2009 – 04

Tele_2009-04

Petr Beneš, šéfredaktor a vydavatel

ICT a rozmarné léto

S příchodem prázdnin zasáhly některé regiony Čech a Moravy vlny bleskových ničivých povodní. Způsob začátku letošního českého rozmarného léta byl tak pro mnohé poněkud nešťastným a nejen české letní vládě přidělal vrásky. Rozsáhlé materiální škody a oběti na lidských životech, které náhlé přívalové deště a další nepředvídatelné změny počasí způsobí, obvykle vyvolají rozličné diskuze o změnách klimatu a souvisejících jevech. Vědecky podloženým faktem zůstává, že lidská činnost má na klima naší planety významný vliv a změny klimatu představují vážný problém. Za hlavní příčinu těchto změn jsou pak označovány emise skleníkových plynů (GreenHouse Gas, GHG), především CO2, které způsobují globální oteplování. Celosvětové emise GHG stouply od roku 1970 o 70 %. V důsledku toho vzrostla od roku 1950 celosvětově průměrná teplota o polovinu stupně Celsia (ze 14 °C na 14,5 °C), hladina moře stoupla o přibližně 10 cm a sněhová pokrývka na severní polokouli zmizela z asi 2 miliónů km2. Podle některých předpovědí by pak průměrná teplota mohla do konce tohoto století vzrůst o dalších 6 °C.

Zeptáte se, jak souvisí emise CO2 a dalších skleníkových plynů s průmyslem ICT? Odhady vyčíslily tento příspěvek na 2 až 2,5 % z celkového objemu emisí za rok. Telekomunikace (s výjimkou rozhlasových a TV vysílačů), výpočetní technika a Internet tak přispějí téměř jednou gigatunou (Gt) k celkové roční produkci emisí CO2. Možná se pousmějete. Co jsou to dvě, tři procenta? Ale uvažte, že veškerá průmyslová odvětví dohromady, včetně ICT, jsou odpovědna celkem za 4 %. Primárním zdrojem emisí je totiž výroba energie, doprava, zpracování odpadů a další.

Nejvíce (40 %) se na objemu emisí GHG generovaných průmyslem ICT podílejí energetické požadavky osobních počítačů a datových monitorů, datová centra pak přispějí dalšími 23 %. Pevné a mobilní sítě se podílejí 24 %. Je však třeba si uvědomit, že sektor ICT roste rychleji než zbytek ekonomiky a uvedené podíly se mohou časem zvýšit. Vždyť například počet uživatelů mobilních telefonů se zvýšil ze 145 miliónů v roce 1996 na více než 3 miliardy v srpnu 2007 a 4 miliardy na konci roku 2008. Za stejnou dobu odhadovaný počet uživatelů Internetu vzrostl z 50 miliónů na 1,5 miliardy. Vzrůstá provozní i vysílací výkon, mobilní telefony 3G pracují na vyšších kmitočtech než telefony 2G, jejich obvody však spotřebovávají méně energie. K dalším trendům patří používání více mobilních telefonů jedním uživatelem, provozní režimy „always on“ a tendence raději data ukládat než mazat.

Emise CO2 spojené s provozem zařízení ICT však mohou být ještě vyšší. Zahrneme-li spotřebu TV a rozhlasových přijímačů, set-top boxů pro zemský a satelitní příjem, přehrávačů DVD a dalších zařízení spotřební elektroniky, představuje používání produktů a služeb ICT asi 7,8 % celkové spotřeby elektrické energie v EU. Do roku 2018 by mohl tento podíl vzrůst na 10,5 %. Mohl, ale nemusí, neboť proti nárůstu spotřeby působí i trend opačný – reprezentovaný inovativními technologiemi polovodičových čipů i zobrazovacích displejů. Úhlopříčka televizorů se na jedné straně sice stále zvětšuje, ale na druhé straně, náhrada žhavených vakuových obrazovek novými technologiemi LCD a plazmových zobrazovačů podsvětlených LED přináší významnou úsporu energie.

