2015 – 01
Petr Beneš, šéfredaktor časopisu
Telekomunikace online
Poprvé od roku 1963 se časopis Telekomunikace představuje svým čtenářům pouze v elektronické podobě, online. Poslední léta se vyznačují technologickými novinkami právě v oblasti telekomunikací a informačních technologií, které mají neobyčejný vliv na vydavatelský průmysl. Pokles výnosů a snížení rozpočtů novin a časopisů vytváří dojem, že tištěná média jsou nemoderní a dokonce zastaralá. Mají vůbec tištěná média nějakou budoucnost ve světě, kde je již téměř všechno digitalizované?
Ke krizi v oblasti tištěných médií přispělo několik důležitých faktorů. Jejich náklad léta klesal a chování zákazníků se začalo rychle měnit s rostoucím používáním Internetu. Rozsah informací dostupných na Internetu a příležitost personalizovat příjem a využití zpráv a informací podle individuálních zájmů, spolu s možností získávat aktualizaci těchto zpráv třeba i několikrát za den dále přitahovalo zájem směrem k online médiím. Druhým kritickým faktorem je, že převážná většina online obsahu, podobně jako tyto stránky, je dostupná bezplatně. Zdroje jsou bezpočetné; od názorových blogů, až po online noviny a časopisy přizpůsobené uživatelům rozmanitých mobilních zařízení. A v neposlední řadě nesmíme zapomenout, že změny v chování čtenářů jsou provázeny přesměrováním rozpočtů na inzerci z království tisku do domény online.
Odborná tištěná a online media tak budou nadále již kráčet společně. Bude třeba dalších nových technologií, aby bylo možné vše standardizovat a zjednodušovat. Odborné informace bude lepší objevovat prostřednictvím portálů a ne pomocí vyhledávačů. Nezapomeňme přitom však, že Kumránské svitky přežily tisíce let a knihy jsou zde stovky let. Nové technologie mohou dlouhodobě šířit digitální obsah, ale sebedokonalejší digitální paměť má konečnou životnost. A dokonce i cloudové technologie, které budou shromažďovat oblaka technických informací, jsou zranitelné vlivem výpadku elektrického napájení. Přesto není nic přirozenějšího než slovní spojení „telekomunikace online“.
Petr Beneš
Svatoslav Novák, vydavatel časopisu
Jak si (ne)trhnout ostudu…
Je lhář ten, který veřejně tvrdí, že Česká republika nemá žádný problém s vysokorychlostním připojením k Internetu nad 30 Mb/s a kdokoli a kdekoli může za rozumné peníze tyto služby užívat. Tyto proklamace slyšíme právě nyní v souvislosti s možností využít evropské dotace na podporu budování vysokorychlostní přístupové infrastruktury v ekonomicky slabých místech republiky. Pokud to prohlásí lokální provozovatel a poskytovatel internetového připojení, pak lze za takovým prohlášením vidět jen osobní obchodní zájem. Buď za udržení svého místního monopolu či duopolu nebo existuje obava, že jeho současná síť bude neprodejná některému z velkých operátorů, kteří by si ji mohli postavit ve vlastní režii s podporou dotací. Pokud to však někdo prohlašuje z důvodu ochrany malých podnikatelů-operátorů nebo ochrany spotřebitelů, pak se jedná o ignoranta rozvoje nejen technologického, ale také hospodářského ve zmíněných slabých oblastech.
Obecně lze konstatovat, že podpora formou státních či unijních dotací do klasického podnikání je špatná a narušující tržní prostředí. Ovšem tam kde selhává trh a lidé na to doplácí, je dotace nutná. Evropská politika masivního rozvoje digitální ekonomiky v Evropě plánuje do roku 2020 zajistit rychlý, bezpečný a kvalitní přístup k Internetu v podstatě všem. Proto plánuje i dotace do lokalit, které jsou ekonomicky slabé, bez konkurenčního prostředí a bez výhledu, že by zde někdo rychlý přístup k Internetu zajistil.
