2011 – 02
Svatoslav Novák, vydavatel časopisu Telekomunikace
Stát může hrát významnou roli v ICT
Přestože během posledních let telekomunikace a informační technologie úspěšně konvergují a prolínají se nepředvídaným způsobem, je dobré se občas na oba obory podívat odděleně. Zejména v době tak turbulentní, jako jsou poslední čtyři roky, během nichž jsme pociťovali výšiny úspěchů a následně pády do krizového období.
Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejňuje ekonomické a sociologické informace pro obor ICT včetně rozdělení na jeho oba stěžejní segmenty. Se statistickým potěšením lze konstatovat, že zasažení ICT hospodářskou krizí 2009 je méně tvrdé ve srovnání s českou ekonomikou i celým firemním sektorem. Faktem je, že telekomunikační provozovatele a výrobci včetně IT firem prošli svou první vlastní krizí již v roce 2001. Strukturální, personální a technologické změny probíhají od „splasknutí internetových bublin“ kontinuálně.
Podle čísel ČSÚ je vidět, že segment informačních technologií překonává krizi 2009 mnohem úspěšněji než segment telekomunikací. Pokles tržeb ve službách ICT je méně výrazný oproti propadu v sektoru služeb jako celku. Bohužel v telekomunikacích se propad tržeb v letech 2009 a 2010 drží v meziroční úrovni mínus 5 %. V oblasti IT se jedná už o pozitivní nárůsty tržeb. Zaměstnanost se v ICT drží ve stabilní poloze, přestože u telekomunikací dochází ke stálému meziročnímu poklesu, avšak u IT se neustále nabírá a odborníci se shánějí. Přitom platy celkově za ICT stále mírně rostou oproti celkové ekonomice. Průměrný plat v IT je 46 tisíc korun a v telekomunikacích 43 tisíc korun. Ještě před rokem 2006 vedly telekomunikace před IT.
Po detailním studiu statistických informací je možné shrnout situaci pro rok 2010 následovně: IT se odrážejí od dna a jejich obchod se začíná opět oživovat, avšak tlak na ceny služeb se zvyšuje a bude se zlevňovat. U telekomunikací není „odraz“ ještě znát, neboť přírůstky obratů se pohybují neustále v záporných číslech (–5 %) a ceny služeb jsou pod neustálým tlakem zákazníků již od roku 2007.
Co může telekomunikace přivést opět na výsluní? V kdysi dominantních hlasových službách už „pšenka nepokvete“. Rychlý rozvoj datových služeb určených, jak pro firemní klientelu, tak zejména pro domácnosti může rozhýbat telekomunikační business. Mnohem větší využití komunikace přes vysokorychlostní přístup k internetu může přinést oživení. Existují pro to technologie ať již na straně provozovatelů sítí, tak koncových zařízení od nepřeberného množství výrobců. Chybí jen více užitečných aplikací, a to zejména na straně státu. Ten pokud dokončí naplánované projekty eGovernmentu a poskytne nové možnosti komunikace pro občany a firmy, vyvolá významnou poptávku i po telekomunikačních službách. Poptávku po sítích nové generace.
Proto stále pobíháme po úřadech, sháníme výpisy z rejstříků trestů, oficiální výpisy z katastrů nemovitostí, kdejaké potvrzení, musíme sledovat vývěsky stavebních úřadů, sháníme papíry od státu pro stát, platíme stále nějaké poplatky, státní aparáty stále bují a stát se stále zadlužuje… dokola. Kdo to už někdy pochopí…
Telefónica a China Unicom posílily svou strategickou spolupráci
Společnosti Telefónica a China Unicom koncem ledna a oznámily, že se dohodly na posílení svého strategického spojenectví. Dohoda znamená, že Telefónica, jako operátor působící v 25 zemích Evropy a v Latinské Ameriky se zákaznickou bází převyšující 280 milionů, zvýší svůj podíl v China Unicom na 9,7 % a naproti tomu China Unicom jako druhý největší čínský operátor zvýší svůj podíl ve společnosti Telefónica na 1,37 %. Obě společnosti nakoupí akcie protistrany v hodnotě 500 miliónů USD, přičemž China Unicom nakoupí od společnosti Telefónica její akcie (treasury shares) v dohodnuté ceně 17,16 EUR za akcii. Na druhé straně odkoupí Telefónica v průběhu příštích devíti měsíců akcie China Unicom od třetích stran. Telefónica rovněž na příštím zasedání představenstva navrhne, aby společnost China Unicom jmenovala zástupce do jejího představenstva (předseda představenstva společnosti Telefónica César Alierta již členem představenstva China Unicom je).