Technologie ICT disponují potenciálem, který nabízí řešení a to i v ostatních sektorech ekonomiky, které jsou odpovědny za zbývajících 97,5 % emisí. Sítě NGN umožní snížení energetické spotřeby o 30 až 40 % v porovnání s dnešními PSTN. Zavádění nových rádiových technologií, jako jsou digitální modulace spolu se standardy digitálního televizního vysílání a účinné kompresní algoritmy, umožní snížit energetickou spotřebu až 10krát  Navíc počet vysílačů se díky digitalizaci sníží. Uvážíme-li, že na světě jsou v provozu desítky tisíc vysílačů, může se jednat o značné úspory.

Hlavním výstupem sektoru ICT jsou informace nikoliv zboží („bity“ nikoliv „atomy“) – koncepce označovaná jako dematerializace. Zavedení inovativních síťových aplikací, jako jsou telekonference, teleworking, e-shopping, e-learning a dalších virtuálních dematerializovaných „světů“, může do roku 2020 pomoci nepřímo ušetřit 460 Mt emisí.

Systémové využití ICT zaměřené na snižování emisí GHG v dalších sektorech zahrnuje inteligentní dopravní systémy (naváděcí parkovací systémy, navigace GPS, použití vozidel pro monitorování životního prostředí), senzorické sítě na bázi technologie RFID a v neposlední řadě monitorování klimatických změn využitím telemetrických sítí a poskytování klíčových dat o klimatu prostřednictvím telekomunikačních a radiokomunikačních aplikací.

Co říci závěrem? Tak jako jiné sektory ekonomiky, také sektor ICT je konfrontován s morální výzvou změnit způsob svého podnikání tak, aby přispěl k rozsáhlému globálnímu úsilí zajisti budoucnost lidské existence. Jinými slovy, rýsující se světové klimatické změny představují pro odvětví ICT vážnou výzvu. Výzvu, kdy budou hrát rozhodující význam spolupráce na mezinárodní úrovni a aplikace globálních standardů. Mluvíme-li pak o proměnách klimatu, napadnou nás v letošním létě i mnohé paralely s klimatem společenským, politickým a ekonomickým. Vše se vším souvisí, i rozmary však musí jednou skončit, inovace jsou neodkladné.

Hezký zbytek (rozmarného) léta!

Státní podpora: Evropská komise zahajuje konzultace o předloze Pokynů Společenství k použití pravidel pro zavádění širokopásmových sítí

Evropská komise uveřejnila pro účely veřejného projednávání návrh pokynů k použití pravidel státní podpory EU při financování rozvoje širokopásmových sítí a dnem 19. 5. 2009 zahájila k tomuto návrhu veřejné konzultace. Klíčovou otázkou je přitom diskuse o problému financování tzv. poslední míle sítě (NGA). Záměrem Komise je přijetí definitivního znění pravidel ke konci tohoto roku na základě připomínek, které od uvedených stran obdrží. Komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroes k tomu uvedla, že stanovení definice jasného a předvídatelného rámce pro uplatňování pravidel státní podpory v EU je v současné ekonomické situaci je důležité, protože investování do této důležité infrastruktury může v blízké době napomoci hospodářskému oživení, a v delším časovém horizontu vytvoří výhodné podmínky pro konkurenceschopnost Evropy.

Politika Komise týkající se financování širokopásmových sítí z veřejných prostředků vychází z dřívějších zkušeností získaných ve více než čtyřiceti individuálně řešených rozhodnutí Komise. Tento postup již umožnil využití veřejných finančních prostředků v sítích ve venkovských oblastech a v odlehlých místech, ve kterých tržní subjekty neměly dostatečnou motivaci k poskytování širokopásmových služeb v přijatelném rozsahu. Pravidla státní podpory také zajistila, že veřejná intervence nevytlačila soukromé investice a přenesla soutěž do oblastí, kde dříve spotřebitelé neměli možnost volby. Politika státní podpory Komise v této oblasti významně přispěla k dosažení prvořadého cíle EU, kterým je usnadnění přístupu k širokopásmovému připojení pro všechny občany EU.