Nyní trochu historie… Rozvoj telekomunikačního prostředí v České republice je odlišný od jiných zemí Evropy. V průběhu socialistického státu do začátků devadesátých let nelze o rozvoji telekomunikací hovořit. Staré elektromechanické ústředny byly vyměňovány za digitální v devadesátých letech a do metalické sítě byly investovány miliardy korun. V podstatě k tomu docházelo v monopolním prostředí polostátním operátorem. Po liberalizaci telekomunikačního trhu po vstupu ČR do EU vzniká celá řada drobných provozovatelů bezdrátových sítí, zejména v technologii WiFi. Vzhledem k rychlejšímu a levnějšímu rozvinutí takové sítě jsou pokryty oblasti, kde by celonárodní operátoři neinvestovali, zejména z důvodu jejich striktních investičních pravidel. K tomu se přičítají i jisté strategické chyby jistého operátora s „roll-outem“ ADSL do jeho sítě. Proto rozvoj bezdrátových sítí měl u nás zelenou více než v jiných zemích. V mnoha případech mohu říci „díky bohu“za to…
Požadavky však stále rostou. To že není možné zajistit vysokorychlostní připojení k Internetu v požadované kvalitě, v patřičné bezpečnosti, do pár dní a za akceptovatelné náklady je fakt, který je třeba řešit. Buď standardním obchodním způsobem, nebo s nabízenou možností dotací z EU. Komise jasně definuje základní podmínky, které musí projekty mít. Jedná se technologickou neutralitu a otevřenost sítě dalším konkurentům, tzv. velkoobchodní nabídka a zejména zajištění limitních rychlostí přenosu dat (30Mb/s okamžitě s připraveností na 100Mb/s do roku 2020).
Na nedávné konferenci organizované ČTÚ jsem definoval sadu bodů, které je třeba udělat, aby se nezmařilo oněch 14 mld. Kč do budování přístupových sítí nové generace v tzv. bílých místech.
- Co nejdříve transponovat Směrnici EK o usnadnění výstavby NGA do českého právního řádu tj. zákon o podpoře rozvoje sítí vysokorychlostního internetu a reálně usnadnit výstavbu telekomunikační infrastruktury.
- Co nejdříve dokončit Národní plán rozvoje NGA a Program podpory /dotace.
- Co nejdříve zajistit systém pro korektní a aktuální měření parametrů nejen „bílých míst“ v souvislosti s dotacemi do NGA.
- Co nejdříve navrhnout standardy dotovaných sítí a procesy pro přidělování dotací žadatelům, kteří budou mít zájem budovat NGA.
- Co nejdříve dořešit definici NGA v souvislosti s technologickou neutralitou a unijními pravidly pro přidělování dotací.
- Co nejdříve vyřešit nediskriminaci malých provozovatelů bezdrátových i kabelových sítí v souvislosti s pravidly pro přidělování dotací v „bílých místech“.
- Co nejdříve zahájit výstavbu sítí NGA v ČR, v souvislosti s vyhlašováním výzev CzechInvestem a zejména se zákonem o veřejných zakázkách.
- Co nejdříve zajistit podporu plnění vládních cílů Digitálního Česka v regionech.
- Ze strany státu brát vážně a profesionálně závazky Digitální agendy EU a zajišťovat reálnou podporu digitální ekonomiky v ČR.
Většina těchto bodů se týká zejména státních institucí. Na některých je třeba součinnosti a usilovné pracovitosti operátorů a provozovatelů sítí elektronických komunikací tak, aby standardy a principy poskytování dotací byly reálné a férové. Bylo by asi velkou ostudou ztratit 14 mld. Kč jen proto, že se privátní sektor neumí domluvit. A to nejen před Evropskou komisí, ale zejména před občany České republiky.
Aktuality z EU
- EK zveřejnila 27. ledna výsledky Studie o mapování širokopásmového připojení a infrastruktury (SMART 2012/0022). Pomůže veřejným orgánům v Evropě, aby přijaly podobná kritéria pro zajištění důvěryhodnosti a spolehlivosti mapování a tím pomáhá k urychlení procesu plánování veřejných intervencí z fondů EU. Mapování je klíčovým prvkem plánování veřejných sítí nové generace (NGN) a poskytuje základ pro hodnocení státní podpory EU pro tyto projekty. Špatné výsledky mapování často vedou ke sporům o vhodnosti opatření v oblasti veřejného NGN, někdy vedou k posunu soukromých investic nebo mají za následek špatnou finanční životaschopnost veřejných i soukromých investic. Studie přezkoumala iniciativy mapování v Evropě a na celém světě vyvinula metodiku čtyř druhů mapování:
1. mapování infrastruktury;
2. službu mapování;
3. poptávku mapování;
4. investice a financování mapování.