Tato nová smlouva navazuje na předchozí smlouvu ze září 2009, kdy obě firmy vzájemně investovaly do nákupu akcií druhé společnosti částku rovnající se jedné miliardě USD a uzavřely dohodu o strategickém spojenectví. Podle nového prohlášení nyní společnosti prohloubí strategické spojenectví zejména v oblastech nákupu, platforem mobilních služeb, služeb pro nadnárodní společnosti, služeb pro velkoprodejní operátory a technologie roamingu. Doposud měla Telefónica v China Unicom podíl 8,37 % (což znamená nejvyšší podíl individuálního investora v čínském podniku), přičemž Unicom měl ve společnosti Telefónica podíl 0,88 %. Tento krok má pro obě strany smysl, Čína má obrovský růstový potenciál (podle agentury Wireless Intelligence činí nárůst zhruba 10 miliónů zákazníků měsíčně). Naproti tomu čínské společnosti projevují značný zájem o investování do obchodních činností v Evropě a na rozvíjejících se trzích. Obě společnosti již dříve připustily, že zkoumají uplatnění společných investic v oblastech Asie a Afriky, kde se zatím neangažují.
Obě společnosti s celkovým počtem 590 milionů zákazníků, což je přibližně 10 % celkové světové populace, posilují tímto strategickým krokem vedoucí postavení a staví se v celosvětové konkurenci do výhodné startovní pozice.
Nokia si zvolila Windows Phone 7
Během tiskové konferenci v předvečer zahájení konference GSMA Mobile World Congress uvedl Stephen Elop, prezident a generální ředitel společnosti Nokia Corporation, že rozhodnutí společnosti Nokia zvolit pro své mobilní komunikátory (smartphones) jako hlavní operační systém Windows Phone 7 (WP 7) místo operační platformy Android bylo motivováno snahou vyhnout se duopolu oblasti mobilních komunikací mezi společnostmi Google/Nokia a Apple. Elop dále uvedl, „že finský výrobce se do poslední chvíle rozhodoval mezi OS Android (Google) a Windows Phone 7 (Microsoft). Rozhodnutí zvolit Android by naklonilo mobilní ekosystém směrem k duopolu, dáváme přednost vytvoření zdravého konkurenčního prostředí.“
Nové partnerství bude zpočátku fungovat jako jednoduché řešení OEM, kde Nokia bude platit společnosti Microsoft poplatek za použití jejich softwaru. Ovšem významným přínosem z finančního hlediska je nejen snížení provozních nákladů, ale i nové zdroje příjmů, jako je přístup k vyhledávačům Microsoft a další reklamní možnosti. Možnosti finančních zisků se podle Elopa pohybují ne v milionech, ale v miliardách.
Zástupci společnosti Nokia nebyly schopni poskytnout bližší časový rámec, ale podle odhadu by se první mobilní komunikátor vybavený WP7 měl na trhu objevit do konce roku. Společně s Elopem předstoupil před novináře i senior viceprezident Jo Harlow, který řekl, že investice do operačního systému Symbian bude zatím pokračovat, alespoň v krátkodobém horizontu, než dojde k postupnému a pečlivě řízenému přechodu na WP7. Rovněž byla zmíněna platforma MeeGo, vlastní OS společnosti Nokia. První komunikátor vybavený MeeGo by měl být na trhu rovněž do konce roku, přičemž MeeGo bude součástí strategie platformy příští generace.
