2008 – 08

Tele_2008-08

Svatoslav Novák, vydavatel časopisu Telekomunikace

Ekonomická recese a telekomunikace

Ponuré zprávy ze světa financí a ekonomiky jasně signalizují příchod špatných časů. V telekomunikacích a IT jsme však na takové situace už tak trochu zvyklí. Krize ICT, která propukla v roce 2001, může svým způsobem být dobrým poučením pro nastávající období. Tehdy zde bylo přeinvestováno do přenosové kapacity a velké společnosti utratily přehnané prostředky za nákup licencí na bezdrátové sítě 3G. Boj o přežití pak zahrnoval hodně brutální snižování nákladů a finanční restrukturalizace.

Portál Telecommagazine rozebírá právě takové „poučení z krizového období“ a říká, že „díky nedávné zkušenosti telekomunikační firmy zareagují snadněji a rychleji“. Dále uvádí, že „vliv zpomalujících se světových finančních trhů na telekomunikace se zpočátku projeví především v oblasti investic.“ Hlavní poskytovatelé služeb budou své nové investiční programy předkládat ke stále striktnějšímu přezkoumávání, při němž stále silnější bude postoj „držme se svého současného businessu“ a „nerozhoupávejme loďku“.

Je velmi pravděpodobné, že diskuse poskytovatelů služeb po dobu příštích šesti až dvanácti měsíců se budou stále více zaměřovat na stará osvědčená témata: nalezení a vyčlenění aktiv podniku, zlepšení produktivity těchto aktiv, zvýšení příjmů ze stávající základny služeb a zbavení se nákladů v oblastech, ve kterých se situace v průběhu několika minulých let relativní prosperity stala nejasnou.

Provozní úspory i redukce počtu zaměstnanců jsou běžné od roku 2001 a nyní jsou na telekomunikační scéně opět vidět. Britský Vodafone chystá snížení výdajů o 1 mld. liber, Telecom Austria propustí v příštím roce 1250 zaměstnanců, BT plánuje uvolnění 10 tisíc a Nokia Siemens 1800 pracovníků. Snižování investic bude mít za následek zpomalení implementace nových technologií zejména do sítí, přestože poptávka bude stále existovat. Hodnocení návratnosti investic však bude ještě přísnější než doposud.

Pokud společnosti podnikající na telekomunikačním trhu neudělají něco velmi uspěchaného ve smyslu jejich investičních strategií, není pravděpodobné, že současná krize finančních trhů nějak výrazněji zasáhne do oboru telekomunikací, říká Telecommagazine. Úrovně průměrných tržeb na uživatele a profitability mohou stagnovat nebo klesnout, ale s velkou pravděpodobností zde nestojíme před takovými problémy jako v případě světových finančních trhů. Na druhou stranu, nikdy neříkej nikdy. V určité fázi současného ekonomického poklesu se může, proti všem předpokladům, objevit existence silnějších vazeb mezi úrovní vystavení se riziku ve finančním světě a investičními strategiemi telekomunikačních společností, které mohou způsobit efekt postupně se šířící vlny a zasáhnout telekomunikace jako celek.

Jedním z velmi důležitých argumentů, proč by současná recese neměla nijak výrazněji ohrozit telekomunikační průmysl, je personální obsazení managementu organizací určujících vývoj v tomto sektoru. Jsou to v podstatě titíž lidé, kteří byli na předních pozicích v telekomunikačních společnostech před sedmi lety, kdy „splaskla internetová bublina“. Jejich životní zkušenosti z přežití tvrdého obratu ekonomiky směrem dolů jim velmi dobře poslouží i v průběhu současné recese. Můžeme tedy očekávat, že budou schopni na ekonomické změny reagovat mnohem rychleji než managementy v jiných odvětvích. Mimochodem, dá se předpokládat, že reagovat nejen umí, ale že už také reagovali… A to na počátku roku při nastavování rozpočtů, kdy velké telekomunikační společnosti již zřejmě cítily přicházející ochlazení do ekonomiky a na novou situaci se připravily.

