2014 – 01

Telekomunikace_2014-01

Aktuality z EU

  • EK zveřejnila 27. ledna výsledky Studie o mapování širokopásmového připojení a infrastruktury (SMART 2012/0022). Pomůže veřejným orgánům v Evropě, aby přijaly podobná kritéria pro zajištění důvěryhodnosti a spolehlivosti mapování a tím pomáhá k urychlení procesu plánování veřejných intervencí z fondů EU. Mapování je klíčovým prvkem plánování veřejných sítí nové generace (NGN) a poskytuje základ pro hodnocení státní podpory EU pro tyto projekty. Špatné výsledky mapování často vedou ke sporům o vhodnosti opatření v oblasti veřejného NGN, někdy vedou k posunu soukromých investic nebo mají za následek špatnou finanční životaschopnost veřejných i soukromých investic. Studie přezkoumala iniciativy mapování v Evropě a na celém světě vyvinula metodiku čtyř druhů mapování:
    1. mapování infrastruktury;
    2. službu mapování;
    3. poptávku mapování;
    4. investice a financování mapování.
    Cílem metodiky je pomoci veřejným orgánům EU pomocí veřejných prostředků (EU a národní/regionální) nastavit sofistikované, přesné a spolehlivé systémy mapování širokopásmového připojení. Metodika bude také tvořit základ testování v nové studii, který bude zahájen na začátku roku 2015.
  • Aktuálně „by“ Andrus Ansip – 29. ledna 2015Aktuální informace o tom, jak probíhá práce Evropské komise na vypracování dlouhodobé strategie pro vytvoření jednotného digitálního trhu pro Evropu, sdělil veřejnosti na svém „blogu“ místopředseda EK dne – 29. ledna 2015.
    Jak víte, 12 komisařů zastupujících různé oblasti politiky EU, je zapojeno do vypracování dlouhodobé strategie, kterou bychom chtěli publikovat v květnu. Už jsme dohodli hlavní priority. Když jsme se setkali již podruhé v tomto týdnu, zaměřili jsme se více na konkrétní oblasti, které nutně potřebují „evropskou“ pozornost. Můj názor je, že bychom měli nastavit pouze to, co je reálné, co je dosažitelné a co lze snadno pochopit.
    Budování propojeného jednotného digitálního trhu, je něco, co je naším cílem. Komise bude spolupracovat na dodání komplexní a cílené strategii pro nadcházející roky. Již jsme obdrželi spoustu nápadů a podporu, a to jak ze strany členských států EU tak i Evropského parlamentu. Doufám, že tato podpora bude pokračovat. V únoru bude konference v Bruselu (Digital4EU), shromáždí více než 400 zúčastněných stran zastupující lidi, společnosti i organizace z celého digitálního společenství. Cílem je slyšet názory všech občanů na to, jak utvářet digitální budoucnost Evropy.
    Potom, asi o měsíc později, se všichni evropští komisaři budou podílet na obecné diskuzi o jednotném digitálním trhu. Po dokončení strategie představitelé 28 členských zemí EU o ní budou diskutovat na svém zasedání v červnu.
    Strategie však nevyřeší všechny naše problémy, na jeden zátah, a už vůbec ne přes noc. Ale já doufám, že opatření, která máme v plánu, pokud budou řádně provedena v celé Evropě, vyvolají změny a vývoj v mnoha oblastech, aby všichni Evropané mohli využívat skutečně propojený a otevřený digitální prostor.
  • Junckerův investiční plán možná již v červnu
    Evropská komise 13. ledna 2015 představila návrh Evropského fondu strategických investic (EFSI), který je jádrem Junckerova investičního plánu. Ten by měl v následujících třech letech uvolnit 315 miliard eur pro veřejné a soukromé investice a podpořit tak ekonomický růst a vznik nových pracovních míst. V ČR se v kontextu investičního balíčku mluví především o infrastruktuře a energetické účinnosti. Za předpokladu hladkého projití legislativním procesem EU by měl EFSI být spuštěn v červnu letošního roku. Nový fond má vzniknout v rámci Evropské investiční banky s kapitálem ve výši 21 miliard eur.
  • Projev místopředsedy EK A. Ansipa při debatě pořádané Evropskou internetovou nadací: Bezpečný a propojený digitální prostor pro Evropu v Bruselu 20. ledna. 2015
    A. Ansip v souvislosti s teroristickým útokem ve Francii zdůraznil, že svoboda médií, včetně internetu, je zásadní kanál pro svobodu projevu. Tento základní princip vyžaduje ochranu a respekt.
    Jako místopředseda odpovědný za jednotný digitální trh cítí odpovědnost za vytvoření bezpečnějšího internetu pro Evropu. Bezpečnost v on-line světě je prvořadá. Evropa potřebuje spolehlivé a bezpečné připojení k internetu, protože každý sektor společnosti nyní používá digitální nástroje a on-line sítě.
    Vize pro digitální oblast:
    – volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu;
    – každý může přistupovat a provádět on-line aktivity přes hranice snadno a bezpečně;
    – spravedlivá hospodářská soutěž, bez ohledu na státní příslušnost nebo místo bydliště, opřená o jasně vymezenou právní strukturu.
    Bohužel jsme stále daleko od dosažení této vize. Stále existuje příliš mnoho překážek a omezení, což znamená, že Evropa ztrácí na nevyužitém potenciálu. Stejně jako autorské právo, které je třeba aktualizovat, aby bylo vhodné pro digitální věk. V 28 zemích EU existuje mnoho národních výjimek, rozdílů a omezení, takže systém je nefunkční pro celoevropský trh. Copyright je jen jeden příklad z omezení, která brzdí plný rozvoj jednotného digitálního trhu. Jednotný trh je základem pro Evropskou unii. Ale ještě nepracuje správně v digitálním kontextu.
    Existují tři hlavní problémové oblasti, které je třeba řešit:
    – Poplatky za roaming, když lidé komunikaují on-line z jiné země EU;
    – Nekonzistentní politiky v celé EU, to znamená že není maximalizována naše bezdrátová kapacita;
    – Nedostatek síťové neutrality. Internet je univerzální a měl by zůstat svobodný a otevřený. Měli bychom tuto zásadu uzákonit, aby to tak zůstalo.
  • Veřejná konzultace týkající se Lamyho zprávy: budoucí využití televizního pásma UHF Evropská komise v současné době shromažďuje stanoviska ke strategickým doporučením obsaženým v tzv. Lamyho zprávě ohledně dlouhodobé politické strategie pro budoucí využívání pásma UHF (470–790 MHz). Cílem je zjistit, jak by se měla uvedená doporučení naplňovat.
    Zpráva skupiny na vysoké úrovni, které předsedal Pascal Lamy, pojednává o tom, jak by mělo být v budoucnu využíváno rádiové spektrum v silně vytíženém pásmu UHF.
    Při přípravě dlouhodobé strategie pro budoucí využívání pásma UHF Komise vezme v úvahu následující:
    – Lamyho zprávu,
    – příspěvky Skupiny pro politiku rádiového spektra (RSPG),
    – studie Komise,
    – odpovědi shromážděné v této konzultaci.
    Jakékoli změny ve způsobu využívání pásma UHF ovlivní rozsah a kvalitu vysílacích a mobilních služeb. Mohly by také vyžadovat výměnu zařízení, jako jsou televizní přijímače. Předmětem diskuse jsou konkrétní aspekty, které by měly dopad na život občanů. Komisi zajímají názory:
    – subjektů ze sektoru mobilních a vysílacích služeb, včetně služeb pro realizaci programů a zvláštních událostí (PMSE),
    – akademických pracovníků s příslušnou odborností,
    – občanů, televizních diváků, uživatelů bezdrátových širokopásmových služeb, sdružení uživatelů.
    Komise doufá, že se občané, spotřebitelé a jejich sdružení k tématu vyjádří. Budoucí vývoj v pásmu UHF totiž ovlivní množství a kvalitu vysílacích a mobilních služeb a mohl by si vyžádat nákup zvláštního zařízení (např. nových televizorů).
    Dotazník obsahuje zvláštní část pro občany (neodbornou veřejnost). Část „Souvislosti“ vysvětluje otázky, které jsou relevantní pro občany a spotřebitele, a cíle dotazníku jako takového. Konzultace potrvá od 12. ledna do 12. dubna. Příspěvky, které budou doručeny po uplynutí lhůty, nebude možné vzít v úvahu.
  • Zvýšit investice do digitální infrastruktury
    Během návštěvy Berlína „Digitální“ komisař Günther Oettinger vyzval ke zvýšení investic do digitální infrastruktury v Evropě a vysvětlil, že samotná ekonomika nebude moci vyplnit velkou investiční mezeru.
    Stále nemáme v Evropě digitální vnitřní trh“ řekl v Berlíně komisař EU pro digitální ekonomiku a společnost, Günther Oettinger. Oettinger volá po rychlé expanzi rychlého a komplexní přístupu k internetu. Dokončení digitálního vnitřního trhu a překonání současné situace s roztříštěnými 28 dílčími trhy je jedna z priorit Komise spolu s Radou ministrů. Komisař se setkal s představiteli Network Alliance Digital Německu, skupinou telekomunikačních a síťových společností, kteří pracují na vládním cíli komplexního pokrytí širokopásmovým připojením v Německu s minimálně 50 Mb/s do roku 2018.
  • Roaming se rušit nebude, Evropa hledá kompromis
    Operátoři si mohou vydechnout, roaming se rušit nebude. Hledá se kompromis mezi nulovými roamingovými poplatky a „okrádáním“ zákazníků.
    Slíbené zrušení evropského roamingu v prosinci 2015 se velmi pravděpodobně nestihne. Oficiálně nebylo nic oznámeno, ale je prakticky jasné, že úplné odbourání rozdílů mezi domácí a zahraniční sazbou už není na pořadu dne. Původní koncept prosazovaný bývalou eurokomisařkou Kroesovou nyní brzdí hlavně Evropská rada složená z předsedů vlád jednotlivých členských zemí, kteří hledají alternativní způsob zpoplatnění roamingu. Rušení roamingu není definitivní, výhrady má i Česko. Jasno bude po 27. listopadu.
    Zrušení roamingových příplatků působí na jednotlivé národní operátory jako červený hadr na býka. Jenže jak zařídit, aby zákazníci mohli s domácím tarifem bez starostí do zahraničí a zároveň, aby nebylo možné primárně doma využívat zahraniční tarif? Například litevský tarif bez datového FUP, který by byl levnější, než tarify českých operátorů… Zrušení roamingu by mohlo způsobit zemětřesení na celém evropském telekomunikačním trhu, což (zdá se) politici nechtějí riskovat a už vůbec ne bez zevrubných analýz. Navíc je Brusel místo, kde působí stovky lobbistů a operátoři mají nového spojence – eurokomisaře Günthera Oettingera, který je opakem Kroesové. Bývalá komisařka fandila spotřebiteli, teď dostanou podporu operátoři!
    Členské státy budou nyní v rámci Rady hledat kompromis a až ho najdou, půjdou s návrhem do parlamentu. Pak se bude hledat kompromisní návrh tam. Poslanci totiž naopak návrh na zrušení roamingu podporují, a tak ústupky budou muset učinit obě strany. Roaming pro operátory představuje sice jen jednotky procent z celkových příjmů, ale z jejich pohledu je nebezpečí zrušení roamingu prozatím zažehnáno.

