2015 – 01

Petr Beneš, šéfredaktor časopisu

Telekomunikace online

Poprvé od roku 1963 se časopis Telekomunikace představuje svým čtenářům pouze v elektronické podobě, online. Poslední léta se vyznačují technologickými novinkami právě v oblasti telekomunikací a informačních technologií, které mají neobyčejný vliv na vydavatelský průmysl. Pokles výnosů a snížení rozpočtů novin a časopisů vytváří dojem, že tištěná média jsou nemoderní a dokonce zastaralá. Mají vůbec tištěná média nějakou budoucnost ve světě, kde je již téměř všechno digitalizované?

Ke krizi v oblasti tištěných médií přispělo několik důležitých faktorů. Jejich náklad léta klesal a chování zákazníků se začalo rychle měnit s rostoucím používáním Internetu. Rozsah informací dostupných na Internetu a příležitost personalizovat příjem a využití zpráv a informací podle individuálních zájmů, spolu s možností získávat aktualizaci těchto zpráv třeba i několikrát za den dále přitahovalo zájem směrem k online médiím. Druhým kritickým faktorem je, že převážná většina online obsahu, podobně jako tyto stránky, je dostupná bezplatně. Zdroje jsou bezpočetné; od názorových blogů, až po online noviny a časopisy přizpůsobené uživatelům rozmanitých mobilních zařízení. A v neposlední řadě nesmíme zapomenout, že změny v chování čtenářů jsou provázeny přesměrováním rozpočtů na inzerci z království tisku do domény online.

Odborná tištěná a online media tak budou nadále již kráčet společně. Bude třeba dalších nových technologií, aby bylo možné vše standardizovat a zjednodušovat. Odborné informace bude lepší objevovat prostřednictvím portálů a ne pomocí vyhledávačů. Nezapomeňme přitom však, že Kumránské svitky přežily tisíce let a knihy jsou zde stovky let. Nové technologie mohou dlouhodobě šířit digitální obsah, ale sebedokonalejší digitální paměť má konečnou životnost. A dokonce i cloudové technologie, které budou shromažďovat oblaka technických informací, jsou zranitelné vlivem výpadku elektrického napájení. Přesto není nic přirozenějšího než slovní spojení „telekomunikace online“.

Petr Beneš

 

Svatoslav Novák, vydavatel časopisu

Jak si (ne)trhnout ostudu…

Je lhář ten, který veřejně tvrdí, že Česká republika nemá žádný problém s vysokorychlostním připojením k Internetu nad 30 Mb/s a kdokoli a kdekoli může za rozumné peníze tyto služby užívat. Tyto proklamace slyšíme právě nyní v souvislosti s možností využít evropské dotace na podporu budování vysokorychlostní přístupové infrastruktury v ekonomicky slabých místech republiky. Pokud to prohlásí lokální provozovatel a poskytovatel internetového připojení, pak lze za takovým prohlášením vidět jen osobní obchodní zájem. Buď za udržení svého místního monopolu či duopolu nebo existuje obava, že jeho současná síť bude neprodejná některému z velkých operátorů, kteří by si ji mohli postavit ve vlastní režii s podporou dotací. Pokud to však někdo prohlašuje z důvodu ochrany malých podnikatelů-operátorů nebo ochrany spotřebitelů, pak se jedná o ignoranta rozvoje nejen technologického, ale také hospodářského ve zmíněných slabých oblastech.

Obecně lze konstatovat, že podpora formou státních či unijních dotací do klasického podnikání je špatná a narušující tržní prostředí. Ovšem tam kde selhává trh a lidé na to doplácí, je dotace nutná. Evropská politika masivního rozvoje digitální ekonomiky v Evropě plánuje do roku 2020 zajistit rychlý, bezpečný a kvalitní přístup k Internetu v podstatě všem. Proto plánuje i dotace do lokalit, které jsou ekonomicky slabé, bez konkurenčního prostředí a bez výhledu, že by zde někdo rychlý přístup k Internetu zajistil.

Nyní trochu historie… Rozvoj telekomunikačního prostředí v České republice je odlišný od jiných zemí Evropy. V průběhu socialistického státu do začátků devadesátých let nelze o rozvoji telekomunikací hovořit. Staré elektromechanické ústředny byly vyměňovány za digitální v devadesátých letech a do metalické sítě byly investovány miliardy korun. V podstatě k tomu docházelo v monopolním prostředí polostátním operátorem. Po liberalizaci telekomunikačního trhu po vstupu ČR do EU vzniká celá řada drobných provozovatelů bezdrátových sítí, zejména v technologii WiFi. Vzhledem k rychlejšímu a levnějšímu rozvinutí takové sítě jsou pokryty oblasti, kde by celonárodní operátoři neinvestovali, zejména z důvodu jejich striktních investičních pravidel. K tomu se přičítají i jisté strategické chyby jistého operátora s „roll-outem“ ADSL do jeho sítě. Proto rozvoj bezdrátových sítí měl u nás zelenou více než v jiných zemích. V mnoha případech mohu říci „díky bohu“za to…

Požadavky však stále rostou. To že není možné zajistit vysokorychlostní připojení k Internetu v požadované kvalitě, v patřičné bezpečnosti, do pár dní a za akceptovatelné náklady je fakt, který je třeba řešit. Buď standardním obchodním způsobem, nebo s nabízenou možností dotací z EU. Komise jasně definuje základní podmínky, které musí projekty mít. Jedná se technologickou neutralitu a otevřenost sítě dalším konkurentům, tzv. velkoobchodní nabídka a zejména zajištění limitních rychlostí přenosu dat (30Mb/s okamžitě s připraveností na 100Mb/s do roku 2020).