Zajímavou částí tiskové konference byla chvíle, kdy byl Elop nucen čelit obvinění, že jako bývalý zaměstnanec Microsoft fungoval ve společnosti Nokia jako trojský kůň, protože generálním ředitelem byl jmenován teprve loni v říjnu, což samozřejmě popřel. Rovněž popřel zvěsti, že byl v bývalé firmě hlavním akcionářem a slíbil co nejdříve prodat své akcie Microsoftu.
Dohoda společnosti Nokia o použití WP7 jako hlavní operační platformy pro mobilní komunikátory bude jistě dominovat debatám na kongresu GSMA konaném tento týden. Obě firmy jsou v pozici aliance jako třetí hráč na trhu mobilních komunikátorů společně iOS Apple a Android. Tuto dohodu je třeba vnímat i z hlediska společné nabídky služeb jako jsou mapy Ovi Nokia nebo vyhledávač Bing Microsoftu, přičemž Nokia apps store (Ovi) bude implementován jako součást WP7 Marketplace.
Dohoda je vnímána jako pozitivní zejména pro Microsoft, který bude mít velký prospěch z podpory WP7 od největšího prodejce mobilních telefonů a komunikátorů na světě. Na druhé straně ve společnosti Nokia byla dohoda přijata méně příznivě a někteří zaměstnanci podniku ve Finsku, který se věnuje platformě Symbian, dokonce upořádali protest. Rovněž někteří investoři vyjevili obavy o moudrosti této dohody, zejména s ohledem na propad akcií finské firmy téměř o 15 %.
CEO vyzývají regulátory k podpoře investování
Stávající regulace negarantuje nutné investice a regulační orgány dostatečně nepřispívají k urychlení investic do mobilních širokopásmových sítí a služeb. Tak zní dominantní zprávy hlavních mluvčích z úvodního zasedání kongresu Mobile World Congress (MWC) v Barceloně z 15. února 2011. V roli hlavních mluvčích zasedli ke kulatému stolu generální ředitelé některých světových mobilních operátorů jako America Movil, AT&T, China Mobile, Telefonica a Vodafone.
Cesar Alierta, generální ředitel společnosti Telefónica, sdělil, že stále nemůže pochopit, proč telekomunikační sektor – a to na konkurenčních trzích – vůbec potřebuje regulaci, čímž navodil u delegátů MWC jistou pozornost. S důrazem však Alierta poukázal na problém regulace mobilních operátorů, kteří mají na bedrech téměř všechny investice do sítě nutné k uspokojení stále rostoucích objemů dat přenášených mobilní sítí, zatímco poskytovatelé obsahu a služeb k nákladům na síť téměř vůbec nepřispívají. „Asymetrická regulace tohoto druhu zpomaluje růst investic,“ uvedl Alierta. V úvodní prezentaci uvedl, že „mobilní odvětví má vyhlídky pozitivního růstu díky rozvoji mobilních datových služeb. Pro financování investic do sítí však potřebujeme nové obchodní modely, což je předpokladem udržitelného stavu celého ekosystému internetu, podmíněného jeho trvalým růstem. Regulace by měla umožnit ozdravení výdajů na sítě podporou investování a provozní efektivity a posílením rozvoje služeb. Důležitá je spolupráce uvnitř odvětví a pro splnění nových kvalitativních požadavků je potřebná nová dohoda mezi telekomunikačními operátory a poskytovateli obsahu.“
Generální ředitel společnosti Vodafone Vittorio Colao obvinil evropské regulační orgány, že aplikují zcela mechanicky finanční závazky, které podle jeho mínění již neplatí. „Ve společnosti Vodafone startujeme každoročně s finančními objemy sníženými o 150 milionů liber až 250 milionů liber kvůli snižování sazeb za ukončení volání v mobilní síti (Mobile Termination Rates, MTR) a propojovacích poplatků, což se pravděpodobně stejnou částkou promítne u kvalitnějších služeb z důvodu nižších maloobchodních cen,“ uvedl Colao. „Možná bylo oprávněné snižovat ceny v době, kdy byly ceny vysoké, ale to již dnes neplatí. Je čas se posunout k industriálním a prozíravým postupům.“
Generální ředitel společnosti Vodafone se rovněž vyjádřil k „pomýleným pokusům“ při zatěžování sektoru mobilních komunikací dalšími poplatky na některých trzích. Jako příklad uvedl regulační úřad Indie s pokusy značně přecenit staré 2G spektrum, což označil jako „nevyzpytatelné“.