A závěrem si připomeňme ještě jednu obecnou pravdu, že pro ekonomiku je typický neustále probíhající cyklus vzestupu a pádu, střídání prosperity a krize, konjunktury a krachu. Skutečně úspěšné společnosti jsou ty, které se umí i během krize soustředit na svůj business a dobře odvádět svoji práci. Z horších časů pak vyjdou připraveny využít příštího nevyhnutelného obratu ekonomiky směrem nahoru. Chce to jen mít oči na stopkách a číhat na příležitost. Trpělivě se věnovat tomu, čeho chcete dosáhnout, a hlavně nepanikařit… tak jak tomu bývá zvykem ve finančním sektoru.

Zařízení Intel pro péči o pacienty na dálku

Společnost Intel se dlouhodobě věnovala průzkumu potřeb pacientů i zdravotníků a na základě získaných poznatků přistoupila k výrobě nové řady produktů kategorie osobních zdravotních systémů.

Prvním produktem této kategorie je systém Health Guide. Jedná se o specializované zařízení pro poskytování „nemocniční péče“ chronicky nemocným pacientům v jejich domácím prostředí. Zařízení Health Guide mimo jiné umožní zdravotnickým zařízením lépe reagovat na potřeby stárnoucí populace a rostoucí podíl chronických onemocnění.

Osobní zdravotní systém Health Guide zahrnuje přístroj pro pacienta (Health Guide PHS6000) a on-line rozhraní pro lékaře (Health Care Management Suite). Uživatelské rozhraní umožňuje lékařům monitorovat pacienta v jeho domácím prostředí a na dálku řídit potřebnou péči. Systém podporuje také podstatně větší zapojení pacientů do léčebného procesu a lékaři mohou díky lepší komunikaci s pacientem, zdravotnickým personálem i dostupnosti nejaktuálnějších dat efektivně reagovat na okamžitý stav pacienta.

V červenci získal systém certifikaci amerického úřadu FDA (Food and Drug Administration) a v současné době Intel spolupracuje s týmem klinických specialistů z celého světa na ověření využitelnosti Health Guide při léčbě řady chronických obtíží, ale i pro další zdravotnické účely. Na pilotních studiích v USA se podílí organizace AETNA, Erickson Retirement Communities, Providence Medical Group a SCAN Health Plan. Cílem studií je zejména vyhodnotit možnosti integrace Health Guide do různých modelů domácí zdravotní péče, přičemž první z nich se zaměřují na zlepšení zdravotní péče při srdečním selhání, cukrovce, vysokém tlaku krve nebo chronické obstrukční plicní nemoci.

Praktické využití systému Health Guide již připravuje např. společnost Advanced Warning Systems, která je poskytovatelem produktů a webových služeb v oblasti zdravotní péče. V tomto případě bude systém monitorovat příznaky akutních kardiovaskulárních příhod při práci se skupinami pacientů s nejčastějším výskytem kardiovaskulárních onemocnění – bývalých sportovců a válečných veteránů trpících posttraumatickou stresovou poruchou.

Intel se podílí i na dalších projektech souvisejících s poskytováním tohoto druhu služeb. Ve spolupráci s Mayo Clinic například vzniká internetové vzdělávací rozhraní pro uživatele systému Health Guide. Společně s organizací American Heart Association připravuje plán zdravotní péče o pacienty s diagnostikovaným selháním srdce. Cílem je pomoci zdravotnickým profesionálům monitorovat pacienty a vzdáleně jim poskytovat kvalitní péči, a také nabídnout pacientům přístup k důvěryhodným vzdělávacím materiálům. Tým klinických specialistů společnosti Intel přitom pomáhá osobní zdravotní systémy integrovat do současných modelů péče o nemocné.

Intel rovněž připravuje využití klíčových součástí tohoto řešení také v mobilních zařízeních, jako jsou mobilní telefony a kapesní počítače.

Mnoho firem nemá bezpečnostní pravidla IT

Firmy stále více podporují „mobilitu“ zaměstnanců, a s firemními daty se dnes běžně pracuje na místech mimo tradiční firemní prostředí, například v domácnostech, kavárnách, letadlech nebo ve vlacích, k jejich zpracování se používají různé programy a zařízení. Je tedy zřejmé, že bez moderních bezpečnostních technologií, podnikových předpisů a vzdělávání zaměstnanců jsou podnikové sítě mnohem zranitelnější a hrozba úniku nebo zneužití cenných firemních dat velmi vysoká.

