2015 – 03

Autor článku: Jan Vašátko, Telekomunikace 2015-03

10 část: 2004 – Vysokorychlostní přístup k Internetu a informační společnost
Je technologie hnací silou a klíčem k socioekonomickým změnám? Tehdejší studie tomu ve značném měřítku dávaly za pravdu, jako předpokladu vzniku deterministického názoru, že digitální technologie, která dokáže tzv. překlenutí „jakékoli vzdálenosti“ povede ke vzniku tzv. nové ekonomiky jako základu jejího zásadního posunu.

Více v časopise…

Autor článku: Jaroslav Hrstka, Telekomunikace 2015-03

Rostoucí požadavky na vysokorychlostní přístup k Internetu jsou stimulovány nejen s rozvojem služeb v oblastech ICT a neustále se rozšiřující nabídkou různých služeb, ale také nevyhnutelným přechodem k informační společnosti. V rámci tohoto přechodu jsou některé služby nahrazovány novými službami, založenými výhradně na elektronické komunikaci nebo elektronickém přístupu k informacím, což vyžaduje odpovídající přístup k Internetu. Článek je výtahem z Národního plánu rozvoje sítí nové generace zpracovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu a popisuje stav a trendy v oblasti přístupových sítí.

Více v časopise…

Autor článku: Petr Beneš, Telekomunikace 2015-03

Tradiční světová výstava IFA 2015 se uskuteční ve dnech 4. až 9. září v Berlíně a představí celé spektrum nových produktů z inovativního průmyslového odvětví spotřební elektroniky. Rozvoj trhu v roce 2015 bude ovlivňovat prodej smart telefonů a nástup nových smart technologií.

Více v časopise…

Autoři článku: Václav Křepelka, Milan Grenar, Telekomunikace 2015-03

Jazykové problémy spojené s přítomností lidí mnoha národností mohou v krizových zónách vážně narušit řízení nouzových opatření. Hlavní cíle projektu EU PENforCEC je studie komunikačních strategií pro překonání jazykové bariéry a vývoj telekomunikační infrastruktury za účelem vysílání multimediálních obecně srozumitelných zpráv. V tomto příspěvku jsou popsány hlavní činnosti a výsledky projektu PENforCEC. Projekt PENforCEC lze považovat za praktickou realizaci nouzového notifikačního systému přizpůsobenému domácím bezpečnostním scénářům za účelem co největší ochrany lidí a současně jejich informování o stavu prováděných nouzových opatření. Následující text je volným zpracováním autorem posuzovaného příspěvku pro 53. kongres FITCE v Neapoli 2014 kolektivu autorů z Universitá di Roma Tor Vergata a T-Connect, odkud jsou převzaty i všechny obrázky [1]. Tento příspěvek byl přednesen na semináři Měření a údržba sdělovacích kabelů XLVI v Táboře a je publikován se svolením organizátorů.

Více v časopise…

 

 

Autor článku: Jan Vašátko, Telekomunikace 2015-03.

Během období posledních 20–30 let byly veřejné služby předmětem reforem trhu ve většině částí světa. Termínů použitých k charakterizaci reformy bylo více, ale všechny se postupně řadily ve stejném směru: privatizace, liberalizace, re-regulace následovaná de-regulací. Bývalý systém regulovaných monopolů v telekomunikacích a mnoho utilit organizovaných jako veřejné podniky byl stálým předmětem kritiky politiků, politologů a ekonomů jako neefektivní. Restrukturalizace veřejných služeb byla razantněji uplatňována od poloviny devadesátých let – v některých zemích ještě dříve, a tak nadešel čas k pohledu na aktuální situaci v České republice v Evropě i ve světě.

Více v časopise…

  • 28. duben 2015 eCall bude zachraňovat životy. Evropský parlament hlasoval ve prospěch eCall regulace, která vyžaduje, aby všechny nové vozy byly vybaveny technologií eCall od dubna 2018. V případě vážné nehody, vytočí systém eCall automaticky jediné číslo tísňového volání v Evropě tj. číslo 112. Systém komunikuje přesnou polohu vozidla, čas nehody a směru jízdy (nejvýznamnějšího na dálnicích), a to i pokud je řidič v bezvědomí nebo není schopen provést telefonní hovor. Systém eCall může být také spuštěn manuálně stisknutím tlačítka v autě, např. svědka vážné nehody. Informace opouští vůz pouze v případě vážné nehody a není uložena déle, než je nutné.
  • 6. květen 2015 Komise představila 16 opatření k vytvoření jednotného digitálního trhu v Evropě. Cílem jednotného digitálního trhu je odstranit regulační bariéry a konečně vytvořit z 28 národních trhů jen jeden. Plně funkční jednotný digitální trh by mohl naší ekonomice přispět částkou 415 miliard eur ročně a vytvořit statisíce nových pracovních míst.
    Strategie pro jednotný digitální trh, kterou Komise přijala, obsahuje soubor cílených opatření, jež mají být předložena do konce příštího roku. Tvoří ji tři pilíře:
      1) zlepšit přístup spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě;
      2) vytvořit správné a rovné podmínky, aby se mohly rozvinout digitální sítě a inovativní služby;
      3) maximalizovat růstový potenciál digitální ekonomiky.