Cílem metodiky je pomoci veřejným orgánům EU pomocí veřejných prostředků (EU a národní/regionální) nastavit sofistikované, přesné a spolehlivé systémy mapování širokopásmového připojení. Metodika bude také tvořit základ testování v nové studii, který bude zahájen na začátku roku 2015. - Aktuálně „by“ Andrus Ansip – 29. ledna 2015Aktuální informace o tom, jak probíhá práce Evropské komise na vypracování dlouhodobé strategie pro vytvoření jednotného digitálního trhu pro Evropu, sdělil veřejnosti na svém „blogu“ místopředseda EK dne – 29. ledna 2015.
„Jak víte, 12 komisařů zastupujících různé oblasti politiky EU, je zapojeno do vypracování dlouhodobé strategie, kterou bychom chtěli publikovat v květnu. Už jsme dohodli hlavní priority. Když jsme se setkali již podruhé v tomto týdnu, zaměřili jsme se více na konkrétní oblasti, které nutně potřebují „evropskou“ pozornost. Můj názor je, že bychom měli nastavit pouze to, co je reálné, co je dosažitelné a co lze snadno pochopit.
Budování propojeného jednotného digitálního trhu, je něco, co je naším cílem. Komise bude spolupracovat na dodání komplexní a cílené strategii pro nadcházející roky. Již jsme obdrželi spoustu nápadů a podporu, a to jak ze strany členských států EU tak i Evropského parlamentu. Doufám, že tato podpora bude pokračovat. V únoru bude konference v Bruselu (Digital4EU), shromáždí více než 400 zúčastněných stran zastupující lidi, společnosti i organizace z celého digitálního společenství. Cílem je slyšet názory všech občanů na to, jak utvářet digitální budoucnost Evropy.
Potom, asi o měsíc později, se všichni evropští komisaři budou podílet na obecné diskuzi o jednotném digitálním trhu. Po dokončení strategie představitelé 28 členských zemí EU o ní budou diskutovat na svém zasedání v červnu.
Strategie však nevyřeší všechny naše problémy, na jeden zátah, a už vůbec ne přes noc. Ale já doufám, že opatření, která máme v plánu, pokud budou řádně provedena v celé Evropě, vyvolají změny a vývoj v mnoha oblastech, aby všichni Evropané mohli využívat skutečně propojený a otevřený digitální prostor.“ - Junckerův investiční plán možná již v červnu
Evropská komise 13. ledna 2015 představila návrh Evropského fondu strategických investic (EFSI), který je jádrem Junckerova investičního plánu. Ten by měl v následujících třech letech uvolnit 315 miliard eur pro veřejné a soukromé investice a podpořit tak ekonomický růst a vznik nových pracovních míst. V ČR se v kontextu investičního balíčku mluví především o infrastruktuře a energetické účinnosti. Za předpokladu hladkého projití legislativním procesem EU by měl EFSI být spuštěn v červnu letošního roku. Nový fond má vzniknout v rámci Evropské investiční banky s kapitálem ve výši 21 miliard eur. - Projev místopředsedy EK A. Ansipa při debatě pořádané Evropskou internetovou nadací: Bezpečný a propojený digitální prostor pro Evropu v Bruselu 20. ledna. 2015
A. Ansip v souvislosti s teroristickým útokem ve Francii zdůraznil, že svoboda médií, včetně internetu, je zásadní kanál pro svobodu projevu. Tento základní princip vyžaduje ochranu a respekt.
Jako místopředseda odpovědný za jednotný digitální trh cítí odpovědnost za vytvoření bezpečnějšího internetu pro Evropu. Bezpečnost v on-line světě je prvořadá. Evropa potřebuje spolehlivé a bezpečné připojení k internetu, protože každý sektor společnosti nyní používá digitální nástroje a on-line sítě.
Vize pro digitální oblast:
– volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu;
– každý může přistupovat a provádět on-line aktivity přes hranice snadno a bezpečně;
– spravedlivá hospodářská soutěž, bez ohledu na státní příslušnost nebo místo bydliště, opřená o jasně vymezenou právní strukturu.
Bohužel jsme stále daleko od dosažení této vize. Stále existuje příliš mnoho překážek a omezení, což znamená, že Evropa ztrácí na nevyužitém potenciálu. Stejně jako autorské právo, které je třeba aktualizovat, aby bylo vhodné pro digitální věk. V 28 zemích EU existuje mnoho národních výjimek, rozdílů a omezení, takže systém je nefunkční pro celoevropský trh. Copyright je jen jeden příklad z omezení, která brzdí plný rozvoj jednotného digitálního trhu. Jednotný trh je základem pro Evropskou unii. Ale ještě nepracuje správně v digitálním kontextu.