První část návrhu Broadband nastiňuje hlavní směry politiky Komise a uvádí praxi uplatňovanou v minulosti v jednotlivých případech veřejné podpory tradičních širokopásmových sítí s cílem pomoci členským státům při uvolňování vyšších částek při financování z veřejných zdrojů co nejefektivnějším způsobem a v souladu s pravidly státní podpory EU (viz finanční prostředky z balíku Evropského hospodářského oživení IP/08/1771).

Druhá část návrhu pokynů je zaměřena na financování přístupových sítí nové generace (NGA), z veřejných prostředků, které jsou schopné ve srovnání s tradičními širokopásmovými sítěmi poskytovat služby širokopásmového přístupu s rozšířenými charakteristikami. Nasazení těchto sítí představuje významný technologický posun na trhu s širokopásmovým připojením, který ovšem vyžaduje na straně provozovatelů elektronických komunikací investování značných prostředků. Komise si klade za cíl podnítit a podporovat rychlou a včasnou výstavbu těchto sítí.

V podstatě lze říci, že Komisí navržený metodický a analytický přístup by měl být založen na existujícím rozdílu mezi oblastmi, ve kterých širokopásmové připojení chybí (bílé oblasti), oblastmi v nichž je nasazena pouze jedna síťová infrastruktura (šedé oblasti) a oblasti, kde jsou vybudovány alespoň dvě konkurující si širokopásmové infrastruktury (černé oblasti). Postoj Komise vůči veřejné podpoře nasazení širokopásmových sítí se pohybuje od pozitivního posuzování oblastí bílé plochy až po kritičtější posouzení oblastí, ve kterých již byly vynaloženy soukromé investice nebo se jejich nasazení očekává, a rovněž tam, kde je soutěž již účinná. Návrh obecných zásad rovněž stanoví řadu podmínek, které by musely být splněny pro účely posuzování slučitelnosti prováděné podle článku 87.3 (c) Smlouvy o ES.

Členské státy a zúčastněné strany jsou tímto vyzvány, aby se do 22. června 2009 vyjádřily k návrhu pravidel a podmínek, které by se podle návrhu Komise měly vztahovat na financování přístupových sítí příští generace z veřejných prostředků. Členské státy budou také přizvány k účasti na multilaterální schůzce, která je plánována na nejbližší období.

Návrh Pokynů je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/reform/reform.cfm

-va-

Evropská komise žádá odpovědné řízení Internetu

Evropská komise ve svém strategickém dokumentu vyzvala k větší transparentnosti a mnohostranné odpovědnosti při řízení Internetu. Internet má dnes ve světě 1,5 miliardy uživatelů, z toho 300 milionů ve 27 členských státech Evropské unie. V současné době je za koordinaci klíčových prvků Internetu odpovědný soukromý subjekt usazený v USA – Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (ICANN). Komise souhlasí s tím, že soukromé firmy by nadále měly hrát vůdčí roli při správě každodenního provozu Internetu, pokud jsou odpovědné a nezávislé. Komise rovněž věří, že rozhodnutí o Internetu, zejména ta, která se týkají otevřenosti a bezpečnosti, by měla být přijímána transparentním a odpovědným způsobem, neboť se dotýkají každého na světě. Organizace ICANN v současnosti funguje v rámci dohody o společném projektu (Joint Project Agreement) s ministerstvem obchodu USA, jejíž platnost skončí dne 30. září 2009. Z pohledu Evropské komise by budoucí pravidla řízení Internetu měla odrážet klíčovou úlohu, kterou celosvětová síť ve všech zemích hraje.

Viviane Redingová, komisařka EU pro informační společnost a média, prohlásila: „Internet Corporation for Assigned Names and Numbers se blíží historickému okamžiku svého vývoje. Stane se plně nezávislou organizací odpovědnou celosvětové internetové komunitě? Evropané by to očekávali, proto se o to zasazujeme. Vyzývám Spojené státy, aby spolu s Evropskou unií pracovaly na dosažení tohoto cíle.“

Vzhledem k tomu, že dvoustranná dohoda o společném projektu mezi ICANN a americkou vládou vyprší v září 2009, oznámila dnes Komise, že tato iniciativa soukromého sektoru by měla hrát nadále vůdčí roli, ale měla by fungovat v jasném rámci stanoveném na základě mezinárodního dialogu. Například, pokud má organizace ICANN dohlížet na zavádění doménových jmen přizpůsobených potřebám uživatelů (která umožní nahradit v adrese internetové stránky „.com“ jakoukoli příponou), měla by stanovit jasné pokyny a fungovat otevřeným způsobem. EU rovněž věří, že budoucí pravidla řízení Internetu by měla být v souladu s klíčovými zásadami, zejména dodržováním lidských práv a svobody projevu, jakož i zachováním stability a bezpečnosti Internetu.