Na nedávné konferenci organizované ČTÚ jsem definoval sadu bodů, které je třeba udělat, aby se nezmařilo oněch 14 mld. Kč do budování přístupových sítí nové generace v tzv. bílých místech.

  1. Co nejdříve transponovat Směrnici EK o usnadnění výstavby NGA do českého právního řádu tj. zákon o podpoře rozvoje sítí vysokorychlostního internetu a reálně usnadnit výstavbu telekomunikační infrastruktury.
  2. Co nejdříve dokončit Národní plán rozvoje NGA a Program podpory /dotace.
  3. Co nejdříve zajistit systém pro korektní a aktuální měření parametrů nejen „bílých míst“ v souvislosti s dotacemi do NGA.
  4. Co nejdříve navrhnout standardy dotovaných sítí a procesy pro přidělování dotací žadatelům, kteří budou mít zájem budovat NGA.
  5. Co nejdříve dořešit definici NGA v souvislosti s technologickou neutralitou a unijními pravidly pro přidělování dotací.
  6. Co nejdříve vyřešit nediskriminaci malých provozovatelů bezdrátových i kabelových sítí v souvislosti s pravidly pro přidělování dotací v „bílých místech“.
  7. Co nejdříve zahájit výstavbu sítí NGA v ČR, v souvislosti s vyhlašováním výzev CzechInvestem a zejména se zákonem o veřejných zakázkách.
  8. Co nejdříve zajistit podporu plnění vládních cílů Digitálního Česka v regionech.
  9. Ze strany státu brát vážně a profesionálně závazky Digitální agendy EU a zajišťovat reálnou podporu digitální ekonomiky v ČR.

Většina těchto bodů se týká zejména státních institucí. Na některých je třeba součinnosti a usilovné pracovitosti operátorů a provozovatelů sítí elektronických komunikací tak, aby standardy a principy poskytování dotací byly reálné a férové. Bylo by asi velkou ostudou ztratit 14 mld. Kč jen proto, že se privátní sektor neumí domluvit. A to nejen před Evropskou komisí, ale zejména před občany České republiky.

Autor článku: Ing. Martin Kyselák, Ph.D., Telekomunikace 2015-01.

Článek pojednává o úskalích spojených s praktickým návrhem průmyslových optických tras, zejména o problémech s volbou aktivních i pasivních komponent. Článek se orientuje na prostředí petrochemického průmyslu a pro něj typické komunikace, kterými se autor zabývá v rámci tvorby projektové dokumentace na zakázkách v Rusku, Bělorusku, Kazachstánu, Sýrii, Iráku, Emirátech a Ukrajině.

Více v časopise…

Autor článku: Ing. Olga Müllerová, CSc., Ing. Richard Ryvola, Telekomunikace 2015-01

Letošní konference Radiokomunikace 2014 proběhla v obvyklém podzimním období, ve dnech 22. až 24. října v Pardubicích a stejně jako minulý rok jí záštitu poskytnul předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), pan Ing. Mgr. Jaromír Novák. Informaci o konání a programu této odborné akce přinesla s předstihem řada tištěných i internetových zdrojů. Hlavními partnery konference byly firmy DIGITAL BROADCASTING a PROGRESS DIGITAL, v roli dalších partnerů vystupovaly TELEKO, Rohde&Schwarz, Stadler Consulting a mediálními partnery byly web DigiZone.cz a časopisy Slaboproudý obzor, ELEKTRO, Elektroinstalatér a Sdělovací technika. Celoroční kvalitní přípravu a vlastní organizaci konference zajišťovala jako v minulých letech agentura UNIT Pardubice.

Více v časopise…

Autor článku: Jiří Vodrážka, Zbyněk Kocur., Telekomunikace 2015-01.

Operátoři dnes v mobilních sítích (typicky GPRS, UMTS a jejich vylepšené verze, postupně též LTE) inzerují značně vysoké přenosové rychlosti. Nicméně realita je poněkud jiná, zejména proto, že mobilní sítě nabízejí značně proměnné pokrytí, přenosová rychlost a ztrátovost paketů je závislá na momentálním vytížení. Navýšení přenosové rychlosti je možné sdružováním více kanálů pomocí paketového inverzního multiplexoru, který lze implementovat do podoby mobilního zařízení. K optimalizaci přenosu lze využít regulační mechanismus, který hlídá aktuální hodnotu zpoždění při přenosu. Představená koncepce vznikla za finanční podpory TA ČR v rámci projektu číslo TA02011015 „Výzkum a vývoj nového komunikačního systému s vícekanálovým přístupem a mezivrstvovou spoluprací pro průmyslové aplikace“ řešeného ve spolupráci se společností CERTICON.

Více v časopise…

Autor článku: Josef Hron, Telekomunikace 2015-01.

V květnu 2014 uplynulo 25 let od oficiálního zahájení provozu na třetí telekomunikační kabelové trase mezi Československem a Rakouskem, koaxiálním kabelu Praha – Linec. Je to příležitost připomenout toto výročí několika poznámkami.

Více v časopise…

Autor článku: Jan Vašátko, Telekomunikace 2015-01.

8 část: Telekomunikační síť v České republice dokončena a uvolněny projekty symbolu liberalizace

Více v časopise…