Existují tři hlavní problémové oblasti, které je třeba řešit:
– Poplatky za roaming, když lidé komunikaují on-line z jiné země EU;
– Nekonzistentní politiky v celé EU, to znamená že není maximalizována naše bezdrátová kapacita;
– Nedostatek síťové neutrality. Internet je univerzální a měl by zůstat svobodný a otevřený. Měli bychom tuto zásadu uzákonit, aby to tak zůstalo. - Veřejná konzultace týkající se Lamyho zprávy: budoucí využití televizního pásma UHF Evropská komise v současné době shromažďuje stanoviska ke strategickým doporučením obsaženým v tzv. Lamyho zprávě ohledně dlouhodobé politické strategie pro budoucí využívání pásma UHF (470–790 MHz). Cílem je zjistit, jak by se měla uvedená doporučení naplňovat.
Zpráva skupiny na vysoké úrovni, které předsedal Pascal Lamy, pojednává o tom, jak by mělo být v budoucnu využíváno rádiové spektrum v silně vytíženém pásmu UHF.
Při přípravě dlouhodobé strategie pro budoucí využívání pásma UHF Komise vezme v úvahu následující:
– Lamyho zprávu,
– příspěvky Skupiny pro politiku rádiového spektra (RSPG),
– studie Komise,
– odpovědi shromážděné v této konzultaci.
Jakékoli změny ve způsobu využívání pásma UHF ovlivní rozsah a kvalitu vysílacích a mobilních služeb. Mohly by také vyžadovat výměnu zařízení, jako jsou televizní přijímače. Předmětem diskuse jsou konkrétní aspekty, které by měly dopad na život občanů. Komisi zajímají názory:
– subjektů ze sektoru mobilních a vysílacích služeb, včetně služeb pro realizaci programů a zvláštních událostí (PMSE),
– akademických pracovníků s příslušnou odborností,
– občanů, televizních diváků, uživatelů bezdrátových širokopásmových služeb, sdružení uživatelů.
Komise doufá, že se občané, spotřebitelé a jejich sdružení k tématu vyjádří. Budoucí vývoj v pásmu UHF totiž ovlivní množství a kvalitu vysílacích a mobilních služeb a mohl by si vyžádat nákup zvláštního zařízení (např. nových televizorů).
Dotazník obsahuje zvláštní část pro občany (neodbornou veřejnost). Část „Souvislosti“ vysvětluje otázky, které jsou relevantní pro občany a spotřebitele, a cíle dotazníku jako takového. Konzultace potrvá od 12. ledna do 12. dubna. Příspěvky, které budou doručeny po uplynutí lhůty, nebude možné vzít v úvahu. - Zvýšit investice do digitální infrastruktury
Během návštěvy Berlína „Digitální“ komisař Günther Oettinger vyzval ke zvýšení investic do digitální infrastruktury v Evropě a vysvětlil, že samotná ekonomika nebude moci vyplnit velkou investiční mezeru.
„Stále nemáme v Evropě digitální vnitřní trh“ řekl v Berlíně komisař EU pro digitální ekonomiku a společnost, Günther Oettinger. Oettinger volá po rychlé expanzi rychlého a komplexní přístupu k internetu. Dokončení digitálního vnitřního trhu a překonání současné situace s roztříštěnými 28 dílčími trhy je jedna z priorit Komise spolu s Radou ministrů. Komisař se setkal s představiteli Network Alliance Digital Německu, skupinou telekomunikačních a síťových společností, kteří pracují na vládním cíli komplexního pokrytí širokopásmovým připojením v Německu s minimálně 50 Mb/s do roku 2018. - Roaming se rušit nebude, Evropa hledá kompromis
Operátoři si mohou vydechnout, roaming se rušit nebude. Hledá se kompromis mezi nulovými roamingovými poplatky a „okrádáním“ zákazníků.
Slíbené zrušení evropského roamingu v prosinci 2015 se velmi pravděpodobně nestihne. Oficiálně nebylo nic oznámeno, ale je prakticky jasné, že úplné odbourání rozdílů mezi domácí a zahraniční sazbou už není na pořadu dne. Původní koncept prosazovaný bývalou eurokomisařkou Kroesovou nyní brzdí hlavně Evropská rada složená z předsedů vlád jednotlivých členských zemí, kteří hledají alternativní způsob zpoplatnění roamingu. Rušení roamingu není definitivní, výhrady má i Česko. Jasno bude po 27. listopadu.
