2008 – 06

Tele_2008-06

Svatoslav Novák, vydavatel časopisu Telekomunikace

Koncem září v Bruselu proběhla nejvýznamnější evropská výroční „optikářská“ konference a výstava ECOC´08. Pár postřehů a úvah vám předkládám.

Vývoj na trhu FTTH mapuje organizace FTTH Council, která sleduje penetraci FTTH.

Na prvních čtyřech místech žebříčku jsou Jižní Korea (s penetrací FTTH 37 %), Hongkong (27 %), Japonsko (24 %) a Tchaj-wan (7,7 %). V Jižní Koreji už počet přípojek FTTH předstihl DSL a totéž brzy nastane také v Japonsku! Čína se v žebříčku penetrace umístila na 11. místě, ale vezmeme-li v úvahu absolutní počet přípojek FTTH, je se 7,5 miliony na druhém místě za Japonskem.

Pokud jde o Evropu, Švédsko, Norsko, Island, Dánsko a Slovinsko obsadily pátou až devátou příčku s penetrací mezi 7,5 a 3,2 %. Holandsko a Itálie jsou na 12. a 13. místě s 1,4 %. Spojené státy jsou s penetrací FTTH 2,9 % na 10. místě a s celkovým počtem 3,3 milionu domácností připojených přímo na optickou síť na třetím místě na světě. V USA však v současnosti zaznamenávají nejvyšší meziroční nárůst přípojek FTTH – v posledních několika letech se jejich počet každý rok zdvojnásobí.

Optika se do přístupových sítí dostává budováním překryvné sítě FTTH, která se pak stává přímou konkurencí ostatních druhů přístupu. Jako příklad je možno uvést projekty, které se ve větším rozsahu realizují v Holandsku a kde počet domácností připojených přímo na optickou síť přesáhl 176 tisíc, což je v porovnání s prosincem 2006 nárůst o 55 %. Nejčastěji využívanou metodou pro iniciaci výstavby sítě FTTH je lokální marketing, kdy se v určité menší lokalitě (sídliště, blok domů, vesnice) získá dostatečné procento zákazníků. Tato metoda dosahuje někdy až překvapivé úspěšnosti mezi 75 a 80 %, a v jednom případě ve městě Vathorst dokonce 95 % domácností, které přešly na připojení FTTH. Současné zkušenosti z Holandska ukazují, že při zavádění optiky až do domácností hraje důležitou roli „duch místní komunity“, a sociální složení cílových oblastí, sídlišť a měst je hlavním faktorem úspěchu projektu postaveného na vybudování konkurenční překryvné sítě.

Zavádění optiky však mohou výrazně ovlivnit, bohužel i negativně, připravovaná regulační opatření. Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová navrhuje radikální zásah do konkurence na telekomunikačním trhu, který by měl stimulovat agresivnější rozšiřování FTTH. K podobnému procesu již došlo v USA a přijatá opatření zde otevřela prostor pro dominantní společnosti Verizon a AT&T k investicím do optických přístupových sítí. Přijatá opatření ve spojení s cenovou svobodou inkumbenta v podstatě odepsala konkurenční operátory v místních sítích. Evropská komise se podobnému nastavení regulace snaží zabránit. Přes varování kritiků zaznamenávají USA prudký rozvoj FTTH a kromě inkumbenta své vlastní sítě FTTH buduje dalších 600 operátorů.

V Evropě zatím existuje zásadní rozpor v názoru na způsob regulace trhu FTTH. Telekomunikační společnosti pochopitelně chtějí garance, že infrastrukturu, do jejíhož vybudování investují nemalé prostředky, si budou moci ponechat výhradně pro vlastní použití, zatímco Komise se snaží chránit křehký unbundling v místních sítích, který vedl ke snížení cen za broadband a k vytvoření skutečného konkurenčního prostředí v oblasti broadbandových služeb.