Aktuality z ČR

  • V Zelenči u Prahy vyroste „státní“ datové centrum za 300 milionů.
    V obci Zeleneč u Prahy vznikne za dva roky obrovský bunkr plný optických kabelů, kde bude stát a veřejná správa shromažďovat důležitá data. Maximálně zabezpečený počítačový bunkr symbolizuje cíl, který si politici předsevzali – dostat klíčové systémy pod státní správu, protože s jejich výpadkem se může ohrozit chod státu. Datové centrum by měla spravovat společnost Státní pokladna – Centrum sdílených služeb, tento podnik vznikl odštěpením ze Státní tiskárny cenin a má sehrát zásadní roli ve veřejných IT zakázkách.
    „Datový bunkr“ za 300 milionů bude třikrát větší než Národní datové centrum. Národní datové centrum má teď ministerstvo financí v ulici Na Vápence v Praze. Zeleneč poslouží jednak jako záloha dat z Vápenky a pojme i nové systémy.
    Pozemek v Zelenči už před lety koupil resort financí od vnitra – místo nabízí ohromný příkon elektřiny, kterou počítače potřebují nejen na provoz, ale i na chlazení. Datový bunkr bude sloužit i jiným resortům.
    To hlavní, co má státní podnik spravovat, bude státní pokladna, jejíž funkce se bude rozšiřovat.
    Od roku 2016 dostane odštěpný podnik dva další velké úkoly – elektronickou evidenci tržeb a kontrolní výkazy, od kterých si ministr financí Andrej Babiš slibuje lepší výběr daní. Právě pro tyto novinky vyroste v Zelenči zmíněné centrum.
    Technologické centrum pod správou státního podniku MF nemá sloužit jen resortu financí, ale celé veřejné správě. Už dnes jsou jeho klienty třeba Nejvyšší kontrolní úřad nebo ministerstvo vnitra s registrem obyvatel. Klíčovými zákazníky by se mohla stát ministerstva dopravy a práce. Oběma jim brzy doběhnou smlouvy se soukromými dodavateli na správu jejich systémů. A v obou případech je cíl, aby se stát a především jeho obyvatelé vymanili z role rukojmích.
  • Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury
    Dotace na revitalizace, regenerace a rozvoj obcí a jejich částí, na infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů a na infrastrukturu pro hospodářský rozvoj. Hlavní cíl prioritní osy 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury je oživení a vyvážený rozvoj venkovských oblastí a jejich komunit prostřednictvím realizace cílených integrovaných projektů vycházejících z místní poptávky. Žádosti je možné podat do 24. února 2015 do 12:00.
    Typy podporovaných projektů zahrnují projekty:
    – rekonstrukce a výstavby místních komunikací včetně parkovacích ploch; rekonstrukce a výstavby místní technické infrastruktury včetně rozvodů datových (komunikačních) sítí; investic na podporu zvýšeného využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve venkovských obcích.
    – Rekonstrukce a výstavba související technické infrastruktury (kanalizace, vodovody, osvětlení, značení), včetně rozvodů datových (komunikačních) sítí;
    Výše podpory ze Strukturálních fondů EU (ERDF) může dosáhnout až 85 % celkových způsobilých výdajů projektů. Míra spolufinancování z veřejných zdrojů ČR (národní veřejné zdroje) musí dosáhnout, v návaznosti na poskytnuté zdroje Strukturálních fondů EU, minimálně 15 % z celkových veřejných způsobilých výdajů projektů. Spolufinancování ČR bude zajištěno z rozpočtu krajů, obcí a veřejných neziskových organizací.
  • Otevřená data: Ministerstvo financí otevírá přístup k fakturám pro veřejnost
    Občané budou mít nově přístup na webu resortu financí ke všem fakturám ministerstva financí a seznamům státních dotací, následovat mají například nemovitosti státu. Inspiraci pro novou koncepci otevřených dat našel odborný tým ministerstva financí vedený 1. náměstkem ministra financí Lukášem Wagenknechtem ve Velké Británii, která je průkopníkem v nových způsobech zveřejňování otevřených dat a jejich dostupnost neustále rozšiřuje.
    Ministerstvo financí také připravuje zjednodušení přístupu ke všem doposud zveřejňovaným informacím.
    Nově budou všechna data dostupná na jediné adrese http://data.mfcr.cz, budou strojově čitelná a bude kontrolována jejich aktuálnost a kvalita.
  • Ministryně práce jednala se zástupci IT firem o plánech MPSV v oblasti ICT
    Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se po několika měsících znovu sešla se zástupci IT společností. Jednání se zúčastnil také rektor ČVUT Petr Konvalinka. Cílem těchto setkání je podle ministryně postupovat maximálně transparentně a připomenout dosavadní kroky ministerstva a představit nejbližší plány do budoucnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) letos plánuje vyhlásit dalších zhruba 15 výběrových řízení na informační technologie za 3 miliardy korun.
    Nové systémy by měly začít plně fungovat nejpozději od ledna 2017. Pracovní jednání bylo opět otevřeno všem zástupcům IT společností, které o setkání projevily zájem. Ministerstvu práce a sociálních věcí v současné době běží lhůta pro podání nabídek u šesti IT veřejných zakázek zhruba za 1,9 miliardy korun.
    Hlavním cílem MPSV je zajištění bezproblémového chodu všech informačních systémů a datových center a to nejen na ministerstvu, ale napříč celým resortem.
  • MPO plánuje od ČTÚ převzít budování internetových sítí nové generace
    Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se rozhodlo převzít od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) přípravu strategií správy kmitočtů a budování internetových sítí nové generace. Důvodem má být situace na trhu i výhrady odborné veřejnosti k nedostatečné diskusi nad koncepčními dokumenty. ČTÚ je však rozhodnutím MPO překvapené. Ministerstvo průmyslu se k nim mohlo vyjadřovat pouze v rámci připomínkového řízení. Například hotovou Strategii správy rádiového spektra ČR ČTÚ již loni na podzim předložil ministerstvu, a to po vypořádání všech došlých připomínek bez rozporu vůči povinným připomínkovým místům, proto je ČTÚ překvapeno rozhodnutím MPO převzít přípravu strategických materiálů.
    V rámci budování sítí nové generace pak chce Česko využít prostředky z EU fondů v rozsahu kolem 14 miliard korun, zatím ale není jasné, jak se budou přidělovat. ČR nebude financovat výstavbu vysokorychlostních přístupových sítí k internetu z výnosu aukce kmitočtů pro LTE. Aukce kmitočtů pro mobilní sítě LTE nakonec vynesla jen 8,5 miliardy korun, což je zhruba o 1,5 miliardy méně, než se předpokládalo. Celý výnos se potom stal příjmem státního rozpočtu a na výstavbu internetových sítí stát žádné prostředky nevyčlenil.
  • Provoz základních registrů
    Podle informace z ledna státní úřady uskutečnily v základních registrech za 30 měsíců provozu téměř 500 mil. transakcí.