Zrušení roamingových příplatků působí na jednotlivé národní operátory jako červený hadr na býka. Jenže jak zařídit, aby zákazníci mohli s domácím tarifem bez starostí do zahraničí a zároveň, aby nebylo možné primárně doma využívat zahraniční tarif? Například litevský tarif bez datového FUP, který by byl levnější, než tarify českých operátorů… Zrušení roamingu by mohlo způsobit zemětřesení na celém evropském telekomunikačním trhu, což (zdá se) politici nechtějí riskovat a už vůbec ne bez zevrubných analýz. Navíc je Brusel místo, kde působí stovky lobbistů a operátoři mají nového spojence – eurokomisaře Günthera Oettingera, který je opakem Kroesové. Bývalá komisařka fandila spotřebiteli, teď dostanou podporu operátoři!
Členské státy budou nyní v rámci Rady hledat kompromis a až ho najdou, půjdou s návrhem do parlamentu. Pak se bude hledat kompromisní návrh tam. Poslanci totiž naopak návrh na zrušení roamingu podporují, a tak ústupky budou muset učinit obě strany. Roaming pro operátory představuje sice jen jednotky procent z celkových příjmů, ale z jejich pohledu je nebezpečí zrušení roamingu prozatím zažehnáno.
Aktuality z ČR
- V Zelenči u Prahy vyroste „státní“ datové centrum za 300 milionů.
V obci Zeleneč u Prahy vznikne za dva roky obrovský bunkr plný optických kabelů, kde bude stát a veřejná správa shromažďovat důležitá data. Maximálně zabezpečený počítačový bunkr symbolizuje cíl, který si politici předsevzali – dostat klíčové systémy pod státní správu, protože s jejich výpadkem se může ohrozit chod státu. Datové centrum by měla spravovat společnost Státní pokladna – Centrum sdílených služeb, tento podnik vznikl odštěpením ze Státní tiskárny cenin a má sehrát zásadní roli ve veřejných IT zakázkách.
„Datový bunkr“ za 300 milionů bude třikrát větší než Národní datové centrum. Národní datové centrum má teď ministerstvo financí v ulici Na Vápence v Praze. Zeleneč poslouží jednak jako záloha dat z Vápenky a pojme i nové systémy.
Pozemek v Zelenči už před lety koupil resort financí od vnitra – místo nabízí ohromný příkon elektřiny, kterou počítače potřebují nejen na provoz, ale i na chlazení. Datový bunkr bude sloužit i jiným resortům.
To hlavní, co má státní podnik spravovat, bude státní pokladna, jejíž funkce se bude rozšiřovat.
Od roku 2016 dostane odštěpný podnik dva další velké úkoly – elektronickou evidenci tržeb a kontrolní výkazy, od kterých si ministr financí Andrej Babiš slibuje lepší výběr daní. Právě pro tyto novinky vyroste v Zelenči zmíněné centrum.
Technologické centrum pod správou státního podniku MF nemá sloužit jen resortu financí, ale celé veřejné správě. Už dnes jsou jeho klienty třeba Nejvyšší kontrolní úřad nebo ministerstvo vnitra s registrem obyvatel. Klíčovými zákazníky by se mohla stát ministerstva dopravy a práce. Oběma jim brzy doběhnou smlouvy se soukromými dodavateli na správu jejich systémů. A v obou případech je cíl, aby se stát a především jeho obyvatelé vymanili z role rukojmích. - Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury
Dotace na revitalizace, regenerace a rozvoj obcí a jejich částí, na infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů a na infrastrukturu pro hospodářský rozvoj. Hlavní cíl prioritní osy 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury je oživení a vyvážený rozvoj venkovských oblastí a jejich komunit prostřednictvím realizace cílených integrovaných projektů vycházejících z místní poptávky. Žádosti je možné podat do 24. února 2015 do 12:00.
Typy podporovaných projektů zahrnují projekty:
– rekonstrukce a výstavby místních komunikací včetně parkovacích ploch; rekonstrukce a výstavby místní technické infrastruktury včetně rozvodů datových (komunikačních) sítí; investic na podporu zvýšeného využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve venkovských obcích.
