2013 – 06
Svatoslav Novák, vydavatel časopisu
NGN – Sítě nových generací
Nedávno jsem obdržel dvě pozvánky.
Jedna byla na Hrad, na slavnostní večeři v rámci 10letého výročí působení jednoho nejmenovaného čínského telekomunikačního výrobce za účasti prezidenta republiky a druhá byla do slovinského Bledu na konferenci, která se zabývala budováním „broadbandu“ z veřejných a privátních peněz současně. Má první reakce byla: na Hrad, ale později jsem si uvědomil, co této naší zemičce chybí v oblasti telekomunikací. To je hustá, robustní, bezpečná, „ultra-fast-broadband“ síť, která, jak již z mnoha analýz a studií bylo dokázáno, poměrně významně zvyšuje konkurenceschopnost země a její HDP.
Takže následovala omluva organizátorům slavnostní večeře (prezident nakonec stejně nebyl, neboť utrpěl zranění a na vozíku se mu nechtělo) a já jsem odjel do Slovinska. Byl jsem nadmíru překvapen velkou účastí zástupců jihovýchodní Evropy od Slovenska k Řecku. Vlády některých těchto zemí realizují jimi schválené strategie vyplývající z Digitální agendy 2020. Hledají, jakými způsoby mohou vybudovat investičně velmi náročné sítě nových generací, zejména optické. Některé zakládají speciální vládní agentury, které organizují národní projekty, jiné navrhují PPP modely (Public-Private Partnerships). Pokud pominu multiplikační společensko-ekonomický efekt vysokorychlostního přístupu k Internetu, společným jmenovatelem všech těchto aktivit je připravenost k čerpání finančních zdrojů z národních a unijních zdrojů. Z České republiky jsem tam byl jen já a můj kolega …
Kladu si zásadní otázku, zda je u nás možné dodržovat principy naplňování strategií a politik, které schválily předchozí vlády. Z nedávné minulosti o tom nejsem přesvědčen. Každá nová vláda chce dokázat, že to umí lépe než ta předchozí. S jistou mírou nejistoty sleduji i vývoj v naplňování opatření Digitálního Česka ve verzi 2.0. Přestože existuje několik úředníků z MPO a ČTÚ, kteří mají zájem na tom, aby se Digitální Česko přetavilo v realitu, ale je jasné, že pokud tato strategie, stejně jako další např. z oblasti eGovernmentu, nebudou brány vážně a prosazovány odpovědnými ministry, pak státní politika ICT bude jen prázdný nekonečný příběh.
Je třeba zmínit velké očekávání z aukce frekvencí pro nové LTE sítě, jak po straně nového čtvrtého operátora, tak z možnosti využít část výnosu z aukce na podporu rozvoje výstavby právě sítí nové generace. Čtvrtý operátor nebude a zejména nenaplnění cílové úrovně výnosu z aukce může ohrozit úvahu z Digitálního Česka o zmiňované podpoře. Ministerstvo financí ovládané stávajícím či budoucím ministrem bude jen velmi nerado uvolňovat nějaké prostředky na zajištění cílů Digitálního Česka či Digitální agendy 2020, tj. rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k Internetu umožňující přenosové rychlosti 30 Mb/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mb/s minimálně pro polovinu domácností.
Jsou to ambiciózní plány, které byly schváleny vládou České republiky. Pokud nebudou budoucí vlády silné a odpovědné za závazky předchozích vlád, tak USA pravděpodobně do roku 2020 nepředběhneme…
Aktuality z EU
- Evropská komise zveřejnila 10. října 2013 studii nizozemské ECORYS s návrhem menšího počtu relevantních trhů pro ex ante regulaci národními regulátory v oblasti telekomunikací. K současným sedmi relevantním trhům nemají být přidány žádné nové. Toto doporučení promítne Komise do svého přezkumu Doporučení se seznamem relevantních trhů z roku 2007 (2007/879/EC). Doporučení definuje velkoobchodní a maloobchodní telekomunikační trhy způsobilé k regulaci ex ante, kterých je nyní celkem sedm.
