2007 – 01-03

Petr Slováček, viceprezident pro provoz Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

Vážení přátelé,

dnešní číslo časopisu  Telekomunikace zahajuje novou podobou i obsahem. Myslím, že v něm všichni čtenáři naleznou do budoucna více informací, které se budou týkat nejen tradičně telekomunikačních technologií a jejich využití, ale i vývoje provozních a business modelů v tomto odvětví.

Možná, že to může znít jako neúcta k oboru, ve kterém pracuji, ale stále více se ukazuje, že technologie samotné začínají být nutnou, nikoliv postačující podmínkou úspěchu. Ještě nedávno platilo, že použitím a vhodnou implementací moderních technologií byl úspěch téměř zaručen. Během několika let však tato dominance ustoupila a většina provozovatelů  se dnes sice samozřejmě stále zabývá otázkami, jaké technologie vybrat, jak je použít, jakým způsobem je provozovat a jak zajistit vysokou kvalitu a spolehlivost, nicméně přidaly se další aspekty – především jaký obsah je přenášen, jakým způsobem jsou služby nabízeny a jak je infrastruktura provozována.

Rychlý vývoj technologií, konkurence a stabilní investice v telekomunikačním odvětví jsou zárukou toho, že o další překvapení nebude nouze. V době, kdy se po roce 1989 plánoval plošný program jak zajistit základní telekomunikační služby v (tehdy) Československu, byly k dispozici již nejmodernější technologie, v některých případech byla Česká Republika jedna z prvních, kde byly zavedeny. Program obnovy skončil před sedmi až osmi lety a dnes je tato technologie již předurčená k brzké obnově. Vyplývá z toho jedno důležité poučení – nelze se spoléhat na to, že v dnešním prostředí je možné počítat s tím, že investice do technologie se mohou vracet deset a více let, životnost technologií se podstatně zkracuje. Teď nemám na mysli technickou životnost (zde je to naopak), myslím tím samotnou použitelnost.

V prostředí, kde se růst trhu zpomaluje a kdy se tradiční hranice působení různých odvětví mění, lépe řečeno mizí, hledá většina operátorů odpověď na otázku, jak zachovat úspěšnost měřenou podílem na trhu, spokojeností zákazníků, finančními výsledky i hodnotou své značky na trhu.

Proto se vedle tradičních iniciativ (jako je snižování interních nákladů, analýza a optimalizace procesů, zjednodušení a zrychlení interních procedur) hledají další příležitosti, které mění tradiční podnikatelský model. Tato změna orientace je neodvratitelná a je způsobena tím, že zvyšování efektivity v tradičním oboru podnikání není tak vysoké, aby kompenzovalo celkový pokles příjmů z těchto služeb, který je dán trvalým snižováním cen a v některých případech i poklesem zájmu o tyto služby. Operátoři proto spoléhají na příležitosti k růstu v jiných oborech, které se díky růstu širokopásmových služeb otevírají. Zároveň překračují pomyslnou bariéru pro redukci svých interních nákladů tím, že to, co dříve bylo považováno za základní činnosti, které musí mít operátor ve své kompetenci, nahrazují prostřednictvím outsourcingu, a to včetně pasivních i aktivních technologických prvků. Obdobně, technologie, která byla považována za hlavní konkurenční výhodu, se dnes stává předmětem vzájemného sdílení (network sharing) mezi operátory, to vše pod nálepkou „úspory nákladů“, která může obvykle dosáhnout hodnot deset a více procent. Nižší provozní a investiční náklady ale umožňují obecně jednodušší vstup pro další operátory, lépe řečeno virtuální operátory a poskytovatele služeb, a tím se zvyšuje riziko neúspěchu pro současné operátory. Zmenšení rizika je do určité míry možné zajistit variabilitou a komplexností nabídky, proto vznikají kombinované a konvergentní nabídky služeb (hlasové služby mobilní i fixní, datové služby, Internet, video a televize). Operátoři také hledají nové příležitosti v partnerství s mediálními společnostmi a hlavními hráči v Internetu a tím zvyšují možnost růstu a omezení rizika.