– Rekonstrukce a výstavba související technické infrastruktury (kanalizace, vodovody, osvětlení, značení), včetně rozvodů datových (komunikačních) sítí;
Výše podpory ze Strukturálních fondů EU (ERDF) může dosáhnout až 85 % celkových způsobilých výdajů projektů. Míra spolufinancování z veřejných zdrojů ČR (národní veřejné zdroje) musí dosáhnout, v návaznosti na poskytnuté zdroje Strukturálních fondů EU, minimálně 15 % z celkových veřejných způsobilých výdajů projektů. Spolufinancování ČR bude zajištěno z rozpočtu krajů, obcí a veřejných neziskových organizací. - Otevřená data: Ministerstvo financí otevírá přístup k fakturám pro veřejnost
Občané budou mít nově přístup na webu resortu financí ke všem fakturám ministerstva financí a seznamům státních dotací, následovat mají například nemovitosti státu. Inspiraci pro novou koncepci otevřených dat našel odborný tým ministerstva financí vedený 1. náměstkem ministra financí Lukášem Wagenknechtem ve Velké Británii, která je průkopníkem v nových způsobech zveřejňování otevřených dat a jejich dostupnost neustále rozšiřuje.
Ministerstvo financí také připravuje zjednodušení přístupu ke všem doposud zveřejňovaným informacím.
Nově budou všechna data dostupná na jediné adrese http://data.mfcr.cz, budou strojově čitelná a bude kontrolována jejich aktuálnost a kvalita. - Ministryně práce jednala se zástupci IT firem o plánech MPSV v oblasti ICT
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se po několika měsících znovu sešla se zástupci IT společností. Jednání se zúčastnil také rektor ČVUT Petr Konvalinka. Cílem těchto setkání je podle ministryně postupovat maximálně transparentně a připomenout dosavadní kroky ministerstva a představit nejbližší plány do budoucnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) letos plánuje vyhlásit dalších zhruba 15 výběrových řízení na informační technologie za 3 miliardy korun.
Nové systémy by měly začít plně fungovat nejpozději od ledna 2017. Pracovní jednání bylo opět otevřeno všem zástupcům IT společností, které o setkání projevily zájem. Ministerstvu práce a sociálních věcí v současné době běží lhůta pro podání nabídek u šesti IT veřejných zakázek zhruba za 1,9 miliardy korun.
Hlavním cílem MPSV je zajištění bezproblémového chodu všech informačních systémů a datových center a to nejen na ministerstvu, ale napříč celým resortem. - MPO plánuje od ČTÚ převzít budování internetových sítí nové generace
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se rozhodlo převzít od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) přípravu strategií správy kmitočtů a budování internetových sítí nové generace. Důvodem má být situace na trhu i výhrady odborné veřejnosti k nedostatečné diskusi nad koncepčními dokumenty. ČTÚ je však rozhodnutím MPO překvapené. Ministerstvo průmyslu se k nim mohlo vyjadřovat pouze v rámci připomínkového řízení. Například hotovou Strategii správy rádiového spektra ČR ČTÚ již loni na podzim předložil ministerstvu, a to po vypořádání všech došlých připomínek bez rozporu vůči povinným připomínkovým místům, proto je ČTÚ překvapeno rozhodnutím MPO převzít přípravu strategických materiálů.
V rámci budování sítí nové generace pak chce Česko využít prostředky z EU fondů v rozsahu kolem 14 miliard korun, zatím ale není jasné, jak se budou přidělovat. ČR nebude financovat výstavbu vysokorychlostních přístupových sítí k internetu z výnosu aukce kmitočtů pro LTE. Aukce kmitočtů pro mobilní sítě LTE nakonec vynesla jen 8,5 miliardy korun, což je zhruba o 1,5 miliardy méně, než se předpokládalo. Celý výnos se potom stal příjmem státního rozpočtu a na výstavbu internetových sítí stát žádné prostředky nevyčlenil. - Provoz základních registrů
Podle informace z ledna státní úřady uskutečnily v základních registrech za 30 měsíců provozu téměř 500 mil. transakcí.
Provoz systému základních registrů byl zahájen 1. července 2012. Po třiceti měsících, tedy ke dni 31. 12. 2014, Správa základních registrů evidovala 2 714 orgánů veřejné moci (OVM), které požádaly o připojení 3 835 agendových informačních systémů (AIS). Základní registry v současné době využívá aktivně 2 459 orgánů veřejné moci, které za třicet měsíců produkčního provozu uskutečnily celkem 493 358 276 transakcí. Většina klíčových OVM již se základními registry spolupracuje. Krajské úřady jsou připojeny všechny. Statutární města jsou připojena všechna. Celkový počet cca 500 milionů transakcí zahrnuje korektně přijaté transakce, transakce přijaté s varováním nebo chybou a zamítnuté transakce.