Přesto rozsáhlá studie nedávno zpracovaná agenturou
InsightExpress pro společnost Cisco ukázala, že stále ještě téměř čtvrtina společností žádná bezpečnostní pravidla v oblasti IT nemá. Nejvíce takových firem je údajně v Japonsku (39 %) a ve Velké Británii (29 %). Výzkumu se zúčastnily více než dvě tisícovky zaměstnanců a odborníků IT z deseti zemí světa: Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Číny, Indie, Austrálie a Brazílie.

Na druhou stranu ani firmy, které bezpečnostní pravidla zavedena mají, nejsou mimo nebezpečí, protože zaměstnanci tato pravidla často porušují, nebo je zcela ignorují. Více než polovina dotázaných zaměstnanců připustila, že ne vždy firemní bezpečnostní pravidla dodržují. Příčinou jsou obvykle chyby v komunikaci, nedostatečná aktualizace pravidel, ale také nepochopení závažnosti problému zabezpečení podnikových dat.

Studie rovněž uvádí základní chyby zaměstnanců, které únikům dat napomáhají. Zajímavé je, že tyto chyby se liší i podle toho, o jakou zemi nebo kulturu se jedná. Například jeden z pěti zaměstnanců si mění bezpečnostní nastavení pracovního počítače, aby mohl vstupovat na nepovolené webové stránky – nejvíce se však takové chování vyskytuje v rozvíjejících se ekonomikách Číny a Indie. Na otázku, proč to dělají, více než polovina respondentů (52 %) odpověděla, že si prostě takové stránky chtějí prohlédnout. Přitom sedm z deseti odborníků IT (nejvíce ve Spojených státech 74 % a v Indii 79 %) uvedlo, že vstup zaměstnanců na nepovolené stránky a užívání nepovolených aplikací, jako jsou společenské služby, stahování hudby a videa nebo internetové obchody, je příčinou více než poloviny úniků dat v jejich firmách.

Dva z pěti odborníků IT zaznamenali v posledních dvou letech neautorizované použití aplikace nebo zařízení (nejčastěji v Číně). Každý čtvrtý respondent (24 %) někdy sdělil nějakou citlivou firemní informaci někomu mimo firmu, ať už příteli, členu rodiny, nebo dokonce neznámému člověku.

Téměř polovina dotazovaných zaměstnanců (44 %) půjčuje své pracovní zařízení někomu mimo firmu. Bezmála dvě třetiny zaměstnanců používají pracovní počítače také k osobním účelům pro stahování hudby, online bankovnictví, blogování, chatování a jiné. Polovina zaměstnanců užívá svůj osobní e-mail ke kontaktování zákazníků a kolegů, ale jen 40 % z nich to má povoleno oddělením IT.

Nejméně jeden ze tří zaměstnanců ponechává počítač přihlášený do sítě a nezamčený na stole, když opouští své pracovní místo. Tito zaměstnanci mají také tendenci nechávat notebooky na stolech přes noc, někdy i bez odhlášení, což riziko krádeže nebo ztráty firemních a osobních dat podstatně zvyšuje.

Každý pátý zaměstnanec si ukládá svoje vstupní hesla do systémů ve svém počítači nebo si je napíše na papírek, který pak leží na jeho stole, v neuzavřených skříňkách nebo nalepený na počítači. V Číně bylo mezi respondenty zaznamenáno 28 % případů, kdy zaměstnanci ukládají přístupová jména a hesla k bankovním účtům ve svých pracovních zařízeních a vystavují tak riziku své peníze.

Téměř jedna čtvrtina zaměstnanců (22 %) odnáší firemní data na přenosných zařízeních mimo pracoviště, což představuje riziko v případě ztráty nebo krádeže takového zařízení. Poměrně překvapivým zjištěním bylo, že více než pětina (22 %) zaměstnanců v Německu umožnila neznámým lidem pohyb po firemních prostorách bez dozoru, přitom průměr činil 13 %.