Colaova výzva k příklonu k industriální politice, kde je regulace řízena dlouhodobým strategickým myšlením zejména pro přilákání investic a zajištění růstu byla podpořena i Randallem Stephensonem, generálním ředitelem společnosti AT&T. „Regulační orgány by měly zůstat stranou a nechat lidi soutěžit. Pokud bude nastaveno předvídatelné a smysluplné regulační prostředí, investice se jen pohrnou.“
Stephenson rovněž vyzval k větší spolupráci v oblasti harmonizace spektra mezi národními regulačními orgány pro zajištění interoperatibility zařízení LTE a upozornil na omezenou dostupnost pásma 700 MHz v Evropě a Asii. „Pokud bychom jako odvětví opravdu chtěli zajistit růst celkového koláče, pak je především kritická bezproblémová interoperabilita mezi zařízeními, a to zejména v sítích 4G. Operátoři, dodavatelé ekosystému, ale co je nejdůležitější, regulátoři na to musí dbát.“
V opačném gardu ale na zasedání zazněla i jistá pochvala regulátorů. Daniel Hajj, generální ředitel America Movil uvedl, že regulační orgány v Latinské Americe projevily většinou porozumění obchodním potřebám mobilních operátorů. „Snaží se přidělit větší část spektra, zajistit snadnější přístup a být transparentnější, což jsou předpoklady nutné pro zvýšení objemů investic.“
Vittorio Colao také mluvil pochvalně o měkčím regulačním přístupu v Evropě s ohledem na síťovou neutralitu, který se spíše opírá o zajištění, zda přístup každé části hodnotového řetězce internetu je konkurenceschopný, než o zavádění specifických regulačních opatření „Vítáme pozornost, která byla v Evropě věnována zabránění dominance v hodnotovém řetězci, včetně vyšetřování týkajícího se vyhledávače Google, ale odpovědi je důležité získat rychle po ukončení vyšetřování.“
Bezkontaktní mobilní platby NFC v ČR
Společnosti Telefónica O2, Komerční banka, Citibank Europe, Globus ČR a VISA Europe společně odstartují již v polovině letošního roku pilotní projekt bezkontaktních mobilních plateb. Nová technologie přenese platební funkce z klasické platební karty na SIM kartu mobilního telefonu.
Cílem šestiměsíčního projektu je získat poznatky z reálného využívání bezkontaktních mobilních plateb a připravit se na komerční spuštění této služby. Do ověřovacího provozu se zapojí po dvou stovkách klientů společností Telefónica O2, Komerční banky a Citibank. Terminály pro akceptaci bezkontaktních plateb mobilním telefonem budou vybaveny vybrané pokladny ve čtyřech hypermarketech Globus v Praze a Plzni. Platební aplikaci, která bude nahrána na SIM karty mobilních telefonů výhradně v síti O2, poskytne karetní asociace VISA Europe.
