2011 – 03
Autor článku: Marián Hanko, Telekomunikace 2011-03.
Multifunkčné riešenia na báze aplikácii majú svoj pôvod v domácich riešeniach, kedy sme sa my niektorí jednotlivci snažili dosiahnuť, aby náš milovaný a nekonečne pretaktovaný počítač zvládol funkcie všetkého čo nám pripadalo na niečo dobré a toho bolo naozaj veľa.
Svatoslav Novák, prezident ICT Unie
V boji proti kyberterorismu Česko zaostává
Jen v uplynulých týdnech zveřejnila média informace o řadě dalších kybernetických útoků. Hackeři napadli např. počítačové sítě významných světových institucí i firem a zcizili velké množství citlivých dat. Podobné případy, byť menšího rozsahu, jsou v dnešní době na denním pořádku. Počet útoků na informační systémy v posledním desetiletí výrazně stoupl a kybernetická válka se dostala do vojenských doktrín řady zemí. Vzrostlo povědomí o nutnosti se proti těmto hrozbám bránit, posilované několika masivními útoky na státní infrastrukturu. Vyspělé státy se obraně proti kybernetickým hrozbám intenzivně věnují a investují do ní nemalé prostředky. Analýzy rizik dokazují oprávněnost těchto aktivit, i vzhledem ke stále se zvyšující závislosti společnosti na informačních a komunikačních technologiích (ICT).
Česká vláda nedávno konečně schválila Strategii pro oblast kybernetické bezpečnosti ČR. Tento dokument popisuje současný stav a budoucí cíle. Představuje solidní základ pro zvýšení odolnosti kritické infrastruktury, neopomíjí ani výchovu specialistů a co je možná nejdůležitější – vytvoření „best practices“ v bezpečnosti a ochraně proti kybernetickým hrozbám.
Až potud se zdá být vše v pořádku. Aktuální vývoj v realizaci strategie a navazujícího akčního plánu však mnoho optimismu nevzbuzuje. Na straně státu patrně nejsou vyřešeny personální a finanční otázky, zejména pokud jde o budování CERT (tj. národního centra pro řešení bezpečnostních incidentů) s plánovaným rozpočtem v řádu stovek milionů korun a desítkami odborníků. Splnění nejbližších termínů akčního plánu se jeví jako nereálné.
V ČR již bylo učiněno několik pokusů o legislativní a formální řešení informační bezpečnosti či kybernetické obrany. Praktické výsledky se bohužel zatím nedostavily. Neexistuje jasné zakotvení této problematiky v některém z resortů, nebyly alokovány potřebné zdroje, případně stanoveny zákonné povinnosti směrem k subjektům kritické infrastruktury. V důsledku toho nevznikly ani příslušné orgány či odborné skupiny.
Český průmysl a akademická sféra přitom v bezpečnostní oblasti dosahují vynikajících výsledků. Ať už jsou to firmy vyrábějící antivirové programy, úspěšní studenti a mladí vědci nebo prakticky jediný profesionální tým zaměřený přímo na kybernetickou bezpečnost v resortu ministerstva obrany. Vhodnou platformu pro komunikaci mezi státem, firmami a akademickou sférou představují profesní sdružení aktivně působící v této oblasti. ICT Unie na bezpečnostní rizika dlouhodobě upozorňuje a vytvořila pracovní skupinu pro kybernetickou bezpečnost.
Nemáme na výběr. Chceme-li být zemí s konkurenceschopnou ekonomikou, v níž vyspělé technologie hrají klíčovou úlohu, musejí být veškerá ohrožení kritické infrastruktury minimalizována. Zatím tomu tak není.
Zelená Telefónica Czech Republic
Společnost Telefónica Czech Republic snížila svou uhlíkovou stopu o 5 tisíc tun CO2 a recyklovala 269 tun elektronických zařízení. Podle každoročního průzkumu „Zelený kvadrant“ společnosti Verdantix, zaměřeném na udržitelnost mezi evropskými telekomunikačními společnostmi, se skupina Telefónica umístila mezi pěti předními společnostmi z pohledu energeticky úsporných služeb. Průzkum prokázal, že skupina Telefónica je jednou z evropských telekomunikačních společností, která je schopna ve svých produktech a službách lépe zohlednit kritéria týkající se energetické úspornosti a také se zavázala k zajišťování udržitelnosti a ekologickému chování i v budoucnosti. V České republice ušetřila společnost Telefónica v posledním roce bezmála 70 tisíc m3 zemního plynu nebo 10 tisíc MWh elektrické energie a snížila tak svou uhlíkovou stopu o více než 5 tisíc tun CO2.