Při konzultacích s národními regulátory a operátory, které budou základem návrhu direktivy v roce 2009, např. německý regulátor podpořil požadavek Deutsche Telekom, aby na optické infrastruktuře, kterou vybuduje, nebyl uplatněn unbundling po dobu alespoň tří let. Komisařka Kroesová navrhuje postup, kdy regulační autority by měly trvat aspoň na přístupu do instalačních trubek inkumbenta, aby do nich mohli konkurenti položit svá vlastní optická vlákna, a tam, kde to není možné, aby měli přístup k nenasvíceným vláknům, která jsou již položena, ale nevyužívána, a kde ani to není možné, aby měli přístup k samotnému bitovému toku. Argumentuje přitom tím, že jinak budou bohatí inkumbenti schopni minimalizovat konkurenční efekt ostatních dodavatelů broadbandu a zajistit si prakticky monopolní postavení, jehož důsledkem budou vysoké ceny broadbandu a pomalý postup jeho zavádění.

Pokud se jí podaří prosadit tento návrh, 27 členů EU přijme stejnou direktivu pro řízení lokálních regulátorů, čímž se má otevřít prostor pro vznik efektivních celoevropských broadbandových operátorů. Je pravděpodobné, že aktivita komisařky Kroesové způsobí další veřejnou válku (podobnou té, kterou rozpoutala komisařka Redingová kvůli poplatkům za roaming) zastánců dvou zcela protichůdných přístupů k regulaci v oblasti FTTH.

V EU je přibližně 229 milionů metalických účastnických linek, zatímco těch optických je pouhý jeden milion. Analytici předpovídají, že do roku 2011 se za FTTH utratí 20 miliard eur. Jak na tom bude Česká republika, ví snad jen bůh…

Den webových vývojářů poprvé v Česku

4. října proběhne poprvé v Praze den vývojářů webových aplikací organizovaný společností Google. Česká metropole se stává v tomto roce již třináctým městem hostícím „Google Developer Day“, který zahrnuje přednášky, diskuze a vývojářské dílny zabývající se tématem rozvoje webu. Zájemci rekrutující se především z řad webových vývojářů se mohou „dne vývojářů“ zúčastnit zdarma na základě registrace na stránkách Google.

Akce nabídne informace o produktech a nástrojích nejen společnosti Google. Diskutovat se bude např. o tom, jak se web posunul vpřed v podpoře vývojářských nástrojů a produktů „open source“, které mají pomoci zajistit:

  • snadnější vývoj webových stránek a aplikací (např. App Engine a Web Toolkit),
  • vyšší funkčnost webu a lepší uživatelskou zkušenost (např. Google Gears),
  • rozvoj sociálních sítí (např. OpenSocial).

Během dne budou mít účastníci možnost vyslechnout přednášky vývojářů a produktových specialistů společnosti Google. Součástí programu jsou i vývojářské dílny, které zájemcům umožní vyzkoušet prezentované nástroje v praxi.

Nová SMS brána umí také MMS

Mobilní operátor T-Mobile otevřel svou webovou SMS bránu na portálu t-zones. Od konce srpna tak může každý návštěvník t-zones posílat zprávy do sítě T-Mobile zdarma. Nová SMS brána navíc umožňuje registrovaným zákazníkům odesílat zdarma také multimediální zprávy MMS.

Neregistrovaný návštěvník portálu může odeslat SMS zprávu v délce maximálně 160 znaků jednomu příjemci, přičemž časový limit mezi dvěma zprávami je 30 sekund. Naproti tomu přihlášení zákazníci T-Mobile mohou odesílat zprávy délky až pěti běžných SMS a na maximálně 20 telefonních čísel současně. Narozdíl od veřejné SMS brány se v tomto případě příjemci zprávy zobrazí i telefonní číslo odesílatele. Zákazníci navíc mohou využívat také adresář, nahlížet do historie odeslaných SMS, kontrolovat doručenky nebo při psaní využívat šablony zpráv. V případě, že si zákazník nepřeje dostávat SMS z veřejné brány, může jejich doručování zablokovat prostřednictvím webové služby „Můj T-Mobile“. Otevřením nové SMS brány T-Mobile zároveň zrušil dosavadní limity volných SMS u služeb MobileBox a MobileBox Easy.

Zajímavou novinkou je možnost zasílat přes SMS bránu také multimediální zprávy MMS. Zákazníci tak mohou jednoduše, a do sítě T-Mobile zdarma, odesílat fotografie přímo ze svého počítače. V případě, že MMS směřuje do jiné sítě, zaplatí za ni poplatek podle svého tarifu. Do zprávy je možno vložit až tři multimediální soubory obsahující obrázek, animaci, zvuk nebo video. Pro registrované je stejně jako v případě SMS brány připraven také seznam nejčastějších kontaktů, historie zpráv či nejrůznější šablony. Maximální velikost MMS je 280 kB, objemnější soubory jsou na potřebnou velikost automaticky upraveny.