Komise dnes ve sdělení nazvaném „Řízení Internetu: další kroky“ učinila návrhy týkající se řízení Internetu, které by jej učinily otevřenějším a transparentnějším. Klíčovým cílem je cíl odpovědnosti, který zahrnuje jak vnitřní odpovědnost (rozhodovací orgány a obecná organizace ICANN), tak vnější odpovědnost (mnohostranná odpovědnost, která se týká všech zemí světa). Znamená to rovněž, že ti, jichž se dotýkají rozhodnutí řídících orgánů, by měli mít možnost podat odvolání u nezávislého soudu. Komise rovněž navrhla, že by síť měla být řízena soukromými subjekty v rámci zásad, na nichž se shodne veřejná správa, avšak bez zasahování vlád do každodenního fungování.

Vláda USA je jediným orgánem, který měl formální dohled nad politikami a činnostmi organizace ICANN od roku 1998, kdy byla zřízena. Jelikož nyní dohoda o společném projektu spěje k závěru, Komise se domnívá, že by se organizace ICANN měla stát všeobecně odpovědnou, nikoli pouze jedné vládě, ale vůči celosvětové internetové komunitě. To je obzvlášť relevantní vzhledem k tomu, že další miliarda uživatelů Internetu bude pocházet zejména z rozvojových zemí. Komise dnes prohlásila, že EU by měla o těchto otázkách zahájit diskusi s mezinárodními partnery, zejména pak o tom, jak posílit odolnost Internetu vůči náhodným poruchám či úmyslnému napadení.

Politické návrhy Komise usilují o to potvrdit soukromý charakter iniciativy a zajistit, aby Internet zůstal motorem inovace, svobody projevu a ekonomického rozvoje. Sdělení Komise s názvem „Řízení Internetu: další kroky“ je dostupné na: http://ec.europa.eu/

Mezinárodní konference NoTeS 09

Ve dnech 17-18. června 2009 proběhla za pořadatelství České vědeckotechnické společnosti spojů (ČVTSS) a Slovenské elektrotechnické společnosti (SES) mezinárodní konference Nová technika a služby v telekomunikacích ČR a SR – „NoTeS 09“. V pořadí pořadí již III. ročník se konal v Praze na Novotného lávce v kongresovém sále ČTVSS. Celá akce se pak uskutečnila pod záštitou předsedy Českého svazu vědeckotechnických společností Doc. Ing. Daniela Hanuse, CSc. a prezidenta Zväzu slovenských vedeckotechnických spoločností Doc. Ing. Jána Lešinského, CSc.

Úvodní slovo přednesl předseda ČVTSS Josef Ptáček, který přivítal všechny účastníky konference, zejména vzácné hosty ze Slovenska. Během konference zaznělo celkem 25 odborných příspěvků, které přednesli představitelé z řad státní správy, výrobců, poskytovatelů telekomunikačních služeb i technologických řešení a zástupci výzkumných a vzdělávacích institucí.

Konference byla široce tematicky zaměřená a zahrnovala obecně diskutované témata i vysoce odborné příspěvky. Příspěvky zahrnovaly statistická vyhodnocení, analýzy postupného zavádění digitálního televizního vysílání a jeho společenský dopad v ČR i SR, využívání moderních technologií, rozvoj optických sítí, moderní metody měření kvality sítí a služeb. Nechyběly ani přednášky o mobilních a pevných sítích a nově zaváděných technologiích, perspektivách technologie DSL v metalických sítích, možnostech technologie PLC a využívání moderních technologií v dopravních systémech. Nově byly zařazeny přednášky o optických spojích volným prostorem a vlivu mobilní sítě na bezpečnost železničního provozu.