„Telefónica Czech Republic důsledně dbá na používání k přírodě co nejšetrnějších přístupů a telekomunikačních technologií, které mají jednak nízkou spotřebu energií nebo využívají obnovitelné zdroje. Příkladem může být výměna mobilní 2G technologie v loňském roce.“ říká Martin Bek, ředitel divize služeb společnosti Telefónica Czech Republic, a.s.
Společnost Telefónica Czech Republic také v loňském roce odevzdala více než 269 tun vysloužilých elektronických zařízení, což jí vyneslo prvenství v rámci projektu Zelená firma. Tento projekt organizovaný společností REMA Systém umožňuje společnosti i jejím zaměstnancům odevzdávat nepotřebná elektrická i elektronická zařízení. Cílem je snížit negativní dopady na životní prostředí zajištěním efektivního zpětného odběru a následné recyklace těchto elektronických zařízení.
Podle „Zeleného kvadrantu udržitelných telekomunikačních společností za rok 2011“ jsou silné stránky společnosti Telefónica následující:
- Portfolio jejích energeticky hospodárných služeb, zejména se jedná o chytré budovy, služby virtuálního hostingu i zelené mobilní služby, využívající hospodárně fungující technologie.
- Její integrovaná strategie týkající se klimatických změn a dosahování energetické účinnosti zaměřující se na rozvoj podnikání.
- Její model správy a řízení společnosti sloužící k řízení spotřeby energií a snižování vytváření skleníkových plynů při provozu.
Verdantix je jednou z předních analytických firem v hodnocení environmentálních aspektů a udržitelnosti v ICT. Aby společnost Verdantix mohla telekomunikační poskytovatele hodnotit, porovnává řešení předložená celkem 18 operátory. Analyzuje odpovědi společností na více než 40 otázek týkajících se poskytování řešení pro virtuální schůzky, virtuální hosting a cloud computing, chytré měření a M2M řešení. Dotazník také obsahoval skupinu otázek týkajících se obchodní strategie s ohledem na energetickou účinnost, emise oxidu uhličitého, inovaci a celkovou udržitelnost. Otázky jsou kladeny i 15 společnostem, které nakupují telekomunikační služby, a jejichž výnosy přesáhly 175 milionů euro.
ICT Unie varuje před regulací internetu
ICT Unie, sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, sdílí obavy autorů petice Internet bez cenzury a žádá vypuštění některých paragrafů, konkrétně §2a, §10 (1c) a § 11 (3), z novely zákona č. 480/2004 Sb. ve znění pozdějších úprav, o některých službách informační společnosti.
Znění pozměňovacího návrhu je podle názoru řady renomovaných právních odborníků v rozporu s evropským právem, zejména směrnicí o elektronickém obchodu. Hazardní hry jako takové jsou sice vyňaty z působnosti směrnice, nicméně směrnice jasně stanoví výjimky z odpovědnosti poskytovatelů internetového připojení za přenášený obsah a zakazuje obecně filtrování a monitorování obsahu.
Tato navrhovaná úprava by také dle mínění ICT Unie měla být notifikována Evropské komisi. Uvedený pozměňovací návrh by tedy v praxi velmi pravděpodobně způsobil nejen interpretační problémy, ale především problémy praktické proveditelnosti. Proto jej ICT Unie navrhuje vypustit a domnívá se, že stát by měl pro regulaci hazardu využít jiných prostředků.
„Dnes jsou snahy omezit internet z důvodu hazardu, zítra to může být např. z důvodu zveřejňování politických vtipů. Regulace tohoto typu nás může zavést do informační totality,“ prohlásil prezident ICT Unie Svatoslav Novák.
Evropští operátoři chtějí revidovat účtování datových služeb
Nová zpráva, kterou společně vypracovali generální ředitelé společností Alcatel-Lucent, Deutsche Telekom a Vivendi vyzývá Evropskou komisi, aby operátoři mohli účtovat za určité typy obsahu poskytovaného on-line, aby získaly další finanční prostředky, které by sloužily jako investice pro splnění cílů EU ohledně širokopásmového připojení. Podle Financial Times se ve zprávě tvrdí, že pro další investice do sítí je třeba zajistit nové zdroje příjmů. To se netýká základního „best effort“ přístupu k internetu pro poskytování obsahu koncovým uživatelům, ale navrhuje se zpoplatnění vyšší kvality služeb, což je krok, který je podle Google pravděpodobně v rozporu s podmínkami síťové neutrality. „Pro rozvoj takových obchodních modelů by neměla existovat žádná omezení, i když by měly být na základě obchodních smluv,“ říká jeden návrhů dokumentu.