Reklama v mobilních telefonech

Téma reklamního využití mobilních telefonů a služeb poutá v poslední době velkou pozornost odborné i laické veřejnosti. Tuzemští operátoři T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone jsou si vědomi toho, že pro další rozvoj mobilní reklamy je vhodné připravit určité standardy. V rámci Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) proto byla vytvořena a zahájila svou činnost „Pracovní skupina pro oblast mobilního marketingu“. Cílem spolupráce členů APMS je stanovit jasná pravidla pro mobilní marketing, respektive šíření reklamy třetích stran prostřednictvím mobilního telefonu.

Před operátory stojí úkol sjednotit standardy poskytování mobilní reklamy, což je nezbytná podmínka řádného fungování reklamního trhu v této oblasti jak z pohledu zadavatelů reklamy, tak jejích tvůrců a šiřitelů, ale i spotřebitelů. Pracovní skupina se bude věnovat zejména standardizaci formátů pro mobilní reklamu, standardizaci hlášení sloužících zadavatelům reklamy pro vyhodnocení úspěšnosti reklamních kampaní, společným aktivitám operátorů zaměřeným na propagaci mobilního marketingu a vzdělávání subjektů zastoupených na reklamním trhu, a také etickým a právním aspektům mobilní reklamy.

Výsledkem činnosti pracovní skupiny by mělo být jasně definované a transparentní prostředí pro existenci a úspěšné fungování mobilní reklamy, včetně nalezení konsenzu, jak tento marketingový nástroj využívat a v jaké formě, aby byl zákazníkem vnímán jako přínos.

ADSL O2 má 600 tisíc zákazníků a čtyřikrát zrychluje

S rostoucí nabídkou takzvaných širokopásmových služeb postupně roste také zájem o rychlé připojení k internetu. Nejdostupnějším typem kvalitního připojení na tuzemském trhu je v současné době vysokorychlostní internet přes pevnou telefonní linku využívající technologii ADSL. Na konci roku 2004 registrovala společnost Telefónica O2 prvních 100 tisíc zákazníků, o dva roky později v dubnu 2007 byla překročena hranice půl milionu a v průběhu roku následujícího se počet zákazníků ADSL zvýšil o dalších 100 tisíc a překročil tak hranici 600 tisíc.

Podle Jana Karase, marketingového ředitele O2, velkou zásluhu na tom má i důraz společnosti na inovaci vysokorychlostního připojení s cílem poskytnout rychlý, stabilní a bezpečný internet bez datových omezení co nejširšímu počtu zákazníků, kteří navíc mohou v různých nabídkových balíčcích výhodně kombinovat připojení k internetu s dalšími zajímavými službami, například s digitální televizí O2 TV, voláním z mobilního telefonu nebo pevné linky, nebo s mobilním připojením k internetu přes technologii CDMA.

Jedním z nejdůležitějších výsledků inovace ADSL je podstatné navyšování jeho rychlosti. Například vloni Telefónica O2 zvýšila všem zákazníkům rychlost připojení bez navýšení ceny a jako základní nastavila rychlost 2 Mb/s. Další významnou změnou, která platí od dubna 2008, je zrušení limitů pro přenos dat. Komfort zákazníků určitě zvyšuje také běžná distribuce bezdrátových WiFi modemů, které jim umožní jednoduše a bezpečně vytvořit vlastní domácí síť a pohodlně tak propojit všechny domácí počítače, herní konzole či další zařízení, a připojit je k internetu.

K zatím poslednímu navýšení rychlosti internetového připojení ADSL nabízeného společností Telefónica O2 došlo 1. září 2008. Jeho základní rychlost ve směru k uživateli (download) se při zachování stejné ceny zvýšila na čtyřnásobek, tj. na 8 Mb/s, a nově se v nabídce objevila rychlost 16 Mb/s. Zvýšila se také rychlost směrem od uživatele (upload), a to na 512 kb/s a 768 kb/s. Dosavadní varianty služby a balíčků nabízejících rychlost 8 Mb/s tak výrazně zlevní. Cena samostatné 8Mb služby O2 Internet ADSL klesla na 475 Kč. 16Mb připojení s uploadem 768 kb/s stojí 832 Kč.