O2 TV za 1 Kč, Office za 390 Kč a nový mobilní portál

O2 TV za 1 Kč

Digitální televizi O2 TV za pouhou 1 korunu měsíčně po dobu 1 roku získali všichni zákazníci, kteří si objednali nový internet ADSL 8 Mb v balíčku DUO ADSL v předvánoční akci společnosti Telefónica O2. Ti, kteří tuto velmi zajímavou možnost nestihli, věří, že podobná nabídka určitě nebyla poslední. Totiž, O2 TV má díky své bohaté skladbě digitálních programů a doplňkovým nadstandardním funkcím, jako je Videotéka či TV Archiv, milovníkům televize opravdu co nabídnout.

Navíc se službou O2 TV si zákazníci mohou pořídit také nejmodernější LCD nebo plazmové televizory LG s až 30% slevou. Dosavadní nabídka televizorů byla od poloviny listopadu rozšířena o tři nové modely − LCD LG 37LG7000 s úhlopříčkou 94 cm, LCD LG 42LG6100 s úhlopříčkou 107 cm a plazma TV LG 50PG6000 s úhlopříčkou 127 cm.

MS Office za 390 Kč

Telefónica O2 nabízí zákazníkům z řad studentů a domácností zajímavou příležitost pořídit si levně sadu Microsoft Office 2007. Při objednání služby rychlého internetu O2 Internet ADSL prostřednictvím e-shopu O2 získají tento nejrozšířenější kancelářský software za 390 Kč, tzn. s více než 70% slevou proti běžné ceně. O2 Internet ADSL si mohou pořídit jak samostatně, tak v kterékoli variantě kombinovaných balíčků služeb O2 Duo či O2 Trio. Při aktivaci na 12 měsíců získají zákazníci navíc modem WiFi za 1 Kč, který jim umožní bezdrátově pokrýt celou domácnost, a připojit tak k internetu všechny své počítače. Nabídka platí do 31. prosince 2008.

Podle Petra Matějovského, ředitele marketingu pro fixní segment, nabídka má přinést zákazníkům kompletní řešení pro domácnost, které spojuje dva produkty – vysokorychlostní internet až 8 Mb/s nebo 16 Mb/s a počítačový software, který používá půl miliardy lidí na celém světě.

V rámci vánoční nabídky mohou zákazníci kromě těchto výhod získat také speciální dárkový poukaz v hodnotě 3000 Kč, který lze využít jako dárek pod stromeček k nákupu dalších služeb.

Nový mobilní portál

Telefónica O2 spustila nový „mobilní portál“ do světa mobilního Internetu. Portál je určen hlavně zákazníkům s aktivovaným datovým tarifem a vybaveným mobilním telefonem pro plnohodnotné prohlížení internetových stránek.

Návštěvníci portálu mají k dispozici „osobní“ hlavní stránku, jejíž obsah si může každý uživatel upravit podle vlastních potřeb i vkusu, a strukturovaný katalog s více než 300 odkazy na uživatelsky nejoblíbenější servery v Čechách a ve světě. Na personalizaci je přitom kladen velký důraz. Pro zjednodušení ovládání webového prohlížeče v prostředí mobilního telefonu je do každé navštívené stránky vkládána navigační lišta s vyhledávacím políčkem, historií a oblíbenými položkami. Uživatelé tedy mají často používané funkce v prohlížeči vždy po ruce.

Základní struktura je rozdělena do deseti sekcí, ke kterým patří novinky, vyhledávání, společenské rubriky a volný čas, cestování, mobily a technologie, hudba a film, nakupování, lidé a komunikace, hry a sekce pro dospělé. Uživatelé v každé z nich naleznou přehledně členěný seznam nejoblíbenějších webových stránek.

Podle Jana Karase, ředitele marketingu pro rezidentní segment, rychlému rozvoji mobilního připojení k Internetu bránily tři hlavní věci − cena, technologie a obsah. První problém odstranilo rozšíření paušálních datových tarifů, například „O2 Internet v Mobilu“, které mohou zákazníci využívat 3 měsíce zdarma. Druhý problém vyřešili výrobci mobilních telefonů a ten třetí pomáhá řešit nový portál, jehož současný obsah je koncipován buď pro prohlížení z osobních počítačů, nebo ve velmi zjednodušené a omezené podobě pro mobilní telefony. Chyběl ale mezistupeň, který by umožnil naplno využít rychlosti a výpočetní kapacity současných telefonů a přenosových sítí. O2 chce zákazníkům ve spojení s datovými tarify nabídnout co nejjednodušší navigaci a optimalizovaný internetový obsah.