    Provoz systému základních registrů byl zahájen 1. července 2012. Po třiceti měsících, tedy ke dni 31. 12. 2014, Správa základních registrů evidovala 2 714 orgánů veřejné moci (OVM), které požádaly o připojení 3 835 agendových informačních systémů (AIS). Základní registry v současné době využívá aktivně 2 459 orgánů veřejné moci, které za třicet měsíců produkčního provozu uskutečnily celkem 493 358 276 transakcí. Většina klíčových OVM již se základními registry spolupracuje. Krajské úřady jsou připojeny všechny. Statutární města jsou připojena všechna. Celkový počet cca 500 milionů transakcí zahrnuje korektně přijaté transakce, transakce přijaté s varováním nebo chybou a zamítnuté transakce.
    Do statistiky nebyly započteny transakce s chybnou identifikací, neoprávněné volání služeb na základě bezpečnostních profilů, kontaktování informačního systému základních registrů (ISZR) s nesprávným certifikátem či asynchronní odpovědi iniciované ISZR.
  • Memorandum ČTÚ a CZ.NIC
    Český telekomunikační úřad uzavřel se sdružením CZ.NIC memorandum o bližší spolupráci. Ta se bude týkat tří oblastí: bezpečnosti, rozvoje sítí elektronických komunikací a správy Internetu včetně problematiky doménových jmen. ČTÚ bude se správcem národní domény .CZ spolupracovat mimo jiné na zavádění technologií IPv6 a zabezpečení systému doménových názvů DNSSEC, jak to předpokládá Státní politika v elektronických komunikacích Digitální Česko v. 2.0 − Cesta k digitální ekonomice. Národní telekomunikační regulátor s CZ.NIC spolupracuje rovněž při měření parametrů kvality sítí elektronických komunikací.
  • Smlouva ČTÚ a Brand Embassy
    Český telekomunikační úřad rozšiřuje svou aktivitu na sociálních sítích, kde byl dosud v kontaktu se spotřebiteli především pomocí svého účtu na Twitteru. V rámci plnění zákonné povinnosti chránit spotřebitele uzavřel Úřad smlouvu s českou společností Brand Embassy, která se monitoringem sociálních sítí zabývá. Úřad tak bude moci lépe zjišťovat poznatky o problémech běžných spotřebitelů a vyhodnocovat svá opatření právě v oblasti ochrany spotřebitele. Podněty ze sociálních sítí již Úřad čerpá – na základě komunikace s uživateli mimo jiné připravil návrh novely zákona, která má zrychlit a zlepšit přenos čísel mezi operátory. Novelu již ČTÚ zaslal ministerstvu průmyslu a obchodu.
  • Návrh Národního plánu rozvoje sítí nové generace
    Konzultace MPO k návrhu Národního plánu rozvoje sítí nové generace skončila 15. ledna. Cílem je definovat strategický přístup České republiky při výstavbě sítí nové generace a zejména prostřednictvím podpory realizovat rozvoj budování přístupových sítí nové generace. Tyto sítě podpoří hospodářský růst České republiky, přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelských činností, kvantitativně a kvalitativně posílí českou ekonomiku především s ohledem na vyšší přidanou hodnotu produkce a v neposlední řadě také zvýší efektivitu státní správy a místní samosprávy. Přijetí tohoto dokumentu vládou České republiky (předložení vládě se plánuje v únoru 2015 a jeho schválení v březnu 2015) představuje jasný signál, že Česká republika je prostřednictvím realizace prezentovaných investičních priorit do výstavby sítí nové generace technicky, ekonomicky a organizačně připravena na očekávaný růst poptávky po stávajících i nových elektronických službách. Současně bude prostřednictvím synergických efektů vytvořena jasná platforma pro další ekonomický růst české společnosti, rozvoj nových průmyslových odvětví a vznik nových obchodních modelů, založených na používání informačních a komunikačních technologií. V konečném důsledku pak usnadní i účast na společenském a hospodářském životě pro všechny skupiny občanů. Inovativní vysokorychlostní sítě umožní přenos velkého množství dat a spolehlivou multimediální a datovou komunikaci, a to při současném respektu principů síťové neutrality. Národní plán rozvoje sítí nové generace je zároveň zpracováván za účelem naplnění tzv. předběžné podmínky 2.2 pro Tematický cíl 2 „Zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií“ podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013 s ohledem na legislativní zakotvení Evropských strukturálních a investičních fondů pro programovací období 2014–2020.
  •  ČTÚ zpřístupnil interaktivní mapu využití spektra
    Český telekomunikační úřad spustil beta verzi webové interaktivní aplikace mapující využití celého rádiového spektra. Na webu spektrum.ctu.cz je možné zjistit, jaké služby a za jakých podmínek mohou být v konkrétních kmitočtových pásmech provozovány. Aplikace přitom čerpá údaje výlučně ze zdrojů, které ČTÚ publikuje ve formátu otevřených dat.
    Zákazník si může před nákupem například modelu na dálkové ovládání snadno ověřit, zda kmitočty uváděné na modelu odpovídají pásmům, která jsou v ČR pro tento účel vyhrazeny. Dopomohou mu k tomu i předvolby s barevným piktogramem nejčastěji využívaných služeb. V detailu kmitočtového pásma je možné najít i úplná znění předpisů, kterými se podmínky provozu v daném kmitočtovém úseku řídí.
  • Plán činnosti ČTÚ
    Podpora hospodářské soutěže na trzích elektronických komunikací patří mezi priority, na které se ČTÚ v letošním roce zaměří. Úřad to deklaroval v rámci plánu činnosti pro rok 2015, který v lednu schválila Rada ČTÚ. Vytváření podmínek pro řádné fungování hospodářské soutěže je podle zákona o elektronických komunikacích jedním ze základních úkolů úřadu.
    ČTÚ analyzuje dopad loňské dohody dvou operátorů o sdílení sítí na relevantní ex ante trhy. V souvislosti s nárůstem významu mobilního internetu v ČR bude prověřovat i to, zda pro účely regulace případně nevymezí další relevantní trhy, které s poskytováním mobilního internetu souvisejí.
    ČTÚ průběžně sbírá data o fungování trhu a tato data vyhodnocuje. Poskytl je rovněž Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který na schůzi 12. listopadu 2014 požádal o podrobnou informaci se srovnáním cen poskytovaných veřejně dostupných nabídek služeb dominantními operátory v České republice. Po prezentaci těchto dat na zasedání 29. ledna 2015 požádal Kontrolní výbor usnesením ČTÚ, aby se obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s otázkou, zda postupem dominantních operátorů na českém trhu nedošlo při stanovení ceny nejlevnějšího tarifu a ceny nejlevnějšího neomezeného tarifu k ohrožení či porušení hospodářské soutěže.
    Úřad bude sledovat podporu velkoobchodního trhu i v dalších aukcích kmitočtů, které letos plánuje vyhlásit. Jde o kmitočty nevydražené v aukci z loňského a předloňského roku z pásem 1 800 a 2 600 MHz a kmitočty z pásma 3,6 − 3,8 GHz, které jsou celoevropsky harmonizované pro poskytování vysokorychlostního mobilního internetu. K zatraktivnění těchto kmitočtů připravil úřad i novelu Nařízení vlády o poplatcích za využívání čísel a kmitočtů, kterou loni v říjnu odeslal Ministerstvu průmyslu a obchodu. To je oprávněno ji předložit vládě.

