizozemsku (98 %) a méně než 50 % domácností v bulharském regionu. Téměř jeden z pěti Evropanů nikdy nepoužil Internet. Podíl obyvatel, kteří Internet nikdy nepoužili, byla více než třetina v několika východních (pouze v Bulharsku a Rumunsku) a jižních oblastech (výhradně v Řecku, Itálii a Portugalsku). V roce 2014 pravidelně používaly Internet tři čtvrtiny (75 %) EU populace. Tento podíl byl mnohem vyšší v mnoha severních evropských regionech (včetně Islandu a Norska), stejně jako v Lucembursku a Nizozemsku. Nejvyšší počet obyvatel využívajících Internet ve vztahu k orgánům veřejné moci byl zaznamenán v severských regionech. Pouze mezi 5 a 12 % populace v rumunských regionech využilo Internet pro interakci s orgány veřejné moci.

Aktuality z ČR

  • První společné jednání Rady vlády pro informační společnost a Rady vlády pro veřejnou správu
    V pátek 19. června 2015 proběhlo na půdě Ministerstva vnitra historicky první společné jednání Rady vlády pro informační společnost a Rady vlády pro veřejnou správu. Mezi nejzásadnější projednávané body patřily úkoly, které čekají českou veřejnou správu v souvislosti se zaváděním celoevropsky uznávané elektronické identity pro dálkový přístup ke službám veřejné správy celé EU v rámci nařízení eIDAS a implementační plány pro vybudování nástrojů, které existenci těchto služeb pro zvýšení dostupnosti veřejní správy umožní. Tyto materiály budou nyní předloženy k projednání vládě ČR.
    Jednání obou rad vlády vedli náměstci ministra vnitra Jaroslav Strouhal a Jana Vildumetzová. V úvodu jednání představil „digital champion” za ČR Ondřej Felix priority v oblasti rozvoje eGovernmentu v příštích pěti letech. Implementační plány, které bude spolu s projektovými okruhy pro jednotlivé výzvy v rámci čerpání z fondů EU schvalovat vláda ČR, se týkají hlavně vytvoření možnosti řešit většinu úředních záležitostí bezpečně elektronicky prostřednictvím jednoduchého webového rozhraní. K tomu je ale třeba vytvořit zaručenou elektronickou identitu pro důvěryhodnou identifikaci. Veřejná správa by také pro své agendy měla v budoucnu více využívat data svého datového fondu, která už jednou od svých klientů získala, a co nejméně zatěžovat občany zbytečnými dokladovacími a ohlašovacími povinnostmi. A to vše v prostředí a za využití technologií, které odpovídají nárokům standardů kybernetické bezpečnosti.
    S možností využívat elektronické služby veřejné správy všech zemí EU navzájem přímo souvisí i projednaná informace pro vládu ČR o průběhu implementace evropského nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu známého pod zkratkou eIDAS. Dosavadní průběh zatím naznačuje, že naprostá většina resortů si není vědoma důsledků, které pro výkon jejich agend blížící se platnost tohoto nařízení má. Státní správa se musí připravit na to, že od 1. července příštího roku nesmí být žádnému občanovi EU upírány právní účinky elektronických dokumentů, které úřadům pošle elektronickou cestou.
    Náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ICT Jaroslav Strouhal seznámil obě rady se vznikem koordinační skupiny pro centrální nákup státu, která bude řešit i investice do produktů v oblasti ICT.
    Obě rady dále schválily své výroční zprávy nebo projednaly materiál, ve kterém bude vládě předložen seznam vybraných agend prioritně určených k optimalizaci a standardizaci v rámci procesního modelování agend.
  • Základní registry spolehlivě slouží už tři roky
    3. červenec 2015 – Před třemi lety 1. července 2012 začal v ostrém provozu fungovat nejrozsáhlejší projekt v historii elektronizace veřejné správy – systém základních registrů. Komplikovaný systém složený ze šesti částí, z nichž má každá jiného dodavatele a věcného správce, celé tři roky funguje bez větších potíží a výpadků. Všechny úřady mohou čerpat údaje, které jsou aktuální a právně platné. Údaje jsou navíc bezpečně chráněny, každý přístup k nim je pečlivě zaznamenán.
    Dříve si každý úřad vedl ve své agendě vlastní oddělené evidence, často v neaktuální podobě. Proto bylo nutné, aby tyto údaje všichni opakovaně dokládali a změny údajů nahlašovali každému úřadu zvlášť. V současné době je naprostá většina orgánů veřejné moci připojena k základním registrům a může z nich čerpat platné a aktuální referenční údaje. Některá ministerstva ale musí upravit své agendové zákony, které stále ukládají ohlašovací povinnost při změně údajů, přestože to fakticky díky připojení k základním registrům není třeba.
    Momentálně jsou k základním registrům připojeny všechny významné úřady včetně všech ministerstev, krajských úřadů a statutárních měst a zdravotních pojišťoven. Základní registry aktuálně aktivně využívá 2 663 orgánů veřejné moci, které za tři roky produkčního provozu uskutečnily celkem 607 465 422 transakcí.