Na stránky mobilního portálu jsou od poloviny listopadu nasměrováni všichni zákazníci, kteří mají aktivován libovolný paušální datový tarif a připojí se z telefonu umožňujícího prohlížení Internetu. Podporovaných telefonů jsou v první vlně desítky včetně zákaznicky nejoblíbenějších modelů, jako je např. Nokia 6220 classic.

Portál se uživatelům zobrazí automaticky, pokud použijí výchozí nastavení O2. Pokud jim nebude vyhovovat, mohou dále využívat stránku, na kterou jsou zvyklí. Uživatelé bez tarifu s neomezenými daty a zákazníci ostatních operátorů nebo sítí WiFi se mohou na portál připojit na adrese http://m.o2active.cz. Za používání portálu není účtován žádný poplatek a zákazníci (pokud nemají neomezený tarif) zaplatí pouze za přenesená data.

K čemu budou sloužit počítače za 50 let

Počítače jako součást tělesné soustavy

Před padesáti lety vůbec nikdo nepředpokládal, že budou existovat domácí počítače, a ještě o dvacet, třicet let později lidé snili o „ústředním mozku lidstva“. Takže úvahy o technických řešeních pro rok 2058 jsou skutečně pouhá sci-fi. Je to jistě činnost zábavná a snad i užitečná, co ovšem mě zajímá nejvíc, je lidský dopad.

Dovedu si představit, že technologický vývoj povede k vyčlenění tvůrčích lidí, kteří budou spolu snadněji komunikovat, a tudíž i spolupracovat – a výpočetní technika, navíc implementovaná rovnou do tělesné soustavy, zásadně zvýší jejich výkon. Transhumanismus, to je tendence příštích desetiletí. Většinové obyvatelstvo půjde směrem konzumu a zábavy, jakéhosi umělého života.

Předvídal jsem to už v sedmdesátých létech v románu Jádro pudla, ve kterém lidé propadnou umělým, virtuálním životům. Tahle vize se naplňuje už dnes a bude se to stupňovat. Aldous Huxley ve svém Konci civilizace uvažoval o drogách jako o ultimativním prostředku ke konejšení davů. Možná se to stane, možná že ne. Spíš to bude informatika, která vstoupí do mozku hlupců a zanese tam kukaččí vejce umělé blaženosti.

Nelamentuju nad tím. Ono se nic strašného nestane – hlupci budou dál hlupci, ale bude od nich pokoj. Jde o to, abychom zůstali na druhém břehu.

(Ondřej Neff)

Člověk nebo robot? Rozhodnou nové procesorové technologie

Informační technologie prožívají v posledních několika dekádách velký rozkvět. Procesory se zmenšují, zvyšuje se jejich výkon a dokážou zpracovat více vláken najednou. S tímto tempem se dá jen stěží odhadnout, co bude za 50 let. Justin Rattner, technologický ředitel společnosti Intel, se o to pokusil a předpověděl veliké změny v oblasti sociální interakce, robotiky a schopnosti počítačů vnímat reálný svět. „Podle některých prognóz se blížíme ke zlomovému bodu, od kterého rychlost technologického pokroku poroste exponenciálně. V blízké budoucnosti by počítače mohly člověka překonat ve schopnosti uvažovat,“ prohlásil Rattner. Laboratoře Intelu se už teď zabývají vývojem komunikačních rozhraní mezi člověkem a strojem a testují jejich budoucí využití při práci s počítačem. Některé slibné změny přijdou zřejmě mnohem dříve, než se původně očekávalo.

Společnosti Intel se povedl další triumf. Vyrobila a představila nejrychlejší desktopový procesor na světě – nese označení Intel Core i7.

Tento procesor trhá rekordy, kde může. Zatím se vyrábí ve čtyřjádrové verzi, v blízké budoucnosti by se měl počet jeho fyzických jader zvýšit, ale tím se vývoj tohoto procesoru nezastaví. Počet jader se bude dále zvyšovat a velikost tranzistoru naopak snižovat. Technologie použitá v tomto procesoru se bude promítat i do dalších produktů. Může být například použita i v robotické produkci. Roboti se v současnosti uplatňují hlavně ve výrobě. Jsou pevně ukotveni do země a jejich úlohou je opakované provádění jediného úkonu. Aby je bylo možné více personalizovat, musí být podle Rattnera schopni manipulovat s předměty v neuspořádaném, neustále se měnícím lidském prostředí. Musí se orientovat ve svém okolí pomocí vnímání a rozeznávání pohybu dynamického fyzického světa a učením se přizpůsobovat novým situacím.