Studie uvádí, že by měl být zrušen relevantní trh „Maloobchodní trh přístupu k telefonní síti v pevném místě“ – (trh č. 1) a „Velkoobchodní trh originace volání v telefonní síti v pevné a mobilní síti (trhy č. 3 a 7) by měly zůstat zachovány. U velkoobchodního trhu „Zpřístupnění účastnického vedení“ – (č. 4) by měl být zpřesněn jeho rozsah, u trhu „Přístup k bitovému toku“ – (č. 5) by mělo dojít k definování dvou trhů, rezidentního a podnikatelského. Také by národní regulátoři měli zvážit, zda velkoobchodní trh „Přístup k bitovému toku pro podnikatele“ tvoří jeden trh s velkoobchodním trhem „pronajatých koncových okruhů“ – (trh č. 6).
Komise předloží novelu Doporučení o relevantních trzích v roce 2014. Toto je druhá pravidelná revize doporučení Komise o relevantních trzích. Veřejná konzultace o revizi doporučení se konala mezi 16. říjnem 2012 a 8. lednem 2013. Komise bude jako další krok žádat o stanovisko Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC).
Snížení počtu relevantních trhů nebrání národnímu regulátorovi regulovat trhy, které v doporučení uvedeny nejsou, ani nyní. Po vydání nového doporučení Komise se seznamem relevantních trhů může národní regulátor, stejně jako nyní, na základě testu tří kritérií stanovit další relevantní trh nad rámec uvedených, na kterém je třeba uložit regulaci operátorovi s významnou tržní silou. Nový trh, který není uveden na seznamu doporučení o relevantních trzích, notifikuje regulátor u Komise postupem podle článku 7 rámcové směrnice o elektronických komunikacích (2002/21/EC), kdy je umožněna konzultace i dalších členských států. Pokud potom Komise uzná návrh členského státu na stanovení nového trhu jako odůvodněný, notifikuje tento návrh, to znamená, že tento trh potvrdí jako relevantní a národní regulátor může provést analýzu takového trhu a po její notifikaci u Komise stejným postupem může pak na takovém trhu přistoupit k regulaci. Při tomto notifikačním postupu se Komise obrací pro stanovisko na Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a telekomunikačních regulačních orgánů v jiných zemích EU. - Evropská komise zveřejnila 17. října 2013 informaci o širokopásmovém pokrytí Evropy. Základní širokopásmové připojení je nyní dostupné každé domácnost v EU díky celoevropské dostupnosti satelitního širokopásmového připojení ve všech 28 zemích a může ho využít každý Evropan včetně tří milionů lidí, kteří nežijí v oblastech pokrytých pevnými a mobilními širokopásmovými sítěmi. Je tím v předstihu dosažen jeden z hlavních cílů Digitální agendy pro Evropu, tj. stoprocentní pokrytí širokopásmovým připojením všem občanům EU do roku 2013. Pevné připojení (ADSL/VDSL, DOCSIS, FTTx/FTTH, LAN) pokrývá 96,1 %, mobilní připojení (2G, 3G, 4G) 99,4 % a satelitní připojení 100 % občanů Evropy. Ke konci roku 2012 mělo k základnímu pevnému nebo mobilnímu širokopásmovému pokrytí přístup 99,4 % domácností v EU, včetně 96,1 % domácností ve venkovských oblastech. Zbývajících 0,6 % (což představuje zhruba tři miliony občanů) zahrnovalo mnoho rodin a podniků v odlehlých a venkovských oblastech, kde je zavádění pevného nebo mobilního širokopásmového připojení obtížné a nákladné.