Celá akce byla doprovázena výstavou nových produktů společností Kapsch, HKE, OFA, VeEX, Betonbau, City Online, VNT Kabelové garnitury, PROGY, TTC Marconi, MICOS, Teplotechna Ostrava, ProFiber Networking, ProTel engineering a Mikrokom, které jsou určeny pro výstavbu sítí elektronických komunikací nebo pro poskytování služeb prostřednictvím těchto sítí.

Dvě třetiny evropských domácností budou mít na konci roku 2009 širokopásmový přístup

V současné době jasně dominují širokopásmové přípojky DSL, ale pomalu se začínají zavádět i optické přípojky. Prognózy předpovídají, že koncem roku 2013 dosáhne optické vlákno do 8 % evropských domácností.

I přes vyspělost a nasycenost trhu se současná ekonomická situace v oblasti širokopásmového přístupu k Internetu v Západní Evropě těší, podle zprávy publikované analytiky společnosti Strategy Analytics, relativně dobrému zdraví. V této zprávě „Western Europe Broadband Forecast: 1H2009,” se předpokládá, že počet širokopásmových přípojek v Západní Evropě dosáhne 115 miliónů koncem roku 2009 a téměř 150 miliónů koncem roku 2013.

Přes 60 % domácností v západní Evropě mělo na konci roku 2008 širokopásmový přístup k Internetu; podle zprávy tento počet poroste až na 80 % v roce 2013. Většina z těchto přípojek je realizována technologií DSL, ačkoli díky rozvoji zavádění optických přípojek v regiónu dosáhne jejich podíl, podle Strategy Analytics, v roce 2013 až 9 %.

Vzrušení na současném trhu v Západní Evropě vyvolává jasně optické vlákno,“ říká Ben Piper ředitel Strategy Analytics Multiplay Market Dynamics Service. Francie, Německo i další země zavádí optické vlákno do blízkosti nebo až k účastníkům, takže očekáváme, že celkový počet přípojek FTTx v západní Evropě vzroste během příštích pěti let o 47 %.

První mobilní širokopásmový přístup k Internetu prostřednictvím LTE

Společnosti Huawei a TeliaSonera/NetCom oznámili, že realizovali historicky první mobilní širokopásmové připojení k Internetu přes živou komerční síť LTE v Oslu v Norsku. Prezentace ukázala, že přenosová rychlost stahování do mobilního zařízení je vyšší, než cokoli je v současnosti na mobilní scéně dostupné. Síť LTE TeliaSonera postavená na řešení LTE od Huawei poskytuje mnoho výhod včetně vyšší kvality a významně vyšších přenosových rychlostí pro koncové uživatele.

August Bauman, prezident NetCom (dceřiná společnost TeliaSonera v Norsku) řekl: „Oceňujeme profesionální realizaci Huawei a jsme velmi potěšeni, že jsme vytvořili první LTE relaci v Norsku. Je to významný krok, který našim zákazníkům přináší služby 4. generace mobilních širokopásmových služeb. Je to rovněž významný milník ve spolupráci mezi společnostmi Telia-Sonera a Huawei.“

„Jsme hrdí a vzrušení, že můžeme podporovat společnost TeliaSonera v dovršení jejího úsilí vytvořit mobilní širokopásmový přístup k Internetu prostřednictvím první živé sítě LTE na světě,“ řekl James Chen, vrchní ředitel Huawei Nordic Office. „První relace LTE vyjadřuje vedoucí postavení Huawei v nejpokrokovějších technologiích a její schopnost budovat sítě LTE. Jsme v dobré pozici pro poskytování sítě vysoké kvality, která bude umožňovat vedoucím operátorům na trhu jako je TeliaSonera dosahovat významné obchodní úspěchy.“

První relace na živé síti LTE v Oslu, mezi laptopem s modemem 4G a veřejným Internetem/Intranetem zahrnovala stahování fotek s vysokým rozlišením, hudby, filmů a různé obchodní aplikace, a to s přenosovou rychlostí mnohem vyšší než většina pevných přístupů k Internetu v současnosti.