Rozdíl mezi stroji a lidmi se podstatně zmenší

Technický ředitel společnosti Intel Justin Rattner ve své úvodní řeči závěrečného dne konference Intel Developer Forum v San Francisku předpověděl velké změny v oblasti sociální interakce, robotiky a obecně schopnosti počítačů vnímat reálný svět. Laboratoře Intelu se již údajně zabývají vývojem komunikačních rozhraní mezi člověkem a strojem a testují možnosti jejich využití při práci s počítačem. Některé podstatné změny se uplatní v praxi zřejmě mnohem dříve, než se původně očekávalo. Možná již někdy kolem roku 2050 budou rozdíly mezi stroji a lidmi minimální. Technika totiž kráčí vpřed mnohem rychleji, než by si kdo před 40 lety mohl představit. Podle některých prognóz se blížíme ke zlomovému bodu, od kterého rychlost technologického pokroku poroste exponenciálně. V blízké budoucnosti by počítače mohly člověka překonat dokonce i ve schopnosti uvažovat.

Jedním ze zajímavých témat, kterými se Justin Rattner zabýval, bylo bezdrátové napájení zařízení elektrickou energií. Vědci v laboratořích společnosti Intel pracují na technologii Wireless Resonant Energy Link (WREL). Rattner demonstroval možnost bezdrátově napájet 60wattovou žárovku, což je větší příkon, než potřebuje běžný přenosný počítač. Kouzlo technologie WREL spočívá ve schopnosti bezpečně a efektivně přenášet elektrickou energii bezdrátově. Využívají se přitom vzájemně vázané rezonátory – jde o princip velmi podobný tomu, kdy trénovaný pěvec dokáže silou svého hlasu rozbít skleněnou tabuli. Využitím této technologie například u přenosných počítačů lze dobíjet baterie jejich přiblížením na vzdálenost několika desítek centimetrů od vysílacího rezonátoru. Ještě je sice třeba vyřešit celou řadu technických problémů, ale vědci věří, že najdou způsob jak se zcela zbavit napájecích kabelů a nabídnout bezdrátové napájení.

Vědci společnosti Intel rovněž zkoumají, jakým způsobem miliony miniaturních mikrorobotů nazývaných catomy vytváří materiály měnící tvar. Pokud by se takový materiál použil k výrobě počítačové skříně, displeje a klávesnice počítače, umožnila by tato technologie přizpůsobit fyzický tvar zařízení konkrétnímu způsobu používání. Například mobilní počítač by při transportu v kapse mohl být zcela maličký, při telefonování změnit tvar ve sluchátko a naopak pro procházení internetu či sledování filmu se zvětšit, narovnat a rozšířit o klávesnici. Výzkum catomů popsal Rattner jako velmi složitý, přesto dosahující stabilního pokroku. Poprvé předvedl výsledky nové technologie pro výrobu miniaturních křemíkových polokoulí pomocí fotolitografie − procesu, kterým se v současnosti vyrábějí křemíkové čipy. Ta představuje jeden ze základních kamenů pro vývoj funkčních catomů a v budoucnosti umožní spojení nezbytných výpočetních a mechanických součástí do jednoho miniaturního funkčního celku menšího než jeden milimetr. Technologie je kompatibilní se současnými výrobními postupy a umožňuje budoucí masovou výrobu catomů.

Roboti se v současnosti využívají především ve výrobě pro opakované provádění jediného úkonu. Aby bylo možno je více personalizovat, musí být podle Rattnera schopni manipulovat s předměty v neuspořádaném, neustále se měnícím prostředí. Potřebují se orientovat ve svém okolí pomocí vnímání a rozeznávání pohybu dynamického světa a učením se přizpůsobovat novým situacím. Rattner předvedl dva prototypy robotů vyvinuté ve výzkumných laboratořích společnosti Intel. V první ukázce představil elektrické před-dotykové pole zabudované do robotovy ruky. Dotykové pole zajišťuje druh „hmatu“ doposud vlastní pouze rybám, které si díky této vlastnosti mohou „osahat“ objekty dříve, než se jich dotknou. Druhá ukázka zahrnovala zcela samostatného, pohyblivého manipulačního robota, který dokáže rozpoznávat obličeje, vyhodnotit a provést příkazy jako „prosím, ukliď ten nepořádek“. Využívá přitom nejnovějšího způsobu plánování pohybu, manipulace, vnímání a umělé inteligence.