    Strategie pro jednotný digitální trh stanoví 16 klíčových opatření a Komise je předloží do konce roku 2016.
    Pro zlepšení přístupu spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě navrhne Komise:

      1. Pravidla pro zjednodušení přeshraničního elektronického obchodu. Tento krok posílí důvěru v nákup a prodej přes hranice (fakta a čísla viz informační přehled).
      2. Rychlejší a důslednější prosazování pravidel na ochranu, a to prostřednictvím přezkumu nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele.
      3. Účinnější a cenově přijatelnější doručování zásilek.
      4. Skoncování s neodůvodněným zeměpisným blokováním – tzv. geoblockingem – diskriminačními praktikami používanými pro komerční účely, kdy Internetoví prodejci buď brání spotřebitelům v přístupu na Internetové stránky z důvodu jejich zeměpisného umístění, nebo je přesměrují na místní obchod s odlišnými cenami.
      5. Zjištění možných problémů v oblasti hospodářské soutěže, které ovlivňují evropské trhy elektronického obchodování.
      6. Moderní, evropštější autorské právo – do konce roku 2015 budou předloženy legislativní návrhy, jejichž cílem je snížit rozdíly mezi vnitrostátními systémy autorských práv a umožnit širší Internetový přístup k dílům v celé Unii.
      7. Přezkum směrnice o družicovém vysílání a kabelovém přenosu, jehož cílem je posoudit, zda je třeba rozšířit její působnost na on-line vysílání, a zjistit, jak podpořit přeshraniční přístup ke službám vysílacích stanic v Evropě.
      8. Snížení administrativní zátěže podniků plynoucí z různých režimů DPH, aby prodejci, kteří prodávají fyzické zboží do jiných zemí, rovněž měli prospěch z jednotné elektronické registrace a jednotného provádění plateb. Bude rovněž navržena společná limitní hodnota DPH, která pomůže menším začínajícím podnikům prodávajícím on-line.

    Pro vytvoření vhodných a rovných podmínek, aby se mohly rozvinout digitální sítě a inovativní služby Komise:

      9. Předloží ambiciózní přepracování předpisů EU v oblasti telekomunikací. To zahrnuje účinnější koordinaci spektra, společná kritéria EU pro přidělování spektra v jednotlivých členských státech, vytváření pobídek pro investice do vysokorychlostního širokopásmového připojení, zajištění rovných podmínek pro všechny tradiční i nové účastníky trhu a vytvoření účinného institucionálního rámce.
      10. Přezkoumá audiovizuální mediální rámec tak, aby odpovídal úrovni požadované v 21. století.
      11. Komplexně analyzuje úlohu on-line platforem. Bude také zkoumat, jak nejlépe bojovat s nedovoleným obsahem na Internetu.
      12. Posílí důvěru a bezpečnost v oblasti digitálních služeb, zejména pokud jde o zpracování osobních údajů.
      13. Navrhne partnerství s průmyslem v oblasti kybernetické bezpečnosti, pokud jde o technologie a řešení pro bezpečnost na Internetu.

    Pro maximalizaci růstového potenciálu digitální ekonomiky Komise:

      14. Navrhne „evropskou iniciativu pro volný tok dat“, jejímž cílem jepodpořit volný pohyb dat v Evropské unii.
      15. Definuje priority pro normy a interoperabilitu v oblastech rozhodujících pro jednotný digitální trh, jako je elektronické zdravotnictví, plánování dopravy nebo energie (inteligentní měřiče).
      16. Podpoří inkluzívní digitální společnost, v níž mají občané potřebné dovednosti, aby se chopili příležitostí, jež nabízí Internet, a zvýšili své šance na získání pracovního místa. Nový akční plán v oblasti elektronické veřejné správy rovněž propojí obchodní rejstříky v celé Evropě, zajistí, aby různé vnitrostátní systémy mohly vzájemně spolupracovat a aby podniky a občané museli své údaje sdělovat orgánům veřejné správy pouze jednou.
  • 4. červen 2015 Evropská komise schválila České republice operační programy pro období 2014–2020. Na základě schválení operačních programů pro období 2014–2020 vyhlašuje Operační program Podnikání, inovace a konkurenceschopnost (OP PIK) své výzvy od začátku června s celkovou podporou 15,3 mld. Kč. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo výzvy v deseti programech.
    Brusel rozhodl o zřízení zvláštní pracovní skupiny. Odborníci se soustředí na čerpání v novém období i na záchranu prostředků z minulého období. Mezi priority patří zjednodušení dostupnosti financování pro malé a střední podniky, boj proti nadměrným a zbytečným administrativním překážkám, např. při výběru projektů, zjednodušení postupů pro proplácení nákladů či větší využívání online platforem. Tým se věnuje skupině zemí, která čerpá evropské prostředky podprůměrně. Patří mezi ně Bulharsko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko i Česká republika. Česká republika v roce 2013 nezvládla využít 12 mld. Kč, v roce 2014 pak 9 mld. Kč.
  • 10. červen 2015 Evropská komise zveřejnila výsledky veřejné konzultace k Lamyho zprávě. Výsledky konzultace k Lamyho zprávě ze září 2014 o UHF (Ultra High Frequency) ukazují, že je zapotřebí koordinovaný přístup EU, společný plán. V návaznosti na přijetí strategie jednotného digitálního trhu pro Evropu, předloží Komise konkrétní návrhy týkající se koordinovaného uvolnění pásma 700 MHz. Do konzultace přispělo 356 občanů a organizací.
    Zúčastněné strany jsou obecně pro společný termín krátce po 2025.
    Je všeobecná podpora na podporu technologií pro zemské digitální televizní zařízení (tj. Digital Video Broadcasting-Terrestrial 2 (DVB-T2) a High Efficiency Video Coding (HEVC)), aby bylo zajištěno využití nejnovějších technologií. Nicméně, většina respondentů odmítá závazná opatření k použití konkrétní technologie. Podle respondentů, bude takový postup v rozporu s technologickou neutralitou a průmysl by měl být schopen zvolit nejvhodnější technologii.
    Převážná většina zúčastněných stran nepodporuje využití spektra pod 700 MHz pro rádiové širokopásmové služby pouze jako flexibilní downlink (jednosměrné rádiové širokopásmové služby). Někteří respondenti staví toto stanovisko na potenciální technické slučitelnosti s digitální pozemní televizí (DTT), zatímco jiní ho odmítají pro přílišnou restriktivnost a požadují zahrnutí i uplinku (obousměrné rádiové širokopásmové služby), které umožňuje poskytování kompletních služeb přístupu k Internetu.
    Na Světové radiokomunikační konferenci 2015 (WRC-15) je široká podpora pro společný evropský přístup k pásmu 700 MHz (66 %).
  • 18. červen 2015 Evropská komise zahájila celoevropskou soutěž o nejlepší vysokorychlostní širokopásmový projekt. Cenu za nejlepší vysokorychlostní širokopásmový projekt (Broadband Award) zaměřenou na určení pěti nejlepších projektů vysokorychlostních širokopásmových sítí příští generace (NGN) nad 30 Mb/s v městských, příměstských a venkovských oblastech vyhlásila Evropská komise. Projekty budou vybírány podle sady kritérií týkajících se:
    • sociálního a ekonomického dopadu a dostupnosti,
    • inovativních obchodních a finančních modelů,
    • opatření na snížení nákladů a spolufinancování,
    • konkurence a otevřeného přístupu,
    • budoucnosti a kvality služeb.
    Žádosti je možné podávat od 18. června do 18. září 2015. Porota posoudí žádosti na základě výše uvedených kritérií. Vítězové budou vyhlášeni dne 16. listopadu 2015 v Bruselu.
  • 18. červen 2015 Evropská komise vydala nové údaje a analýzy o digitální výkonnosti v EU v roce 2014 Digital Agenda Scoreboard 2015. Analýza údajů EU ukázala, že většina cílů Digitální agendy je již dosažena – např. počet lidí pravidelně užívajících Internet nebo dostupnost základního širokopásmového připojení. Nicméně, některé cíle ještě doženy nebyly, např. málo malých a středních podniků prodává on-line a příliš málo nákupů z jiných zemí EU je on-line. Analýza ukazuje, že strategie jednotného digitálního trhu byla přijata v pravou chvíli, protože může významně přispět k vyřešení zbývajících otázek.