Do statistiky nebyly započteny transakce s chybnou identifikací, neoprávněné volání služeb na základě bezpečnostních profilů, kontaktování informačního systému základních registrů (ISZR) s nesprávným certifikátem či asynchronní odpovědi iniciované ISZR. - Memorandum ČTÚ a CZ.NIC
Český telekomunikační úřad uzavřel se sdružením CZ.NIC memorandum o bližší spolupráci. Ta se bude týkat tří oblastí: bezpečnosti, rozvoje sítí elektronických komunikací a správy Internetu včetně problematiky doménových jmen. ČTÚ bude se správcem národní domény .CZ spolupracovat mimo jiné na zavádění technologií IPv6 a zabezpečení systému doménových názvů DNSSEC, jak to předpokládá Státní politika v elektronických komunikacích Digitální Česko v. 2.0 − Cesta k digitální ekonomice. Národní telekomunikační regulátor s CZ.NIC spolupracuje rovněž při měření parametrů kvality sítí elektronických komunikací. - Smlouva ČTÚ a Brand Embassy
Český telekomunikační úřad rozšiřuje svou aktivitu na sociálních sítích, kde byl dosud v kontaktu se spotřebiteli především pomocí svého účtu na Twitteru. V rámci plnění zákonné povinnosti chránit spotřebitele uzavřel Úřad smlouvu s českou společností Brand Embassy, která se monitoringem sociálních sítí zabývá. Úřad tak bude moci lépe zjišťovat poznatky o problémech běžných spotřebitelů a vyhodnocovat svá opatření právě v oblasti ochrany spotřebitele. Podněty ze sociálních sítí již Úřad čerpá – na základě komunikace s uživateli mimo jiné připravil návrh novely zákona, která má zrychlit a zlepšit přenos čísel mezi operátory. Novelu již ČTÚ zaslal ministerstvu průmyslu a obchodu. - Návrh Národního plánu rozvoje sítí nové generace
Konzultace MPO k návrhu Národního plánu rozvoje sítí nové generace skončila 15. ledna. Cílem je definovat strategický přístup České republiky při výstavbě sítí nové generace a zejména prostřednictvím podpory realizovat rozvoj budování přístupových sítí nové generace. Tyto sítě podpoří hospodářský růst České republiky, přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelských činností, kvantitativně a kvalitativně posílí českou ekonomiku především s ohledem na vyšší přidanou hodnotu produkce a v neposlední řadě také zvýší efektivitu státní správy a místní samosprávy. Přijetí tohoto dokumentu vládou České republiky (předložení vládě se plánuje v únoru 2015 a jeho schválení v březnu 2015) představuje jasný signál, že Česká republika je prostřednictvím realizace prezentovaných investičních priorit do výstavby sítí nové generace technicky, ekonomicky a organizačně připravena na očekávaný růst poptávky po stávajících i nových elektronických službách. Současně bude prostřednictvím synergických efektů vytvořena jasná platforma pro další ekonomický růst české společnosti, rozvoj nových průmyslových odvětví a vznik nových obchodních modelů, založených na používání informačních a komunikačních technologií. V konečném důsledku pak usnadní i účast na společenském a hospodářském životě pro všechny skupiny občanů. Inovativní vysokorychlostní sítě umožní přenos velkého množství dat a spolehlivou multimediální a datovou komunikaci, a to při současném respektu principů síťové neutrality. Národní plán rozvoje sítí nové generace je zároveň zpracováván za účelem naplnění tzv. předběžné podmínky 2.2 pro Tematický cíl 2 „Zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií“ podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013 s ohledem na legislativní zakotvení Evropských strukturálních a investičních fondů pro programovací období 2014–2020. - ČTÚ zpřístupnil interaktivní mapu využití spektra
Český telekomunikační úřad spustil beta verzi webové interaktivní aplikace mapující využití celého rádiového spektra. Na webu spektrum.ctu.cz je možné zjistit, jaké služby a za jakých podmínek mohou být v konkrétních kmitočtových pásmech provozovány. Aplikace přitom čerpá údaje výlučně ze zdrojů, které ČTÚ publikuje ve formátu otevřených dat.
Zákazník si může před nákupem například modelu na dálkové ovládání snadno ověřit, zda kmitočty uváděné na modelu odpovídají pásmům, která jsou v ČR pro tento účel vyhrazeny. Dopomohou mu k tomu i předvolby s barevným piktogramem nejčastěji využívaných služeb. V detailu kmitočtového pásma je možné najít i úplná znění předpisů, kterými se podmínky provozu v daném kmitočtovém úseku řídí. - Plán činnosti ČTÚ
Podpora hospodářské soutěže na trzích elektronických komunikací patří mezi priority, na které se ČTÚ v letošním roce zaměří. Úřad to deklaroval v rámci plánu činnosti pro rok 2015, který v lednu schválila Rada ČTÚ. Vytváření podmínek pro řádné fungování hospodářské soutěže je podle zákona o elektronických komunikacích jedním ze základních úkolů úřadu.