Rattner věří nejen tomu, že se roboti budou více podobat lidem, ale že další objevy ukážou, jak vztahy mezi lidmi a stroji dále rozšiřovat. Intel Core i7 tomuto trendu pomůže. Bude „pracovat“ v počítačích vědců a návrhářů a ulehčí jim práci se složitými výpočty. Nebo alespoň ulehčí práci normálním lidem, ať už půjde o úpravu videa ve vysokém rozlišení nebo o nové hry náročné na výpočetní výkon.

(Intel)

Umělá inteligence nenahradí tu přirozenou

Psát o tom, čemu budou počítače sloužit za padesát let, to se neobejde bez věštění, co všechno budou v té době umět. A snaha o něco takového nejspíše má své číslo v katalogu psychiatrických diagnóz – stačí vzpomenout, co všechno se kolem počítačů stalo za poslední roky.

Můžeme se ale pokusit odhadnout něco jiného – komu a jak budou v oné době počítače sloužit. Jistě, lidem, přičemž se nejspíše setkají dva zdánlivě protichůdné jevy – lidí, kterým budou počítače sloužit, bude mnohem víc a těch, kteří to budou bezprostředně vnímat, bude mnohem míň než dnes. Umělá inteligence už bude tak daleko, že o sobě nebude muset dávat vědět. Pokud jde o typ úloh, jsem přesvědčen, že jak hardware, tak software opřený o matematické teorie pokročilé teoretické informatiky bude v reálném čase zvládat mnohem skutečnější problémy než dnes. A že přitom zahrne i úlohy tak „nematematické“, že nám je dnes ani nenapadá svěřovat počítači. Větší reálnost úloh bude znamenat především zvládnutí mnohem masivnějších souborů dat, která navíc nebudou muset být zbavována své přirozené náhodnosti, vágnosti, nepřesnosti a chaotičnosti.

Jsem si ale také jist, že umělá inteligence při tomto vývoji nenahradí tu přirozenou. Jsou obě svou podstatou natolik různé, že se jistě budou doplňovat, budou si i pomáhat, nemohou se ale suplovat.

(Milan Mareš, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR)

Počítače budou snad spolupracovat s lidmi

Když se ve třicátých letech začala ekonomika postupně otřepávat z hospodářské krize, pozval si prezident F. D. Roosevelt tým vědců, průmyslníků a literátů a zadal jim trochu nečekaný úkol. Vysvětlil, že Amerika už se nesmí dostat do vleku událostí, ale že má být hybatelem světového dění a k tomu musí vědět, na jaký svět se má, asi tak do konce století, připravit. Pozvaní měli bohatou fantazii a dělali, co mohli.

Předpověděli, že rychlé vlaky budou ještě rychlejší, velké parníky budou ještě větší, továrny budou produkovat víc oceli, na polích poroste, díky hnojení, víc obilí atd. Vůbec se nezmínili o letecké dopravě (která už se začínala rozvíjet), nenapadly je umělé hmoty ani televize (v laboratořích už pracovala), o kosmonautice nebo počítačích přirozeně nepadlo v jejich prognóze ani slovo. Rooseveltovi, který tak bravurně pracoval s rozhlasovou propagandou, se ani nezmínili o významu informací.

Předpovídat, k čemu budou sloužit za 50 let počítače, je dobrý způsob, jak se ztrapnit. Něco ale předpovědět lze – možná budou trochu sloužit, ale hlavně budou spolupracovat. Doufejme, že hlavně s lidmi. Tak, jak s tím pomalu začínají už dnes. A není na nich, nýbrž na nás, aby s lidmi spolupracovaly k jejich dobru.