Podle zprávy, komisařka EU pro telekomunikace Neelie Kroesová nedávno vyzvala k setkání vedoucí manažery zhruba 40 společností, zahrnující telekomunikační operátory, výrobce zařízení a různé technologické skupiny, protože je znepokojena, že její cíle ohledně širokopásmového přístupu jsou ohroženy. Výsledkem jednání byla dohoda, že generální ředitelé společností Alcatel-Lucent, Deutsche Telekom a Vivendi mají připravit podklady k tomu, jak v Evropě těchto cílů do roku 2020 dosáhnout. To zahrnuje např., aby nejméně polovina evropských domácností měla širokopásmový přístup s přenosovou rychlostí 100 Mb/s. Podle údajů poradenské společnosti McKinsey, to bude v celé EU vyžadovat další investice v hodnotě 300 milionů euro.
Počet zařízení LTE na trhu vzrostl o 155 %
Podle informací průmyslové skupiny GSA (asociace výrobců v oblasti mobilních sítí) bylo na konci července na trhu 166 koncových zařízení LTE od 45 výrobců, což v porovnání se stavem na konci února představuje nárůst o 155 %. Zahrnuje to modely různých tvarů a určení, v různých kmitočtových pásmech, podporující módy FDD i TDD. Většina zařízení je určena pro širokopásmový přístup k internetu, který je podporován současnými technologiemi mobilních sítí. Něco přes 100 zařízení podporuje přístup prostřednictvím LTE a HSPA nebo HSPA+. Většina zařízení pracuje v pásmu 700/800 MHz, kde se sítě a služby LTE rozvíjejí nejrychleji, z dalších pásem je to pak 1800 MHz a 2600 MHz. Z celkem 161 koncových zařízení LTE bylo 63 routerů a přístupových bodů, 41 USB modemů, 29 datových modulů, 8 smartphonů, 8 M-tabletů, 10 notebooků/netbooků a 2 PC karty.
LTE je nejrychleji se rozvíjející technologie pro mobilní sítě, podle GSA investovalo do LTE již 218 mobilních operátorů v 81 zemích světa; 166 operátorů z 62 zemí světa vydalo závazné prohlášení, že v brzké době zahájí výstavbu LTE sítě nebo již komerční služby poskytují a dalších 52 operátorů z 19 zemí veřejně oznámilo vážné plány s LTE. Do komerčního provozu bylo zatím uvedeno 26 sítí LTE v 18 zemích. Podle odhadů asociace GSA se očekává, že do konce roku 2012 bude provozu přes 90 sítí LTE.
Počet mobilních uživatelů internetu dosáhl půl miliardy
Podle údajů OECD dosáhl na konci roku 2010 počet širokopásmových přípojek realizovaných prostřednictvím mobilních sítí přes půl miliardy, což od června 2010 představuje nárůst o 10 %. Počet pevných širokopásmových přípojek dosáhl 300 milionů, ale jejich meziroční nárůst poklesl na 6 %. To je způsobeno zejména nasyceností trhu v některých zemích. OECD považuje za širokopásmový přístup všechny přípojky, které ve směru k uživateli dosahují rychlosti alespoň 256 Kb/s.
Z hlediska penetrace počtu mobilních širokopásmových přípojek v přepočtu na obyvatele vede Jižní Korea s 89,8 mobilními širokopásmovými přípojkami na 100 obyvatel, následuje Finsko s 84,8, Švédsko 82,9 a Norsko 79,9. Průměr zemí OECD činí 41,6, tedy celkem 512 milionů obyvatel. Z hlediska penetrace pevných širokopásmových přípojek vede Nizozemí a Švýcarsko s 38,1 širokopásmovými přípojkami na 100 obyvatel, následuje Dánsko 37,7 a Norsko 34,6. Pokračuje rozvoj optických přípojek, jejichž podíl vzrostl na 12,3 % ze všech pevných širokopásmových přípojek. Nejrozšířenější zůstává technologie DSL s 57,6 % a následují kabelové modely (DOCSIS) s 29,4 %. Nejvyšší podíl optických přípojek je v Japonsku 58 %, následuje Jižní Korea 55 %, Slovensko 29 % a Švédsko 26 %.