Místopředsedkyně EK Kroesová však upozornila na to, že základní širokopásmové připojení nestačí a že k dosažení skutečně propojeného kontinentu je nezbytné zavést vyšší rychlosti: „Základního širokopásmového připojení jsme již dosáhli. Nyní se musíme zaměřit na investování do nových rychlých sítí. Přístup ke spolehlivému a finančně dostupnému širokopásmovému připojení o vyšších rychlostech 30 Mb/s a 50 Mb/s je nezbytný pro hospodářský rozvoj Evropy a pro příští generaci digitálních produktů a služeb, jako jsou např. hybridní televizní přijímače, elektronické zdravotnictví, cloud computing a propojené automobily.“ K dispozici bude podpora pro širokopásmové připojení prostřednictvím nástroje pro propojení Evropy, přičemž informační a komunikační technologie jsou nyní prioritou strukturálních fondů EU, a díky novým pokynům pro poskytování státní podpory na širokopásmové připojení. - Ve dnech 24. a 25. října se v Bruselu za účasti představitelů členských států EU uskutečnil summit s diskuzí převážně o roli digitálních inovací v ekonomice. Mimo jiné představitelé potvrdili evropské návrhy na jednotný telekomunikační trh. Vytvoření jednotného telekomunikačního trhu lze dosáhnout např. podporou WiFi a 4G pro rychlé rádiové připojení kdekoli, také odstraněním vysokých přirážek za roaming nebo neodůvodněných cen za volání či posílání SMS zpráv přes hranice. Ale lídři EU se také podívali na problematiku v širších souvislostech. Digitální ekonomika je životně důležitá pro pracovní místa. Opatření k dokončení jednotného digitálního trhu do roku 2015 se týkají například elektronické identifikace, digitálního vzdělávání a digitálních pracovních míst, autorských práv, bezpečnosti sítí a informací a cloud computingu. Lídři evropské osmadvacítky rovněž podpořili přijetí nové evropské ochrany dat do roku 2015. Dále snižování nákladů na zavádění širokopásmového připojení a stimulování evropských inovací v klíčových odvětvích jako je elektronika. Zejména Evropská rada vyzvala k včasnému přijetí telekomunikačního balíčku.
Českou delegaci vedl premiér v demisi Jiří Rusnok, který se vyjádřil, že respektuje, že v některých zemích jsou odposlechy důležité téma a debaty o tomto tématu se zúčastní. „Rozhodně budeme s nimi solidární v tom, že je nepřípustné, aby cizí tajné služby monitorovaly telefonní provoz představitelů suverénních zemí,“ uvedl předseda vlády. Témata summitu jsou podle něj ale jiná, daná předem. Jedná se především o digitální agendu, která může významně přispět k rozvoji evropské ekonomiky. „Přicházíme s tímto a jsme velmi spokojeni s většinou navrhnutých závěrů,“ řekl. Jedním z témat, které česká vláda podporuje je telekomunikační balíček. „Proč bychom měli jako Česko bránit každé dobré iniciativě, jak prohloubit trh telekomunikačních služeb v Evropské unii? Roaming je jednou z jeho bariér,“ vyjádřil premiér Rusnok. - Evropská komise informovala dne 7. listopadu 2013 o svém přístupu k otázkám Big Data. Každou minutu na světě vytváří 1,7 milionu miliard bajtů dat, což odpovídá 360 000 standardních DVD. V posledních dvou letech bylo vytvořeno více digitalizovaných dat než ve zbytku lidské historie. Sektor Big Data roste tempem 40 % ročně. Manipulace s těmito daty vyžaduje zvýšenou technologickou kapacitu, nové nástroje a nové dovednosti. I v tradičních odvětvích jako je zemědělství může mít použití velkých dat obrovský dopad. Big Data mohou předpovědět vypuknutí epidemie analýzou informací sociálních médií jako je Twitter. Studie ukazují, že řízené rozhodování vede k 5–6 % zvýšení účinnosti v různých sledovaných odvětvích. Inteligentní zpracování dat je rovněž nezbytné pro řešení společenských problémů. Údaje by mohly být použity na posílení udržitelnosti vnitrostátních systémů zdravotní péče a řešit problémy v oblasti životního prostředí.
Přestože je Evropská unie největší ekonomikou na světě a tvoří asi 20 % globálního HDP, pouze dvě z dvaceti předních firem měnících život a vydělávajících peníze z velkých dat jsou evropské. Tato situace by se měla zlepšit. - Podle studie Ericsson Mobility Report, která byla zveřejněna 11. listopadu, dosáhne počet mobilních připojení do roku 2019 objem 9,3 miliardy, přičemž více než 60 % z tohoto počtu budou smartphony. Uvádí se to v nejnovějším vydání Ericsson Mobility Report, který dnes vydala společnost Ericsson. Studie předpokládá, že takový rozmach užívání smartphonů potřebuje i odpovídající prostředí. I proto by v roce 2019 měly WCDMA/HSPA sítě pokrývat 90 % světové populace. Sítě 4G/LTE budou v tom čase používat dvě třetiny lidstva (65 %). V současnosti smartphony reprezentují 25–30 % všech mobilních připojení, ve třetím čtvrtletí 2013 však představovaly 55 % všech prodaných mobilních telefonů.