(Milan Mareš, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR)

Budou za 50 let počítače chytřejší než člověk? (Anketa)

Petr Koubský, publicista: NE – Třeba v šachu jsou počítače chytřejší než my už dnes a do padesáti let bude více podobně vymezených úzkých oblastí jejich převahy. Mě ale víc zajímá nějaká chytřejší definice slova „chytřejší“. Tam se nám mohou počítače vyrovnat teprve poté, až pochopíme, jak funguje náš mozek, a to za padesát let určitě nestihneme, na to nejsme dost chytří…

Patrik Veselík, ředitel Muzea počítačů: NE – Počítače si budou více pamatovat, více vypočítají, ale že by byly chytřejší? Počítač nebude mít tolik kreativity, tolik smyslu pro nesmysl, natož aby něco dokázal tak zašmodrchat, jak to dokáže jen člověk. Počítač bude dobrý na masovější záležitosti, člověk bude stále kralovat v individualitě.

Liběna Rochová, oděvní designérka: Mám obavy, že ANO – Technika jde za poslední století rychle dopředu, myslím, že běžný lidský mozek nemůže akceptovat tento vývoj. Myslím, že vývoj může „převálcovat“ lidskou podstatu…

Evžen Pavlovský, společnost Intel: NE – Domnívám se, že pod slovo „chytřejší“ je potřeba zařadit rovněž takové věci, jako je sociální inteligence, empatie, emoce apod. Že by se v těchto oblastech mohly počítače člověku vyrovnat, nebo ho dokonce překonat, si nějak nedovedu představit.

Milan Mareš, Akademie věd ČR: NE – Vztah mezi přirozenou a umělou inteligencí totiž nebude spočívat v tom, která je „větší“ a která „menší“, ale v tom, jestli jsou kompatibilní, jestli mohou existovat vedle sebe a spolu. Umělá inteligence bude příliš jiná, než abychom ji poměřovali – bude ale existovat spolu s tou lidskou.

Co nového přináší Procesor Core i7

Procesor Core i7 společnosti Intel je prvním modelem nové mikroarchitektury Nehalem. Ta je podle vyjádření výrobce největší inovací od vzniku mikroarchitektury P6 (první model Intel Pentium Pro). Nehalem má modulární strukturu, kde lze při návrhu nového procesoru složit vybraný počet jader s nejádrovými součástmi, jako jsou L3 cache, paměťové rozhraní či nové sběrnice QPI. Každé jádro má vlastní cache L1 velikosti 32 + 32 KiB (data + instrukce) a cache L2 kapacity 256 KiB.

Konkrétní řada Core i7 je nativně čtyřjádrová, navíc s podporou Hyper-Threading technologie. To znamená, že je k dispozici osm vláken, což zvyšuje výtěžnost výkonu jader, případně snižuje počet přepnutí pro některé aplikace. To zohledňuje trend zvyšujícího se počtu vláken. Ovšem ne každý program je modernizován, a tak pro starší aplikace se využije Intel Turbo Boost technologie, která dokáže zvýšit výkon několika jader i pouze jediného. Společnou cache pamětí pro všechna jádra je zde L3 s kapacitou 8 MiB. Právě společná cache usnadňuje využití procesoru vícevláknovými aplikacemi.

Intel poprvé zařadil do desktopového procesoru řadič RAM paměti. Tři kanály podporující DDR3 SDRAM umožňují osadit až šest DIMM modulů. Standardně si procesor poradí s typem DDR3-1066. Osazování po trojicích není nutné, procesor si poradí i jen se dvěma moduly. Trojice ale umožňuje elegantně vyřešit dilema, jak mít 3 GiB RAM s minimálním počtem modulů, aniž se sloty obsadí asymetricky, nebo všechny. To se využije například u některých 32bitových operačních systémů. Šest modulů zvyšuje maximální frekvenci použitých modulů, protože na jediném kanálu budou jen dva moduly. Při stejných podmínkách jsou tři sloty přece jen lepší než sloty dva.

Procesor komunikuje s okolím pomocí sběrnice QPI. Ta je plně duplexní, a tak není nutné přerušit tok dat, pokud je nutné přenášet data opačným směrem. Navíc se přenosová rychlost výrazně zvýšila, což rovněž pokrývá stoupající nároky grafických karet pro komunikaci s operační pamětí. Řadič paměti si spolu s QPI vyžádal zcela novou patici LGA1366. Ta je určena pro jednoprocesorové počítače se středním a vyšším výkonem na dobu minimálně tří následujících let. První čipovou sadou pro tuto platformu je Intel X58 Express Chipset, u nějž zaujme například PCI Express 2.0. Tu je možné mít buď jako dvě PCIe x16, nebo čtyři PCI Express x8. Samozřejmostí je podpora více grafických karet včetně podpory SLI technologie.