Mezi hlavní faktory zdravého rozvoje širokopásmových služeb patří rostoucí počet uživatelů se smlouvami u většiny mobilních operátorů, popularita balíčků zahrnujících televizi a pevné i mobilní telefonní služby a zejména skutečnost, že komunikační služby jsou vnímány jako pevná výdajová položka. Domácnosti, které chtějí snížit výdaje, se snaží uspořit v jiných oblastech. Obecné rozšíření balíčku služeb rovněž sehrálo kladnou roli v posílení loajality zákazníků a snížení fluktuace. Balíčky služeb jsou pro většinu uživatelů přínosem, protože nabízejí nižší ceny a výhodu jednotného účtování a zákaznické podpory. Na druhé straně vzhledem ke složitosti některých balíčků bývá pro uživatele obtížné je správně interpretovat, což přináší problémy z hlediska porovnání cen a ztěžuje jejich rozhodování. Kromě toho svazování služeb může některé uživatele odrazovat a vést ke změně poskytovatele nebo poklesu počtu uživatelů dané služby.
Solární nabíječka Powermonkey eXtreme
Společnost Sunnysoft, specializovaný prodejce mobilních komunikátorů (smartphone), tabletů a příslušenství, uvádí na prázdninový trh nové komplexní venkovní řešení záložní energie na cesty od společnosti Powertraveller nazvané Powermonkey eXtreme. „Novinka Powermonkey eXtreme je určena pro všechny, kteří chtějí vyrazit daleko od civilizace a přesto si vzít s sebou své technické miláčky,“ představuje produkt Michael Horejsek ze Sunnysoftu. „Powermonkey eXtreme dokáže dobíjet i tablety a klasické telefony či mobilní komunikátory zvládne hravě. Další novinkou je vodotěsné řešení, které přístroj ochrání po dobu 30 minut v hloubce až jednoho metru,“ dodává Michael Horejsek.
Powermonkey eXtreme je odolná, přenosná záložní nabíječka. Skládá se z nabíjecího zásobníku (powerbank) o kapacitě 9000 mAh a výkonných solárních panelů pro dlouhé cesty i v extrémních podmínkách. Plně nabitá zvládne opakovaně dobít kromě telefonů, GPS, MP3 přehrávačů také populární tablety. Vychází z velmi úspěšného modelu Powermonkey eXplorer, ale nabízí také některá vylepšení. Hlavní změnou je vyšší kapacita integrovaného akumulátoru 9000 mAh, větší a výkonnější solární panely a nový DC výstup 2,1 A umožňující dobíjení tabletů. S touto nabíječkou tedy lehce doplníte energii přístrojům jako Apple iPad, Apple iPad 2 a dalším zařízením vyžadující nabíjecí proud 2,1 A (Samsung Galaxy Tab,
Archos atd.).
Solární panely lze připevnit např. na batoh a vyrazit na túru či výlet. Přes den tak lehce nasbíráte potřebnou energii pro večerní dobíjení. Powermonkey eXtreme je solární záložní nabíječka, vyrobená z materiálů a komponent prvotřídní kvality určených pro extrémní podmínky. Produkt sestává ze solárních skládacích panelů a nabíjecího zásobníku, který je možné napájet buď prostřednictvím solární energie, nebo síťové zásuvky či USB konektoru počítače.
Pravda o rozlišení 1920 × 1080 bodů
Společnost LG Electronics CZ (LG), která je světovým lídrem a ve spotřební elektronice, nechala otestovat televizory LG CINEMA 3D, zda nabízí Full HD rozlišení (1080p).
Mezi odbornou veřejností probíhala diskuse, zda televizory LG CINEMA 3D skutečně umí zobrazit plné rozlišení, tedy 1080p. Nejde samozřejmě o 2D obraz, kde je Full HD samozřejmostí. Jedná se o 3D obraz. Společnost LG proto nechala televizory s touto technologií otestovat. Test provedla mezinárodní společnost Intertek, globální poskytovatel služeb certifikace. Test potvrdil, že televizor dokáže i ve 3D zobrazit 1080 horizontálních řádků a 1920 vertikálních sloupců.