Ratnner věří nejen tomu, že se roboti budou více podobat lidem, ale že další objevy ukáží, jak vztahy mezi lidmi a stroji dále rozšiřovat. Randy Breen, produktový ředitel společnosti Emotiv Systems, doprovodil Rattnera při demonstraci sluchátek EPOC, která rozeznávají jednotlivé vzorce mozkových vln a zpracovávají je v reálném čase. Postavě v počítačové hře pak lze dávat povely na základě vědomých nebo podvědomých myšlenek uživatele, ať už jde o výraz tváře, vědomé jednání nebo emoce. Hráč se sluchátky na uších se v duchu usměje nebo zvedne objekt a postava v počítačové hře myšlenku realizuje. Sluchátka EPOC zatím pomocí 16 senzorů rozeznávají více než 30 rozdílných „myšlenek“.

Záznamový systém ReDat

Podle průzkumu společnosti Genesys, předního světového dodavatele systémů pro správu vztahů se zákazníky (CRM), bylo v roce 2006 v České republice 580 kontaktních center zaměstnávajících na 14 000 operátorů. To představuje velmi zajímavý segment trhu, který se svým komplexním řešením záznamu a řízení kvality obsluhy zákazníka ReDat zaměřeným právě na kontaktní centra a dispečinky rozhodla využít pardubická společnost Retia. Rodina produktů ReDat zahrnuje záznamovou jednotku ReDat3, Soft Phone Recorder a Soft VoIP Recorder.

Záznamovou jednotku ReDat 3 si můžeme představit jako univerzální zařízení, které umožňuje záznam a archivaci hovorů, např. v nejrůznějších call centrech ať už u energetické společnosti nebo na dispečinku záchranné služby. Zařízení ReDat3 je v principu osobní počítač s operačním systémem pro aplikace v reálném čase QNX (Q-N-X, nebo také „kjunix“, je operační systém podobný Unixu zaměřený na speciální počítačové systémy, tzv. embedded systems) a s aplikačním programovým vybavením, které pracuje jako nástavba tohoto operačního systému. K dispozici je několik provedení, od zařízení založených na bázi komerčních PC až po průmyslové sestavy s redundantními prvky.

Digitální zařízení ReDat3 umožňuje záznam a archivaci hlasové a datové komunikace vedené po analogových a digitálních telefonních linkách, rádiových sítích (GSM-R, Tetra) a sítích IP-telefonie. Může zaznamenávat také obraz na monitorech osobních počítačů pracovišť agentů. Záznam jednotlivých druhů signálů je vázán na hardwarový a softwarový modul, případně pouze na softwarový modul (např. VoIP, screens aj.). Protože architektura ReDat3 umožňuje použití více typů modulů současně, je možné v jednom zařízení integrovat záznam více typů signálů a signalizací.

Záznamová jednotka je určena pro profesionální implementace a často tvoří jádro rozsáhlejších systémů, může však pracovat i sama o sobě. Přidanou hodnotou k záznamové jednotce je tzv. aplikační server.

Aplikační server je funkční nadstavbou ostatních produktů ReDat, tedy záznamových jednotek a produktů Soft Phone Recorder a Soft VoIP Recorder. Ty sice fungují samy o sobě, aplikační server však výrazně rozšiřuje jejich možnosti a poskytuje uživatelům komfortní přístup a efektivní práci s daty, která zahrnuje zobrazení seznamu záznamů v databázovém režimu, možnost filtrování, reprodukci záznamů, „živý příposlech“ a lokální nebo dálkový přístup prostřednictvím softwarového klienta. Aplikační server zahrnuje sadu programových modulů běžících na osobním počítači serverového typu s operačním systémem Windows. Umožňuje vytvářet záznamové systémy se skladbou funkcí podle skutečných potřeb uživatele.

Aplikační server ReDat se nasazuje např. v situaci, kdy zákazníkovi již nestačí záznam ze samotné záznamové jednotky ReDat nebo softwarových rekordérů, a potřebuje využít pokročilejší funkce, jako je hodnocení operátorů v call centru nebo rozšíření možností archivace záznamů. Díky velké variabilitě modulů aplikačního serveru ReDat si zákazník může zvolit řešení, které mu nejvíce vyhovuje.