Ve střední a východní Evropě dosáhl ve stejném období celkový počet mobilních připojení 570 milionů. Podle odhadů studie by do roku 2019 mělo přibýt dalších 110 milionů. „Většina z nich bude prostřednictvím smartphonů. Prudký nárůst jejich užívání pozorujeme v posledních dvou letech i v České republice. S jejich rozšířením a nárůstem datového provozu je spojen i tlak na operátory a dodavatele, aby přicházeli s inovativními řešeními např. v oblasti zpoplatnění datových služeb. Je také požadována vyšší kvalitativní úroveň a kapacita sítí,“ konstatuje Jiří Rynt ze společnosti Ericsson Česká republika.
Podle něj můžeme očekávat brzké změny i v tomto ohledu „Zatímco dnes je ve střední Evropě většina mobilních zařízení připojena přes GSM/EDGE – asi 70 %, do roku 2019 bude přibližně stejný podíl zařízení připojených přes WCDMA/HSPA. LTE se podle odhadů bude na celkovém počtu připojení podílet ve střední a východní Evropě asi jednou šestinou,“ předpovídá Jiří Rynt.
Podle Douglase Gilstrapa, senior viceprezidenta a hlavního stratéga společnosti Ericsson, dosáhl rapidní nárůst využívání smartphonů fenomenální rozměry a bude pokračovat. „Dosáhnout milión uživatelů smartphonů trvalo pět let, pak jsme však za dva roky dosáhli miliardy dvě. Mezi dneškem a rokem 2019 se počet smartphonů ztrojnásobí,“ dodal Gilstrap. „Zajímavostí je, že tento trend bude diktovat nárůst užívání smartphonů v Číně a na dalších rostoucích trzích, protože nižší ceny smartphonů zvýší jejich dostupnost,“ vysvětluje Gilstrap.
Interakce smartphonů naroste mezi lety 2013–2019 desetinásobně, přičemž dosáhne objem 10 exabajtů přenesených dat. Používání videa roste každoročně o 55 % a bude se na počtu přenesených dat podílet 50 %, zatímco sociální sítě a webové služby se do roku 2019 postarají každé o 10 % celkového objemu dat.
Aktuální vydání studie Ericsson Mobility Report zahrnuje analýzu pokrytí aplikacemi – nový přístup k posuzování výkonnosti sítě a komfort uživatele. Speciální důraz klade na městské prostředí a interiéry budov. Rádiový signál výrazně zeslabují stěny budov, přičemž další překážky šíření signálu představuje vysoká koncentrace uživatelů, stavební materiál a výška.
Kvalitní pokrytí mobilním signálem dnes patří mezi pět nejvýše hodnocených faktorů kvality života ve městech. Většina mobilní komunikace se odehrává ve městech, i proto Ericsson porovnával tři různé strategie jak zajistit pokrytí mobilním signálem vnitřní prostory budov. Inženýři společnosti Ericsson na to použili softwarovou simulaci, díky níž je možné předpovědět rozsah pokrytí aplikacemi ve výškových budovách.