„V tuto chvíli je trochu nešťastné, že neexistuje pro 3D obraz žádné označení jako například ›Full HD 3D standard‹. Takové označení, které by výrobce mohl používat, by prakticky znamenalo, že uživatel na první pohled pozná, jaké rozlišení vlastně televizor nabízí. Proto jsme se rozhodli nechat provést měření, které potvrdilo, že LG CINEMA 3D televizor zobrazí 3D obraz v 1080p,“ vysvětluje Martin Malý, tiskový mluvčí společnosti LG Electronics CZ.
Test probíhal na televizoru LG 47LW650T, což je 3D LCD televizor s technologií LG CINEMA 3D. Obrazovka se snímala z doporučené vzdálenosti dvou metrů. Vše probíhalo při dodržení mezinárodních standardů ISO/FDIS 9241-305 a VESA FPDM 2.0. Snímací software pak přes kameru zaznamenával obraz a určoval počet rozpoznaných řádků a sloupců. V horizontálním směru napočítal 1080 řádků a ve vertikálním směru 1920 sloupců. U trojrozměrného obrazu není možné toto rozlišení označit jako Full HD, protože takový standard jednoduše neexistuje. Každopádně to potvrzuje, že televizory LG CINEMA 3D mají takové rozlišení, jaké výrobce slibuje.
Jiná situace by nastala, pokud by se uživatel díval na 3D obraz jen jedním okem v rámci pasivní technologie. V tomto případě by viděl jen polovinu obrazu, druhá polovina by mu byla skryta, takže obraz by měl rozlišení jen 960 × 1080 bodů. Samozřejmě by zmizel i 3D efekt, který vzniká právě díky tomu, že každé oko vidí něco jiného. Mozek si pak obraz poskládá a vytvoří trojrozměrný obraz.
„LG CINEMA 3D je nejlepší technologie pro zobrazení 3D, což potvrzují významné certifikáty z celého světa, mimo jiné i potvrzení o nezávadnosti na lidské oko od Evropské oční kliniky LEXUM,“ dodal Martin Malý.
Toshiba Qosmio F750 první laptop 3D bez brýlí
Společnost Toshiba představila svůj první 3D notebook bez brýlí. Notebook Qosmio F750-10Q je vybaven procesorem Intel Core i7 a 3D lentikulárním 15,6″ displejem s rozlišením Full HD a technologií sledování očí založené na webové kameře, která umožňuje zachovat efekt 3D i když se uživatel pohybuje, jinak obsah ve 2D i 3D může být zobrazován současně. Dále Qosmio F750 vybaven vestavěnou Blu-Ray mechanikou, která dokáže vypalovat disky až 128 GB.
Qosmio F750-10Q využívá lentikulární displej, který projektuje dva snímky současně – pro levé a pravé oko. Vestavěná webová kamera pak sleduje pohyby očí uživatele, což umožňuje nastavit 3D efekt tak, aby vždy odpovídal pozici očí.
Notebook rovněž umí konvertovat obsah DVD ve 2D na 3D v reálném času. Procesor je Intel Core-i7 2630QM 2,0 MHz, grafická karta NVIDIA GeForce 540M GPU a dále obsahuje Qosmio F750 také stereo reproduktory Harman Kardon, HDMI port, 1× USB 3.0 port, Bluetooth 3.0, 640 GB (7200rpm) HDD a 6 GB DDR3 (1333 MHz) RAM. Rozměry notebooku jsou 387,6 × 266,8 × 31,6–36,7 mm a hmotnost 2,9 kg.
Také společnost Asus představila na veletrhu CeBIT model stolního počítače Asus ROG G53 3D PC bez brýlí, ale Toshiba Qosmio F750 je podle všeho prvním notebookem 3D bez brýlí na trhu. Tento notebook se tak připojuje k televizoru Toshiba REGZA GL1, který rovněž nabízí 3D bez brýlí.
Toshiba Qosmio F750-10Q je dostupný ve Velké Británii od srpna 2011 za 1299 liber (asi 37 tisíc Kč).
Tenké, lehké a přitom výkonné
ASUS představil dva notebooky z řady U, kam patří tenké a lehké modely určené pro snadné přenášení s dlouhou výdrží baterie. 14″ model U46 i 15,6″ model U56 disponují plnohodnotnými procesory Intel Core i3 a i5 druhé generace. Nabídnou také přepínatelnou grafiku NVIDIA, rozhraní USB 3.0 a funkci USB Charger+ pro nabíjení připojených zařízení i při vypnutém počítači. Obě novinky jsou určeny širokému spektru uživatelů – od cestovatelů po firemní segment. Na českém trhu se začne začátkem srpna prodávat notebook U46SV s doporučenou cenou 21 680 Kč s DPH.