Soft Phone Recorder a Soft VoIP Recorder jsou ekonomicky výhodná řešení pro platformu Windows. V porovnání s těmito softwarovými rekordéry je záznamová jednotka ReDat3 podstatně robustnějším řešením. Rekordéry lze zjednodušeně charakterizovat jako její jednodušší softwarové verze, které ideálně poslouží při menším rozsahu záznamů nebo menší důležitosti nahrávaných hovorů.

K výhodám ReDat3 patří kompatibilita s nejrozšířenějšími telekomunikačními systémy, komplexnost řešení kombinující VoIP i klasické telekomunikační systémy, rádiové sítě, obrazovky počítačů, široké možnosti integrace s nejrůznějšími servery počítačové telefonie CTI, informačními systémy a dalšími uživatelskými aplikacemi, vícejazyčná podpora, vysoká úroveň zabezpečení zaznamenaných dat (proprietární formáty, šifrování), možnost řešení s redundancí na různých úrovních, propracované uživatelské rozhraní, možnosti flexibilních individuálních úprav, velká variabilita provedení HW (komerční, průmyslové), možnost vzdáleného přístupu nebo monitoringu, propracovaný archivační management.

U:fon snižuje ceny

Mobilní operátor U:fon od srpna nabízí modemy pro příjem služby Fofr internet za nižší ceny. Fofr internet je podle nezávislých statistik nejrychlejším mobilním připojením k internetu v nabídce českých mobilních operátorů. Snížení cen až o 80 % platí pro všechny zákazníky, tedy soukromé osoby i firemní klientelu.

U:fon spustil službu Fofr internet v květnu 2007. Jako první v Evropě přitom využil síť třetí generace CDMA 2000 v tzv. revizi A. „Pokrytí, rychlost i stabilita našich datových služeb se ustálily a Fofr internet svým poměrem cena/výkon předčí všechny své konkurenty,“ řekl o současných službách sítě U:fon Zdeněk Bílek, technický ředitel společnosti MobilKom. Podle nezávislých statistik serveru rychlost.cz je Fofr internet nejrychlejším mobilním připojením k internetu nabízeným českými operátory – průměrná rychlost stahování dat dosahuje 585 kb/s, odesílání 261 kb/s.

Cena dotovaných modemů USB se snížila z 2999 Kč na 500 Kč, standardní cena nedotovaných modemů USB pak z 5000 Kč na 3000 Kč. WiFi router lze nově pořídit v dotované nabídce za 3000 Kč (původně 4199 Kč) a v nedotované za 5000 Kč (původně 5999 Kč).

Současně se snížením cen skončil také prodej speciální nabídky služby Fofr internet za 699 Kč měsíčně s přístrojem za zvýhodněnou cenu 999 Kč, protože nové ceny představují již trvalou nabídku Fofr internetu s poplatkem 594 Kč měsíčně.

„Zájem o U:fonův Fofr internet je od samého začátku vysoký, avšak mezi poptávkou a pořízením dosud stál poměrně vysoký počáteční náklad na modem. Naší filozofií je zpřístupnit internet každé české domácnosti. Proto věříme, že za 500 Kč si bude moci Fofr internet vyzkoušet opravdu každý,“ řekl k úpravě cen Lukáš Antoš, marketingový ředitel společnosti U:fon.

Nelegální užívání písma

Dopisy, časopisy, knihy a jiné dokumenty obsahující text se v Česku často publikují za využití nelegálně vlastněného elektronického písma. Pokud by se tvůrci nelegálně užívaných písem začali aktivněji domáhat svých práv, hrozily by některým tuzemským firmám statisícové, či dokonce milionové náhrady škod a pokuty.

Nelegální užívání elektronických písem, takzvaných fontů, je velmi rozšířené a v Česku se může týkat každé firmy, která zpracovává texty na počítači – v kancelářských aplikacích nebo grafických a publikačních softwarech DTP. Práva tvůrců písma jsou totiž chráněna a jeho užití může podléhat licenci podobně jako počítačové programy. Na písma se v praxi často vztahují i multilicenční podmínky, které v závislosti na výši platby za licenci stanovují, v kolika počítačích smí být písmo užíváno.