Vrátíme-li se zpátky k technologii, je zřejmé, že nejbližší období bude ve znamení univerzálního širokopásmového přístupu, mobilního i fixního. Tradiční fixní operátoři nyní posuzují, který investiční model v porovnání s předpovědí vývoje služeb a tržeb je nejvhodnější. Širokopásmové služby na fixní síti mohou být do určité míry uspokojeny i na klasické metalické síti, ale zřejmě brzo budou na hranici fyzikálních zákonů a při vyšší penetraci kvalita může klesat. Před deseti lety se výrobci dial-up modemů předháněli v jednotkách kb/s a bylo těžké si představit, že za deset let bude standardem jednotka MB. Proto je pošetilé předpokládat, že za dalších deset let tento vývoj nenastane. Náhrada existujících sítí za optické tento problém řeší, nicméně ta největší „nevýhoda“ spočívá v dlouhodobé návratnosti této investice. Proto jsem přesvědčen, že se vždy bude jednat o kombinaci těchto technologií, jejich použití bude odpovídat místním podmínkám na trhu a také nabídce služeb. V mobilních technologiích existuje nyní několik standardů, které mohou nabídnout mobilní broadband, problémem zatím zůstává jejich vzájemná kompatibilita a samozřejmě také vysoké investice do zařízení, které v krátké době může projít dalším kvalitativním vývojem, který vyvolá další investice. Vývoj směřuje k jednotnému standardu, je ale dost času na něj čekat? Tak jako v metalických kabelech je omezením přenášené frekvenční spektrum, které limituje využití kabelů, jsou v mobilní části omezující frekvenční pásma, která má operátor k dispozici. I s tím je nutno počítat při přípravě dalších rozvojových plánů.

Nicméně, další vývoj širokopásmových služeb, vyšší pokrytí, vyšší dostupnost, vyšší spolehlivost, jednoduchost obsluhy a zřízení služeb, kombinace několika typů služeb, poskytování nových obsahů je vývoj, který pro následující období bude dominantní. Rozvoj se bude lišit v jednotlivých evropských zemích podle místních podmínek i „odvahy“ operátorů zahájit masivní investice. Vzniknou také nové provozní modely, jejichž cílem bude především úspora interních nákladů, které však mohou otevřít dveře dalším poskytovatelům služeb a virtuálním operátorům. Strategická partnerství s vedoucími firmami v Internetu a mediálními firmami mohou přinést nové překvapivé nabídky pro zákazníky.

Vrátíme-li se zpět k začátku, je zřejmé, že technologie budou i nadále důležité a budou onou „nutnou, ne však postačující“ podmínkou úspěchu.

Věřím, že magazín Telekomunikace bude schopen přinést odpovědi na mnoho takových otázek, sledovat vývoj v Evropě i mimo ni a přinést čtenářům zajímavé informace, které pomohou pochopit vývoj v tomto oboru.

Real ICT

Poslední výzkumy trhu potvrdily významný trend v oblasti služeb ICT označovaný jako „Real ICT“. „Odehrává se radikální změna paradigmat v odvětví ICT, kdy se informační a komunikační technologie už nejen spojují, nýbrž skutečně vzájemně prorůstají,“ uvádí studie ICT společnosti McKinsey. Podle Lothara Pauly, člena představenstva Deutsche Telekom AG odpovědného za podnikové zákazníky a CEO T-Systems, bariéra mezi informačními technologiemi a telekomunikačními službami definitivně padla s nástupem IP-technologií. Nabízené služby dnes musí obsahovat software, hardware, výpočetní výkon, datový úložný prostor a telekomunikační služby, to vše „přímo ze sítě – jako proud ze zásuvky“. Jako příklad uvádí Pauly úspěšný mýtní systém Toll Collect v Německu realizovaný na bázi technologií GPS a GSM, který příkladně propojuje hardware, software, mobilní komunikace a výpočetní centra.