Svatoslav Novák, vydavatel časopisu

Možná se může někomu zdát, že úvodníky v odborně-technickém časopise TELEKOMUNIKACE jsou někdy příliš zaměřené na stát či vládu. Omlouvám se těm, kterým to vadí, ale v mnoha případech jde o regulační rozhodnutí, strategie, aukce, o kterých je třeba psát a informovat. Progresivní vlády moderních států významným způsobem ovlivňují rozvoj ICT průmyslu. Rozumné vlády některých zemí, které jsou bohužel v recesi, přirozenému rozvoji digitální ekonomiky alespoň neházejí „klacky“ pod nohy a snaží se odstraňovat legislativní a byrokratické překážky. Pak jsou takové vlády, kterým o rozvoj moderních a progresivních oborů (které mohou významně pomoci ekonomice a růstu HDP) vůbec nejde, maximálně hledají možnosti, jak je více zdanit, „násilně“ regulovat a kontrolovat.

Naše nová vláda ještě před svým vznikem deklarovala jisté kroky v oblasti ICT v tzv. koaliční smlouvě. Ve stěžejním vládním dokumentu, v programovém prohlášení (v návrhu) se však objevilo ještě méně než v koaliční smlouvě. Osobně jsem to tak trochu čekal, ale že to bude až tak špatné… Řekl jsem si: „Kde je elektronizace veřejné správy, kde je Digitální Česko, kde je podpora razantnějšího rozvoje přístupových sítí nové generace, kde je e-Health, kde je vzdělávání, kde jsou investiční pobídky pro české i zahraniční ICT investory?“ Ujišťoval jsem se, že ministr průmyslu a obchodu má informace o tom, že internet do české ekonomiky přináší zhruba 350 miliard korun ročně a internetová ekonomika se na celkovém HDP země podílí 3,2 procenty, že dalších až 9,5 procenta pak Internet generuje v rámci přidané hodnoty v ostatních odvětvích ekonomiky. K tomu se přičítá dalších přibližně 500 miliard korun za export ICT služeb a výrobků ročně…

Sepsali jsme tedy jednostránkovou výzvu naší nové vládě, sestavenou z argumentů, které řešíme a prosazujeme v rámci ICT UNIE. Požádali jsme další asociace a sdružení, aby se k této výzvě připojily. Udělalo tak 13 subjektů nejen z oblasti ICT a internetové ekonomiky, ale také Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Vláda nakonec přijala naši výzvu a ICT se objevilo v prioritách programového prohlášení: Efektivní využití informačních a komunikačních technologií (ICT) ve veřejné správě a současně podpora internetové ekonomiky. Urychlení zavedení vysokorychlostního Internetu. Přijetí Strategie pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.

Všichni z našeho oboru tento krok vlády velmi ocenili a věří, že uvedená priorita nezůstane pouze na papíře programového prohlášení nové, rozumné české vlády…