    O provoz a bezpečnost základních registrů včetně samotného připojování úřadů, uživatelské podpory a dalšího rozvoje systému se stará Správa základních registrů. V současné době připravuje další rozšiřování funkcí systému základních registrů o nové služby. Například obce a úřady budou moci jednoduše využívat více sdílených údajů, které nejsou uloženy v základních registrech.
    Díky základním registrům se zrychlila a zjednodušila řada agend a občané a firmy získali důkladnou kontrolu nad tím, kdo, kdy a proč využívá jejich osobní údaje. Orgány veřejné moci mohou referenční údaje čerpat prostřednictvím svých agendových informačních systémů připojených k Informačnímu systému základních registrů, prostřednictvím datových schránek nebo prostřednictvím formulářů.
  • O dotace na Internet se podělí MPO s vnitrem
    15. červenec 2015 – Částku 14 mld. Kč, která do Česka přiteče z evropského dotačního fondu Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na rozvoj rychlého přístupu k Internetu, si rozdělí ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo vnitra. Resort ministra průmyslu Jana Mládka má podle informací deníku E15 dostat 8 mld. Kč, rezort ministra vnitra Milana Chovance pak zbylých 6 mld. Kč. Tak zní dohoda ze schůzky obou členů vlády s premiérem Bohuslavem Sobotkou. MPO má nyní za úkol připravit strategii budování rychlých sítí a čerpání dotací na období do roku 2020.
    Ministerstvo průmyslu sice podobnou strategii mělo připravit v minulosti, ale musí jí upravit. V dokumentech, které úřad doposud předkládal, však šel rezort na ruku velkým hráčům, jako je CETIN spadající pod PPF.
    Ministerstvo vnitra chce mít z odštěpného závodu České pošty hlavního dodavatele ICT služeb pro stát, jak již v minulosti proklamovalo. Ministerstvo vnitra proto navrhuje, že alespoň část sítí vybuduje právě vnitro, a stane se tak i poskytovatelem fyzické infrastruktury a operátorem. Vnitro se hlásí i k roli „národního koordinátora rozvoje sítí nových generací“, přičemž ministerstvo průmyslu by mu v tom mělo asistovat.
  • Telekomunikační firmy brojí u premiéra proti Chovancovi, kvůli České poště
    7. srpen 2015 – Do sporu mezi ministry vnitra a průmyslu o to, jak se budou dělit evropské miliardy na rozvoj vysokorychlostního přístupu k Internetu, se hlasitě zapojili další hráči. Asociace firem v telekomunikačním průmyslu odeslaly společný dopis oběma ministrům i premiérovi s tím, že se jim nelíbí, aby šest ze 14 mld. Kč získal namísto volného trhu odštěpný závod státní České pošty.
    O to právě usiluje ministerstvo vnitra v čele s Milanem Chovancem (ČSSD). Dopis je unikátní v tom, že se pod něj podepsaly mezinárodní společnosti i lokální poskytovatelé připojení k síti, ačkoli doteď se vedla debata, jestli rozdělování peněz nahrává malým, nebo velkým hráčům. Podnikatelům se nelíbí, že by část peněz měla spolknout státní firma, a také se bojí, aby spory o podobu programu nezbrzdily začátek čerpání.
    Ministerstvo vnitra má za to, že když pod něj patří elektronická komunikace s úřady, mělo by mít dohled i nad zasíťováním republiky, protože bez pokrytí nejde poskytovat nadstavbové služby.
    Jednou z prvních věcí, které by státní IT podnik udělal, by bylo vytvoření registru pasivní infrastruktury. Jde o databázi, díky níž by měl stát přehled o tom, kde je jaké pokrytí, komu patří, a mohl by lépe koordinovat další rozvoj. Na vybudování registru by měla jít část peněz ze zmíněné alokace. V dalším kroku by pak odštěpný závod České pošty pokládal síťové kabely tam, kde by se do toho soukromým firmám nechtělo.
    S tím vedle telekomunikačních podniků podepsaných v dopise nesouhlasí ani ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), pod jehož úřad spadá program se 14 mld. Kč a gesce digitálního průmyslu. Nakonec přistoupil na to, že plán rozvoje Internetového pokrytí vytvoří společně s vnitrem, ale zásadní slovo má mít stejně Evropská komise.
    Není totiž jasné, jestli se peníze z fondu dají použít pro státní podnik, protože na to nejsou původně určené, mají sloužit volnému trhu. Koncem srpna vyrazí do Bruselu náměstci z obou ministerstev, aby přivezli od Evropské komise definitivní odpověď.
    Firmy mají svorně obavu, že státní podnik pod Českou poštou zvolna přeroste ve variaci na již zaniklý ČESKÝ TELECOM, která bude brzdit rozvoj v telekomunikačním byznysu. V případě České pošty je to naopak jedna z mála příležitostí, jak dát ztrátovému podniku nějaký smysl.