Model U46 charakterizuje povrchová úprava z broušeného hliníku v barvě champagne s kruhovou konturou na víku, zatímco U56 se snaží zaujmout metalicky modrým nádechem. Oba notebooky mají předsazené panty, takže sledování displeje je pohodlné i ve stísněných prostorách jakou jsou dopravní prostředky. U46 je osazen momentálně nejtenčím 14″ panelem pro notebooky, jehož tloušťka činí sotva 5,5 mm. Tenký rám kolem displeje přispívá nejen k celkově nižší hmotnosti ale i lepšímu diváckému zážitku. Zvláštností modelu U56 je měkká opěrka dlaní, která zpříjemňuje práci s počítačem.
Notebooky U46 a U56 pohánějí procesory Intel Core druhé generace, a proto si snadno poradí s více spuštěnými úlohami i multimédii. Samostatná grafická karta NVIDIA GeForce GT 540M s 1 GB DDR3 VRAM u modelu U46SV se stará o kvalitní obraz a umožňuje hrát hry ve vysokém rozlišení. I přes vysoký výpočetní výkon si notebooky U46 a U56 zachovávají nízkou spotřebu energie a na jedno nabití vydrží až deset hodin.
Oba notebooky jsou vybaveny porty USB 3.0, které zajišťují až 10krát rychlejší přenos než USB 2.0. Firma ASUS navíc přidala do jejich výbavy technologii USB Charger+, s níž lze nabíjet připojená zařízení přes napájený USB port rychleji než obvykle, a to i tehdy, když je počítač vypnutý.
Fragmentace kmitočtových pásem pro LTE
Podle nové zprávy analytické společnosti Informa vede široký rozsah kmitočtových pásem, které byly přiděleny pro služby LTE, k obtížným rozhodnutím ze strany výrobců hardwaru. Výrobci celých zařízení i jednotlivých součástek (jako chipsety) budou muset zvažovat velikost globálního trhu pro každé kmitočtové pásmo, stejně jako regionální pásma a párované pásma, než učiní konečné rozhodnutí o tom, jakými kombinacemi pásem budou jejich produkty vybaveny. Výzkum předpokládaného trhu LTE společnosti Informa zahrnuje více než 150 operátorů a 50 národních regulačních úřadů.
V dolní části spektra bude pásmo 700 MHz, používané hojně v USA, využíváno jen velmi málo operátory mimo Ameriku, zatímco v Evropě bude využíváno pásmo digitální dividendy 800 MHz. Pásmo 900 MHz, které bylo využíváno v raných fázích nasazení LTE ve Švédsku, se bude týkat pouze malého počtu regionálně omezených zemí, a to do roku 2016. Ačkoliv je pravděpodobné, že ho budou využívat KDDI a NTT DoCoMo – mobilní operátoři v Japonsku.
V horní části spektra bude pásmo 2600 MHz v režimu FDD široce využíváno v Evropě a také v některých zemích Severní i Latinské Ameriky. Naproti tomu bude velmi málo využíváno v zemích Asie a Tichomoří. V Číně se očekává široké využití pásma 2300 MHz v režimu TDD, zatímco v Japonsku se využití pásem nad 2100 MHz očekává jen u společnosti Softbank, a to pásmo 2600 MHz v režimu TDD. Navíc je třeba při návrhu budoucích zařízení brát v úvahu, že i při využití stejných kmitočtových pásem mohou existovat regionální rozdíly. Párovaná pásma AWS – 1700/2100 MHz (3GPP skupina IV), která jsou široce využívána v Severní Americe, budou těžko využívána mimo Ameriku, ačkoliv pásmo 2100 MHz využívané pro UMTS je upřednostňováno NTT DoCoMo a je pravděpodobné, že bude přijato i v některých zemích Latinské Ameriky, Afriky a v Indii a Pákistánu. Další pásma budou využívána pouze regionálně, pásmo 1900 MHz je s největší pravděpodobností omezeno pouze na USA a Argentinu, zatímco pásmo 1500 MHz zase na Japonsko.