Aktuality z ČR
- Dne 1. října 2013 odstartovala kampaň Evropský měsíc kybernetické bezpečnosti. V České republice ji organizuje Národní centrum bezpečnějšího Internetu. Hlavními cíli kampaně je prohloubit komunikaci a spolupráci mezi státními institucemi, neziskovými organizacemi a komerčními společnostmi, které se podílejí na vytváření bezpečnějšího online prostředí, inspirace a podněty ze zahraničí, předání zkušeností osvědčených z praxe. Národní centrum bezpečnějšího Internetu chce tyto snahy vhodně komunikovat vzhledem k veřejnosti (tzn. veřejnost obeznámit, kam je možné se při setkání se s negativními jevy na Internetu obrátit, jak předcházet možným rizikům), aktivizovat veřejnost k vlastní zodpovědnosti při online aktivitách, šířit digitální gramotnost (tzn. „vychovávat“ zodpovědné digitální EU občany, nastartovat dlouhodobější pozitivní změnu v obecných vzorcích chování v kyberprostoru). Veškeré tyto aktivity by měly vést ke zvýšení citlivosti percepce online rizik. Evropský měsíc kybernetické bezpečnosti je mezinárodní aktivitou, která v tomto roce probíhá celkem ve 25 státech Evropské unie. Koordinátorem kampaně je organizace ENISA, která se zabývá informovaností a osvětou v oblasti kybernetické bezpečnosti se zvláštním důrazem na prevenci především u koncových uživatelů a sdílení informací mezi jednotlivými rezorty.
- Český telekomunikační úřad zveřejnil 19. listopadu 2013 informaci o vydražení kmitočtů v pásmech 800, 1 800 a 2 600 MHz pro sítě LTE v aukci. V aukci, která byla zahájena 11. listopadu, uspěli tři stávající operátoři mobilní sítě – T-Mobile Czech Republic, a.s., Telefónica Czech Republic, a.s. a Vodafone Czech Republic, a.s. Dva noví zájemci Sazka Telecommunications (dříve Tasciane) a Revolution Mobile (dříve PPF Mobile Services) nakonec kmitočty nevydražili, i když Český telekomunikační úřad vytvořil podmínky pro vstup čtvrtého mobilního operátora. Podmínky výběrového řízení zaručují nasazení technologie bez zpoždění a také přístup k LTE sítím pro virtuální mobilní operátory. Tři úspěšní uchazeči o kmitočtové příděly musí do 30 měsíců pokrýt téměř polovinu okresů, zejména řídce osídlených. Český telekomunikační úřad ale předpokládá, že k nasazení technologie dojde rychleji, než stanoví rozvojová kritéria. V pásmu 800 MHz získala společnost T-Mobile aukční bloky A1 a A2 za souhrnnou cenu 2,231 mld. Kč, Telefónica získala dva aukční bloky v kategorii A2 za 2,386 mld. Kč a Vodafone získala aukční blok A3 za 2,664 mld. Kč. Každá ze společností dále získala čtyři bloky v párovém pásmu 2 600 MHz a část bloků kategorie B2 v pásmu 1 800 MHz. Společnost T-Mobile by měla zaplatit za získané spektrum celkem 2,614 mld. Kč, Telefónica 2,802 mld. Kč a Vodafone 3,113 mld. Kč. Aukce přinese v příštím roce do státního rozpočtu 8,529 mld. Kč. Některé z nabízených bloků kmitočtů v pásmech 1 800 MHz a 2 600 MHz nebyly vydraženy a budou prodány později. Rozhodnutí o udělení přídělu získaných rádiových kmitočtů získají operátoři začátkem roku 2014 po uhrazení ceny za vydražené spektrum.
Aukce nebyla zpožděna, i když česká pobočka společnosti Telefónica podala u Městského soudu v Praze návrh na předběžné opatření, které by zastavilo aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE a napadla některé body aukce volných kmitočtů, které podle ní zvýhodňují čtvrtého operátora. Obrátila se i na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Soud společnosti Telefónica nevyhověl. Své připomínky předala také Evropské komisi. Podobně postupovala společnost Vodafone, která podmínky napadla hned u čtyř institucí – stížnost u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, žaloba u Městského soudu v Praze, námitka Českému telekomunikačnímu úřadu a u Evropské komise. U Evropské komise si stěžovala i společnost T-Mobile.
- Podle studie ITU patří České republice se 1,8 % HDP na obyvatele 40. příčka ve srovnání předplacených karet mobilního datového připojení mezi 146 zeměmi. Například Slovensko je s 0,8 % HDP na obyvatele na 16. místě a v Rakousku se připojení dá pořídit za 0,14 % HDP na obyvatele. V porovnání cenově příznivější varianty postpaid tarifů s limitem 500 MB jsou Češi na 55. příčce (1,8 % HDP na obyvatele) oproti Rakousku na první příčce (0,1 % HDP na obyvatele) a Slovensku na 16. místě (0,8 HDP na obyvatele). V cenové dostupnosti pevného připojení k Internetu je Česko ve srovnání ze 169 zemí na 36. příčce se 1,5 % HDP na obyvatele.