Tvůrců písem a vykonavatelů práv k těmto písmům je na českém trhu mnoho, k těm větším patří například společnosti Adobe či Monotype Imaging. Daří se ale prosazovat i menším firmám a individuálním tvůrcům. „Písmo je prvotně dílem výtvarníka a rozhodně nevzniká v počítači bez zásahu lidské ruky,“ řekl František Štorm ze Střešovické písmolijny, která se zabývá typografickým návrhem písem a jejich prodejem.

Řadu písem získávají uživatelé jako součást již zakoupených aplikací – kancelářských typu MS Office, nebo grafických a publikačních, například InDesign od firmy Adobe. Mnoho fontů se však do počítačů dostane nelegální cestou – někdy vědomě, ale velmi často neúmyslně. Typickým příkladem jsou textové nebo grafické podklady, které obsahují licencované fonty. DTP a grafická studia zákazníka mnohdy neupozorní, že je třeba si licenci na písmo zakoupit. Mnoho nelegálních fontů si uživatelé stáhnou také z internetu; zejména domácnosti. Málokdo totiž ověřuje legální možnosti užívání těchto fontů a jejich původ.

Pirátské užívání písem se zdaleka netýká jen grafických a DTP studií, ale hlavně obyčejných firem. „Grafici se většinou snaží licenční podmínky respektovat a mají alespoň nějaké povědomí o problematice, ale firemní a domácí uživatelé se legálností fontů téměř vůbec nezabývají,“ řekl Michal Metlička, regionální ředitel společnosti Adobe. Nejčastější formou pirátství je užívání fontů ve více počítačích, než dovoluje licenční smlouva. „Podobně jako u softwaru i u písma se obvykle platí licenční poplatek za instalaci na každém počítači. Mohou však existovat i jiné licenční modely,“ vysvětlil Michal Metlička.

V Česku se podle informací BSA zatím daří řešit případy porušování práva k písmům mimosoudní dohodou. „Firmy téměř bez výjimky na upozornění na porušování autorského práva reagovaly okamžitým nákupem patřičných licencí a obvykle souhlasily i s částkou odškodnění,“ uvedl Michal Metlička. To potvrzuje i František Štorm: „Zatím se nám podařilo s každou firmou, která porušovala práva k našim písmům, dohodnout mimosoudní cestou. Nejčastěji se o nelegálním užívání našich fontů dozvíme prostřednictvím tiskovin, ve kterých firmy naše písmo použijí. Každý font má totiž nezaměnitelný rukopis a profesionál snadno pozná, že jde o písmo z jeho studia.“

„Pokud by se autoři nelegálně užívaných písem začali aktivněji domáhat svých práv, hrozily by tuzemským firmám statisícové, či dokonce milionové náhrady škod – podobně jako je tomu v jiných státech Evropské unie,“ řekl mluvčí BSA Jan Hlaváč. Z důvodu podezření z přítomnosti nelegálního softwaru a fontů byly na popud BSA například prohledány počítače nizozemského nakladatelství Aristo Uitgeverij. Během prohlídky bylo v počítačích společnosti nalezeno více než 5000 různých druhů písem v hodnotě přesahující milion korun. Společnost však dokázala předložit licenci pouze na jednu knihovnu fontů. Firmě hrozí náhrada škod a soudních výloh.

Škody způsobené nelegálním užíváním písem se mohou vyšplhat v rámci jedné firmy do závratných výšin. Například pokud se písmo ve firmě užívá nelegálně, to znamená, že firemní font se vyskytuje ve všech firemních počítačích, může se škoda vyšplhat podle počtu instalací do statisíců až milionů korun. V roce 2006 například společnost Campden Publishing tvrdila, že používá pouze jeden druh písma. Důkladný audit však odhalil 11 000 různých fontů v celkové hodnotě přesahující 3,3 milionu korun.

Vývoj písma zabere desítky měsíců práce. Na to navazuje dlouholetá podpora písma, která zajišťuje korektní zobrazování v různých programech, zejména sazečských – takzvaných DTP programech. „Typografové, kteří písma tvoří, musí být velmi zkušení a mít za sebou mnoho let praxe – navrhnout profesionální písmo rozhodně nemůže zvládnout amatér. Tvorba a podpora písem je ve své podstatě velmi podobná vývoji softwaru,“ řekl František Štorm.