Aktuality z EU

  • Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová dne 9. prosince 2013 vyzvala k podpoře své iniciativy ke snížení administrativní zátěže pro telekomunikační společnosti při jednání poslanců o možných pozměňovacích návrzích k návrhu nařízení Komise o jednotném telekomunikačním trhu „Propojený kontinent“ (Connected Continent). Eurokomisařka pro digitální agendu uvedla: „Jsem hluboce vděčná Evropskému parlamentu, že intenzivně pracuje na tomto návrhu.“ Navrhované nařízení vytváří jednodušší prostředí pro rozšíření telekomunikačních služeb třemi způsoby – nahrazuje 28 různých registračních žádostí jediným místem povolení a oznámení v EU, čímž se sníží překážky vstupu na trh pro nové společnosti a sníží náklady na poskytování služeb; zajišťuje více konzistentní zacházení regulačních orgánů pro poskytovatele telekomunikačních služeb ve více evropských zemích; usnadňuje menším operátorům expandovat přes hranice s tím, že nebudou muset přispívat k administrativním nákladům regulátorů a do fondu univerzální služby (to by bylo dosaženo aplikací pravidel „de minimis“). Komise se domnívá, že výhody z přístupu podnikatelů k jednoduchému nákupu povolení v jediném místě je základem dokončení regulace. Komise také pevně věří, že konečná regulace dá menším operátorům novou a spravedlivou šanci rozšíření přes hranice. Neelie Kroesová k tomu uvedla: „Komise chce harmonizovat a zjednodušit požadavky, protože to je nejlepší způsob, jak pomoci rozšířit hospodářskou soutěž a přeshraniční služby. To není jen o stávajících telekomunikačních společnostech, ale i pro společnosti zítřka. Potřebujeme regulaci, která přináší více než krátkodobý užitek pro firmy, ale bude trvat a bude užitečná v dlouhodobém horizontu. To je důvod, proč jsme to navrhli takto.
  • Generální advokát Soudního dvora Evropské unie v rozhodnutí z 12. prosince 2013 uvedl, že povinnost uchovávat a na vyžádání poskytovat údaje o hovorech, poloze či připojení k Internetu označovaná jako „data retention“, vycházející z evropské směrnice 2006/24/ES, představuje závažný zásah do základního práva občanů na respektování soukromého života a je zcela neslučitelná s požadavkem Listiny základních práv Evropské unie, že každé omezení výkonu některého ze základních práv musí být stanoveno zákonem. Směrnici musely všechny členské země EU transponovat do své národní legislativy. Podle generálního advokáta může využívání těchto údajů vést k přesnému a úplnému zmapování velké části chování určité osoby, jež spadá do jejího soukromého života, či dokonce k sestavení úplného a věrného obrazu její soukromé identity. Kromě toho existuje zvýšené riziko použití uchovávaných údajů k protiprávním účelům, které mohou zasáhnout do soukromí, nebo obecněji k podvodným či dokonce zlovolným účelům. Údaje totiž nejsou uchovávány samotnými veřejnými orgány ani pod jejich přímým dohledem, nýbrž samotnými poskytovateli služeb elektronických komunikací. Směrnice navíc nestanoví povinnost uchovávat údaje na území některého z členských států. Tyto údaje tak mohou být nashromážděny na blíže neurčených místech kyberprostoru. Směrnici je nutné novelizovat tak, aby stanovovala základní zásady, na jejichž základě by byly vymezeny minimální záruky upravující přístup k shromážděným a uchovávaným údajům a jejich využívání. Soud by měl účinnost směrnice pozastavit s odkladem do doby, než evropští zákonodárci přijmou novou směrnici. Stanovisko bylo vydáno v rámci řízení o dvou předběžných otázkách přednesených ústavními soudy v Irsku a Rakousku na základě stížnosti irské neziskové organizace Digital Rights Ireland a rakouské hromadné ústavní stížnosti iniciované organizací AK Vorrat. V minulosti nejvyšší soudní instance v několika státech EU části národních zákonů, vycházejících ze směrnice zrušily s odkazem na jejich neústavnost. V Bulharsku v roce 2008, Rumunsku v roce 2009, Německu v roce 2010 a České republice v roce 2011.
  • Eurostat zveřejnil 18. prosince 2013 výsledky průzkumu využívání internetu jednotlivci v 28 zemích EU v roce 2013. Celkem 79 % domácností mělo v roce 2013 přístup k Internetu a 76 % domácností mělo širokopásmové připojení k Internetu v porovnání s 55 %, resp. 42 % v roce 2007. Pravidelně využívá Internet 62 % jednotlivců denně nebo téměř každý den a 10 % alespoň jednou týdně. Naproti tomu 21 % jednotlivců ještě nikdy nepoužilo Internet, v porovnání s 37 % v roce 2007. Internet pro komunikaci s veřejnými orgány nebo službami používalo v rámci e-governmentu 41 % jednotlivců. Z toho bylo 44 % daňových přiznání, 20 % žádosti o osobní doklady, 16 % žádostí o dávky sociálního zabezpečení a 9 % zápisu do vyššího vzdělávání nebo na univerzitu. Úroveň přístupu k Internetu se pohybuje od 54 % domácností v Bulharsku až na 95 % v Nizozemsku. Ve většině členských států byla úroveň přístupu k Internetu v roce 2013 vysoká s podílem přes 90 % – Nizozemí 95 % domácností, Lucembursko 94 %, Dánsko a Švédsko 93 %. Nejnižší podíl mělo Bulharsko (54 %), Řecko (56 %) a Rumunsko (58 %). Širokopásmové připojení k Internetu umožňuje vyšší rychlost při procházení a práci s Internetem. V každém členském státě měla nejméně polovina domácností širokopásmové připojení – Finsko mělo s 88 % nejvyšší podíl, následuje Dánsko, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie s 87 % a Německo s 85 %. Více než 80 % osob používá internet denně v Dánsku, Nizozemsku, Lucembursku a Švédsku. Ve většině členských států používá většina jednotlivců Internet každý den nebo téměř každý den. Nejvyšší podíl byl v Dánsku (84 % jednotlivců), Nizozemsku (83 %), Lucembursku (82 %), Švédsku (81 %), Finsku (80 %) a Velké Británii (78 %). Nejvyšší podíl lidí, kteří používají internet alespoň jednou týdně, ale ne denně, byl v České republice (16 %), Estonsku, Irsku a Rakousku (14 %). Přibližně jedna třetina nebo více jednotlivců v Rumunsku (42%), Bulharsku (41 %), Řecku (36 %), Itálii (34 %), Portugalsku (33 %), Kypru a Polsku (32 %) nikdy nepoužili internet, zatímco v šesti členských státech byl tento podíl nižší než 10 %. Služby e-governmentu nejvíce používají v severských státech a Nizozemsku. Více než polovina všech jednotlivců v Dánsku (85 %), Nizozemsku (79 %), Švédsku (78 %), Finsku (69 %), Francii (60 %), Lucembursku (56 %), Rakousku (54 %) a Slovinsku (52 %) uvedla, že použila Internet ke kontaktu nebo komunikaci s orgány veřejné správy a službami. Podání daně z příjmů mělo nejvyšší podíl v Estonsku (82 % uživatelů), Dánsku (74 %), Litvě (70 %) a Portugalsku (69 %). Osobní doklady žádalo on-line v Lucembursku 39 %, Španělsku a na Maltě 34 %, Švédsku 31 % a Řecku 30 %. Dávky sociálního zabezpečení žádalo ve Švédsku 32 %, Francii 30 %, Rumunsku a Slovinsku 27 %.
  • Dne 13. ledna 2014 zveřejnila Evropská komise zprávu, že Pascal Lamy vede novou poradní skupinu o budoucím použití pásma UHF pro TV a rádiové širokopásmové připojení. Pascal Lamy a vrcholoví manažeři evropských poskytovatelů vysílání, provozovatelů sítí, mobilních společností a technických sdružení dostali šest měsíců na předložení návrhů Evropské komisi o tom, jak používat v nadcházejících desetiletích více efektivně pásmo UHF (470–790 MHz). Tváří v tvář rychlému a masivnímu růstu poptávky po spektru, kdy spotřebitelé požadují nové vysílání a internetové možnosti, požaduje eurokomisařka Neelie Kroesová rychlé výsledky – závěrečná zpráva má být dodána do července 2014. Neelie Kroesová k tomu uvedla „Pokud chceme mít prospěch z nejnovějšího TV a internetového vývoje, potřebuje Evropa efektivněji využívat spektrum. To je důvod, proč potřebujeme nový konsenzus o tom, jak používat vysílací spektrum, a to je důvod, proč je koordinace spektra pro širokopásmové připojení ústředním prvkem našeho úsilí vybudovat jednotný telekomunikační trh.“ Pascal Lamy řekl „Myslím, že tato diskuse bude docela náročná. Nikdo nebude mít všechno, co chce, ale já jsem přesvědčen, že na základě otevřené diskuse a ochoty zapojit se na strategické úrovni, můžeme dodat koherentní vizi pro Evropu.“ Doporučení Skupiny na vysoké úrovni pomůže Komisi ve spolupráci s členskými státy vypracovat dlouhodobou strategickou a regulační politiku na budoucí využití celého pásma UHF (470–790 MHz), včetně možnosti sdílení částí pásma. Kroesová k tomu uvedla „Návyky mladých lidí při sledování TV se nepodobají těm, které má moje generace. Pravidla je třeba uchopit tak, že přinesou větší a lepší TV a více a lepší širokopásmové připojení. Aktuální přidělení spektra nepodporuje budoucí návyky spotřebitele, založené na obrovském množství audiovizuálních spotřeby prostřednictvím širokopásmového připojení a IPTV.“ Skupina byla požádána, aby prozkoumala, jaký bude v Evropě a jak bude používán audiovizuální obsah a data ve střednědobém až dlouhodobém horizontu a přišla s možnostmi, které reagují na čtyři samostatné výzvy:
  1. Jak bude vypadat příští generace (zemského) poskytování/přijímání audiovizuálního obsahu (včetně lineární TV)?
  2. Jak zabezpečit veřejný zájem a výhody pro spotřebitele a zároveň usnadnit transformaci trhu?
  3. Jaké jsou strategické prvky využívání rádiového spektra v pásmu UHF ve světle první výzvy? Jaká by měla být regulační úloha EU v koordinaci vývoje?
  4. Jaké jsou finanční důsledky pro zemskou platformu vysílání a využití Internetu další generace?
  • Evropská komise zveřejnila 24. ledna 2014 v zájmu transparentnosti návrh revidovaného doporučení o relevantních trzích, které stanoví seznam předem definovaných trhů určených k regulaci ex ante. Komise v rámci druhého přezkumu doporučení o relevantních trzích (2007/879/EC) provedla veřejnou konzultaci, která byla uzavřena dne 8. ledna 2014. Rovněž zveřejnila vysvětlující memorandum k návrhu doporučení a studii s názvem „Budoucnost trhu elektronických komunikací, které podléhají regulaci ex ante“. Zveřejněné dokumenty budou sloužit jako základ pro diskusi s BEREC, který je hlavním partnerem Komise v této fázi řízení a dalšími zainteresovanými stranami. Zaslané připomínky budou sloužit jako vstup do semináře se zainteresovanými stranami o relevantních trzích v evropském sektoru elektronických komunikací, jehož hostitelem bude dne 26. února roku 2014 ve Stockholmu BEREC. Návrh revidovaného doporučení definuje čtyři relevantní trhy oproti stávajícím sedmi. Dva velkoobchodní terminační trhy hlasových služeb zůstávají beze změny – trh ukončení volání v jednotlivých veřejných telefonních sítích v pevném místě a trh ukončení volání v jednotlivých mobilních sítích. Zbývající dva trhy se týkají širokopásmového přístupu – trh místního přístupu v pevném místě a centrální přístup poskytovaný v pevném místě pro masový trh a trh vysoce kvalitního přístupu poskytovaného v pevném místě. Tyto dva trhy by měly zahrnovat produkty stávajících tří trhů – trhu (fyzického) přístupu k infrastruktuře sítě (včetně sdíleného nebo plného zpřístupnění účastnického vedení) v pevném místě, trhu širokopásmového přístupu v sítích elektronických komunikací a trhu koncových segmentů pronajatých okruhů bez ohledu na technologii použitou k zajištění pronajaté nebo vyhrazené kapacity. Návrh doporučení již nedefinuje jako relevantní dva trhy, a to současný jediný maloobchodní trh přístupu k veřejné telefonní síti v pevném místě a velkoobchodní trh původu volání (originace) ve veřejné telefonní síti v pevném místě.