- Z výsledků analýzy zveřejněné propagátorem IPv6 Geoff Huston na konferenci RIPE 67 vyplývá, že v Česku meziročně stoupl počet uživatelů IPv6 o více než 100 tisíc. Celosvětově je Česko v penetraci IPv6 na 10. místě. Nejvíce se v Česku na nárůstu počtu uživatelů za poslední rok podíleli poskytovatelé připojení CESNET (zvýšení penetrace z 20 % na 27 %), Telefónica (z nuly na 3 %), Internethome (z nuly na 2 %). V Česku tvořili v červenci 2013 uživatelé IPv6 2,12 % všech internetových uživatelů.
Podle dat od společnosti Google se za poslední rok zvýšil podíl IPv6 mezi uživateli z 0,45 % na 1,29 %. Hlavním motorem tohoto růstu je Evropa, a to konkrétně severní a východní Evropa.
- Výsledek pokrytí České republiky širokopásmovým připojením zveřejnila 26. listopadu 2013 společnost Point Topic, která prováděla vyhodnocení členských zemí EU za rok 2012. Jedním z nejambicióznějších cílů Evropské unie je dosažení toho, že všichni její občané budou mít přístup k superrychlému širokopásmovému připojení doma nejdéle do roku 2020. Česká republika je nyní mírně nad 49 % k dosažení tohoto cíle. Zatímco v pokrytí standardním pevným širokopásmovým připojením je ČR o něco napřed oproti průměru EU, zůstává za průměrem v celkovém standardním pokrytí a pokrytí sítěmi nové generace (NGA). Pokrytí DSL v ČR je s 97 % domácností pokrytými službami vyšší než průměr. DSL dominuje u standardního pevného širokopásmového připojení a je výrazně vyšší, než je průměr EU. Zatímco FTTP a VDSL pokrytí bylo velmi blízko k průměru EU, méně rozsáhlé pokrytí kabelovými sítěmi znamená, že ČR zaostává z hlediska pokrytí NGA. Pouze technologie FTTP neposkytuje žádné významné pokrytí ve venkovských oblastech a pokrývá jen 1,3 % z venkovských domácností. Toto je mnohem nižší pokrytí než je průměr pokrytí NGA na venkově. Při pohledu na všechny technologie měla ČR jednu z nejnižších hodnot na venkově v pokrytí HSPA, což snížilo standardní pokrytí mobilních a pevných technologií na 88 %. Zajímavé bylo zlepšení v pokrytí VDSL, které vzrostlo z necelých 10 % na 25 %. To mělo pozitivní dopad na celkové pokrytí NGA, které vzrostlo o 9 %. Byly spuštěny LTE služby, které pokryly do konce roku 2012 téměř 10 % domácností. Celá ČR byla pokryta satelitními širokopásmovými službami. Hlavní město Praha měla nejvyšší pokrytí standardním pevným širokopásmovým připojením a službami NGA. V každém regionu bylo na více než 90 % dostupné pokrytí standardním pevným širokopásmovým připojením. Pokrytí NGA bylo nejvyšší v oblastech okolo Prahy a zejména na severozápadě republiky, stejně jako na jihu a jihovýchodě v okolí Brna a Ostravy.
- Společnosti Telefónica Czech Republic a T-Mobile Czech Republic podepsaly smlouvu o sdílení stávajících mobilních sítí 2G a 3G. Cílem spolupráce je zajištění optimálního pokrytí a zvýšení efektivity provozu mobilních sítí obou operátorů. Chystané sdílení sítí tak významně přispěje i ke zkvalitnění poskytovaných mobilních služeb. Smlouva je výsledkem jednání zahájeného v srpnu tohoto roku.