Nejsnadnější obranou proti nechtěnému pirátství je užívat pouze fonty z autorizovaných zdrojů – rozhodně ne z anonymních zdrojů na internetu. V případě získání fontů z DTP či grafického studia jako součásti dodané zakázky je třeba ověřit, zda užitá písma podléhají licenci. Potřebné licence je nutno zakoupit a zároveň neopomenout respektovat multilicenční podmínky – to znamená instalovat fonty jen do tolika počítačů, u kolika je to povoleno. Legální užívání softwaru má navíc řadu výhod. Písma, podobně jako software, je třeba pravidelně aktualizovat. Pouze legální držitelé písem získávají aktualizace včetně potřebné podpory, pokud se vyskytnou problémy.

Podle informací BSA je v rámci regionu střední a východní Evropy nelegální užívání fontů velmi rozšířené a v některých zemích pravděpodobně mnohonásobně překračuje tamější míru softwarového pirátství. V Česku se podle poslední analýzy nelegálního softwaru užívá
39 procent. Pokud jde o pirátské užívání písma, čeští uživatelé patří mezi ty uvědomělejší, což se odráží i v prodeji licencí. Například společnost Adobe zaznamenává v České republice daleko vyšší prodeje než v jiných zemích regionu.

Autor článku: Jan Císař, Telekomunikace 2008-06.

Evropa očekává doporučení Evropské komise (EC) o přístupových sítích nové generace. Mělo by se jednat o dokument, který, podobně jako doporučení o relevantních trzích, předkládá „noty“ pro jednotlivé aktéry na trhu (operátory a relátory). Podle indicií, jakými jsou např. veřejná konzultace sdružení evropských regulátorů (ERG) nebo předchozí stanoviska EC k jiným regulačním otázkám, lze usoudit, že toto doporučení bude směřováno více pro-regulačně, než by domácí trh nutně potřeboval.

Více v časopise…

Autor článku: Jaroslav Skála, Telekomunikace 2008-06.

Výraz napájení v nás může vyvolat představu transportu vody od jejího zdroje až ke vstupním otvorům, tedy tlamám hospodářských zvířat. Zažitý a relativně jednoduchý systém vycházel z logických a pochopitelných pravidel, například: „Kůň se vždy staví hlavou k vodnímu zdroji“ nebo „spotřebitel (např. kráva) má vždy pravdu a právo konečného zabučení“.

Více v časopise…

Autor článku: Václav Křepelka, Telekomunikace 2008-06.

Odborníci z oblasti měření, montáží a projekce kabelových sítí se měli možnost opět sejít díky pobočce České elektrotechnické společnosti v Táboře ve dnech 12. a 13. května 2008 na pravidelném semináři, k jehož pořádání bylo již poněkolikáté bez přerušení využito přívětivých prostorů českobudějovického hotelu Gomel. Následující článek přináší opět průřezový referát, po roční odmlce, kdy se nepodařilo takový referát z předchozího ročníku semináře s číslem XXXVIII včas připravit.

Více v časopise…

Autor článku: František Ruda, Telekomunikace 2008-06.

Novinky v normalizaci oboru Vláknová optika a oborech souvisejících (1. část)

Více v časopise…

Autor článku: Lukáš Vyhlídal, Ronald Heron, Sanjay Patel a Joe Smith, Telekomunikace 2008-06.

Ačkoliv se první komerční instalace optických sítí pro koncové uživatele „fi ber-to-the-home“ (FTTH) začínají objevovat teprve nyní, vědecké týmy a stratégové telekomunikačních společností plánují přechod na vyšší síťové kapacity již delší dobu. Podívejme se na směry, kterými se pravděpodobně budou ubírat optické sítě určené pro vysokorychlostní připojení domácností.

Více v časopise…

Autor článku: Pavel Rychnovský, Telekomunikace 2008-06.

Dobrá zpráva pro současné i budoucí uživatele ADSL. Společnosti MICOS a Phylogy uzavřely dohodu o spolupráci na konstrukci a prodeji zařízení, které zlepšuje parametry účastnických vedení a umožňuje tak efektivněji využít stávající přístupové metalické sítě pro provoz služeb na ADSL (xDSL) technologiích.

Více v časopise…