Aplikace elektronické peněženky O2 Wallet vyvinutá společností Telefónica rozšíří použití mobilních telefonů i v dalších oblastech běžného života. Obsah dnešní klasické peněženky (např. platební, dopravní i věrností karty, slevové kupony apod.) tak budou moci mít uživatelé na SIM kartě svého mobilního telefonu. Používání elektronické peněženky v mobilu je velmi jednoduché a pohodlné. Další výhodou je potvrzení platebních transakcí v reálném čase.
V rámci pilotního projektu budou použity mobilní telefony Samsung Star 5230 NFC s předem instalovanou mobilní aplikací O2 Wallet, která bude obsahovat platební kartu VISA pro platby v Globusu a Plzeňskou dopravní kartu pro platby v městské hromadné dopravě v Plzni.
„V připravovaném komerčním provozu předpokládáme nasazení speciálních verzí O2 Wallet aplikace pro telefony Apple iPhone, BlackBerry, Samsung Galaxy II a další telefony vybavené NFC technologií,“ uvedl Richard Walitza, manažer pro finanční služby společnosti Telefónica O2 Czech Republic.
Potenciál pro rozšíření bezkontaktních mobilních plateb v České republice je vysoký. „Ke konci loňského roku vydaly tuzemské banky takřka 9,3 milionů platebních karet, kterými zaplatili jejich držitelé u obchodníků nákupy za více než 203 miliard korun. Platby kartami snižují pro spotřebitele rizika, která plynou z držení hotovosti, a obchodníkům zase pomáhají optimalizovat provoz. Bezkontaktní mobilní platby jsou pro Komerční banku perspektivní právě proto, že jsou jednou z cest, jak klientům ještě více zpříjemnit bezhotovostní placení a tím nadále objemy plateb kartami zvyšovat,“ uvedl Sirus Zafar, ředitel Platebních karet Komerční banky.
„Mobilní platby jsou založené na nejmodernější bezkontaktní technologii NFC (Near Field Communication) a implementaci bezkontaktní antény, která je výrobcem zabudována přímo v mobilním telefonu nebo SIM kartě. Transakce probíhá přiblížením mobilního telefonu k terminálu, čímž je zaručena nejvyšší míra bezpečnosti při uskutečňování transakce. Zároveň jsou mobilní platby stejně jako všechny ostatní součástí nejmodernější platformy Visa Europe pro zpracování veškerých transakcí s celou řadou bezpečnostních prvků,“ říká Marcel Gajdoš, manažer asociace Visa Europe pro bezkontaktní a mobilní projekty pro Českou republiku a Slovensko.
Zejména drobné částky zaplatí spotřebitelé svým mobilním telefonem velmi rychle. V praxi jednoduše klient obsluze pokladny oznámí, že bude platit kartou v mobilním telefonu. Ten následně přiloží ke čtecímu zařízení u pokladny a vyčká na potvrzovací tón signalizující úspěšné provedení finanční transakce. „Přesáhne-li částka nákupu 500 Kč, vyzve aplikace klienta k zadání PassCode na mobilním telefonu, jehož pomocí platbu autorizuje. PassCode je uložen v zabezpečeném prostoru SIM karty mobilního telefonu a nahrazuje v tomto případě klasický PIN kód, který zadává klient u transakcí běžnou platební kartou,“ uvedl Stanislav Novotný, produktový manažer kreditních karet Citibank.
Rychlost platby je velmi důležitým aspektem zejména pro obchodníky, kteří se rozhodnou vybavit své pokladny terminálem pro bezkontaktní mobilní platby. „Hypermarkety Globus jsou známé důslednou orientací nejen na kvalitu prodávaného sortimentu, ale také na poskytování vítaných doplňkových služeb. Zrychlení odbavení na pokladně a nabídka nového, pohodlného způsobu placení, jsou pro nás proto samozřejmostí,“ doplnil Boris Malý, marketingový ředitel Globus ČR.
Během šesti měsíců ověřovacího provozu uskuteční více než 400 zákazníků na 50 vybraných pokladnách hypermarketů Globus řádově několik tisíc transakcí. Do standardní nabídky by se podle očekávání měly dostat platební karty nahrané na O2 SIM kartu již v roce 2012.