Procesor Core i7 existuje ve dvou podskupinách. Hlavní je reprezentována modely 920 a 940, které mají QPI o rychlosti 4,8 GT/s a ochranu před přetaktováním. Jejich vnitřní frekvence činí 2,67 a 2,93 GHz. Maximalistická řada Extreme Edition má jediný model 965, pracující na 3,2 GHz. Přenosová rychlost je vyšší (6,4 GT/s), ochrana před přetaktováním je navíc vypnutá. Všechny tři modely mají produkci tepla TDP na hodnotě 130 W.

(Patrik Veselík, ředitel Muzea počítačů)

Autor článku: Viktor Buchlák, Telekomunikace 2008-08.

Podnik, ktorý bol určený ako poskytovateľ univerzálnej služby má podľa § 50 ods. 2 písm. b) ZoEK povinnosť poskytovať raz ročne úplný telefónny zoznam. Takýto podnik nedisponuje informáciami, aby mohol identifi kovať všetky podniky reálne poskytujúce verejnú hlasovú službu a ktoré aj prideľujú telefónne čísla svojim koncovým účastníkom. Práve naopak, podľa § 50 ods. 7 ZoEK sú podniky poskytujúce verejnú telefónnu službu povinné „poskytovať určenému podniku s povinnosťami podľa § 50 ods. 2 písm. b) a e) ZoEK aktuálne údaje o svojich účastníkoch v dohodnutej forme.“ Výsledkom je skutočnosť, že telefónne čísla pridelené podnikom so subalokovanými číslami nie sú v úplnom telefónnom zozname zverejnené.

Více v časopise…

Autor článku: Karel Šmondrk, Telekomunikace 2008-08.

S příchodem náročných broadbandových aplikací využívajících přenos videosignálu, jako je televizní vysílání nebo on-line videopůjčovna, se na trhu technologie xDSL, která umožňuje přístup k těmto službám přes klasickou telefonní přípojku, objevila potřeba specifi ckého produktu zaměřeného na zvýšení přenosové kapacity a prodloužení dosahu xDSL. Zlepšením těchto parametrů by operátoři mohli nabízet kvalitní broadbandové služby mnohem širšímu okruhu zákazníků, a dokonce i těm, kterým dosud, z důvodu přílišné vzdálenosti jejich domů nebo kanceláří od ústředny, přípojku xDSL nebylo možno zřídit.

Více v časopise…

Autor článku: Jaroslav Skála, Telekomunikace 2008-08.

Spolehlivé energetické napájení je nezbytným předpokladem funkce jakéhokoli telekomunikačního zařízení. Článek podává přehled možných řešení transportních cest včetně souvisejících problémů.

Více v časopise…

Autor článku: Thomas Fuerst, Sylvain Boyer a Lukáš Vyhlídal, Telekomunikace 2008-08.

Masové rozšíření konceptu multi-screen zcela změní způsob poskytování obsahu a služeb.

Evangelisté nových médií již v počátcích šíření vysokorychlostního internetu předpovídali boom podnikatelských příležitostí souvisejících s obsahem a možnostmi komunikace dostupnými přes jakékoli zařízení, kdykoli a odkudkoli – již tehdy prosazovali heslo „any device, any time, any place“. Obsah a komunikace byly ale tradičně svázány konkrétními zařízeními – mobilní telefon se používal k hlasové komunikaci, televize zůstávala hlavním médiem pro jednosměrnou videokomunikaci. Oddělení služby od zařízení bylo velmi obtížné a až teprve v posledních několika málo letech jsme svědky toho, jak služby, jako je například videozábava, začínají být dostupné pro více zařízení. Dnes se nacházíme ve zlomovém okamžiku, kdy spotřebitelé jsou se svými zařízeními připraveni proměnit proroctví „jakákoli služba na jakémkoli zařízení“ v každodenní realitu.

Více v časopise…