Aktuality z ČR

  • Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) překročil v roce 2013 podíl domácností s počítačem a Internetem v České republice poprvé dvě třetiny. Téměř všechny domácnosti mají vysokorychlostní připojení k Internetu. Nejvíce vzrostlo WiFi připojení na 50 % domácností, připojení prostřednictvím ADSL nebo kabelové televize mírně kleslo na 22 %, resp. 21 %. Připojení prostřednictvím pevné telefonní linky, které bývalo nejrozšířenější, mají 4 % domácností. Podíl uživatelů Internetu se zvýšil na 67 %.
  • ČSÚ zveřejnil také výsledky pravidelného ročního šetření, které se věnuje oblasti využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru v roce 2013. Do statistik byly zařazeny podniky s 10 a více zaměstnanci. Z šetření vyplývá, že 90 % firem má vysokorychlostní připojení k Internetu (rychlost nad 2 Mb/s). Nejrozšířenější technologie pro připojení firem je ADSL s 66 %, WiFi s 51 % a mobilní s 29 %. Vlastní internetové stránky má 80 % českých firem, což je nad průměrem EU 73 %. Sociální sítě využívalo jen 15 % firem a účet na sociální síti mělo založený také15 % firem.
  • V polovině prosince 2013 byla zveřejněna koaliční smlouva tří koaličních stran (ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL) budoucí vlády. Evropská komise považuje využívání informačních a komunikačních technologií a Internetu, včetně e-governmentu za klíčové priority pro podporu rozvoje ekonomiky. I když koaliční smlouvy obsahují cíle směřující k efektivnějšímu fungování veřejné správy prostřednictvím ICT, není mezi prioritami vlády konkrétně popsána oblast telekomunikací ani podpora rozvoje telekomunikační infrastruktury, zejména opomíjí klíčové prvky digitální agendy – výstavbu infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k Internetu. Pouze v Programu vlády je v části týkající se udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti průmyslu uvedena podpora rozvoje kvalitního datového spojení jako jednoho z předpokladů dalšího rozvoje ekonomiky.
  • Vláda Jiřího Rusnoka (v demisi) dne 18. prosince rozhodla o povinnosti státní správy k implementaci IPv6 a DNSSECu. Při nákupu všech relevantních služeb má státní správa od 1. ledna 2014 vyžadovat podporu technologie DNSSEC, do 28. února 2015 má zpřístupnit prostřednictvím IPv6 elektronické podatelny provozované jimi řízenými orgány státní správy a do 30. června 2015 zabezpečit všechny domény držené jimi řízenými orgány státní správy prostřednictvím technologie DNSSEC. To se týká všech webových prezentací financovaných ze strukturálních fondů v novém programovém období 2014+, tzn. i některých nevládních a soukromých webů. Ty budou muset podporovat také IPv6, dochází tedy k rozšíření povinnosti podporovat IPv6 i na vybrané prezentace soukromého sektoru. V případě DNSSEC se Česká republika stala pravděpodobně první zemí na světě, která se rozhodla pro povinné zabezpečení všech domén veřejné správy.
  • Český telekomunikační úřad vydal 23. prosince 2013 Obecná pravidla a doporučení pro využívání řízení datového provozu při poskytování služby přístupu k síti Internet. Jedná se o jedno z opatření Státní politiky v elektronických komunikacích „Digitální Česko v. 2.0 Cesta k digitální ekonomice“, který vláda České republiky přijala svým usnesením č. 203 ze dne 20. března 2013. Materiál vychází z předpokladu, že v prostředí otevřeného internetu by poskytovatelé služeb elektronických komunikací pro veřejnost neměli nad rámec smluvně ujednaných omezení datových objemů a rychlostí internetového připojení blokovat, zpomalovat, znehodnocovat ani diskriminovat určitý obsah, aplikace či služby. Lze například snižovat rychlost po vyčerpání limitu pro objem stahovaných dat. Výjimku z tohoto pravidla představují přiměřené a opodstatněné případy uplatnění řízení datového provozu k prevenci či bránění závažné trestné činnosti, např. s cílem zabránit přístupu k dětské pornografii a jejímu šíření. Koncoví uživatelé mají možnost instalovat vlastní hardware a programové vybavení, pokud nepoškozuje síť. Za službu přístupu k Internetu může být označována jen taková služba, u které je využito pouze metod opodstatněného řízení provozu v souladu s těmito pravidly, jinak musí být jednoznačně uvedeno, že se jedná o službu přístupu k Internetu s omezením a takové omezení musí být jednoznačně deklarováno a popsáno ve smluvních podmínkách.
  • Správce domény .cz sdružení CZ.NIC zveřejnilo zprávu, podle které bylo na konci roku 2013 evidováno téměř 1,1 milionů českých národních internetových domén, měsíčně jich bylo zaregistrováno v průměru 20 tisíc. Počet domén s koncovkou .cz vzrostl meziročně o 8 % a nárůst se oproti předchozím letům zpomalil. Počet držitelek domén vzrostl. Zatímco v roce 2012 tvořily ženy 14,4 % držitelů domén, v loňském roce jejich podíl stoupl na 16,5 %. Držitelé z Prahy si zaregistrovali více než 30 % domén. Domény pro přístup k webu přes IPv6 vzrostl na více než 20 %, což byl meziroční nárůst o 4 %. Zvýšil se také počet domén zabezpečených pomocí DNSSEC. V roce 2013 jejich počet stoupl na 408 tisíc, v porovnání s 381 tisíci v roce 2012.
  • Český telekomunikační úřad vydal 3. ledna 2014 soubor doporučení pro spotřebitele, jak se orientovat v návrzích smluv telekomunikačních operátorů k poskytování služeb. Ve většině zkoumaných smluv více než 40 největších operátorů, včetně provozovatelů mobilních sítí, nalezl regulátor nedostatky. Zásadní výtky se nadále týkají informování o minimální úrovni kvality poskytovaných služeb a nepřehlednosti smluvních podmínek. Operátoři neuvádějí, která koncová zařízení v síti jsou či nejsou povolená a jaké technické požadavky musí splňovat. Doporučení uvádí, co je ve smluvních podmínkách možné považovat za férová a neférová ustanovení. Jako neférová jsou označena smluvní ujednání, která jsou přímo v rozporu s právní úpravou, a pokud je operátor použije, jde o správní delikt. Za neférová ustanovení regulátor označil i ta smluvní ujednání, která sice není možné hodnotit jako protiprávní, nicméně jejich úprava žádoucím směrem by výrazně zvýšila kvalitu poskytovaných služeb a jejich vnímání spotřebiteli. Některé dosud nepostižitelné nežádoucí praktiky operátorů řeší novela zákona o elektronických komunikacích, podle které musí operátoři upravit své obchodní podmínky v zákonem stanovené lhůtě šesti měsíců od její účinnosti, tedy do 8. února 2014.
  • Během roku 2013 začalo na českém trhu poprvé oficiálně nabízet své služby přes 50 virtuálních operátorů. V současné době registrují přibližně něco přes 600 tisíc účastníků, což představuje podíl na trhu téměř 5 %. Mobilní virtuální operátoři vstoupili na trh před aukcí na kmitočty pro sítě LTE. Telefónica pronajímá svou síť přeprodejcům, kteří vstoupili na trh jako první. Vodafone má plnohodnotné virtuální operátory, kteří poskytují své služby dalším poskytovatelům. Má také ještě přeprodejce služeb. T-Mobile přeprodává služby prostřednictvím GTS dalším poskytovatelům. Má rovněž přeprodejce služeb.
  • Podle statistiky serveru DSL.cz z prosince 2013 se rychlost připojení k Internetu prostřednictvím kabelové televize zvýšila na 25,7 Mb/s, tj. o 25 %. Společnost UPC zvýšila rychlost na 35,3 Mb/s, tj. o 43 % a měla nejvyšší rychlost připojení. Přenosová rychlost připojení prostřednictvím optického vlákna se meziročně snížila na 25,5 Mb/s, tj. o 2 %. U připojení prostřednictvím DSL se zvýšila rychlost na 10,6 Mb/s, tj. o 7 %. U rychlejšího VDSL se průměr meziročně snížil na 15,4 Mb/s, tj. o 1 %, u klasického ADSL byla rychlost 4,9 Mb/s. Průměrná rychlost v rádiových místních sítích prostřednictvím WiFi se zvýšila na 8,4 Mb/s. Rozpětí v jednotlivých sítích bylo mezi 3,6 Mb/s a 15 Mb/s. Rychlost připojení v mobilních sítích se zvýšila na 4,4 Mb/s, tj. o 56 %. Společnost Telefónica měla nejvyšší nárůst na 5,2 Mb/s, tj. o 85 %; Vodafone o 48 %, tj. na 7,1 Mb/s a T-Mobile zvýšila rychlost na 7,6 Mb/s, tj. o 39 %.