Společnost T-Systems provozuje po celém světě 1,44 milionu stolních počítačů a 32 výpočetních center s celkovou paměťovou kapacitou 2,2 pentabajtů. Centrální počítač mýtného systému v Mnichově disponuje paměťovou kapacitou 130 terabajtů a denně zpracovává data ze 435 000 palubních jednotek OBU (On Board Unit), 300 kontrolních mostů, 278 kontrolních vozidel, 3 688 manuálních mýtních terminálů, od 1 900 partnerů nabízejících OBU, z 840 serverů a 2 000 stolních počítačů.

Dynamické služby nabízené T-Systems pod obchodním označením Dynamic Services přinášejí zákazníkům možnost pronajmout si „ze sítě“ software, zpracování dat i paměťový prostor pro jejich uložení. Zákazník přitom dostává a platí jen za kapacitu, kterou skutečně potřebuje.

Z výhodných cen profitují i zákazníci, kteří využívají přenos dat a hlasu prostřednictvím IP. Pro T-Systems to znamená kompletní transformaci infrastruktury sítě na IP. O úspěšnosti strategie v této oblasti svědčí i projekt jednotné IP-sítě pro přenos dat a hlasovou komunikaci, kterou T-Systems buduje pro své dceřiné společnosti ve státech východní Evropy sdružené v rámci holdingu Allianz New Europe. V rámci kontraktu ve výši 50 milionů EUR T-Systems realizuje a bude provozovat vysokorychlostní síť v České republice, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku.

Ze znalosti jednotlivých odvětví pak vycházejí odvětvově orientované vertikální služby, které T-Systems poskytuje. K těmto odvětvím patří především veřejná správa, telekomunikace a automobilový průmysl. Zde nabízí T-Systems vertikální řešení podél celého hodnotového řetězce. Do dalších odvětví, jako jsou zdravotnictví, cestovní ruch, doprava, logistika, finance, letecká doprava a obrana, vstupuje společnost selektivně s vybranými, osvědčenými řešeními. Na řešení T-Systems v oblasti veřejné správy se spoléhají nejen spolkové správní úřady v Německu, ale i státní správa na Malorce nebo finanční úřad v Madridu.

Vzhledem k tomu, že v Německu má společnost již vedoucí místo na trhu, vidí hlavní potenciál pro svůj růst v zahraničí. Do roku 2010 by se tak podíl aktivit v zahraničí na celkovém obratu společnosti měl zvýšit ze současných 18 na 30 procent. Pro splnění svých cílů plánuje T-Systems nadále zvyšovat efektivnost svých služeb a současně snižovat náklady. S tím souvisí i využívání levnější pracovní síly v „offshore“ nebo „nearshore“ centrech v Indii, Maďarsku nebo na Slovensku.

Evropský trh ICT stabilně roste

Trh informačních technologií a telekomunikací (ICT) v Evropě vzroste v roce 2007 o 2,9 procenta a jeho objem dosáhne 668 miliard EUR. Na tomto růstu se podílejí především IT služby, softwarové aplikace a širokopásmové datové služby. Růst okolo 2,9 procenta se očekává i v roce 2008, objem trhu ICT pak dosáhne objemu 687 miliard EUR. Tyto údaje, které přináší ročenka EITO (European Information Technology Observatory), ukazují, že informační technologie jsou spolehlivým zdrojem růstu. Obrat společností podnikajících v tomto odvětví dosáhne v letošním roce 320 miliard EUR. To představuje nárůst o 4,4 procenta. Největší růst zaznamenávají IT služby a software s 6,5 a 5,5 procent. Zotavuje se i trh s hardwarem, který by v roce 2007 měl zaznamenat přírůstek 1,7 procenta a v roce 2008 dokonce 2,2 procenta. Zvýšená poptávka je po přenosných počítačích a multifunkčních periferiích, objem trhu stolních PC se zmenšuje. Pro rok 2008 odhadují experti EITO objem trhu IT dosahující hodnoty 335 miliard EUR (tj. nárůst 4,7 procenta).