O vstup na trh majú záujem ďalší operátori
Telekomunikačný úrad SR (TÚ SR) v poslednom období kontaktovalo prostredníctvom rôznych poradcov niekoľko záujemcov o vstup na trh elektronických komunikácií. Záujem je najmä o frekvencie v pásmach 800 MHz (tzv. digitálna dividenda) a 2600 MHz, ktoré TÚ SR bude prideľovať vo výberovom konaní. Eminentný záujem o tieto frekvencie a možnosť stať sa štvrtým mobilným operátorom prejavil veľký operátor z Ázie pôsobiaci na troch kontinentoch, ktorého zástupcovia včera navštívili TÚ SR. Tento operátor má záujem o vstup na náš trh a postupne preniknúť do Európy.
Sekretár Slovensko-vietnamskej obchodnej komory Phuong Vo pre portál www.sme.sk potvrdil, že ide o najväčšieho vietnamského mobilného operátora. Tým je Vietnam Mobile Telecom, ktorý služby poskytuje pod značkou MobiFone. „Zúčastňujeme sa rokovaní o vstupe na slovenský trh, čaká sa už len na vyhlásenie súťaže na uvoľnené frekvencie,“ povedal Phuong Vo.
Možný príchod nových hráčov na pole mobilnej komunikácie sa pozdáva aj ministerstvu dopravy, pôšt a telekomunikácií. „Vnímam to ako výsledok dobre nastavených podmienok a konkurenčného prostredia, ktoré môže mať za výsledok zlepšenie služieb za lepšie ceny pre našich občanov,“ povedal minister dopravy Ján Figeľ.
Tento zvýšený záujem sa však netýka frekvencií, ktoré využíva súčasná trojka mobilných operátorov, ale noví hráči majú záujem o frekvencie v pásmach 800 a 2600 MHz. „Frekvencie v pásme 2600 MHz využívajú do konca roku 2011 operátori na poskytovanie služby retransmisie nezmenených TV programov (MMDS), frekvencie v pásme 800 MHz boli pôvodne pridelené pre tzv. prechodový multiplex DVB-T,“ poznamenal Telekomunikačný úrad. Ak všetko pôjde podľa predstáv vedenia úradu, frekvencie v oboch pásmach by mohli byť využívané už v nasledujúcom roku.
TÚ SR bude prideľovať frekvencie v pásmach 800 a 2600 MHz vo výberovom konaní. Na túto tému TÚ SR uskutočnil verejné konzultácie a nedávno aj odborný seminár. Frekvencie v pásme 2600 MHz využívajú do konca roku 2011 operátori na poskytovanie služby retransmisie nezmenených TV programov (MMDS), frekvencie v pásme 800 MHz boli pôvodne pridelené pre tzv. prechodový multiplex DVB-T. TÚ SR intenzívne pracuje na tom, aby frekvencie v oboch pásmach mohli byť operátormi využívané už v roku 2012.
Autor článku: Tomáš Látal, Telekomunikace 2011-03.
V minulém díle jsme se dozvěděli o službách L2, které můžeme nabízet v síti založené na IP/MPLS. Zabývali jsme se službami L2, které využívají technologii Ethernet. Také jsme se dozvěděli o rozdělení ethernetových služeb podle organizace Metro Ethernet Forum a přiřadili k jednotlivým definicím odpovídající služby na úrovni technologie IP/MPLS.
V tomto článku se zaměříme na možnosti využití služeb L2 typu „multipoint to multipoint“, neboli na simulaci funkce běžné lokální ethernetové sítě (LAN) pomocí sítě telekomunikačního nebo internetového operátora využívajícího technologii IP/MPLS. Seznámíme se s možnostmi využití služby Virtual Private LAN Service, která odpovídá definici E-LAN organizace Metro Ethernet Forum.
Autor článku: Zdeněk Vaníček, Telekomunikace 2011-03.
Vláda předložila 5. května 2011 Poslanecké sněmovně vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Autor článku: Václav Křepelka, Telekomunikace 2011-03.
Odborníci z oblasti měření, montáží a projekce kabelových sítí se opět sešli díky pobočce České elektrotechnické společnosti v Táboře ve dnech 16. a 17. května 2011 na pravidelném semináři. Letos bylo k jeho uspořádání využito netradičně přívětivých prostorů luxusního táborského hotelu Dvořák a to z důvodu probíhající rekonstrukce českobudějovického hotelu Gomel. Následující článek přináší čtenářům Telekomunikací tradiční průřezový referát z této užitečné akce.