Počet uživatelů IPTV dosáhl 45 milionů
Poslední data GlobalComms TeleGeography z výzkumu služeb placené televize ukazují, že již více než 40 % telekomunikačních operátorů po celém světě již zahájilo poskytování služeb IPTV. To představuje více než 200 poskytovatelů služeb IPTV z řad telekomunikačních společností. Počet uživatelů IPTV vzrostl za rok 2010 o 38 % a dosáhl 45 milionů. V posledním čtvrtletí 2010 vzrostl počet uživatelů IPTV o 9 %, což představuje nepatrné zvýšení v porovnání s předchozími třemi čtvrtletími.
Největším trhem IPTV zůstává i nadále region západní Evropy, jejíž podíl činil v roce 2010 40 %, druhým největším trhem je pak region Asie Pacifik s podílem 35 % uživatelů. Nicméně počet uživatelů IPTV v regionu Asie Pacifik roste dvakrát rychleji než v západní Evropě a nejpozději do konce roku 2011 se stane největším trhem. Z hlediska jednotlivých zemí si své vůdčí postavení s převahou udržuje Francie (23 % z celkového počtu uživatelů na světě) následuje Čína (16 %), USA (16 %), Jižní Korea (8 %) a Japonsko (4 %).
Současně za rok 2010 vzrostl počet uživatelů pevného širokopásmového přístupu k internetu o 13 % a dosáhl 530 milionů, přičemž podíl telekomunikačních společností z celkového počtu pevných širokopásmových přípojek představuje 82 %.
„Celkově se lze říci, že telekomunikační společnosti jsou s ohledem na nabídku služeb IPTV úspěšné, protože více než 10 % uživatelů širokopásmových přípojek využívá současně služby IPTV,“ uvedl John Disdale z TeleGeography. „Na druhou stranu tu zůstává významný potenciál 90 % uživatelů, kteří mají širokopásmovou přípojku, ale služby IPTV zatím nevyužívají. Samozřejmě je třeba brát v úvahu silnou konkurenci kabelové a družicové televize, pro představu podíl IPTV činí 6 % za všech různých platforem pro poskytování služeb placené televize. Očekává se, že podíl IPTV dále poroste, ovšem je nepravděpodobné, že to během následujících pěti let bude o více než 10 %.“
Nárůst prodeje mobilních komunikátorů
Podle poslední zprávy analytické společnosti IDC se v roce 2011 očekává nárůst prodeje mobilních komunikátoru (smartphones) o 49,2 %, což by mělo představovat 450 milionů prodaných kusů, v porovnání 303,4 miliony kusů prodanými v roce 2010. Díky tomu poroste trh mobilních komunikátorů čtyřikrát rychleji, než trh mobilních telefonů.
| Podíly OS pro smartphones v období 2010–2015 | |||
| OS | 2011 | 2015 | CAGR |
| Android | 39,5 % | 45,4 % | 23,8 % |
| Symbian | 20,9 % | 0,2 % | -65,0 % |
| iOS | 15,7 % | 15,3 % | 18,8 % |
| BlackBerry | 14,9 % | 13,7 % | 17,1 % |
| Windows | 5,5 % | 20,9 % | 67,1 % |
| Others | 3,5 % | 4,6 % | 28,0 % |
| TOTAL | 100 % | 100 % | 19,6 % |
Zdroj: IDC
Operační systém Android, který v roce 2010 převzal pozici dvojky na trhu, se v roce 2011 stane hlavním operačním systém. Podle odhadů IDC bude jeho podíl na trhu 39,5 %, následuje Symbian (Nokia) s 20,9 %, iOS (Apple) s 15,7 % a BlackBerry (RIM) s 14,9 %. Díky plánované spolupráci mezi společnostmi Nokia a Microsoft se rovněž očekává, že podíl operačního systému Windows Mobile vzroste ze současných 5,5 % až na 20,9 % v roce 2015, čímž zaujme druhé místo na trhu.