Zavedení technologie LTE, která využívá techniky MIMO a OFDM (Multiple Input Multiple Output a Orthogonal Frequency Division Multiplex), umožňuje dosáhnout s několika koncovými zařízeními v rámci jedné buňky LTE přenosové rychlosti až 150 Mbit/s.

IPTV vykazuje v 1. čtvrtletí 2009 silný nárůst

Celkový počet uživatelů IPTV ve světě dosáhl koncem 1. čtvrtletí 2009 téměř 24 miliónů (23,99 miliónů). V porovnání s koncem roku 2008, kdy bylo 21,86 miliónu uživatelů IPTV, to představuje nárůst o 9,77 %. Meziroční nárůst, v porovnání s 1. čtvrtletím 2008, kdy bylo 15,36 miliónu uživatelů IPTV dosáhl 56,2 %. Tato čísla jsou založena na rozsáhlém výzkumu analytické společnosti Point Topic, která získává data ze spolehlivých zdrojů nebo jde velmi kvalifikované odhady.

Z pohledu meziročního nárůstu zaznamenala platforma IPTV obrovský úspěch, a to zejména ve Východní Evropě. Operátoři v zemích Východní Evropy nabízí rozsáhlé služby IPTV, o které je značný zájem. „Poskytovatelé služeb IPTV v zemích Východní Evropy jako Polsko, Česká republika, Slovensko a Rusko úspěšně nabízí služby IPTV,“ říká John Bosnell, starší analytik Point Topic. „Typickým příkladem je tradiční operátor v Chorvatsku T-Hrvatski Telecom, který během posledních 12 měsíců přidal téměř 100 tisíc nových uživatelů IPTV, což představuje nárůst o 170 %,“ říká Bosnell.

Jedním důvodů tohoto růstu je, že IPTV je ve Východní Evropě relativně nová služba. „Vysoký růst ve Východní Evropě je proto, že IPTV zaujímá malý podíl na trhu, v porovnání s regiony Severní Ameriky a Asie-Pacifiku,“ říká Bosnell. „To je dobrá zpráva pro operátory i uživatele, protože je stále existuje velký potenciál pro další růst spojený s širokým rozsahem služeb IPTV, takže náklady zůstávají nízké.“

Počet uživatelů IPTV v Severní Americe roste, všechny tři největší společnosti na trhu přidali nové uživatele (společnost AT&T zaznamenala 27% nárůst, Telus 25% nárůst a Verizon 16% nárůst). V regionu Jižní a Východní Asie pokračují čínští operátoři v nadvládě z hlediska přidaných uživatelů. China Telecom přidala 250 tisíc nových uživatelů (14,3% nárůst) a China Unicom Ltd (Hong Kong) přidala 100 tisíc nový uživatelů (13,33% nárůst).

Tucet operátoru zahájí služby LTE v roce 2010

Počet mobilních operátorů, kteří se rozhodli budovat sítě LTE a nabízet tak již v roce 2010 svým zákazníkům kvalitnější služby dosáhl čísla 12 (podle studie ABI Research). Předpokládá se, že příští rok bude po celém světě využívat téměř 34 miliónů uživatelů ultra rychlé datové služby, které slibují přenosové rychlosti srovnatelné s DSL nebo kabelovou televizí (DOCSIS).

„Hlavním faktorem, který ovlivňuje plány zavádění, je dostupnost kmitočtového spektra,“ říká Nadine Manjaro senior analytik společnosti ABI Research. „V zemích, kde telekomunikační regulátor přidělil operátorům vhodné kmitočtové spektrum, byly oznámeny plány na spuštění LTE. To se týká zejména USA, Švédska a Číny, ale i dalších zemí. Tam, kde kmitočtové spektrum přiděleno nebylo, operátoři plány na zavádění LTE odložili.“

Mezi první operátory, kteří zamýšlejí zavádět služby LTE patří: Verizon Wireless, MetroPCS Wireless a U. S. Cellular v USA; Telus Mobility a Bell Mobility v Kanadě; NTT-DOCOMO a KDDI v Japonsku; TeliaSonera, Tele2 a Telenor v Evropě. V Jižní Koreji operátoři Korea Telecom Freetel a SK Telecom plánují LTE rovněž na rok 2010. Největší operátor na světě China Mobile, stejně jako AT&T v USA, plánují služby LTE na rok 2011.