Vzhledem k vysoké technické náročnosti tohoto projektu proběhnou první laboratorní testy sdílení již v následujícím týdnu, přičemž jejich cílem je otestovat především funkčnost navrženého technického řešení. Po odladění všech nezbytných procesů v testovacích podmínkách začne komerční provoz sdílení sítí 2G a 3G v průběhu prvního pololetí roku 2014. V následujících letech bude sdílení postupně rozšiřováno na celé území České republiky s výjimkou Prahy a Brna.
„Aktuální vývoj v řadě evropských zemí nám ukazuje, že sdílení sítí mezi operátory je budoucností celého telekomunikačního sektoru. Těší nás, že můžeme stát na čele tohoto vývoje,“ říká Luis Malvido, generální ředitel společnosti Telefónica Czech Republic. „Dohoda se společností T-Mobile přinese zákazníkům obou operátorů lepší pokrytí hlasových a datových služeb, čímž obě strany dohody mohou jen získat,“ dodává Malvido.
„Jsme rádi, že se nám tuto důležitou smlouvu podařilo uzavřít; sdílení sítí pokládáme za velmi důležitý strategický krok,“ říká Milan Vašina, generální ředitel T-Mobile, a dodává: „Naše služby tak budou přístupnější většímu počtu zákazníků a náš provoz efektivnější. Důležitým hlediskem je také pozitivní dopad na životní prostředí.“
Operátoři navazují na velmi úspěšný společný projekt sdílení sítí 3G z let 2011–2012, což byl první funkční projekt svého v druhu v Evropě, který významně přispěl k urychlení pokrytí a poskytování 3G služeb v menších městech ČR. V tuto chvíli spolu společnosti Telefónica Czech Republic a T-Mobile již od roku 2011 sdílí necelých 1 000 vysílačů pro mobilní sítě 3G. Počet sdílených základnových stanic v rámci právě podepsané dohody bude, mimo jiné, záviset i na výsledcích laboratorních zkoušek. Plánovaná dohoda nemá žádný vztah k novým technologiím ani k budoucím kmitočtovým přídělům.
Autoři článku: Jan Vašátko a Rastislav Schneider, Telekomunikace 2013-06.
Počátkem tohoto roku vydal BEREC zprávu [1], ve které zveřejnil výsledky desátého kola sběru dat o mezinárodním roamingu. Z rozsáhlé publikované databáze je v první části příspěvku uveden výběr výsledků, které přinesla cenová regulace do konce roku 2012. Ve druhé části autor představuje směr dalšího vývoje regulace roamingu, uvádí přehled nástrojů strukturálních změn a zejména přináší pohled na možné dopady implementace těchto nástrojů v prostředí vysoké konkurence.
Autor článku: Patrik Jalamudis, Telekomunikace 2013-06.
Česká vláda, v kontextu se záměry Evropské UNIE, vytyčila své strategické cíle a požadavky v rámci projektu „Digitální Česko 2.0“. Kromě požadavků na připojení minimálně 50 % domácností rychlostí 100 Mb/s a umožnění přístupu k Internetu všemi obyvateli rychlostí 30 Mb/s do roku 2020, se strategie také zabývá otázkou financování navrženého rozvoje a nastavila také některé dílčí kroky, které by měly vést ke splnění těchto nepochybně ambiciózních cílů.
Autor článku: Václav Udatný, Telekomunikace 2013-06.
Kongres a veletrh IBC (International Broadcast Convention) konaný od roku 1992 každoročně v Amsterdamu byl v minulých letech zejména přehlídkou televizní studiové a distribuční technologie. S postupujícím rozvojem sbližování informačních a komunikačních technologií se stává přehlídkou telekomunikačních technologií pro přenos informací v reálném čase o vysokých rychlostech nutných pro dnešní sofistikovaný přenos obrazových dat ve stále se zvětšujícím rozlišení.
Autor článku: ICT UNIE, Telekomunikace 2013-06.
Letošní, v pořadí už osmý ročník soutěže ICT Diplomová práce roku vyvrcholil v září slavnostním předáním cen. Projekt, jehož cílem je zvýšit prestiž studia informatických oborů na českých vysokých školách a upozornit na talentované studenty, organizuje ICT UNIE. Vítězové jednotlivých kategorií obdrželi symbolický šek na 50 000 Kč, s prázdnou neodešli ani soutěžící na dalších místech.