Růst telekomunikačního trhu EU je ve srovnání s trhem IT menší. V případě telekomunikací se v EU očekává v letošním roce růst o 1,5 procenta na 348 miliard EUR a v následujícím roce dokonce jen o 1,1 procenta na 352 miliard EUR. Největší boom je v oblasti datových služeb v pevných sítích typu DSL, kde meziroční nárůst dosáhne 6,4 procenta. Širokopásmovým přístupem disponuje již 42 procent domácností v západní Evropě. Roste i poptávka po mobilních datových službách. Trh hlasových služeb v pevných sítích v EU se přitom každoročně zmenšuje asi o 5 procent. Na růstu obratu se tak musí podílet nové služby s přidanou hodnotou, jako jsou datové přenosy, Internet, mobilní služby v sítích třetí generace (3G), mobilní přístup k Internetu. Nové relevantní příležitosti otevírají aplikace Web 2.0 a obsah definovaný uživatelem.

Další růstový potenciál má trh spotřební elektroniky (CE). Podle EITO narůstá trh CE v západní Evropě v současné době tempem 2,5 procenta. Nejvýznamnější hybnou silou jsou přitom televizory s plochými zobrazovači. Digitální technologie zde v širokém rozsahu nahrazuje analogové produkty. Digitální přístroje činí tři čtvrtiny obratu celého odvětví CE.

Nové příležitosti pro růst poptávky se podle EITO vytvoří především prostřednictvím inovací v oblasti telematiky a navigace, logistiky a RFID, technologií zajišťujících bezpečnost, služeb e-Health a digitalizace veřejné správy (e-government).

Koncové řešení pro IPTV na Slovensku

Startem komerčních služeb IPTV na Slovensku se pochlubila na veletrhu CeBIT 2007 v Hannoveru společnost Alcatel-Lucent, která získala zakázku na koncové řešení IPTV od Slovenského Telekomu.

Kompletní Triple-Play paket (IPTV, rychlý Internet a IP-telefonie) je nabízen pod obchodní značkou Magio. Technickým základem nabídky je infrastruktura širokopásmové přístupové sítě na bázi IP, kterou dodala firma Alcatel-Lucent. Jedná se o kompletní řešení umožňující integraci služeb a koncové řešení (end-to-end) pro přenos videa používající softwarové platformy Microsoft TV IPTV Edition. Zákazník na Slovensku tak prostřednictvím služby MagioTV získá širokopásmovou TV, Video on Demand (VoD) a osobní videorekordér (PVR). „Prostřednictvím naší moderní infrastruktury můžeme nabídnout množství zákaznicky orientovaných funkcí, mimo jiné intuitivně ovládaný elektronický průvodce programem, záznam videa stiskem tlačítka, rychlé přepínání mezi programy, režim obraz v obraze, funkce regulující přístup dětí k určitým pořadům i možnost přerušit živé vysílání nebo je znovu opakovat,“ doplňuje Rüdiger Schulz, COO Slovenského Telekomu.

Úspěšným uvedením služeb IPTV u Slovenského Telekomu prokázala společnost Alcatel-Lucent svoji schopnost realizovat velké transformační projety, kdy operátor sítě má náklady plně ve svých rukou a přitom může svým zákazníkům poskytnout rozsáhlou nabídku obsahu.

Společnost Alcatel-Lucent má vedoucí postavení v oblasti IPTV i mobilní TV. Na celém světě využívá její řešení pro služby s přenosem TV, videa a hudby více než 110 operátorů pevných a mobilních sítí. Řešení síťové infrastruktury pro nabídku služeb Triple-Play Slovenského Telekomu používá ISAM (Intelligent Service Access Manager) Alcatel-Lucent 7302, který představuje nejprodávanější přístupovou platformu na bázi protokolu IP. V uplynulých dvou letech vybavila společnost Alcatel-Lucent více než 125 operátorů technikou DSL a dodala přibližně 123 milionů přípojek DSL.

Autor článku: Václav Křepelka, Telekomunikace 2007-01-03.