To jsou dobré zprávy pro dodavatele zařízení do síťové infrastruktury. Několik mobilních operátoru již dokonce oznámilo podepsání smlouvy na dodání zařízení. Alcatel-Lucent, Ericsson a Starent se stali vítězi výběrového řízení a podepsali smlouvy s Verizon Wireless.

Telus Mobility a Bell Mobility oznámili, že si pro budování nové síťové infrastruktury vybrali společnosti Nokia Siemens Networks a Huawei. Japonský operátor NTT-DOCOMO bude využívat zařízení Ericsson, největšího světového dodavatele zařízení do síťové infrastruktury, a mimoto také zařízení místní výrobců NEC a Fujitsu. TeliaSonera podepsala smlouvy se společnostní Ericsson a Huawei a další skandinávští operátoři Tele2 a Telenor podepíšou smlouvy pravděpodobně se společností Huawei, která se ukazuje jako velmi silný partner.

„Operátoři hledají silné partnery,“ říká Manjaro. „Operátoři chtějí znát své dodavatele, jak jsou obchodně zdatní, jak kvalitní a vyspělá zařízení nabízí, zda jsou finančně stabilizovaní a jak spolupracují při vývoji nových služeb a řešení.“

První USB Flash paměť s kapacitou 128 GB

Kingston Technology Europe Ltd, dceřiná společnost Kingston Technology Company, Inc., uvedla na trh novou řadu USB Flash pamětí Kingston DataTraveler 200, které poskytují kapacitu až 128 GB. Takový objem paměti dovoluje svým uživatelů obrovskou flexibilitu při ukládání dat, včetně multimediálního obsahu ve vysoké kvalitě. Ekvivalentem 128 GB je např. 182 CD disků, 27 DVD-5 disků (4,7 GB), 15 DVD-9 disků (8,54 GB) nebo 5 Blu-ray disků. To představuje přes 240 hodin hudby v kvalitě CD nebo téměř 55 hodin audiovizuálního záznamu v kvalitě DVD.

Součástí softwarového vybavení je rovněž možnost chránit data heslem (prostřednictvím funkce Password Traveler), nicméně to se týká pouze PC pod Windows, pod operačními systémy Mac ani Linux to zatím nefunguje. USB „flashky“ Kingston DataTraveler 200 podporují technologii Windows ReadyBoost a jsou dostupné ve třech variantách s objemem pamětí 32 GB, 64 GB a 128 GB. Bezpaticové provedení chrání USB konektor, pokud není připojen k PC. Paměti Kingston DataTraveler 200 se nabízí ve třech barevných provedeních – černá, černo-žlutá a černo-modrá a mají rozměry 70,39 × 12,52 × 22,78 mm. Výrobce poskytuje pětiletou záruku a nepřetržitou technickou podporu. Doporučené ceny pro koncové uživatele včetně DPH jsou 2380 Kč za 32GB verzi, 4100 Kč za 64GB verzi a 12 330 Kč za 128GB verzi.

Digitální kabelovou televizi od UPC má už 40 tisíc domácností

Počet uživatelů digitální kabelové televize společnosti UPC na Slovensku dosáhl počátkem června 40 tisíc. V Bratislavě, kde je tato služba dostupná téměř rok a půl, má digitální kabelovou televizi od UPC každá pátá domácnost, která je připojena na hybridní opticko-koaxiální síť UPC. Prostřednictvím této sítě poskytuje UPC služby Triple Play, tj. digitální televizi, vysokorychlostní přístup k Internetu a telefonní přípojku. Výhody a přednosti digitální kabelové televize jsou v současnosti dostupné pro 310 tisíc domácností v šesti krajských městech.