ICT Unie má další nové členy
Mezi řádné členy ICT Unie, sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, přibyly další dvě společnosti. Jde o firmu KOMIX, systémového integrátora působícího na českém trhu od roku 1992, a Advokátní kancelář Dáňa, Pergl & Partneři, která byla vyhlášena Právnickou firmou roku 2008 a 2010 v kategorii Veřejné zakázky a Právnickou firmou roku 2009 v kategorii Duševní vlastnictví/IT.
„KOMIX je příkladem ryze české společnosti úspěšně působící ve vysoce konkurenční oblasti informačních technologií téměř dvě desítky let a její zkušenosti i tým kvalitních odborníků budou pro ICT Unii přínosem. Advokátní kancelář Dáňa, Pergl & Partneři přispěje svými právnickými kompetencemi ve sféře veřejných zakázek a duševního vlastnictví v IT. Vím, že obě firmy hodlají hrát aktivní roli při naplňování hlavních cílů činnosti ICT Unie, tedy mj. posilování pozice ICT sektoru v ČR a růstu konkurenceschopnosti země,“ prohlásil Svatoslav Novák, prezident ICT Unie.
KOMIX s.r.o. je česká společnost, založená v roce 1992. V současné době zaměstnává téměř 150 lidí. Zaměřuje se na kompletní dodávky informačních systémů na klíč včetně jejich následného rozvoje a podpory provozu. Vedle vývojových projektů společnost implementuje i standardizovaná řešení z oblastí zpracování kontaktů a řízení komunikace se zákazníky, správy webového obsahu, plánování a řízení projektů. Pro své zákazníky zajišťuje kompletní služby v oblasti testování softwaru.
AK Dáňa, Pergl & Partneři je tuzemskou advokátní kanceláří s patnáctiletou historií, která od samého počátku šla cestou oborové specializace s důrazem na poskytování vysoce profesionálních a specializovaných služeb. AK Dáňa, Pergl & Partneři se ve své praxi zaměřila na následující obory: právo informačních technologií a duševního vlastnictví, právo veřejných zakázek, PPP, projektové financování a koncese, právo nemovitostí a stavební právo, zdravotnické a medicínské právo.
IdeaPad U1 od Lenova bude dostupný od června
Jedním z nejzajímavějších zařízení, které byly letos představeny během největšího veletrhu spotřební a výpočetní techniky CES v Las Vegas byl IdeaPad U1. Pod označením IdeaPad U1 se skrývá malý přenosný počítač od společnosti Lenovo, který je kombinací dotykového tabletu a malého netbooku a měl by být v Evropě na trhu od června.
Přenosný počítač IdeaPad U1 je vybaven LCD displejem s úhlopříčkou 10,1 palce a rozlišením 1280 × 800 obrazových bodů. Tato novinka se na první pohled neliší od běžného netbooku, ale při bližším pohledu zjistíte, že displej lze jednoduše oddělit a pracovat s ním podobně jako s tabletem. Při spojení s klávesnicí pracuje s dvojjádrovým procesorem Intel Core 2 Duo a pod operačním systémem Windows 7 Home Premium. Po vyjmutí displeje se operační systém automaticky přepne na Android. I v případě, že je LCD panel vyjmut, lze počítač dále používat – stačí k němu pouze připojit externí monitor. Data lze ukládat na vestavěnou paměť typu Flash s kapacitou 32 GB. Zařízení nechybí ani WiFi, Bluetooth, USB či vestavěný pohybový senzor pro automatické otáčení displeje.
Nejdříve by se měl Lenovo IdeaPad U1 objevit na trhu v Číně. Na evropském trhu by měl být dostupný od června, přičemž cena by se měla pohybovat okolo 30 tisíc Kč. Cena samotného tabletu bez klávesnice pak vyjde zhruba na 12 tisíc Kč.