ČTÚ analyzuje dopad loňské dohody dvou operátorů o sdílení sítí na relevantní ex ante trhy. V souvislosti s nárůstem významu mobilního internetu v ČR bude prověřovat i to, zda pro účely regulace případně nevymezí další relevantní trhy, které s poskytováním mobilního internetu souvisejí.
ČTÚ průběžně sbírá data o fungování trhu a tato data vyhodnocuje. Poskytl je rovněž Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který na schůzi 12. listopadu 2014 požádal o podrobnou informaci se srovnáním cen poskytovaných veřejně dostupných nabídek služeb dominantními operátory v České republice. Po prezentaci těchto dat na zasedání 29. ledna 2015 požádal Kontrolní výbor usnesením ČTÚ, aby se obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s otázkou, zda postupem dominantních operátorů na českém trhu nedošlo při stanovení ceny nejlevnějšího tarifu a ceny nejlevnějšího neomezeného tarifu k ohrožení či porušení hospodářské soutěže.
Úřad bude sledovat podporu velkoobchodního trhu i v dalších aukcích kmitočtů, které letos plánuje vyhlásit. Jde o kmitočty nevydražené v aukci z loňského a předloňského roku z pásem 1 800 a 2 600 MHz a kmitočty z pásma 3,6 − 3,8 GHz, které jsou celoevropsky harmonizované pro poskytování vysokorychlostního mobilního internetu. K zatraktivnění těchto kmitočtů připravil úřad i novelu Nařízení vlády o poplatcích za využívání čísel a kmitočtů, kterou loni v říjnu odeslal Ministerstvu průmyslu a obchodu. To je oprávněno ji předložit vládě.
Autor článku: Ing. Martin Kyselák, Ph.D., Telekomunikace 2015-01.
Článek pojednává o úskalích spojených s praktickým návrhem průmyslových optických tras, zejména o problémech s volbou aktivních i pasivních komponent. Článek se orientuje na prostředí petrochemického průmyslu a pro něj typické komunikace, kterými se autor zabývá v rámci tvorby projektové dokumentace na zakázkách v Rusku, Bělorusku, Kazachstánu, Sýrii, Iráku, Emirátech a Ukrajině.
Autor článku: Ing. Olga Müllerová, CSc., Ing. Richard Ryvola, Telekomunikace 2015-01
Letošní konference Radiokomunikace 2014 proběhla v obvyklém podzimním období, ve dnech 22. až 24. října v Pardubicích a stejně jako minulý rok jí záštitu poskytnul předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), pan Ing. Mgr. Jaromír Novák. Informaci o konání a programu této odborné akce přinesla s předstihem řada tištěných i internetových zdrojů. Hlavními partnery konference byly firmy DIGITAL BROADCASTING a PROGRESS DIGITAL, v roli dalších partnerů vystupovaly TELEKO, Rohde&Schwarz, Stadler Consulting a mediálními partnery byly web DigiZone.cz a časopisy Slaboproudý obzor, ELEKTRO, Elektroinstalatér a Sdělovací technika. Celoroční kvalitní přípravu a vlastní organizaci konference zajišťovala jako v minulých letech agentura UNIT Pardubice.
Autor článku: Jiří Vodrážka, Zbyněk Kocur., Telekomunikace 2015-01.
Operátoři dnes v mobilních sítích (typicky GPRS, UMTS a jejich vylepšené verze, postupně též LTE) inzerují značně vysoké přenosové rychlosti. Nicméně realita je poněkud jiná, zejména proto, že mobilní sítě nabízejí značně proměnné pokrytí, přenosová rychlost a ztrátovost paketů je závislá na momentálním vytížení. Navýšení přenosové rychlosti je možné sdružováním více kanálů pomocí paketového inverzního multiplexoru, který lze implementovat do podoby mobilního zařízení. K optimalizaci přenosu lze využít regulační mechanismus, který hlídá aktuální hodnotu zpoždění při přenosu. Představená koncepce vznikla za finanční podpory TA ČR v rámci projektu číslo TA02011015 „Výzkum a vývoj nového komunikačního systému s vícekanálovým přístupem a mezivrstvovou spoluprací pro průmyslové aplikace“ řešeného ve spolupráci se společností CERTICON.