    Údaje ukazují, že:
    • V posledních dvou letech bylo o 20 milionů více účastníků rychlého připojení k Internetu (nad 30 Mbit/s) nicméně je to stále méně než jedna třetina z celkového počtu účastníků.
    • 4G mobilní širokopásmové připojení je k dispozici 79 % domácností ve srovnání s 27 % před dvěma lety.
    • Základní širokopásmové připojení je k dispozici pro každého v EU a pevné technologií pokrývají 97 % domácností. Sítě nové generace (NGA) pokrývají 68 % domácností, což představuje meziroční nárůst 6 %. Pokrytí venkova je stále podstatně nižší, a to zejména u přístupových sítí nové generace.
    • Tržby telekomunikačních operátoů v EU klesají od roku 2010 (od 246 mld. EUR v roce 2010 na 230 mld. EUR v roce 2014).
    • Počet uživatelů Internetu se i nadále zvyšuje, přičemž 75 % evropské populace použilo Internet v roce 2014 alespoň jednou týdně.
    • Pro většinu lidí je používání Internetu každodenní činnost, 65 % občanů EU ho používalo každý den.
    • Cíle Digitální agendy v používání Internetu byly splněny před jejich cílovým datem roku 2015. Nicméně 18 % populace EU stále ještě nikdy nepoužilo Internet.
    • 97 % podniků v EU mělo připojení k Internetu v roce 2014, ale pouze 19 % využilo cloudových služeb.
  • 19. červen 2015 Evropská komise zahájila diskuzi o budoucnosti broadbandu. Digitální služby např. e-Government, e-Comerce, e-Health vyžadují výkonné připojení k Internetu. Proto má přístup k vysokorychlostní širokopásmové síti má stále větší význam pro domácnosti i podnikatelský sektor. Výzva k diskuzi nad okruhy jako například:
    • jak snížit náklady při zavádění širokopásmového připojení,
    • jak lépe využít spektrum
    Politika rádiového spektra EU usiluje o harmonizaci umožňující interoperabilitu a úspory z rozsahu bezdrátových zařízení, účinnějšího využívání spektra a zlepšení dostupnosti informací o současném využití, budoucí plány pro používání a dostupnosti frekvenčního spektra.
  • Akční plán pro rozvoj digitální ekonomiky v ČR
    Je úsměvné a současně i smutné pokud se začnete hlouběji zabývat problematikou Digitální agendy a zejména plnění usnesení Digitálního Česka v poslední verzi 2.0. Úsměvné proto, co vše se již napsalo, stovky hodin prosedělo a různých strategií schválilo. Smutné proto, že se nakonec i vládou schválená nejdůležitější opatření dlouhodobě neplní.
    V těchto dnech bude Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládat vládě Druhou zprávu o plnění opatření aktualizované Státní politiky v elektronických komunikacích „Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“ a o naplňování Digitální agendy pro Evropu v ČR. DČ v.2.0 bylo vypracováno a schváleno vládou ČR v polovině roku 2013. Přesto je mnoho opatření nesplněno nebo se vykazuje jako „průběžně plněno“. Cílem druhé části Zprávy je informovat vládu o činnostech, které jsou na národní úrovni realizovány v oblasti Digitální agendy pro Evropu. Strategie Digitální agendu pro Evropu, kterou vytvořila předchozí Komise v čele s předsedou José Manuelem Barrosem v roce 2010, se do určité míry rovněž překonala. Jednoznačnou prioritou Komise Jeana-Clauda Junckera v oblasti digitální agendy je nová Strategie, která svým způsobem Digitální agendu pro Evropu nahrazuje, což by měla reflektovat i Česká republika a zaměřit se právě na tuto Strategii, od které se budou odvíjet další kroky a návrhy Komise. Na Strategii jednotného digitálního trhu a související vývoj navazuje i Akční plán pro rozvoj digitální ekonomiky v ČR, který má v gesci Úřad vlády ČR (jeho pracovní verzi naleznete jako přílohu tohoto časopisu). Potřeba zpracovat Akční plán vyplynula z diskuzí s hospodářskými a sociálními partnery v rámci Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity) v průběhu jara 2015. Zde sehrává významnou roli i ICT UNIE, která skrze Svaz průmyslu nastavuje strategiím a státním politikám reálný pohled do zrcadla. Ne vždy je to ze strany státních úředníků správně chápáno.
    Záměrem Akčního plánu je „rozpracovat témata a opatření digitální agendy, která nejsou v dostatečné míře reflektována v národní koncepci Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko v 2.0, Cesta k digitální ekonomice (Digitální Česko 2) či zatím nebyla splněna“. Akční plán akcentuje klíčové oblasti v souladu se Strategií jednotného digitálního trhu, jako je například přístup ke zboží a službám na internetu, rozvoj NGA sítí, ochrana dat, digitální vzdělávání a rozvoj lidského kapitálu, modernizace autorského práva, atd. Přestože jsme již někdy apatičtí k různým strategiím a politikám, je třeba si uvědomit, že tento dokument je předkládán Úřadem vlády, to znamená pod přímou gescí předsedy vlády! Myslím si, že Akční plán se může stát významným akcelerátorem plnění již tak zpožděných úkolů, zejména těch, které mají skutečnou budoucí hodnotu pro rozvoj konkurenceschopnosti ČR za pomoci ICT.