Autor článku: David Stádník, Telekomunikace 2015-04.

V posledním čísle časopisu v loňském roce jsme se věnovali strategii Evropské komise Digitální agenda pro Evropu [1] a legislativnímu rámci pro dosažení jejích cílů souvisejících s penetrací a rychlostí připojení evropských domácností (do roku 2020 přístup všech Evropanů k Internetu nad 30 Mb/s a nejméně pro polovinu evropských domácností rychlejší internetové připojení než 100 Mb/s). Evropská komise přijala revidované Pokyny k uplatňování pravidel státní podpory EU na odvětví širokopásmového připojení [2] v prosinci 2012. Podle vyhodnocení plnění cílů Digitální agendy pro Evropu má přístup k základnímu širokopásmovému připojení prakticky sto procent občanů EU. Dalším krokem je zajistit přístup k sítím nové generace, který je nyní dostupný pouze v městských aglomeracích a jen pro velmi malou část obyvatel ve venkovských oblastech. Protože Evropský parlament nakonec schválil pouze část finanční podpory oproti původnímu plánu pro podporu Digitální agendy pro Evropu, je pouze přibližně 15 % z celkového schváleného rozpočtu téměř miliardy eur určeno přímo na podporu budování rychlého přístupu k Internetu, a to především na podporu při umožnění vstupovat do výkopů, kanalizací a podobně při výstavbě sítí. V tomto vydání časopisu se budeme podrobněji věnovat Příručce vysvětlující pokyny k uplatňování pravidel státní podpory na zavádění širokopásmového připojení [3] vydané Evropskou komisí v loňském roce. Informace jsou určeny všem zainteresovaným stranám, které investují nebo spolufinancují projekty ze strukturálních a investičních fondů (ESIF).
Příručka se zaměřuje na rozhodovací pravomoci ve veřejném sektoru a jejím cílem je vysvětlit principy hodnocení veřejné podpory projektů zavádění širokopásmového připojení podle Pokynů k uplatňování pravidel státní podpory EU na odvětví širokopásmového připojení Evropskou komisí. Vysvětluje důsledky zavádění širokopásmového připojení v bílé, šedé a černé oblasti (základního širokopásmového připojení nebo NGA) a také podrobně klíčová kritéria požadovaná pro posuzování státní podpory (podmínky slučitelnosti, „skokovou změnu“, přiměřenost širokopásmového opatření, ověření vyváženosti). Kromě toho příručka uvádí přehled celé řady opatření, která buď nepředstavují státní podporu (např. budování širokopásmové sítě pro nekomerční účely, aktivity na tržním základě) nebo se považují za státní podporu, pro kterou není požadováno oznámení (jako např. podporu v rámci již existujícího broadbandového rámcového programu, pravidel „de minimis“, nových budoucích možností podle revidovaného obecného nařízení o blokových výjimkách a schvalování státní podpory pro širokopásmové projekty podle pokynů regionální (státní) pomoci.

Více v časopise…

 

Autor článku: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Telekomunikace 2015-04.

Ve 35. týdnu by měl být předán do mezirezortního připomínkového řízení návrh a vložen do eKLEPu (Elektronická knihovna legislativního procesu) návrh Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Pro informovanost našich čtenářů a závažnost tohoto kroku vlády přinášíme uvedený dokument. Tento krok je nutné vnímat v kontextu dalších připravovaných vládních materiálů např. návrh Ministerstva vnitra na založení nového státního podniku jako národního koordinátora pro budování sítí nové generace ke dni 1. říjnu 2015, návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů jehož součástí je zřízení Jednotného informačního místa jako správního úřadu, který je podřízen Ministerstvu vnitra.

Více v časopise…

Autor článku: Jan Vašátko, Telekomunikace 2015-04

11 část: 2004 – Éra elektronických komunikací

Poslední částí tohoto seriálu se uzavírá náš náhled do historie, kterou prošly telekomunikace v České republice do roku 2005. Jedna epocha rozvoje našich telekomunikací končí, aby předala štafetu éře elektronických komunikací.

Více v časopise…