Volně zpracováno podle příspěvku Prof. Dr. Ir. Nico Bakena na kongresu FITCE 2006 v Aténách. Autor je současně činný ve významné pozici odboru strategie KPN Telecom a je profesorem Technické univerzity v Delftu. Tři hlavní trendy, tj. stále rostoucí potřeba širokého pásma, vzrůstající poptávka po vysoce kvalitních širokopásmových službách s přidanou hodnotou a tendence dosáhnout na všechny tyto služby bezdrátově, nás vedou k přehodnocení výhod sítí s přepojováním paketů a inspirují nás poohlédnout se po alternativních možnostech sítí. Za revoluční přístup lze považovat návrat k propojování okruhů v případě plně optického přepojování a směrování za účelem vysoce účinného směrování a rychlého přenosu.

V tomto příspěvku jsou zkoumány možnosti a požadavky s ohledem na toto řešení.

Více v časopise…

Autor článku: Zdeněk Kaplan, Telekomunikace 2007-01-03.

Komunikace je základním předpokladem rozvoje obchodních aktivit. Globální tlaky na inovaci, efektivitu, schopnost reakce a porozumění klientským potřebám vyvolávají stále nové výzvy v oblasti telekomunikačních řešení. V posledních letech dochází k dramatickým změnám v technologiích a řešení. Tyto změny generují nové obchodní příležitosti a umožňují lépe plnit požadavky managementu společností na komunikační řešení. Klíčovou roli sehrává konvergence v širokém slova smyslu. V první dílu tohoto miniseriálu se zaměříme na trendy a očekávání, načrtneme principy budování konvergentních ICT řešení a budeme se věnovat i konkrétní případové studii.

Více v časopise…

Autor článku: Jindřich Trpišovský, Telekomunikace 2007-01-03.

Zdroje příjmů v telekomunikacích se posunují od tradičních pevných telefonních služeb ke službám mobilních sítí a službám širokopásmových sítí. V pevných sítích narostlo podstatně využívání hlasových služeb prostřednictvím internetového protokolu (VoIP) a mnoho tradičních i alternativních poskytovatelů nabízí služby „triple play“ (širokopásmový internet, VoIP a IPTV).

Více v časopise…

Autor článku: PR, Telekomunikace 2007-01-03.

Představte si, že se díváte na svůj oblíbený pořad v televizi, fi lm nebo reklamu s odkazy, které vám pomohou najít více informací. Podle programové nabídky si naplánujete záznamy zvolených pořadů, které si později prohlédnete. V případě, že něco právě živě sledujete a potřebujete sledování z nějakého důvodu přerušit, můžete se k němu později vrátit a pokračovat ve sledování, nebo okamžitě oživit a shlédnout jakoukoli událost, např. z posledních olympijských her. Můžete se také bavit hraním internetových her na své televizi. Zároveň můžete zavolat příteli a vidět jej na vlastní velkoplošné obrazovce. To vše umožňuje IPTV, která je již nyní pro vás připravena. Vaše vysněné představy o takové televizi se stávají skutečností.

Více v časopise…

Autor článku: Jiří Vodrážka, Telekomunikace 2007-01-03.

V uplynulém roce byl dokončen standard pro druhou generaci přípojek VDSL2, která na krátké vzdálenosti překonává hranici přenosové rychlosti 100 Mbit/s na běžných telefonních vedeních v místních kabelech. Tato technologie využívá metalických vedení na maximum a je vhodná pro hybridní opticko-metalické přístupové sítě (FTTC, FTTB).

Více v časopise…

Autor článku: Bartosz Gosiewski, Telekomunikace 2007-01-03.

Článek porovnává funkce vrstev přístupu k médiu – MAC (Media Access Control) dvou nových doplňků standardu pro bezdrátové lokální sítě IEEE 802.11s (rozšíření tzv. sítí WiFi) se standardem pro bezdrátové přístupové sítě IEEE 802.16e (mobilní sítě WiMAX). V první části je podána charakteristika nového standardu pro bezdrátové uzlové (mesh) sítě. Popisuje hlavní změny ve vrstvě MAC k zajištění funkčnosti těchto sítí a garanci kvality služby (QoS). Dále porovnává významné funkce (metody přístupů ke kanálům, bezpečnost a QoS) standardů 802.11s a 802.16e pro mobilní verzi WiMAX.

Více v časopise…