Společnost UPC poskytuje digitální televizi třemi způsoby: digitální kabelovou televizi pod názvem UPC Digital, prostřednictvím družice pod názvem UCP Direct a pomocí rádiového systému MMDS. Digitální kabelová televize je zatím dostupná v Bratislavě, Trnavě, Banské Bystrici, Žilině, Prešově a Košicích. Družicová digitální televize UPC Direct je dostupná na celém území Slovenska a digitální televize šířená systémy MMDS je od minulého roku dostupná v Košicích. Všechny tři možnosti digitálního příjmu TV signálu využívá v současnosti více než 70 tisíc domácností.

Autor článku: Václav Křepelka, Telekomunikace 2009-04.

Všeobecné téma letošního kongresu: Transformace ICT: Realizace globální informační společnosti v roce 2009?

Více v časopise…

Autor článku: Václav Křepelka, Telekomunikace 2009-04.

Optické vlákno je obecně považováno jako poslední krok ve vývoji přístupových sítí. V současnosti se převážná většina telekomunikačních provozovatelů staví víc než zdrženlivě k zavádění architektury optického vlákna k účastníkovi (Fiber To Th e Home, FTTH) především pro její vysoké pořizovací náklady. Rovněž se staví odmítavě k riziku vyplývající z regulačních záměrů, tj. zpřístupnění účastnické smyčky i v nové optické infrastruktuře. V následujícím příspěvku, je představen přístup jak jednoznačně odhadnout potřebné výdaje pro zavádění FTTH. Je potřeba zaměřit se na nejdůležitější náklady a takto získat vyvážený a podrobný pohled na úhrnné náklady spolu s podrobným rozborem jednotlivých kroků, metod a rizik. Závěrem je navrženo řešení skutečné případové studie na zavedení FTTH původně vycházející z gigabitové pasivní optické sítě (Gigabit Passive Optical Network, GPON) v malém belgickém městě (asi 10 000 obyvatel). Tento článek je volně zpracován zejména podle [1]. Současné přístupy k této problematice v ČR i SR lze nalézt v [15] , [16] i [17], z květnového semináře v Českých Budějovicích a z červnové konference NoTeS 09 v Praze.

Více v časopise…

Autor článku: Milan Soldát, Telekomunikace 2009-04.

Rozhraní náležející do přístupové části UTRAN jsou následující. Rozhraní mezi RNC a CN je Iu, které se dále dělí na Iu-CS rozhraní spojující UTRAN a CN s přepojováním okruhů, kde koncový bod je 3G MSC a na Iu-PS rozhraní spojující UTRAN a CN s přepojováním paketů, kde koncovým bodem je SGSN. Rozhraní mezi uživatelským mobilním terminálem a Node-B je Uu. Rozhraní mezi Node-B a RNC je Iub a Iur je rozhraní mezi dvěmi RNC. Tato rozhraní jsou používána jak pro přenos informačních dat, tak i pro signalizaci. Proto se i přenášené protokoly dělí na dvě skupiny – na řídící (control) a uživatelské (user). Pro přenos je zde použita technologie asynchronního přenosovho módu (Asynchronous Transfer Mode, ATM). Ve schématu je zařazena i přístupová síť GSM-BSS. Rozhraními mezi touto sítí a CN jsou rozhraní A a Gb. Jejich popis, včetně rozhraní Abis, je uveden v prvním článku v kapitole „Architektura sítě GSM“ a v tomto článku v kapitole „Architektura sítě GSM/GPRS“.

Více v časopise…

Autor článku: Zdeněk Smékal, Telekomunikace 2009-04.

Odstranění parazitního hluku, šumu a rušení přítomného v řečovém signálu, který je snímán nebo přenášen např. telekomunikačním kanálem, je stále aktuálnější problém. Zvýšená hladina akustického rušení zhoršuje hlasovou komunikaci nejen v počítačových sítích, ale i v sítích pro zvláštní využití (vojenské, policejní nebo záchranářské komunikační systémy). Zvýraznění řeči se stále více uplatňuje s rozvojem systémů pro automatické rozpoznávání mluvené řeči, povelů, identifikaci mluvčích nebo rozpoznání jazyka apod.

Více v časopise…