Autoři článku: Jiří Macek, Jan Sedláček, Telekomunikace 2014-01.

Směrnice 1999/5/ES o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních (zvaná též „směrnice R&TTE“) platí již od roku 2000 a u nás byla plně implenetována k datu vstupu České republiky do Evropské unie (2004). Přezkum této směrnice ukázal, že jde o velmi významnou směrnici, neboť hodnota cílového trhu, na který se tato směrnice vztahuje, se odhaduje na více než 63 mld. EUR. Jedná se především o mobilní telefony, vysílače mobilních sítí a pevné telefonní linky. Směrnice harmonizuje na úrovni EU regulatorní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, na elektromagnetickou kompatibilitu a efektivní využití rádiového spektra (pro zabránění škodlivým interferencím).

Více v časopise…

Autor článku: David Stádník, Telekomunikace 2014-01.

Evropská komise přijala 11. září 2013 návrhy důležitých právních předpisů [1], jejichž cílem je dokončit projekt jednotného trhu telekomunikací a propojení kontinentu. Přijetí návrhů i následovně odůvodnila. Rychlejší připojení, snazší podnikání, jednodušší život a příprava na budoucnost jsou cílem propojeného kontinentu. Tento balíček má podpořit jednotný trh a neutralitu sítí, včetně zrušení příplatků za roaming a snížení byrokracie. Jedná se o nejambicióznější plán Evropské komise během 26 let reformy telekomunikačního trhu.

Více v časopise…

Autoři článku: Olga Müllerová, Richard Ryvola, Telekomunikace 2014-01.

Ve dnech 23. až 25. října proběhla v Pardubicích konference Radiokomunikace 2013. Záštitu nad ní převzal letos nově ustavený předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu, pan Ing. Mgr. Jaromír Novák, organizační stránku zajišťovala agentura UNIT Pardubice. Role hlavního mediálního partnera konference se ujal Český rozhlas, partnerem konference byla firma TELEKO, jako další mediální partneři vystupovali DigiZone.cz a časopisy Sdělovací technika, Slaboproudý obzor a ELEKTRO.

Více v časopise…

Autor článku:  Jan Vašátko, Telekomunikace 2014-01.

5 část: Počátky transformace odvětví a jeho odstátnění

Více v časopise…