Autor článku: Radomír Šenkýř, Telekomunikace 2011-02.
Tento příspěvek se věnuje principům a různým metodám sledování kvality v telefonních sítích a jejich vývoji v čase. Rozebrány jsou technologické způsoby detekce správné funkce nebo naopak poruch, provozních anomálií, jejich statistik a dat pro posuzování spolehlivosti či nespolehlivosti poskytování telefonních služeb s očekávanou kvalitou. Dále jsou uvedeny příklady systémových řešení při použití současných komunikačních technologií.
Autor článku: Tomáš Látal, Telekomunikace 2011-02.
V minulém článku jsme se seznámili s principem technologie multiprotokolového přepojování podle návěští (Multiprotocol Label Switching, MPLS). Dozvěděli jsme se, na jakém principu funguje a jaké výhody přináší. Ukázali jsme si operace, které jednotlivé směrovače použité pro konkrétní datový okruh provádějí. Zmínili jsme vazbu na protokol IP a seznámili jsme se s terminologií označující jednotlivé prvky v síti. V tomto díle se podíváme na signalizační protokoly, které umožňují dynamickou signalizaci návěští MPLS, a tím zjednodušují a urychlují sestavení virtuálních cest MPLS.
Autor článku: Jaroslav Hrstka, Telekomunikace 2011-02.
Ve dnech 8.–9. března 2011 se v konferenčních prostorách hotelu Regina na Praze 10 uskutečnil odborný seminář INKAT 2011, který byl zaměřen na legislativu, aplikace, služby a komplexní systémová řešení z oblasti sítí kabelové televize a řešení FTTH. Byly představeny jednotlivé komponenty sítě od kabelů a konektorů až po hlavní stanici kabelového systému včetně zakončení kabelového modemu (CMTS). V rámci semináře vystoupilo rovněž několik zahraničních hostů, kteří představili novinky svých společností. Celé akce se zúčastnilo téměř 100 účastníků z řad odborníků i odborně veřejnosti.
Autor článku: Jiří Čížek, Telekomunikace 2011-02.
eHealth v České republice po dlouhých letech vyčkávání a půstu konečně začíná nabírat na obrátkách. Vše nasvědčuje tomu, že se začíná blýskat na lepší časy. Konference s eHealth tématy praskají ve švech, a přestože na letošním ISSS byla sekce eHealth přesunuta do větších prostor, zájemců bylo mnohem více, než kapacita Jednacího sálu dokázala pojmout. Kde se bere ten neobvyklý zájem a zvýšená aktivita všech zainteresovaných stran?
Autor článku: Jaroslav Hrstka, Telekomunikace 2011-02.
Na konci roku 2010 dosáhl, podle analytické společnosti Point Topic, celkový počet širokopásmových přípojek na světě 523,07 miliónů. V porovnání s koncem roku 2009, kdy tento počet dosáhl 467,1 miliónů, to znamená nárůsto 11,98 %. Během 4. čtvrtletí roku 2010 přibylo 13,9 miliónu širokopásmových přípojek, což znamená oproti předcházejícímu čtvrtletí pokles o 2,05 %, kdy bylo přidáno 14,2 milionů. Za rok 2010 bylo přidáno celkem 55,96 milionů přípojek, což v porovnání s rokem 2009, kdy bylo přidáno 58,62 milionů přípojek, představuje pokles o 4,54 %.
Autor článku: Hynek Urban, Telekomunikace 2011-02.
Není to tak dávno, kdy mobilní telekomunikační technologie 4. generace LTE byla častována poněkud hanlivým překladem Long Term Expectation místo správného názvu Long Term Evolution. Prvek očekávání (zpoždění) vycházel ze zkušeností při zavádění předchozí, 3. generace mobilní technologie (WCDMA), která trvala ve většině zemí několik let.
